James Adrian Brown – Forever Neon Lights (Castles In Space)

 

James Adrian Brown, do covidu kytarista leedské kapely Pulled Apart By Horses, představuje debutové album Forever Neon Lights, potvrzující silné pouto s výtečným labelem Castles In Space. 

Ve spolupráci s dlouholetým producentem Jamesem Mottersheadem vytvořil svou doposud nejosobnější instrumentální krajinu, vykreslenou pulzující analogovou elektronikou s detailem na vzpomínky z dětství, představivost a transformaci. Intimně konceptuální snímek prolínající minulost s hledáním budoucnosti, pevně zakotvený v současnosti. V aktuálním umělcově světě, který od post-hardcorových zkušeností prošel světlem věčnosti do tajuplné elektroniky, zkreslené snad dle vzoru Board Of Canada.

Neviditelná síla, oslňující vlastní krásou - Forever Neon Lights.

A1. Forever Neon Lights (03:02)

A2. Generator (03:06)

A3. Sidestep (03:01)

A4. The Firing Range (03:07)

A5. Promenade (03:28)

B1. Northwestern (05:05)

B2. Poster Child (03:11)

B3. Up In The Nest (03:08)

B4. Somewhere I'm Not (03:39)

B5. Remember (03:32)

Ceny české filmové kritiky za rok 2025

 

Absolutním vítězem/vítězkou dnešního večera je režisérka a scénáristka snímku OTEC Tereza Nvotová se svým děkovným projevem za záchranu kultury a především demokracie!!

NEJLEPŠÍ FILM

Karavan – Dagmar Sedláčková, Jakub Viktorín

Otec – Veronika Paštéková, Anton Škreko, Karel Chvojka, Miloš Lochman, Marta Gmosińska, Mariusz Włodarski

Sbormistr – Jiří Konečný, Ivan Ostrochovský

NEJLEPŠÍ DOKUMENT

Dům bez východu – Tomáš Hlaváček

Ta druhá – Marie-Magdalena Kochová

Velký vlastenecký výlet – Robin Kvapil

NEJLEPŠÍ REŽIE

Karavan – Zuzana Kirchnerová

Otec – Tereza Nvotová

Sbormistr – Ondřej Provazník

NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ

Letní škola, 2001 – Dužan Duong, Jan Smutný, Lukáš Kokeš

Otec – Tereza Nvotová, Dušan Budzak

Sbormistr – Ondřej Provazník

NEJLEPŠÍ HEREC

Karavan – David Vodstrčil

Otec – Milan Ondrík

Sbormistr – Juraj Loj

NEJLEPŠÍ HEREČKA

Karavan – Aňa Geislerová

Otec – Dominika Morávková

Sbormistr – Kateřina Falbrová

AUDIOVIZUÁLNÍ POČIN

Nahoře nebe, v dolině já, kamera – Tomáš Kotas

Otec, kamera – Adam Suzin

Tony má plán, set design – Beáta Kuraj

CENY INNOGY PRO OBJEV ROKU

Dužan Duong – Letní škola, 2001

Kateřina Falbrová – Sbormistr

Katarína Gramatová – Nahoře nebe, v dolině já

MIMO KINO

Medvěd – Miro Remo, Juro Šlauka

Potížistky – Bibiana Beňová, Kateřina Kořínková Sobotková

Studna – Tereza Kopáčová, Miro Šifra, Kristina Májová

NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM

I Died in Irpin – Anastasia Falileieva

Kámen Osudu – Julie Černá

malý film o znásilnění – Nebe Motýlová

The Molotovs - Wasted on Youth (Marshall Records)

 

Agresivní Molotovův koktejl Wasted on Youth je debutové album sourozenecké dvojice The Molotovs, která tuhle směsku britského rocku 70. let a namyšlených retro-kapel à la The Strokes či Arctic Monkeys nahrála s producentem Jasonem Perrym, frontmanem anglické legendy A. Za bicí tentokrát usedl Noah Riley a vedle oficiálního obalu s pohovkou najdete nahrávku i v černobílých MC verzích, na kterých mistr Nick Benoy, frontman belgických Hulder, zachytil ústřední dvojici jednotlivě. Osobně jsem šáhl po pro mě přitažlivější Issabelle Cartlidge (bas/zp), i když její bráška Mathew (zp/kyt) je autorem všech skladeb. 

Na desce jich najdete celkem jedenáct a naprosto skvěle/nenánásilně kombinují řadu hudebních žánrů a velikánů. Od The Beatles přes Oasis až třeba k našim Visáčům. Cílené propojení hluboké minulosti (new wave, punk, indie, garage, ..) se současným „popem“, ve kterém Molotovci zmiňují špínu hudebního průmyslu, nástrahy současnosti (chlast, sociální sítě, ..) či vlastní dospívání. Zapomeňte na energeťáky typu Red Bull a dejte si Wasted on Youth od Marshall Records, které během prvního týdne nakoplo oficiální žebříčky a stalo se třetím nejprodávanějším albem ve Velké Británii.

