THE JUST JOANS - VIRGIN LIPS

Thorovi a Camile je dohromady šedesát, vlastní maličký a miloučký label WeePOP! vydávající slaďoučké "pop" třípalcová CD po 120ti kusech, z nichž každé najdete v nádherném, ručně vytvořeném obalu a s osobním věnováním. A protože své posluchače rádi rozmazlují, pokaždé s nahrávkou pošlou i nějakout tu sladkost, jako třeba lízátko v případě skotských The Just Joans. Tahla partička (Katie, Chris, David, Doog, Rowan) letos oslavila desáté výročí, v roce 2005 jim na Ivan Lendil Music vyšlo debutové album Last Tango In Motherwell, kterého se podledle důvěrných informací zatím prodalo 11 kusů. Málo? Nebo hodně? Mě to teda nevadí.

Každopádně tu máme dva týdny staré jednadvacetiminutové album Virgin Lips, dle jehož názvu rozpoznáme vážnost mých předchozích řádek a zdeformovaný pohled této pětice z Lanarkshire (Motherwell) na současnou hudební (pop) scénu. Mezi osmičkou (+1) náctiletých songů najdete vynikající titulní a úvodní Virgin Lips, baladu balad Bellshill Station, předělávku Picture Of You (dneska už do kjůrů Bourku dělá každej, viď?) a další (snad) folk-popové melodie začarované něžným a krásným dívčím vokálem (ve skotštině).

Virgin Lips považuji ze svého pohledu (poslechu) za nejlepší letošní mini album. Takovou upřímnost (srandu) jen tak nepotkáte!

Věnováno Camile a Thorovi (WeePOP!)

Bee & Flower - Tábor (Orion 26.11.2007)

Možná v těchto okamžicích se Palác Akropolis již zplna nahemžil post-rock fandy japonských Mono, netrpělivě "snášející" předskakující BEE AND FLOWER

, kteří včera v táborském Orionu předvedli téměř rodinné vynikající vystoupení, kterým započali evropské turné, které skončí až v polovině února. Zhruba padesátka návštěvníků si za velice slušných 80 kč užila impozantní hodinku s jedním přídavkem, během které zazněly jak skladby z

pět let starého debutu What's Mine Is Yours (Neurot Recordings), tak i z letošní Last Sight Of Land, vydaného v dubnu u Tuition Music.

Parádní lidi, výborný večer, Budějce, učte se, kurňa!

Art Of Empathy - Evening Sessions

V době, kdy se některé naše rock & pop star a jejich nenažraná vydavatelství stále nesmířili s faktem, že žijeme v 21. století, kdy stahování nezabíjí, ale naopak podporuje hudební kvalitu a nadšení nejen začínajících interpretů, dokazuje na síti "nekonečná" řada jmen. Jedním z nich je třeba šestadvacetiletý belgičan Jef Janssen, ukrytý pod názvem Art Of Empathy, kterému v červenci vyšlo na výborném goticko-industriálním Ekleipsi Netlabelu debutové album Evening Sessions. Toto milánské vydavatelství se (ne)pyšní vážené hvězdy tím, že od března, kdy vydalo své první EP (Futile Attempt - Outta The Mouth Of Rage), mají na svém kontě 26 titulů, které si můžete stáhnou legální cestou zadarmo. A všichni!

S hudbou Jef Janssen začínal během učitelských studií v metalových kapelách a po té, co od rodičů získal starý komp, začal s prvními vlastními pokusy, kdy také vznikla "slavná" Winter's Dancing, která se v záříjové Falk Merten Charts umístila na prvním místě. Takže pozornost směřujte i na německý Falk Merken, který se společně s Creative Commons ubírá také cestou lidovou, kde jde především o tvorbu a ne zisky.

Melancholicko-ambientně folkové a hlavně nádherné hodinové album Evening Sessions, které dá vzpomenout i na metal-ploužáky (tak se jim za mého dětství říkalo), vznikalo v letech 2004 -2006, natáčelo se letos na jaře v Diestu a kromě Jefovo kytary, kláves, zpěvu, bicích a samplů, uslyšíte i křehké vokály (Ann Cespedes, Arne Bens), housle (Helen Trippas) a flétnu (Sarah Janssen).

