Radiohead / Modeselektor - Berlin 8.7.2008 (Kindl-Bühne Wuhlheide)

Zatímco se včera „v suchu“ pod stropy Černínského paláce podepisovala smlouva o umístění US radaru v brdských lesích, berlínská obloha od samotného rána nevěštila příliš růžové – modré – vyhlídky, mnou lehce, co se týče oblečení, podceněné. Ač pro město typicky fešácký medvěd úspěšně zdobil mou hruď (BARR), večer mě v bývalém pionýrském (FDJ) areálu, dnes se ukrývajícím pod názvem Kindl-Bühne Wuhlheide (Treptow-Köpenick), příliš nezahřál.

Tamní amfiteátr s kapacitou zhruba pro 17 tisíc návštěvníků včera znovu po sedmi letech přivítal ve svém útulném prostředí, za asistence naprosto bezproblémovým pořadatelů, anglickou kapelu Radiohead, která tímto vystoupením uzavřela své letošní evropské turné, zahájené 6. června v Dublinu.

Krátce před devátou večerní, po jedné z mnoha dešťových přeháněk, nastoupil kvintet z Oxfordshire s prvním kouskem 15 Step ze zatím poslední desky In Rainbows (2007), po kterém se „jelo“ do historie s Airbag (OK Computer 1997) a o něco mladší There There (Hail To The Thief 2003) s využitím trojice bicích. Střídáním starších skladeb a novinek z aktuálního alba, které zaznělo „v základní verzi“ až na Faust Arp celé, včetně bonusové (CD2) Bangers And Mash, se dostalo kromě debutu Pablo Honey na všechny řadovky Radiohead. Plus, plus, plus sólovku Thoma Yorka The Eraser (XL 2006), zastoupenou v první přídavkové Cymbal Rush, zahájenou po dvou neúspěšných úvodech až čelem (TY) do kláves. Po dvouhodinovém vynikajícím vystoupení, doprovázeném skvělým vizuálním snímáním členů a jejich promítáním na zadní část pódia, se kapela rozloučila po druhém přídavkovém bloku bombastickou Street Spirit (Fade Out), po které mi bylo úplně jedno, že jsem promočeném až … a na horních ochozech amfiteátru fouká odporně ledovej vichr. Dnes ležím v posteli, je mi blbě, ale tenhle zážitek bych dal okamžitě znova. Kdyby jenom bylo kde….

Role předkapely se ujalo místní electro duo Modeselektor, známé jak z letošního třetího ročníku Sperm Festivalu, tak i ze spolupráce právě s Thomem Yorkem, či Björk, jejíž The Dull Flame of Desire, nazpívaná společně s Antonym (and the Johnsons) Hegartym (album Volta 2007) a závěrečné rozhazování vlastních CD, patřilo k tomu nejlepšímu, co v hodinovém setu mohli nabídnout.

_RAD IOH E AD /EU R OPE /J UNE_JU LY /2008

15 Step, Airbag, There There, All I Need, Where I End And You Begin, Nude, Weird Fishes, The Gloaming, Videotape, No Surprises, Jigsaw Falling Into Place, My Iron Lung, A Wolf At The Door, Reckoner, Everything In Its Right Place, Bangers And Mash, Bodysnatchers

Cembal Rush, You And Whose Army?, Paranoid Androit, Dollars and Cents, Idioteque

House Of Cards, The National Anthem, Street Spirit (Fade Out)