Tihle Algiers nejsou z Alžíru, nevypadli ani z Andrejsovo
Uprchlíků a už vůbec nehodlají znásilňovat naše ženy a vyplundrovat celé Čechy,
Moravu a snad prý i Slezsko. Ale nebojte. Tahle vlna k nám jen tak nedorazí. Jejich
problém není v xenofobní rétorice tria Zeman - Okamura - Babiš, ale spíš v
rozpisu chystaného evropského turné, které naší zemi na přelomu října a
listopadu bohužel mine. Takže žádní migranti, ale gospel-punkáči, co na svém
eponymním albu Algiers neopomněli zmínit ani industriální elektroniku. Coby
trio Franklin James Fisher (zp, kyt, kl.) - Ryan Mahan (bas, zp, synt.) - Lee
Tesche (kyt, zp) se dali dohromady před šesti lety v Atlantě, první singl Blood
/ Black Eunuch vydali v lednu 2012 na tamních Double Phantom a z o dva roky
mladšího šestiskladbového 12" Claudette EP nakonec zůstal jen digitální
sólo singl Claudette. Po podpisu s newyorskými Matador Records si zahráli po
boku slavných Interpol, letos v lednu doplnil sestavu ještě zakládající člen
Block Party, bubeník Matt Tong a od června se tahle čtyřka honosí asi nejlepší
letošní "indie" nahrávkou ALGIERS. Více než k nejvýše uvedenému triu ale
tíhne k "politickým" Public Enemy - The Clash - A Certain Ratio,
podněcuje k občanské neposlušnosti, a to nejen ve smyslu afroamerické komunity.
Už jen samotný název, evokující anti-koloniální boj, hovoří více než výstižně.
Navíc v propojení s nejen aktuální vlnou veder, ještě výstižnější.
A1. Remains (03:05)
A2. Claudette (03:31)
A3. And When You Fall (03:41)
A4. Blood (05:38)
A5. Old Girl (04:24)
B1. Irony. Utility. Pretext. (04:30)
B2. But She Was Not Flying (03:58)
B3. Black Eunuch (feat. Nathalie Judge) (03:39)
B4. Games (03:49)
B5. In Parallax (08:20)
Žádné komentáře:
Okomentovat