Tady není co dodávat.

Sedmikrásky - Daisies

Vloni, téměř po 36 letech od premiéry filmu Jaromila Jireše Valerie a týden divů (Valerie And Her Week Of Wonders), se londýnskému labelu Finders Keeper podařilo "dodatečně" vydat soundtrack, zkomponovaný dnes již nežijícím Lubošem Fišerem. Podobně podivný, do současné doby nepochopitelný (a nepochopený) osud čeká v pondělí na stejné značce snímek Sedmikrásky (Daisies) Věry Chytilové (plus Pavel Juráček a Ester Krumbachová) z roku 1966, na jehož hudbě se devatenácti položkami podíleli Jiří Šust a Jiří Šlitr. Nelogicky dějově poskládaný groteskní příběh, Marií (I, II), dvou až moc živých "porcelánových" panenek, nudou vše ničících, se jak u nás (soudruhům se ani nedivím), tak i na festivalu v Cannes, nesetkal s příliš kladnou odezvou. V tomto případě to ovšem neznamená, že "jiné" je špatné a hudba bude "nepřístupná". Naopak.

Chcete se stejně jako já chvíli cítit hrdi? Zalistujte si katalogem Finders Keeper Records, kde mezi jmény jako Andy Votel, Don Cooper, či Jean-Claude Vannier potěší české srdíčko Luboš Fišer a Daisies - aneb, jak poznáváme českou scénu z venku.

Nezapomeňte, že 26. listopadu se také objeví album The Valerie Project (Drag City / Twisted Nerve), o kterém jsem psal 7.11.

SPORTO - ONE MINUTE CARDINAL

Do aktivnějšího tempa se dvojice Šampón - J.K.Bourek alias Sporto dostali téměř po osmiletém netvoření (se) počátkem tohoto roku, kdy také vyšlo u s dobou kráčejících Starcastic, volně stažitelné jarní sedmička Friday Is Techno EP. Následovala společná vystoupení s Kids On TV (duben - 007), nebo To My Boy (srpen Bordo) a s příchodem Dády (Lvmen, L'Point, Ember) se projekt rozšířil na trio. Na letošních Akropolis Live Music Awards byli nominováni v kategorii Electronic Music, kterou však vyhráli Skyline. No, chápete to? Jitka asi jo. V současné době už kolem vás poletuje nový singl Born To Day, předznamenávající album One Minute Cardinal , které si sice budete moci oproti předchozí nahrávce vzíti do rukou, ale nečekejte nějaké standartní CD, či neobyčejný vinyl. Pokud ješte nemáte doma nějaký ten mp3 přehrávač, Starcastic vám těchto deset novinek naservíruje právě ve fleshovém přístroji (128 MB), opatřeném propojovacím kabelem, baterií a sluchátky za tři stovky v kartonové kravičce s obalem od šátečkové výtvarnice Olgy Benešové a grafika Radka Siduna. Takže, co pak uděláte s One Minute Cardinal, majícím 27.11. od 19.00 premiéru na Radiu 1, je už jen na vás.

No a protože si cením nových nápadů, nemohu jinak, než si nové elekropop-punkové Sporto koupit, i když už jeden našrotovanej …..(neplacená reklama) mám.

Liars - Leopard On My Right / Dear

Sotva se minulý týdem už docela zcivilizovaní Liars vyšvihli s druhým singlem House Clounds z jejich letošního čtvrtého alba Liars, máme tu po béčkové Red Dirt další dvě pološílené novinky. Tentokrát ne na domovských Mute, ale u mnohem a mnohem mladších Heartfast Records, přinášejících posluchačům nahrávky v zajímavějších a kouzelnějších provedeních, než stojaté zavedené firmy. Ne jinak je to i s jejich třetí položkou Leopard On My Right / Dear, na barevném sedmipalci (Jessie Jackson), se kterým se vám do rukou dostane v jednom balení i DVD záznam Live At Everywhere.