The Molotovs sice odrážejí pohled mladé generace, ale jejich společenské požadavky a tvůrčí instinkty jsou adresované každému, kdo odmítá apatii a pro vlastní nezávislost udělá víc, než že tiše mlčí a v koutku se krčí. Skvělá mod-punk výzva a ještě lepší deska!!

 

A1. Get a Life (01:54)

A2. Daydreaming (03:09)

A3. More More More (02:07)

A4. Come on Now (03:59)

A5. Nothing Keeps Her Away (03:09)

A6. Wasted on Youth (02:31)

B1. Geraldine (02:52)

B2. Newsflash (03:03)

B3. Rhythm of Yourself (03:50)

B4. Popstar (02:09)

B5. Today’s Gonna Be Our Day (03:29)

                                                                    

Stella Rose v Bike Jesus s Eternity Again (3.2.2026 Praha)

 

Z mlhy pražského undergroundu Bike Jesus se včera o půl desáté vynořila newyorská hudebnice Stella Rose Gahanová, spojující ve své tvorbě melancholické kytary, niternou lyriku a filmové zvukové krajiny inspirované Patti Smith, PJ Harvey a Nickem Caveem. „Tímhle pánem“ také zahájila v doprovodu baskytaristy Adama a bubeníka Attily zhruba hodinové vystoupení složené z debutového alba Eyes of Glass (5/2023) a EP Hollybaby (10/2024), podpořených kalifornskou značkou KRO Records. 

Vedle osvědčených hitů zazněly i dvě novinky (Cruel, Miss America) z na konec roku chystaného druhého alba My Favorite 8, které bylo nahráno v pařížském sklepení starého domu La Frette. A právě mystika a krása tohoto místa, které pamatuje i Marianne Faithfull, jeden z velkých vzorů Stelly Rose, zabalily nové skladby do temně zamyšlené atmosféry, odkazující tentokrát k triphopové scéně (Massive Attack, Portishead, ..). Takže určitě je nač se těšit.

Beznadějně vyprodaný večer s diváckou převahou „starých“ depešáků a depešaček, uvedl pražský shoegaze projekt Eternity Again, za kterým stojí zpěvačka a songwriterka Barbora Cihak.

Intro, Pray, Hollybaby, MS.45, Faithful, Cruel, Miss America, Beautiful Twentysomethings, Maid, Muddled Man

---

Angel, Drugstore Romeo

PETICE proti stavbě hokejové haly na Štvanici

YARD - The Self Titled EPs YARD I & YARD II (Dinked Early Doors)

 

YARD je electropunková kapela z Dublinu, míchající už asi sedm let industriální techno, elektronický rock a drsný post-punk. Díky svým živelným koncertům patří mezi nejodvážnější projekty na současné irské scéně a ten kdo je viděl naživo, točil se prý na hlavě ještě hodně dlouho do noci. Minimálně pak po fantastické „předehře“ Auto Erotic, uzavírající reinterpretační EP II (11/2025). Tomu v květnu předcházelo současnou zvukovou identitu upevňující debutové EP I (už bez čtvrtého z YARD party Bena O'Neilla - zp/synt/kyt), které s DVOJKOU spojili hledači pokladů z Dinked Early Doors a společně s ilustrátorkou Claire Schorman připravili uchvacující album The Self Titled EPs YARD I & YARD II, smíchané Jamesem Eagerem a Ivanem Jackmanem v dublinských Hellfire Studios. Začátek a konec chaoticky radikálního cyklu, zkoumajícího s punkovou energií a avantgardním experimentováním psychologii života.

Naprosto výtečná záležitost, která v rámci 23. ročníku tradičního festivalu UNITED ISLANDS připluje 2. května ke břehům pražské Štvanice. Za pár korun potkat tuhle trojku (Emmet White - zp/synt, Dan Malone - kyt, George Ryan - bicí/synt), kterou jistě znáte ze Surfaře s Nicolasem Cagem (2024, režie Lorcan Finnegan) či z netflixové série Rod Guinnessů (2025, režie Mounia Akl & Tom Shankland), je více než lákavá povinnost.

 

YARD I (5/2025)

A1. Trevor (05:31)

A2. Appetite (05:05)

A3. Slumber (05:00)

A4. Sunlight (06:13)

YARD II (11/2025)

B1. Essential Tremor (03:21)

B2. Big Shoes (03:33)

B3. Friction (02:49)

B4. Lawmaker (03:41)

B5. Auto Erotic (05:40)