Do pražské premiéry Radiohead (23.8. Praha – Výstaviště, vstupenky za 66 EUR od 14.4.) sice ještě zbývá více jak 1/3 roku, ale ten kdo v úterý večer zavítal do Paláce Akropolis, mohl si podobně léčivé atmosféry načerpat již během devadesátiminutového vystoupení japonských nostalgiků MONO. Stejně jako v případě předchozího alba You Are There, prezentovaného začátkem července ’06 na Sedmičce, představili aktuální a dle mého názoru za jejich desetiletou kariéru i nejlepší album Hymn to the Immortal Wind (Human Highway Records / Temporary Residence), jehož evropská třicítka začala 20. března v Brightonu.
Hned od úvodní Ashes In The Snow si kapela držela s chladnou císařskou důstojností, pokorou a ignorací trapných pokřiků zdravý fyzický odstup od publika, odměňovaný syrovým post-rockově poetickým meníčkem, obsahujícím až na dvě starší skladby Yearning (You Are There 2006) a Halcyon - Beautiful Days (Walking Cloud … 2004) novinky z letošního opusu. Oproti Albiniho albové verzi sice vystoupení postrádalo magické smyčcové party třicetičlenného ansámblu, držící Hymn to the Immortal Wind právě na desítce, ale na druhém břehu tak alespoň vynikly obrysy drsné krásy jejich poutavé a pro mě se stále rozšiřující a fascinující tvorby.
Ashes In The Snow
Burial At Sea
Follow The Map
Pure As Snow (Trails Of The Winter Storm)
Yearning
The Battle To Heaven
Halcyon (Beautiful Days)
Everlasting Light
P.S. beze slov (stále ještě)
Krátce ve zkratce vystoupil před Mono v krásné králičí masce vtipkující „havajský“ lo-fi písničkář Troy Von Balthazar (Chokebore), jehož první EP Sweet Receiver vyšlo snad už před osmi lety.
P.S. taky (bez ještě)
Žádné komentáře:
Okomentovat