CO POZÍTŘÍ? (Transforma / Trafačka Tábor 29.6. - 9.7.2023)

 

Zajímá se porevoluční generace o politiku a veřejné dění? Na rozdíl od naprosté většiny jejich rodičů určitě a mnohem intenzivněji. Za jeden z takových příkladů lze jmenovat "závadovou" mládež z jihočeského Tábora, symbioticky navazující na silné kulturní podhoubí o generačně staršího Free Dim Festu, na jehož počátku stálo před čtvrt stoletím vydavatelství Free Dimension Records. Podobně jako tihle "dědci" jde "děckám" o kreativní prolínání se širšími scénami z domova i zahraničí. Tak vznikl v roce 2016 multižánrový festival TRANSFORMA, zaměřený na vnímání veřejného prostoru města z architektonického hlediska.

Vedle kultovního "ostrova svobody" pro kulturu, sociální témata či ekologii CESTA (Ctiborův mlýn), založeného před třiceti lety americkou formací Sabot (Hilary Binder - bicí, Chris Rankin - bas), probíhá letošní TRANSFORMA opět také v bývalé Křižíkově TRAFOSTANICI z roku 1902, kde nedaleko Jordánu a botanické zahrady proběhla vernisáž výstavy Co pozítří?, představující průřez akčními intervencemi do veřejného prostoru na tuzemském území a v jednom případě rozkrývají stinné stránky adventních trhů ve Vídni (Eva Jiřička & Katherine Cibulka - Grátis punč). Prostřednictvím dokumentace vybraných projektů, jejich zasazení do širších souvislostí, ale rovněž komplexních instalací, nabízí vhled do oblasti akčního umění ve veřejném prostoru realizovaného s ambicí se k problematikám veřejného prostoru kriticky vztahovat. V hudební části včerejší vernisáže vystoupili Divo Institute, THC Luna G a Jim Hate.

 

THC Luna G

thc luna G • OKI KAZI + jendA + Bohyně Khali - ⒶCⒶB

Lorelle Meets The Obsolete - Datura (Sonic Cathedral)

 

Po rozpadu psych rockových Soho Riots (EP - 2009 Happy Garlic) a několika koncertech pod názvem Holy Mountains, vznikl název Lorelle Meets The Obsolete, složený z přezdívek obou protagonistů této mexické kapely. Jejich debutové album On Welfare (5/2011), stejně jako následující Corruptible Faces (2/2013) a Chambers (3/2014), vyšlo u chicagských Captcha Records, od kterých se právě díky třetímu, v té době nejúspěšnějšímu, odrazili k anglickým Sonic Cathedral. Zásadní milník, po kterém Lorena Quintanilla (aka Lorelle a J. Zunz - zp/kyt/synt) a Alberto González (aka The Obsolete či Lo Obsoleto - kyt/synt/pekuse) vyrazili s doprovodnou kapelou úspěšně vyprodat Londýn. A nejen ten. O dva roky později v rámci turné k desce Balance (9/2016) zavítali i k nám, kde je tuším doprovázel jihočeský Sýček. Ale nejsem si jist. Každopádně páté LP De Facto (1/2019) se dočkalo Re​-​Facto (3/2020) rozšíření a studiových spoluhráčů (Fernando "N Λ И D Y" Nuti - bas / New Candys, Andrea Davi - bicí / D.O.V.E.), kteří podpořili i vznik jejich doposud nejvydařenější nahrávky Datura. Ač i zde soubor stále vychází z 60' psychedelie a 90' noise-rocku /shoegaze, tak šestá studiovka září především díky industriálním vlivům, post-punku a avantgardní elektronice. Zkrátka - překvapivě ďábelský DATURA!!

 

01. Datura (04:56)

02. Invisible (03:59)

03. Dínamo (03:27)

04. Arco (03:53)

05. Golpe Blanco (03:59)

06. Ave En Reversa (03:53)

07. Óvalo (04:42)

08. Dos Noches (05:13)

 

 

  

Squid - O Monolith (Warp Records)

 

 

Stejně jako v době vydání debutového alba Bright Green Field mě londýnští SQUID zastihli se svou novinkou O Monolith v termínu glastonburském (příští týden vystoupí na německém festivalu ФУЗИОН). Ač nejen díky zběsilému stylu vystupování frontmana (zpěváka a bubeníka) Ollieho Judge a působivé energii jejich koncertů řadí mnozí tuhle partu univerzitních kámošů mezi nejviditelnější (nejhlasitější) zástupce současné post-punkové scény v Británii, SQUID jsou mnohem víc než tahle konkurence. Coby důkaz přijměte jejich druhé studiové album O Monolith (opět Warp Records a producent Dan Carey), které je oproti debutu temnější (stránky folklóru), soudržnější a "optimisticky" unikající z post-covidového oddělení. Podobně jako na předchozí nahrávce sice stále přetrvává ustálený rytmus inspirovaný krautrockem a evokuje pocity izolace (Undergrowth), ale dává větší prostor "znovunabyté svobodě", experimentům a intenzivnějším zvukovým plochám. Na tom měla bezpochyby nemalý podíl hudební evokace prostředí a "domáckosti" studia Petera Gabriala Real World Studios, sídlícího ve venkovském hrabství Wiltshire, které Dan Carey protentokrát vyměnil za to svoje v Londýně (Mr Dan's Studio). 