Zde se všichni mohou těšit na Do as the Birds Do, Eat the Remains, jinak b stranu singlu The Other Side Mt. Heart Attack ze třetího alba, ze kterého pochází i A Visit From Drum, druhé album zastupuje Hold Hands and It'll Happen Anyway a čtvrtou raritkou je předělávka Territorial Pissings. Ano, skladba slavnější než slavné aberdeenské Nirvany, z jejich téměř nedotknutelného opusu Nevermind (1991 Geffen).

Kamarádíte-li se s ozubenými koly Einstürzende Neubauten a osmdesátkovým rachotem Sonic Youth, přijměte prosím Leopard On My Right / Dear jako pozvánku do industriální temnoty 21. století.

They Threw Us All In A Trench & A Monument On Top (2002)
They Were Wrong So We Drowned (2004)
Drums Not Dead (2006)
Liars (2007)

This Aint Vegas - 18.11.2007 Tábor

Japonsko-pražští Goro, v dubnu předskakující na Sedmičce výborným 31Knots, si dnes zavyli v táborském Orionu, co by hosté anglických This Aint Vegas. Sice od jejich FreeDim návštěvy se v jejich tvorbě téměř nic nezměnilo, ale dokázali, že kousat umí a stále rádi syrové.

Po zhruba půlhodinovém vystoupení a kratičké pauze, se pódia ujala čtveřice ze Sunderlandu, jejichž už třetí návštěva ČR byla právě dnes odstartována prvním ze sedmi koncertů na našem území. Před dvěma lety mě This Aint Vegas totálně smetli, ale to, co v tom mikroklubu předvedli před pár okamžiky, bylo nad moje očekávání. 50 minut, během kterých se dostalo především na věci z druhého alba The Night Don Benito Saved My Life (Jealous Records), novinkovou Short Term, Long Term a druhý přídavek z debutu The Black Lung Captain potvrdilo silné postavení kapely, která je sehranější, než mnozí jejich slavní ostrovní kolegové. A to, že neplní přední stránky hudebních časopisů, je jim asi úplně jedno. Zmiňovaný žlutý 7" od Longest Mile Records se dá na koncertě pořídit za stovku, uvnitř vás navíc potěší stejná CD-R verze a plakát vytvořený kytaristou a zpěvákem R.P.Amundsenem. Jinak minulý týden se skladba dostala v UK Indie Singles Chart na 26. příčku.
Pokud to nebudete mít daleko, neváhejte a vyražte na jeden z nejlepších hudebních zážitků tohoto roku.
19.11. Praha
20.11. Liberec
21.11. Kopřivnice
22.11. Opava
23.11. Hradec Králové
24.11. Dolní Podluží

Z kraje roku 2008 mají do Prahy zavítat Smashing Pumpkins a The Cure. Nezlobte se, ale za devět stovek - ani náhodou. To dám raději za deset podobných a upřímných kapel, jako jsou post-punkově se tvářící This Aint Vegas, vystačíjících si s kytarou, basou, bicími a divokým dvojhlasem.
Na závěr ještě připomínám, že příští pondělí na stejném místě v Táboře zahrají Bee And Flower z Berlína!

TEMPELHOF (Italy)

V berlínském obvodu Schöneberg, se dá kromě policajtů narazit i na část zvanou Tempelhof, podle které se pojmenovala trojice zdánlivě odlišných muzikantů. V dnešní době už asi nikoho nepřekvapí, že když se dájí dohromady postavičky z djingu, elekrofolku a indie rocku, může vzniknout parádní hudební záležitost. Nevím jak to funguje u nás, zatím mě nic příliš nepřesvědčilo (pokud někdo o někom, či o něčem ví, tak ať mi dá vědět), ale v Lombardii leží město Mantova (Mantua) a tam tahle trojice dává dohromady nějaké věcičky, znějící tak trošku jako elektro-soudtrack k boloňským starším filmům.

