PORT-ROYAL

To se takhle jednou v kostele potkali dva kamarádi u Janova a řekli si, že začnou spolu dělat hudbu. Psal se rok 2000 a tihle kamarádi z dětství Attilio a Ettore přibrali bráchu druhého z nich Michele a začali zkoušet. Až s příchodem Emilia o rok později dostává kapela jméno a konkrétní hudební podobu.

První kloudnou nahrávkou se stala Regine Olsen, která společně s další trojicí skladeb vyplňují prostor debutového Kraken EP (Marsiglia Records) z března 2002. V té době uzavírá pětici převážně na koncertech Giulio, ale během natáčení dema Kant se stává plnohodnotným členem Port-Royal. Demo je rozesíláno po Evropě, kde se dostane až do něžných rukou vydavatelství Resonant. Tam pod číslem 12 vychází v dubnu 2005 nádherné album Flares s deseti songy na ploše 77 minut. A protože já mimo jiné miluji nekonečně temné melancholické nálady v post-rockově ambientním tempu, byl jsem albem očarován.

O to více mě potěšily dneska dvě zprávy. Ta první je, že 9.4.2007 zahrají ve Vídni (Rhiz) s místní kapelou Tupolev a ta následující odkazuje na květen, kdy se má objevit druhé album Afraid To Dance (Resonant). Je slibovaných 10 skladeb na 60 minut, z toho dvě budou poprvé otextovány, obal má na svědomí Andre Dojmi a o snivou náladu nouze určitě nebude, jak dokládá první skladba z alba Internet Love.

Sama kapela o desce mluví jako o EURODANCE 2007. Takže 9.4. Rhiz a pak v květnu Afraid To Dance, nezapomeňte!