V průběhu osmiskladbové novinky O Monolith (původní název Moonrakers) vás doprovodí jak téma vztahu lidí k životnímu prostředí (ekologické krizi) či policejní brutalia (The Blades), tak třeba ve skladbě After The Flash opět londýnská skladatelka a herečka Martha Skye Murphy, prolínající žánry od indie po experimentální, operní a barokní. Své debutové album (kazetu) Postcards Home si vydala "sama doma" loni v únoru. 

Za nový a bohatší směr SQUID lze též označit jejich vizuální prezentaci, na které se od návrhů triček pro irské turné podílí tamní grafický designer a umělecký ředitel Oscar Torrans. Ten po vzoru starých evropských tapisérií a ilustrované abecedy ze 17. století The Comical Hotch Potch, používající lidské postavy k vytvoření jednotlivých písmen, navrhl ručně tkanou tapisérii s abecedními znaky, čímž vytvořil skutečně jedinečný vizuální svět, věnující velkou pozornost významu a pocitu z hudby SQUID. Ve spolupráci se svým bratrem a ilustrátorem Robem Torransem tak přispěli k "strašidelně" folklórní atmosféře alba, jehož výjimečnost prozatím mnozí novináři nepochopitelně přehlížejí - oproti debutu. 

 

 

01. Swing (In A Dream) (04:29)

02. Devil’s Den (03:05)

03. Siphon Song (05:58)

04. Undergrowth (06:35)

05. The Blades (06:28)

06. After The Flash feat. Martha Skye Murphy (05:34)

07. Green Light (04:23)

08. If You Had Seen The Bull’s Swimming Attempts You Would Have Stayed Away (05:14)

 

 

 

 

Ramona Lisa - Arcadia (Perpetual Novice)

 

V době kdy koloradští synt-popaři Chairlift koncertně (Donaufestival) přehrávali své druhé studiové album Something (1/2012 Kanine Records / Young Turks), vznikaly ve "volných chvílích" po hotelových pokojích nahrávky, které následně polovina tehdy už jen dua prezentovala pod facebookovou přezdívkou Ramona Lisa. Oficiálně se tak jednalo o sólový debut Caroline Elizabeth Polachek (aka CEP), který pod názvem Arcadia (11/2014 Terrible Records) vyjde 17. července v reedici na jejím labelu Perpetual Novice (sea blue 12"). Tedy zhruba týden po CP vystoupení na trenčínském festivalu Pohoda, kde představí především své "uhrančivé" album o nalezení nového začátku Desire, I Want To Turn Into (2/2023 Sony Music, vinyl 8/2023) a o čtyři roky starší desku Pang (10/2019 Sony Music). Té ale ještě předcházel jeden důležitý moment v hudebním životě "fiktivní" Ramony, a to druhá sólovka Drawing the Target Around the Arrow (1/2017 Pannonica / Bella Union) uvedená pod iniciálami CEP, která zároveň oznámila ukončení činnosti Chairlift (2005 - 2017).

Pokud vás tato excentrická muzikantka "jiného popu" (třeba hypnagogického) zaujala, pak její slovenskou zastávku berte také jako ohlédnutí do hluboké minulosti, protože po dědečkovi z otcovy strany má slovenské židovské kořeny. Dědeček se jmenoval Monroe M. Polaček, narodil se ve slovenské vesnici Lastomír a byl synem Artura Poláčka a Barbary Baur-Aneis, dcery Cvi Herše Aneise a Mariam Auslander. Babička z otcovy strany Ada Šils pocházela z uherské židovské rodiny a byla dcerou Benjamina Šilse a Diny Berkowitz. Tak zde dojde dost možná na víc, než by hudební fanoušek očekával. Těšme se!!

 

A1. Arcadia (04:11)

A2. Backwards and Upwards (03:59)

A3. Getaway Ride (03:55)

A4. Avenues (02:40)

A5. Lady's Got Gills (04:33)

A6. Hissing Pipes At Dawn (They're Playing Our Song) (02:14)

 

B1. Dominic (03:57)

B2. Reprise (00:56)

B3. Izzit True What They Tell Me (05:15)

B4. Wing Of The Parapet (03:13)

B5. I Love Our World (05:45)

Chairlift - Something