čtvrtek 9. srpna 2007

Alice Nellis - Tajnosti (film 2007)

Po Ene bene (2000), Výletu (2002) a vloni odložené Anně, se nám českobudějovická rodačka "představila" (poprvé snad v polovině května) s (v) novém filmu Tajnosti. Tajnosti - divnosti (+ náhody), tak nějak po mé dnešní návštěvě místního kinosálu. Snad je to samotnou režisérkou Alicí Nellis, nebo produkčním Honzíkem Svěrákem (tentokrát bez taťky), ale je to film ve filmu.
Pocit, že je vedle, za či před hercem neustále stín autorky (režie, scénář), která jakoby se snažila být hercem (zdravotní sestra - Sluneční stát 2005) a zároveň i zpěvačkou (Nina Simone), se jen tak asi z plátna nedostane. Výjimkou jsou právě Tajnosti.
Chápu obdiv ke skvělé jazzové a soulové zpěvačce, pianistce a skladatelce, jakým Nina Simone (1933-2003) bez pochyby byla , ale vnucovat její fotografie, pojmenovat i spolužačku Cecílie (Martha Issová) Ninou, objednat si žlutej taxík (Simone studovala piano v NY) a pozvat si z Francie (kde zemřela) jinak výborného Ivana Fraňka (milenec Karel), mi připadá trošku úchylné, minimálně podivné. Nebo to jsou jen všechno ještě náhody.
Tajnosti mají svoji velice silnou oporu ve vynikajících hercích (i nehercích), ale na druhou stranu Alice oblíbené tutovky lehce nudí, stejně jako až přiliš zavděčené role kamarádům, bez kterých by film určitě působil svěžeji. Stejné je to i s opakovanou návštěvou (třetí) u klavíristy (Miloslav König) v hudebninách, kam si hlavní hrdinka Julie (Iva Bittová) zašla jen tak koupit klavír, protože jí doma kromě překladů už nic nebavilo. Ani nešťasný zazobaný manžel Richard v podání Karla Rodena.
Devadesát minut se dá vydržet, převažují zde opravdu pěkné, milé a občas i úsměvné (Issová) scény, příjemná hudba Niny Simone, ale dělat z Tajností film vyjímečný, jak jej někteří kritici, resp. kritičky nazvali, je znovu - podivné. Není to dílo pro celou rodinu jako Vratné lahve, ale o to víc u mě zabodoval. Podpořte českou kinematografii a zajděte si na kvalitní podívanou do kina.

Žádné komentáře:

Okomentovat