Můj žhavý tip na desku roku dostal název The New Eve Is
Rising, jehož elektrizující zvuk zakořeněný ve folklóru, post-punku a
spirituální katarzi jde za brightonskou čtveřicí The New Eves. I když si
chvilkami připadáte jak v šapitó na vesnické slavnosti tradičních i netradičních řemesel
(Holašovice), tak alchymie tohoto divadelně zábavného a multižánrového debutu vás
odprostí od běžného života a vymrští do nové mytologické dimenze s příběhy
o stvoření, pohanství či obětních tancích. Naprosto strhující a niterné posouvání
hranic umění, rozkročené mezi starodávnými lidovými tradicemi a
experimentálním rock'n'rollem.
Povstaňte s těmito novými Evičkami – The New Eve Is Rising (Transgressive Records)!!!!
V pátek 1. srpna vyšlo nové EP pražského one-man
projektu Purpl Boi, za kterým stojí multi-instrumentalista Jakub Svoboda alias Nèro Scartch (MYDY, Mydy Rabycad). Jeho žánrovou různorodost nemálo ovlivněnou syrovou
elektronikou, ambientem a taneční interpretací poprvé zviditelnilo EP Purpl Summr (7/2023), na které v optimistické kráse s neomezenou vizuální
představivostí navazuje pětiskladbový obraz Something Between Aliens & Pop.
Nádherná kolekce s výrazným vokálem a introspektivními tématy, kterou
považuji za mé doposud největší překvapení letošního roku na tuzemské DIY
scéně. A nejen té!!
Návrat do let školních povinností, se kterými přišel vzestup
synth-popu a obarvených kštic s patkami, přibližuje aktuální kompilace All
The Young Droids: Junkshop Synth Pop 1978-1985, kterou proslavil průlom levných
syntíků jako Dream Plant Wasp, Arp či Korg. Začátek nové éry hitparád, které
ovládly přihrbené postavičky nad klávesami a podivně tančící
manekýni/manekýnky. Ač řada z nich neměla to štěstí jako mnohá dnes už "provařená" jména
(John Fox, OMD, Soft Cell, Depeche Mode, Visage, ..), tak právě výběr sestavený
někdejším baskytaristou LUSHPhilipem Kingem zaměřuje pozornost především na zapomenuté,
ale dodnes svou tvorbou inspirující legendy.
Dvojalbum All The Young Droids najdete na „nové“ značce School Daze Records,
kterou založilo pro účely objevování a sdlení minulosti glasgowské vydavatelství
Night School Records, přivážející 9. prosince do pražského prostoru FUCHS2
přitažlivou modelínu Molly Nilsson s jejím novým albem Amateur (10/2025). Tuhle nostalgii nejde nemilovat!!
A1. Design – Premonition (03:43)
A2. Vision - Lucifer's Friend (04:04)
A3. Richard Bone - Alien Girl (03:04)
A4. John Howard - I Tune Into You (03:28)
A5. Ian North - We're Not Lonely (02:13)
A6. Selwin Image - The Unknown (03:01)
B1. Harry Kakouli - I'm On A Rocket (03:26)
B2. Rich Wilde - The Lady Wants To Be Alone (03:38)
B3. Billy London - Woman (03:23)
B4. Alan Burnham - Science Fiction (03:50)
B5. The Microbes - Computer (02:40)
B6. The Goo-Q - I'm A Computer (03:21)
C1. Gerry & The Holograms - Gerry & The Holograms
(04:12)
C2. The Warlord - The Ultimate Warlord (03:29)
C3. Die Marinas - Fred From Jupiter (02:44)
C4. Dee Jay Bert and Eagle - I Am Your Master (02:41)
C5. Peta Lily & Michael Process - I Am A Timebomb
(03:19)
C6. Sole Sister - It's Not Who You Are But How You Are
(03:34)
Santa Cecilia & Semionauta je společný projekt "zážitkové"
dvojice italských umělců, kteří před pěti lety založili platformu zaměřenou na prolínání
umění a technologií Ecosistemi Artificiali, propagující spolupráci s kulturními
institucemi, festivaly a univerzitami.
Po strhující EP kolekci introspektivních a zároveň
niterných skladeb Tell Me To Sin (8/2024, 100 MC), vyšel nyní jejich oficiální
LP debut Trascendenze Artificiali: Act I, odkazující na stejnojmenný site-specific
projekt, který duo poprvé představilo na 30. ročníku festivalu ve Florencii Fabbrica Europa 2023. Postupem času a počtem odehraných představení došlo k přepracování
a rozšíření původního zvukového materiálu, který nyní fascinuje čerstvě nabitým
napětím mezi organickou a syntetickou realitou. Novou snovou dimenzí, napěchovanou
noise-doom experimentální elektronikou badatele v oblasti multimediálního umění
Giordana Fiacchiniho (aka Semionauta) a vokální katarzí vycházející z hlubin
těla performerky a režisérky Cecilie Lentini (aka Santa Cecilia).
