Franz Ferdinand - Right Action / Love Illumination (Domino Records), Listening Center with Pye Corner Audio - Study Series 09: “Projections“ (Ghost Box Records)

Dva (resp. tři) výborné singly, bez kterých by nikdo neměl vyrážet na prázdniny.

Nejen pro všechny Frantíky a Ferdinanty je tu první ukázka z na 26. srpna chystané čtvrté studiovky Right Thoughts, Right Words, Right Action, kterou tahle skotská čtyřka zanedlouho představí také na nám nepříliš vzdáleném Frequency Festivalu. DvojÁčkovou klasiku Right Action / Love Illumination zítra doplní další nenovum, i když mnohem a snad kvůli WARPátské stopě poutavější Titoli / Town of Tomorrow Today.  Áčko patří hitu tohoto léta v podání loni debutujícího Newyorčana Davida Masona (Listening  Center), jehož společná práce s Martinem Jenkinsem (Pye Corner Audio) obsadila opačnou stranu tohoto znamenitého sedmipalce.

The Vim Dicta – Point Blank / Name of the Game

Podobně jako kdysi představitelé psychedelie a blues-rocku Cream či  The Jimi Hendrix Experience, tak i losangeleští  The Vim Dicta jedou v triu (Cori Elliot – zp/kyt/bas, Matt Tuney – zp/kyt, Chris Infusino dříve David Halicky – bicí). Teprve před rokem debutovali se čtyřskladbovým digi-EP Lucky Strike (producent Shane Smith), vystoupili na řadě významných, underground odhalujících festivalech (SXSW,  Sunset Strip Music Festival) a mezi "Best New LA Bands of 2012" je zařadil The Deli Magazine. Skromné „promo“ krátce před prázdninami prodloužil eponymní singl s dvěma novinkami (Point Blank /Name of the Game), který pod stejným producentským dohledem tentokrát vznikl v Sunset Soud Studios.

Tuším-li správně, pak The White Stripes a The Mars Volta mají zasloužené nástupce – The Vim Dicta!

RSHMTH (Tape Release Show) – za chvíli (22.00)

Tak už jste tady někdo?

Transformer – RSHMTH (debutových 100 kazet, nebo volných 56MB) a BIRD PEOPLE!

The Wytches - Beehive Queen / Crying Clown (Hate Hate Hate Records)

Další z vlny post arktických opiček? ... bezeslov....  Ač patří mezi jejich obdivovatele, tak tahle krásná trojka (Kristian Bell - zp/kyt/varhany, Dan Rumsey - bas, Gianni Honey - bicí, dříve také Mark Breed - kyt) z Brightonu zaujme ale i příkladným listováním učebnicemi starých pověstí psychedelie. O tom jak se jim to daří přenést do reality vypovídá The Wytches druhý singl Beehive Queen / Crying Clown (300 ks), který podpořili Mairead Nash (Luv Luv Luv) čerstvě založená značka Hate Hate Hate Records (Loom) a studiový kouzelník Liam Watson (The Kills, The White Stripes, The Zutons, ...). Ten první, od ledna do netu vytesaný House of Mirrors/ Digshaw si kapela nyní také zvěčnila do sedmipalce, postrádajícího však působivě prázdninový obal Samuel Gull. Tak hoďtě tašky do kouta a vymažte školu minimálně na dva měsíce ze svých myslí. Myslím, že s The Wytches to bude ještě rychlejší.

PRÁZDNINY JSOU TADY!!!!   

Molly Nilsson – The Travels (Night School Records / Dark Skies Association)

Mám slabost pro Švédky. Světlovlasé Švédky. Nejdřív to byla Agnetha z ABBY, pak Ebba co k nám v létě jezdívala za babičkou, následovala Pipi dlouhá punčocha, no a teď snad její přbuzná Molly. Taky Nilsson. Platinová romantička, která rodný Stockholm vyměnila za Berlín a už asi třikrát (přehlédneme-li její školní výlet) vystoupila v Čechách (Pha, KH, Cheb). Oproti svým konkurentkám je ale mnohem více sexy a baví jí muzika, kterou známe třeba od Freddíka alias Former Ghost (existuje ještě vůbec?), Mobyho, či teď třeba Zoly Jesus. Začínala někdy před šesti lety s přezdívkou White Bread (dnes First Nations), v Berlíně točí vlastní label Dark Skies Association, kde také realizovala všechna svá dosavadní alba. S tím aktuálním The Travels je jich celkem pět, ale jde o první společnou cestu s Night School Records. Netvrdím že za neodolatelností její nejsilnější a nejoptimističtější nahrávky stojí právě tato londýnská značka, ale pokud se na vrcholky syth-popových hitparád dostaly Mobyho trháky jako Play a 18, pak The Travels tam patří bezpochyb také. Zklamání z tohoto nenadneseného učarování však může mnohým přinést koncertní realita, kdy si Molly Nilsson (plus mikrofon a notebook) bez problémů zaměníte za naivní amatérku z karaoke show. Těm se ale Molly prý úspěšně vyhýbá.

01. Worlds Apart (4:23)                 

02. Philadelphia (3:44)  

03. Dirty Fingers (3:20)

04. The Power Ballad (3:17)       

05. Atlantic Tales (4:38)               

06. Omega (4:17)            

07. Dear Life (4:12)          

08. Going Places (3:52)

09. City (2:05)   

10. Ten New Lives (4:17)             

11. Kumla (3:46)              

12. Out There (4:24)