sobota 13. prosince 2008

Nelson – Revolving Doors (Diamond Traxx / Ctrl Alt Del)




Zatímco se před dvěma lety prali hudební kritici na internetu s uniklou dvojkou A Weekend in the City londýnských Bloc Party, v naprosté tichosti a bez „zbytečné“ pozornosti médií vydal label Benjamina Diamonda (aka Benjamin Cohen, Stardust) Diamond Traxx album mladých „spasitelů“ francouzského (indie)rocku Revolving Doors . Snad dle Rickyho Nelsona propůjpůjčené příjmení se zprvu objevovalo pouze po klubech v Paříži a její těsné blízkosti (středeční Bar Three), odkud John-Baptiste Devay, Gregory Kowalski, David Nichols a Thomas Pirot dorazili po Bangkok Riot EP a 12“ I say you can't stop až k jihoanglickému Chichesteru na kótu Ctrl Alt Del, podporující z La France dále Brooklyn a Souria. Tam se letos v červnu objevil i první UK singl I say you can't stop / Dämmerung, následovaný The (Over) Song, o jehož remixové verze se podělili Chicken Lips, Black Mike (aka Mark Rankin), The Shoes a zakladatel Skint Records Midfield General (aka Damian Hartus).
„Čerstvou“ a zatím poslední nahrávkou Nelson je jedenáctiskladbový debut Revolving Doors (Ctrl Alt Del) s bonusovým videem I say you can't stop, jehož stopy začínající u Joy Division nás dovedou až k současnějším Radio 4, či Interpol a nestojíte-li na straně Roling Stones (Verve), Josepha Satrianiho (Coldplay), či Jeníka Kalousků (Support Lesbians), pak téměř padesát minut temnějšího a velice chytlavého post-punku je směřováno právě k vám. Po poslechu nabydete správného dojmu, že o třídu nižší kvality dosahují mnohem známější a úspěšnější kapelky, které naopak čerpají od Nelson. Směšné, ale taková už je doba. Tak zanechte těch trapných soudních sporů a pokuste se raději tvořit dál, vy smutné a vyprahlé studničky.

Žádné komentáře:

Okomentovat