Jejich
společná díla pod názvem Santa Cecilia & Semionauta nejdete na amsterdamské značce Strange Therapy, zaměřené na ponurou
citlivost moderního industriálu a podobných žánrů (noise, dark ambient, ..), sporadicky
pak i na některých festivalech současné hudby a umění, kde "dotčené"
prostory proměňují v centra výzkumu a experimentování. Za tuzemskou premiéru Trascendenze Artificiali: Act I se tak musíme aspoň pomodlit. BOŽÍ!!
Debutové album Ulla je výsledek vzájemně se doplňující hudebních
stylů dvojice anglických mistrů, inspirované oceněným (Guardian Children's
Fiction) románem spisovatele Alana GarneraThe Owl Service (1967) a velšskými
prozaickými příběhy z 12. a 13. století z Mabinogionu.
Příběh o objeveném servisu
starých jídelních talířů s podivným květinovým vzorem, který se při obkreslení
na papír proměnil v sovy, je na nahrávce převeden do ambientně elektronického
zážitku, využívajícího smyčců, klavírních improvizací a koláže terénních
nahrávek s upravenými lidskými hlasy a především zástupci ptačí říše. Už keltské
tradice vnímaly sovy jako bytosti rozumící věcem, které byly pro většinu lidí neviditelné,
těžko pochopitelné a jejich přítomnost byla často vnímána jako znamení něčeho
důležitého či neobvyklého. A právě subexotickáUlla je toho zdárným příkladem.
Za jejím vyklidňujícím a duši uzdravujícím "vytín"
najdete brightonského hudebníka objevujícího neočekávané vztahy mezi zvukovými
objekty a náhodnými procesy Timothy Didymuse, jehož podílníkem
na Ulla je Foster Neville z Durhamu. Všestranný umělec inspirovaný okolní krajinou,
známý např. svým nápaditým soundtrackem/poctou k novelizaci seriálu
Doctor Who (The Edge of Destruction - 1/2022), který vyšel
na labelu Stuarta McLeanaBibliotapes.
Cardiffské "kvarteto" Panic Shack vzniklo před
sedmi lety coby "vzpoura" proti indie-punkovým konkurentům s penisy,
i když pátého do dlaně holky schovaly za bicí (nebo za bar). Jejich chaotický
humor podávaný s chytlavými melodiemi a vzpomínkami na The Slits či The Clash,
šel původně skrz tamní klub Clwb Ifor Bach, tedy než kapela
oslnila tangáčema Brace Yourself Records. Zde najdete jak debutové EP Baby Shack (4/2022), tak i aktuální eponymí album, které produkoval Ali Chant (mclusky,
King Hannah, Yard Act, ..). Vedle explozivních živých vystoupení s nakažlivou
hravostí a zařazení Panic Shack mezi další "alkoholičky" (Lambrini Girls, Amyl And The Sniffers) nelze nepřipomenout ani spolupráci na sedmé a
prozatím poslední studiové desce u nás dobře známých Metronomy (LP Small World
- 11/2022 Because Music).
Panic Shack je překvapivě hodně, ale opravdu hodně moc
dobrá nahrávka, která se snaží vyhýbat "očekávaným tématům" současných
dvacítek. Zároveň dokáže s humorem sdělovat nelehká společenská i životní témata, vlastní sebekritiku, a tím prezentovat pevné
pouto mezi čtyřmi slečnami, co se neberou příliš vážně. Tenhle punkový nadhled “komprimovaný” do třiatřiceti minut je ale třeba vidět především naživo (Sarah Harvey - zp, Meg Fretwell - kyt/zp, Romi
Lawrence - kyt/zp, Emily Smith - bas, Nick Doherty-Williams - bicí). U nás snad někdy příště.
Kdo by to řekl, ale My First Album je skutečně debutové
album v Londýně usazené alt-popové performerky Jessicy Winter, kterou umělecky odkojila
punk-divadelní "rodinka" z Portsmouthu. Krátce poté, co se seznámila
s německým anantgardním umělcem Alexem Sebleym a založili duo Pregoblin, začala
rozvíjet svůj sólový projekt, postavený na multižánrové svobodě a zkoumání
témat lásky, identity a chaosu.
Svá první dvě EP vydala na značce ROYARecords (Sad Music - 5/2020, More Sad Music - 10/2021), po kterých přišla smlouva s londýnskou značkou
Lucky Number a v pořadí třetí EP Limerence (2/2023). Zde minulý týden vyšlo
i zmiňované My First Album zahalené do osmdesátkového synt-popu, prošitého
šansonem, indie-rockem a industriální hudbou. Tedy nejen odraz spolupráce s řadou rozmanitých umělců (Gorillaz, The Horrors, The Moonlandingz,
..), čímž "divákům" nabízí experimentální a zároveň tanečně přitažlivou kolekci
podmanivých energií, transformujících hudbu v teatrální zážitek. Už jen proto dejte
My First Album aspoň dvakrát. Pak tuhle "obsedantní lásku" jen tak
neopustíte.
