Letos nás sice tento kalifornský folk 'n' punk písničkář mine,
ale mnohé určitě ne jeho páté a pro mne prozatím nejlepší album Twelve Nudes. To
stejně jako obě předchozí nahrávky (Transangelic Exodus 2/2018, Perpetual Motion People 6/2015) vyšlo u londýnských Bella Union a vzniklo víceméně ve
stejné sestavě, jako všechny předchozí "sólovky" (Ezra Furman &
The Boy-Friends, Ezra Furman & The Visions), kterým předcházela studentská
(Tufts University) kapela Ezra Furman and the Harpoons. Ta fungovala zhruba pět
let, zanechala čtyři folk-rockové tituly (Beat Beat Beat - 2006, Banging Down
the Doors - 2007, Inside the Human Body - 2008, Mysterious Power -2011) a stala
se takovou nultou hudební kapitolou tohoto hermafroditního provokatéra. Svůj
nový život tak odstartoval před sedmi lety u Bar/None Records s nahrávkou The Year Of No Returning (2/2012), kde orazítkovali i následující Day Of The Dog (10/2013), ale větší
pozornosti se mu dostalo až po úspěšných koncertech v Británii, kde jej oslovil
zmiňovaný label Bella Union. A věřím, že punkově syrová Twelve Nudes, kde Ezru
Furmana kromě alkoholu a cigár doprovázejí pod náznem Band with No Name opět Sam
Durkes (bicí), Jorgen Jorgensen (bas) a Ben Joseph (kl), zaboduje také u nás.
Nejlépe naživo v některém ze "zaplivaných" klubů.
A1. Calm Down aka I Should Not Be Alone (02:22)
A2. Evening Prayer aka Justice (02:55)
A3. Transition From Nowhere (03:11)
A4. Rated R Crusaders (02:16)
A5. Trauma (03:07)
A6. Thermometer (02:05)
B1. I Wanna Be Your Girlfriend (03:29)
B2. Blown (00:55)
B3. My Teeth Hurt (02:31)
B4. In America (02:10)
B5. What Can You Do But Rock n Roll (02:32)
Žádné komentáře:
Okomentovat