Ólafur Arnalds, Table - Klub 007, Praha (live 5.6.2008)

Čtvrtou studiovkou londýnských Coldplay, vycházející už za 10 dní se nechci příliš zabývat, protože to udělaj mraky jiných a určitě od(p)(b)orněni než já, ale stejně si neodpustím, už jen kvůli deset let staré vzpomínce na z mé strany protěžované Safety EP, maličké štípnutí. Novinka Viva La Vida Or Death And All His Friends, se střípky The Dandy Warhols, Oasis, Oceán, Ride, U2 a hlavně jejich velkých vzorů Radiohead je tak dobrá, že přijít o jejich pražské vystoupení, v našem (J&J) případě o třetí podívanou, by byla stejná chybka, jako letos nevidět poslední zmiňované (třeba v Berlíně).

Ale zpět („jdeme na jedno“) do klubu. V tom strahovském s příponkou 007, se včera ani na jedno nezastavil Ólafur Arnalds, vyslanec země kouzelných skřítků, ze které k nám dorazí v srpnu i Sigur Rós, za to naděloval pro prostory nevšedně antirockovou atmosféru. Poskládal všechny přítomné diváky na zem, smyčcové karteto usadil vpravo do čtvrtkruhu a sám se ujal místa za klavírem a nakousnutým notebookem. Od úvodní novinky, po které se představilo skladbou Fok aktuální EP Variations Of Static, obklopily suterén magické melodie, dávající místy svým vyklidněním šanci sice příjemně osvěžujícímu, ale na druhou stranu lehce rušivému ventilátoru. Základní třičtvrtěhodinku ukončenou Við vorum smá... a zaslouženým potleskem, doplnila pětice výborných instrumentalistů o přídavkovou 3055 z loňského debutového alba Eulogy For Evolution, též včera večer několika čísly zastoupeného. Stejnou skladbu naleznete i na kompilačním albu #1 jejich domovského vydavatelství Erased Tapes Records, jehož download kód (DDC) naleznete uvnitř bílého 10“ Variations Of Static.

Předkapelou byla výborná elektro-lo-fi dvojka Table z Plzně, stále více mi připomínající současné Radiohead.

Mnoho díků a pozdravů zasílám do A.M. 180 Collective a Very First, pořádajícím tento příjemně melancholický dýchánek.

P.S. Škoda že se Ólafur Arnalds nedostane znovu do Prahy v rámci evropského turné se Sigur Rós