Na svém prvním veřejném vystoupení, které proběhné 14. prosince ve veronské Interzoně, kde mimochodem zítra zahrají Liars (Angus, one more time Prague!), je doprovodí neméně zajímavá projekce. A to, že pošilhávají po nějakém to labelu rozhodně tajemstvím není, ale snad jen budoucnost potvrdí můj odvážný tip, že si je vezmou londýnští Resonant. Odvážný? V tomto případě ani ne.

SIGUR RÓS - HEIMA, HVARF/HEIM

Sigur Rós jsem zaregistroval až v době koketování s Fat Cat a jejich dvěma kočičími EP Svefn-g-englar, Ný Batterí a od té doby mě už nic víc nezajímalo, než jak jejich anglickej debut dostat do ruky. A navíc když jsem věděl, že těch 300 tisíc Islanďanů se s ní už mazlí skoro rok …. Očekávání přišlo koncem prázdnin 2000 a já s Jane odrbáni cestovkou vystoupili na Florenci a jako dva váleční hrdinové drželi nad hlavou Ágaetis Byrjun. Tento zázrak střídal na jaře 2001 zázrak druhý, díky kterému se kapela představila našemu publiku v Paláci Akropolis a který s námi absolvovala i Mila Rice……………..a léta běží………….a je tu jako nic 5. listopad 2007, přinášející všem milovníkům skandinávské kinematografie a nadpozemské hudby zázrak třetí - Heima (2dvd). Filmový dokument o kapele Sigur Rós (plus Amiina), která se po loňském Takk turné rozhodla uspořádat doma na Islandu předem neohlášená vystoupení, natočil kanadský režisér, scénárista a animátor Dean DeBlois, za nemalé pomoci Denniho Karlssona. A protože je Island nádhernější než nádherný a lehnout si tam venku můžete kam chcete, přiblížili svojí tvorbu různým komunitám v pokladově krásné krajině tohoto vyjímečného ostrova. To vše bez vstupného.
První disk sice obsahuje záznamy, které na dvojce nenajdete, ale jinak se jedná o zkrácenou verzi druhého dvd, kde mě totálně dostala titulní novinka Heima. Osobně doporučuji si pořídit limitovanou verzi se 116 stránkovým fotoalbem v nádherném knižním boxu, kde najdete na výborném papíru 107 fantastických fotografií tohoto originálně pojatého hudebního dokumentu.
Ve stejný den jako Heima vyšlo 2CD Hvarf / Heim , obsahujíci 6 live songů, 5 nových akustických podob starších skladeb, mezi nimiž nalezneme říjnový 7" Starálfur / Hljömalind (známá jako Rokklagid - The Rock Song). Remtalové sice remtají, ale já považuji nahrávku za stejně kvalitní jako alba ( ) a Takk.
Pokud máte v neděli 18.11. namířeno do Akropole na Ralph Myerz & The Jack Heren Band, tak si přivstaňte, protože od šesti večer bude první dvd o délce 97 minut promítáno pro cca 200 lidí.

Stejně jako Jónsi zakončuje film vtipem, i já přidám na závěr jeden úsměv z dnešního tisku. Oni to hoši mysleli asi upřímně ….

Josef Vojtek + Richard Krajčo + autor článku Pavel P. Novotný:
Album se pomalu mění z klasického produktu spíše na reklamní nosič propagující kapelu a její koncerty. Jedinou cestou, jak přežít, je koncertovat a zároveň se přizpůsobovat novým poměrům. Navíc lístek na koncert si nikdo nevypálí.

Tomáš Filip (ředitel české pobočky Universal Music):
Radiohead si chtěli se svým albem In Rainbows udělat reklamu zadarmo a to se jim povedlo.

Vladimír Kočandrle (ředitel české pobočky kolosu EMI):
Vydávání alb není sranda, obsahuje mnoho otravných kroků. Firma je servisní organizace. Je iluze, že by si umělci mohli zajišťovat distribuci sami.

