Na tu premiéru tam přišli snad všichni. Od nikdy své námořnické triko nesvlékajícího Woodyho Allena přes muže v říji až po mě. A pak ONA. Ta, kvůli které nechala Dáša ve čtvrtek nablýskat svou čerstvě „nabytou“ Lucernu - Polly Jean Harvey. Anglická umělkyně, jejíž hvězdnou kariéru nastartovala v osmdesátých letech kapela Johna Parishe Automatic Dlamini, dáma, která s tou řvoucí holkou asi před třinácti lety v Německu už neměla na první pohled nic společného. Zde totiž komorně osvětleným pódiem proplouvala při pravém břehu uhrančivá elegance (zp, autoharfy, kyt), vláčející za sebou kromě profesorského sboru (John Parish – kyt, kl, zp; Mick Harvey – kl, bas, zp; Jean-Marc Butty – bicí, zp) především neradostnou minulost své země, zaznamenanou na letos Mercury Prize odměněným albem Let England Shake (Island Records). Profesionální chlad ředěný dokonalou jemností. To je aktuální, jedinečná a vynikající PJ Harvey - plápolající černá duše s pernatou čelenkou, kterou si rozhodně nenechte zítra ujít v londýnské Royal Albert Hall. Za pouhé £2.99 vidět koncert roku se moc časno nenabízí. Ač ten pražský v režii Charm Music byl čtyřicetkrát dražší, jiskra do první řady konečně přeskočila!
01. Let England Shake
02. The Words That Maketh Murder
03. All and Everyone
04. The Guns Called Me Back Again (b-strana 7“ The Words That Maketh Murder)
05. Written on the Forehead
06. In the Dark Places
07. The Devil (LP White Chalk 2007)
08. Dear Darkness (LP White Chalk 2007)
09. The Glorious Land
10. The Last Living Rose
11. England
12. Pocket Knife (LP Uh Hur Her 2004)
13. Bitter Branches
14. On Battleship Hill
15. Down by the Water (To Brigh You My Love 1995)
16. C'mon Billy (To Brigh You My Love 1995)
17. The Piano (LP White Chalk 2007)
18. Big Exit (LP Stories From The City, Stories From The Sea 2000)
19. Hanging in the Wire
20. The Colour of the Earth
---
21. The Desperate Kingdom of Love (LP Uh Hur Her 2004)
22. The Sky Lit Up (Is This Desire? 1998)
23. Angelene (Is This Desire? 1998)
Žádné komentáře:
Okomentovat