Zatímco na loňském Donau Festivalu vystupoval Hush Arbors (aka Keith Wood) ještě jako jednočlenný projek, už o pár týdnů později jej na pódiu v Newcastlu doplňoval mladý Australan Leon J. Dufficy, mj. člen The Zebras a Winter Drones, kterým by se měla zanedlouho objevit po březnovém Death Moon mnou hodně očekávaná novinka Blood In The Coffin (Wolfking Of Brick Lane Records).
První společnou spolupráci zaznamenali v březnu na oranžovo-zeleném 7“ splitu Mr. Bones / I Cannot Radiato Without You s Jerusalem and the Starbaskets (The Great Pop Supplement) a koncem října nabídli posluchačům eponymní debutové album u amerického labelu Ecstatic Peace!, ač v desetileté tvorbě (jako Hush Arbors od roku 2003) najdeme nejméně pět dalších. Dvaatřicet minut ohraničených jedinou instrumentální skladbou Water a Water II, vystihuje stejně jako autorka obalu digipacku Nicole Poppi psycho-folkovou atmosféru konce šedesátých let, obměkčenou sametovou hrubostí Velvet Underground, ke které přispěl také kytarista Ben Chasy ze Six Organs Of Admittance (Follow Closely). Prozatím nejlepší album Hush Arbors vzniklo za pomoci Grega Hughese (Rue Hollow, Gone) v Londýně a mezi osmičkou podzimně oděných vychytávek se stále se vynořujícími tajemstvími nenajdete jedinou, která by svým kouzlem klesla pod 98%. Hodně povedená nahrávka!
Žádné komentáře:
Okomentovat