Dan Deacon - Spiderman Of The Rings in Bordo

Dan Deacon. Vypadá jako prodavač těch nejmastnějších a nejpřipálenějších buřtů na světě, co nedokončil mat-fyz, pohybuje se na poli "dětské" elektronické hudby, je mu 26, nemá patku ani pejzy, moc často se neholí, takže vlastně není v dnešní době "in" a přitom jej pozvali v rámci Recyclit Night na 11. prosince do pražského klubu Bordo. Čím to? Snad tím, že více než o image jde o vlastní a zároveň tedy i o originální hudební pohled na destruktivní svět, obklopující každou živou bytost na této planetě, z nichž většina si to neuvědomuje. V zásadě jsem proti zhovadilostem typu Palác Paládium atd., ale zase v zimě je kde se ohřát a dobře se "pobavit" a dát si třeba třetinku plzně za pětasedmdesát, i když z nákupu ji mají za osmnáct.

Deacon, ovlivněný Devo a Talking Heads, navštěvoval Státní univerzitu v NY, kde se ve stejné době pohybovali i coutry-punkeři O´Death, brouzadající v současné době kolem ČR, působil v kapele Rated R, stal se vyhledávanou postavičkou na baltimorské hudební scéně a svoje první 40 minutové EP Green Cobra Is Awesome Verses The Sun dal dohromady v roce 2003. Přeskočím-li následující 4 tituly, dostávám se k výbornému pětiskladbovému EP Twacky Cats (Comfort Stand Recordings 2004), kde mě při každém poslechu totálně dostane úchylná Ohio (demonstration version). Vloni o letních prázdninách vyšlo dvacetimunutové EP Acorn Master (Psych-O-Path Records) se šesti kousky a doposud pro mě nejlepší nahrávkou je letošní květnové CD Spiderman Of The Rings na značce Carpark Records, kde vydával např. Miguel Trost Depedro, známý spíše jako Kid 606. O vinylovou podobu se postaralo vydavatelství WildfireWildfire, které po okamžitém vyprodání 500 kopií bylo donuceno k dolisování další tisícovky této zajímavé elektronické nahrávky, která zraje jako víno.

V Bordu Dan Deacon vystoupí se stejně početnými sestavami Acustic Terrorist (Brno) a Noisy Pig z Berlína a začátek je stanoven na devátou večerní (190 kč).

O´Death - O´Death (2004)

- Head Home (Ernest Jenning Records/City Slang 2007)

THIS AINT VEGAS 2007 TOUR

Poté, co jsem si před dvěma lety na Sedmičce koupil těsně před začátkem koncertu dva dni staré CD The Night Don Benito Saved My Life, přitočil se ke mně na baru takovej týpek, představil se jako Richard a pozval mě na jedno malý. Prej za to, že jsem si koupil jejich nový, v pořadí druhé album. Tak dobře asi nějak vypadá i zbytek čtyřčlenné kapely This Aint Vegas z anglického Sunderlandu. Odehráli vynikající set a cestou domů jsem se mazlil s myšlenkou, že tyhle "kámoše" ještě musím někdy vidět. Od té doby se tu ukázal (asi) jen jejich baskytarista Michael, zaskakující tehdy v neméně zajímavých That Fucking Tank , a to s parádní improvizací.

Jen veliká škoda, že kromě těchto dvou kapelek a Bullet Union tu z leedského Jealous Records zatím nezahráli This Et All, připomínající slavné Muse.
Přesně za týden 19. listopadu se This Aint Vegas představí našemu publiku potřetí, a to na první ze třech zastávek za 80 kč v táborském Orionu. K mání by snad mohli mít nový a zároveň i nejkomerčnější 7" singl Short Term, Long Term s béčkovými 24 Past 8PM a Somewhere New vydaný tento týden na Longest Mile Records, kde se před měsícem objevil 7" Tonight I Have To Leave It mého letošního FM4 Frequency objevu Shout Out Louds ze Švédska.

