pátek 22. srpna 2008

Bloc Party - Intimacy (Wichita Recordings)


Londýnským Bloc Party se dařilo mlžit o svém třetím studiovém albu tak dokonale, že ti, které tahle partička i po svém (mém) A Weekend In The City stále ještě držela v objetí, musela po pondělním oficiálním vyjádření Okerekeho a spol valit nejedny smysly. Tři dny před vydáním novinky …..

Ta dostala jméno Intimacy a od 21. srpna lze její MP3 podobu získat za 5 £, stejně jako MP3 + CD (10 £) , či samostatné CD (8 £), vycházející až 27.10. u Wichita Recordings na stránkách kapely. Produkčně za ním stojí Garret „Jacknife“ Lee (Kasabian, R.E.M, U2) s Paulem Epworthem (Babyshambles, New Order, The Rakes), jejichž vzájemná spolupráce vrátila Bloc Party opět do hry. Sice po prvních dvou povrchních posleších se mi deset intimností zdálo horších než nestrávený víkend ve městě, ale sluchátka na uších mi dokázala odkrýt milou cestičku, prošlapanou již dávno Depeche Mode*, The Faith, Muse a The Prodigy. Celé album je od samého počátku nastaveno na plynulou a hlavně trošíčku riskantní jízdu, místy lehce nepřizpůsobenou povrchu IN dráhy. Odklonem od stále se opakujících a snad už nic neříkajících pop-kytarovek se tak Bloc Party dostali do rychlejšího, tanečně elekroničnějšího pruhu, s impozantním sborem, či introvertními texty, z nichž jeden „zapůjčil“ americký básník Edward Estlin Cummings (Ion Square). Kromě této, pro mě nejzajímavější (..ho remixu) skladby vynikly výtečné Zepherus, Biko, Sings, ale i první singl Mercury, poprvé zveřejněný počátkem července ve vysílání Zane Lowe na Radiu 1 (BBC) a úvodní Ares.

Jak datum a způsob vydání, tak i samotný obsah Intimacy se tak zařadilo vedle Emmons, Kosteleckého a Špotákové do mého žebříčku největších a hlavně nečekaných překvapení magického roku osmičky.

* na českém koncertě se má točit Budvar, pokud Bude.

Žádné komentáře:

Okomentovat