The Smile + Robert Stillman (Forum Karlín, Praha, 19.5. 2022)

 

Téměř na den přesně u příležitosti pětadvacátin jedinečnosti jménem OK Computer a prvního koncertu The Smile, se v prážském prostoru Forum Karlín zastavilo trio, které právě pod názvem The Smile vydá 17. června na fyzických nosičích své debutové album  A Light For Attracting Attention (Self Help Tapes LLP / XL Recordings). "Pandemickou" nahrávku, kterou už částečně multiinstrumentalisté Thom Yorke a Jonny Greenwood v doprovodu jazzového bubeníka Toma Skinnera (Sons OfKemet, Wildflower, ...) představili loni na uzamčeném Glastonbury Festivalu. Ač v základní hodinové části koncertu se uspořádání albových skladeb mírně odlišovalo od karlínského programu (první tři LP kousky zazněly jako poslední), mohli si návštěvníci A Light For Attracting Attention užít kompletní, navíc s přídavkovou Feeling Pulled Apart by Horses (9/2009 _Xurbia_Xendless Limited), glastonburgskou Just Eyes and Mouth a novinkou Friend of a Friend. Diváci tak měli jedinečnou příležitost sledovat, jak to všechno teprve vzniká, jak si v úvodu Free in the Knowledge Johnny Greenwood vystřihl se smyčcem už skladbu následující (A Hairdryer), či jak se sám Thom Yorke spletl v "přísně" daném setlistu.   

Nevím jak The Smile vnímají ročníky narozené až po všech platinových albech Radiohead (Pablo Honey - 1993, The Bends - 1995, OK Computer - 1997, Kid A - 2000, Amnesiac - 2001, Hail to the Thief - 2003, In Rainbows - 2007), ale tihle tři mistři bez obav z trendů prodlužují bezpochyby zaručenou kvalitu značky Radiohead i nadále. Ač ve velmi experimentálním podání, navíc s jazzovými odéry. Jediné co bych čtvrtečnímu zastaveníčku ve Foru Karlín vytkl, tak byl předražený merch, který ale levněji nepořídíte ani na oficiálních stránkách The Smile, a pořadatelská nařízení společnosti Charmenko CZ, kdy mi nebyl povolen vstup se starým fotoaparátem, zatímco kdejaký majitel běžného mobilního telefonu s vyšším rozlišením než jakým disponuji já, mohl fotit i natáčet videa naprosto bez omezení. Tak snad se tahle absurdita už konečně někam pohne a nebude kazit podobně jedinečné kulturní události. Tu s hostujícím Robertem Stillmanem, který se saxofonem podpořil zuřivou You Will Never Work in Television Again, tipuji za jednu z nejzásadnějších tohoto roku u nás.