Kdo to má do Tábora daleko, tak může vážit cestu dvacátého na strahovskou 007, nebo ještě o den později do Liberce a přesvědčit se na vlastní uši o kvalitách této výborné punk?-rockové party.

DEERHUTER - FAMU FEST 2007

Ve čtvrtek začal v divadle Archa další ročník Famufestu, jehož se jako každoročně zhostil nový studentský organizační tým, který ve zhruba "dvojitém" půlhodinovém úvodním slovu představil porotu a statutární ceny v podání obživlých pohlednic, z nichž nejvíce asi zaujala Kaplického chobotnice v kategorii Nejlepší nerealizovaný scénář.

Prvním promítaným snímkem ve velkém sále se stal absolventský film Ztracená dovolenáLucie Králové, za který již získala Křišťálový glóbus na MFF v Karlových Varech a nominace na festivaly 100% Europeo a TEMPO.

84 minutová dokumentárně detektivní úvaha vznikla na základě nalezeného kufru, obsahujícího igelitovou tašku s 22 fotografickými negativy, které ve Švédsku nalezl jistý Láďa Jelínek a předal je paní režisérce. Originálním nápadem tak vzniká detektivní (ne)jednotka, která dle fotografií pátrá za marné pomoci skrytých i neskrytých sinologů, senzibilů, policie a médií po šesti Asiatech, zachycených na celuloidu. Jak tato cesta, která dovedla filmový štáb až do Číny dopadla, si zatím nechám pro sebe.

Po projekci následovala asi hodinová přestávka, během které se ze sálu odstranily židle a prostor se připravil na vystoupení americké pětice (opět i když ne oficiálně Colin Mee) Deerhunter z Atlanty.

Koncert začal pro pořadatele docela nečekaně, protože až během intra začali vpouštět návštěvníky do sálu, kde si snad každý našel to své místo až s počátečními tóny skladby následující. Vystoupení o jednom návratu se dvěma přídavky trvající 75 minut se vznášelo ve zpomaleném ale o to hustším a stlačenějším prostoru, jakoby izolovaného od docela chladného obecenstva, které asi čekalo to, co Praha nikdy nezažila. Hmmm, pro ty kteří jsou po těchto zážitcích hladoví a čekají cosi nevídaného a neuvěřitelného, doporučuji sledovat dnes odpoledne obsazení našeho hlavního města neonacisty. NEUVĚŘITELNÉ a VARUJÍCÍ!!! V roce 1939 bylo venku podobně odporně a hnusně, jako dneska.

Kapela Deerhunter v čele se zpěvákem a silným kuřákem B.J. Coxem předvedla skvělý výkon, který nejen posluchače pohybujícího se v kytarovkách z přelomu osmdesátek a současného hudebního dění, nemohl zklamat. Prej to bylo málo noise, podotkl nedaleko jeden stojící. Ale jděte…. Za dobrovolných 100 kč jsem si takhle už dlouho neužil. A to nedělám do myslivosti.

THE VALERIE PROJECT

Na letošním londýnském festivalu Meltdown se kromě možných i nemožných účinkujících na jednom pódiu sešli Jarvis Cocker z Pulp a psychedelický orchestr z Philadelphie The Valerie Project. Během projekce ujetého filmu Jaromila Jireše Valerie a týden divů (Valerie And Her Week Of Wonders) , který v sedmdesátém roce minulého století vznikl na Barandově dle Nezvalovy novely a který spoluvytvářela výtvarnice Ester Krumbachová, převedli původní hudbu Luboše Fišera do svého live-soundtracku.

The Valerie Project založili členové psych-folkových Espres Greg Weeks, Brooke Seitinson a Helena Espvall, kterou jsme koncem srpna mohli zastihnout v táborském kulturním centru CESTA, v rámci festivalu Waste. Tuto základní trojici doplňují další undergroundové postavičky Margaret Wienk (Fern Knight, Eyesores, String Builder), Mary Lattimore (The Bitchin' Harp Babes), Tara Burke (Fursaxa), Jesse Sparhawk (Timesbold, Jaggery), Jessica Weeks (Grass), Orion Rigel Dommisse a Charles Cohen. Po zatím jediném plakátu od Tracy Nakayama prodávaného za 50 USD, bude od pondělí 26.11. k dispozici první kolekce 30 skladeb této povedené partičky a to jako 2LP a CD na značce Drag City (Twisted Nerve).

