Kill The Dandies!, Drain, 100% - 22.11.2008 Č. Budějovice, Velbloud (live)

Za tři kopy, resp. 15 tuctů, či 12 mandelů v českých, se včera večer dala pořídit celkem slušně vyvedená taneční zábava Wake Up! Budějice Party vol. 2 v klubu Velbloud, kde se představila trojice relativně mladých českých kapel, ovlivněná hudební minulostí přelomu 70. a 80. let.


Z důvodu následné daleké cesty vystoupila jako první dvojice 100%, která se po deseti letech odtrhla od rodného londýnského kvintetu a v roce 2006 zakotvila u pražských břehů. Ač původního bubeníka musel letos na jaře nahradit mladý Petr Mori z pardubických Double Bubble, na stoprocentně fungující tornádový trychtýř unášející bordel punku, ska, reggae i pinfloydovského progresu, si zpěvák, baskytarista a showman Marco Frangos stěžovat nemůže. Jeho grimasové vyjádření a energické poletování (bongo) mezi publikem ve výborně šlapající padesátiminutovce dává veliká očekávání na jejich v současné době připravovaný debut.


To samé se však nedá říci o místní „gymplácké“ indi-rockové partičce Drain, poslepované z dnes již asi už neexistujících oblastních kapel Muchslet, Daisy Rain a Živá Hudba. Výhoda domácího prostředí se sice odrazila v jejich silné fanouškovské podpoře zastoupené převážně pelíškovskými děvčátky (nechť prominou) obdivujícími svého přitažlivého Eliena, ale po hudební stránce si v těžké konkurenci sáhli pouze pro bronzovou.


Velkým očekáváním a snad i důvodem jak a kde potkat velblouda na sněhu, byla ex-trojice Mojmir Papalescu & The Nihilists, rozšířená o baskytaristu žižkovských The Ritchie Success Martina Růžičku a zpěváka a kytaristu výborných Take Death Richarda Fišera. Půlnoční písčité vykročení do nového dne a zároveň následujících Shooby a I Want It, potvrdilo Hankovu „odvázanou“ slabost pro The Birthday Party a při pohledu na interpretaci smyslné klávesistky se mi vybavovala Wandy James z osmdesátkových Transvision Vamp, dnes snad ještě vystupující s Racine. Mix garážového punku a westernového rock’n‘ rollu s novou vlnou B-52’s, kteří se letos po šestnácti letech vrátili s osmou studiovkou Funplex (Astralwerks), působí velice silně a věrohodně, i když v závěrečné Motorpsycho si šáhli (tentokrát) do vlastní nihilistické minulosti (Analogue Voodoo). Kill The Dandies! stejně jako řada dalších „aktuálních“ retro projektů sice oprašují staré desky (jsou hezké, staré desky nepatří do popelnice, staré desky patří na gramofon), ale na naší hudební scéně se vyjímají jako čerstvé, ze zahraničí dovezené sněženky, sponzorované značkou Atticus – a padá a padá.

Sand
Shooby
I Want It
Come To My Home
Killer
Jesus Blues
Mohawk
Drug Me
Soldier
Meet Your Friend
Hangover
Motorpsycho