sobota 11. července 2009

Morrissey, Doll & The Kicks (9.7.2009 Divadlo Archa, Praha, live)

Po dlouhých třinácti letech poctil Prahu znovu svou návštěvou protagonista slavné manchesterské formace The Smiths Steven Patrick MORRISSEY. Tentokrát však veškerá očekávání neskončila jen u jména na předtištěných vstupenkách, jako tomu bylo v případě plánovaného společného vystoupení s Davidem Bowiem v tehdejší Sportovní hale na Výstavišti (kde nakonec „předskakoval“ Ivan Král), ale v rámci světového Tour of Refusal zavítal prostřednictvím agentury Charm Music do pražského Divadla Archa.



Večer zahájila stejně jako na ostatních evropských zastávkách mladá indie-pop-rocková kapelka Doll & The Kicks z Brightonu, v jejímž čele stojí zpěvačka Hannah Scanlon (aka Doll), míchající naivní přitroublost Gwen Stefanie s „drsnou“ tváří Karen Lee Orzolek z Yeah Yeah Yeahs. Během čtyřicetiminutového svižného vystoupení představili dubnové eponymní album vlastní výroby a v mile křekvapující atmosféře prohřáli divadelní prkna na teplotu, předpovídající neopakovatelný zážitek domácího prostředí.



Po krátké a příjemné (Shovking Blue) úpravě pódia zazněli úderem deváté hodiny čtvrt století staří The Smiths, i když z té původní sestavy stál pod oblíbeným plátnem (Walter Chiari) jen „opuštěný“ Morrissey (v růžové) se svým pětičlenným doprovodem (Boz Boorer - kyt., Jesse Tobias - kyt., Solomon Walker - basa, Matt Walker - bicí, gong, Kristopher Michael Pooley - klávesy, trubka, harmonika), podílejícím se mj. také na jeho aktuálním devátém (proto asi 900 kč za vinyl, ale s autogramem a štítkem, uvádějícím místo, pořadí a datum podpisu) albu Years of Refusal (Decca Music / Polydor). Z nuly na sto (%) dosáhl This Charming Man během několika málo okamžiků, od kterých čekalo vyprodaný a zvukově vynikajícíh prostor Archy osmdesátiminutové vystoupení, držící se maximální úrovně až do závěrečné – jediné přídavkové First of the Gang to Die. Skvěle naladěný a možná až překvapivě (česky) upovídaný MOZ vzor 50 kropil propocenými emocemi ze svého kulatého zásobníku rychlostí dvaceti let sólové kariéry za hodinu, hýčkal jedinečnými (na věčné časy a nikdy jinak!!!) hitovkami v právé chvíli na odpočinek se odebraných The Smiths, podával ruce, převlékal košile (modročerná skončila na kousky v publiku), byl prostě ač z mého heterosexuálního pohledu naprosto k sežrání (The Loop).
K bezpochyby nejlepšímu tuzemskému koncertu letošního roku, završeného ohňostrojem U Českého lva není snad potřeby více dodávat. Snad jen to, že pokud se najde nějaký ten se setlistem nespokojený narcista, nechť si uvědomí, že Morrissey & The Smisth mají tak silný arzenál skladeb, že pokud by se mělo dostat úplně na všechny, stojíme (resp. ležíme) v Arše naprosto vyčerpaní ještě dnes.
Jo, a nevíte náhodou, kdo že to byl ten Majkl Džeksn? Prej nějakej popkornovej král, nebo co.


01. This Charming Man (The Smiths - The Smiths 1984)
02. Billy Budd (1994)
03. Black Cloud (2009)
04. How Soon Is Now? (The Smiths - Meat Is Murder 1985)
05. Irish Blood, English Heart (2004)
06. Ask (The Smiths - The World Won't Listen 1987)
07. I'm Throwing My Arms Around Paris (2009)
08. That's How People Grow Up (2009)
09. The World Is Full of Crashing Bores (2004)
10. You Just Haven't Earned It Yet, Baby (The Smiths - The World Won't Listen 1987)
11. I Just Want to See the Boy Happy (2006)
12. One Day Goodbye Will Be Farewell (2009)
13. Girlfriend In A Coma (The Smiths - Strangeways, Here We Come 1987)
14. Let Me Kiss You (2004)
15. Life Is A Pigsty (2006)
16. Please, Please, Please Let Me Get What I Want (The Smiths 12“ Hatful of Hollow 1984)
17. When Last I Spoke To Carol (2009)
18. The Loop (12“ Sing Your Life 1991)
19. I'm Ok With Myself (2009)
---
20. First of the Gang to Die (2004)


* Vauxhall and I (1994)
* Southpaw Grammar (1995)
* You Are the Quarry (2004)
* Ringleader of the Tormentors (2006)
* Years of Refusal (2009)

2 komentáře:

  1. Je to přesně tak, jak píšeš. Akorát bych jen podotkl, že předkapela mi přišla nehorázně nudná a naprosto zbytečná. Jinak mé postřehy zde: www.wuxia.bloguje.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Dotk jako zbytečná kapela? To určitě ne.I po několika letech mě mrzí,že jsem si nekoupil v šatně jejich CD.

    OdpovědětVymazat