Pokud už máte vyprázdněný žaludek od všech těch prasáren z naší politický scény a pořád vás tak trošku pobolívává hlava, dejte si The Valerie Project. Úleva přichází okamžitě!

P.S. Exteriéry zmiňovaného filmu se natáčely ve Slavonicích a Kostelní Vydří.

PORT ROYAL / DEDO

V Polsku sice padá vláda Jardy Kaczyńského, ale na druhou stranu zde silně posilují janovští Port-Royal. Po srpnové návštěvě u našich severních sousedů se zítra vracejí na první ze čtyř štací, které ukončí 11. listopadu v Krakowě. To, že mají panickou hrůzu z českých taxikářů a lupičů převlečených za číšníky dokazuje i fakt, že se koncertně naší zemičce z (ne)daleka vyhýbají.

Na jejich letošní dvojce Afraid To Dance vyšlé na značce Resonant najdete i skvělou (jak jinak) Anya:Sehnsucht, které vyčaroval vlasní remixovou podobu jejich krajan z unescového Ferrara nedaleko Bologně Stefano Panzera, tvořící pod jménem Dedo. Tenhle elektronek má za sebou CD-R Toys (2002), Bluemorning (2003) a březnové EP Gaze z anglického White Label Music, kterému vdechli život na iTunes. Kromě titulní skladby si můžete ve 22 minutách vychutnat následující Summer, The Ballad Of The 9 a Goodbye.

Nevím jak dlouho zde budeme čekat na Port-Royal, ale pokud je někdo ve stejném napětí jako já, může si (doufám) tu chvilku ukrátit tímto příjemným ípíčkem.

STEVE MOORE - THE HENGE

Ještě než se dvaatřicetiletý multi-instrumentalista, producent, tvůrce filmové hudby a polovina projektu Zombi stal "slavným", působil v kapelce Microwaves. V těchto dnech mu po čtyři roky starém demu (50 CD-R) vychází první sólové album The Henge, nahrané pouze vlastními silami během 8 měsíců.
Najdeme na něm pět instrumentálních psychedelických filmových věciček s dominujícími klávesami, které kromě vinylové verze u Static Caravan našlo se svými 44 minutami pochopení i u domácích Relapse Records ve Philadelphii.

Zde Steve Moore (basa) společně s ex-členem The 1985, kteří za sebou nechali pouze dvě alba, Anthonym E. Patterou (bicí) a analogovými syntíky jsou zapsáni jako Zombi (Pittsburgh), jejichž progresivní sedmdesátkový rock je inspirovaný italským filmovým hororovým prostředím pánů Diaria Argenta a Lucia Fulciho.
První demo Zombi (2002) a EP Twilinght Sentinel (2003) se později objevily pod titulem Zombi Antology (2005) a stejně jako debutové album Cosmos (2004) se dočkaly reedice v letošním roce. Zatímco Cosmos vyšla s titulní bonusovou skladbou na značce Aesthetic Records (2LP), první dvě EP mohou za své vinyly poděkovat vydavatelství Wabana.
Rok 2006 znamenal pro kapelu obrovský úspěch, protože díky třískladbovému tour EP Digitalis (CD Relapse) a Static Caravan (500 vinylových kopií) pronikla na britské ostrovy podpořit vynikající druhé album Surface To Air.

Takže, pokud objevíte ve schránce obálku s časopisem Resound, nebojte se ničeho, protože možná trošku děsivě vyhlížející metalové příšerky ne vždy jsou tak jedovaté, jak vypadají. Zombi a Steve Moore dokazují i "jemnou" a krásnou stránku vydavatelství Relapse.