pondělí 8. prosince 2008

Vincent van Gogh - Albertina Wien (5.9. - 8.12.2008)



Takže jenom v krátkosti – holandský expresionista Vincent van Gogh se narodil 30.3.1853 v Groot- Zundert a po „studiích“ teologie začal díky svému sociálnímu strádání, ovlivněném počátečními příznaky závažné nemoci, pomáhat nejchudším v hornickém městěčku Borinage.
Unglück ist immer zu etwas gut.
Miloval ovdovělou sestřenici, domů si nastěhoval starou prostitutkou i s dětmi, třetí láska se pokusila o sebevraždu, alkoholismus, syfilida, roztržka s Paulem Gauguinem, po které si uřízl „to svoje“ pravé ucho a stále se rozšiřující schizofrenie, dovedly van Gogha několikrát za stěny psychiatrických léčeben. Největší oporou v jeho nešťastném, ale velice tvůrčím (900 maleb, 1100 kreseb) životě mu byl jeho o čtyři roky mladší bratr Theo, který stál jak u vlastní rukou zastřeleného sedmatřicátníka (27.7.1890), tak i u zrodu tohoto fenomenálního uměleckého jména, jehož z mého pohledu silně nadhodnocená díla s nepříliš dokonalým prostorovým viděním, přiblížila v devíti procentech v cenách od 7 do 9.50 € vídeňská galerie Albertina.
V těchto okamžicích se po 96 dnech uzavírá jedna z nejimpozantnějších výstav tohoto roku, kterou kromě dvouhodinových front (včera), dokonalého technického zajištění, drobných strkanic (+ chybějící Slunečnice) a „přídavku“ Monet bis Picasso (do 21.12.2008 – Monet, Kasimir, Kokoschka, Kupka, Picasso ..), zdobí též kýčovitá prodejna se suvenýry, nabízející Vincenta van Gogha nejen na propiskách, hračkách, přívěšcích atd., ale dokonce i na ponožkách. Chyběly už jen prezervativy, které však pro násilné odstranění sluchového orgánu prý neprošly přísným kontrolním úřadem EU.

P.S.
Jediné skutečné mínus této nezapomenutelné návštěvy putuje za již vyprodaným katalogem (Zn. Koupím)


Autoportrét (1.polovina 1887 - Paříž)


The Prison Courtyard (2/1890 - St. Rémy)

1 komentář:

  1. Bohužel,po tříhodinovém čekání a postupování jsem vystoupala až na plac nad schodištěm do Albertiny,kde jeden z pořadatelů- původem snad Ind pustil asi třicetičlenou skupinu kam neměl,načež je pak vytlačovali zpět mezi čekající,postoupivší po třech hodinách až sem. Pak už jsem nestála ani na vlastních nohách a na mých zas někdo jiný -ale to se miudělalo nevolno a musela jsem to vzdát a odejít, i když lístky jsem měla zaplacené prostřednictvím cestovní kanceláře. Za týden výsstqva končila a všechno bylo ztracené. Gratuluji všem co vydrželi - a trochu i závidím.B.

    OdpovědětVymazat