V průběhu uplynulých dvou dnů mohli návštěvníci pražského divadla Archa sledovat část z oslav po Puhdys nejslavnější německé kapely, která se právě až nyní se třemi křížky na fasádách pravděpodobně nejvíce přiblížila svému doslovnému překladu. Alespoň z mého pohledu na druhý, kapacitně omezený páteční večer, slibující „nestandardní“ podívanou, rozdělenou do tří bloků.
Jako první se představil industriální oslavenec, vzpomínající s klasickým vybavením (rotující řídele, kovové tyče, barely, bicí, ...) na čtveřici skladeb spojených s alby Silence Is Sexy (2000), Halber Mensch (1985) a Grundstück (2005), jehož filmovou podobu zachytila níže uvedená Danielle de Picciotto. No vzpomínající, resp. nevzpomínající si na texty hlavní protagonista Christian Emmerich alias Blixa Bargeld s ovladačem ke čtecímu zařízení byl snad tím jediným, co pro Einstürzende Neubauten bylo skutečně nestandardní. Zkrátka, smutnému pohledu na vrávorajícího principála v pěkně pivní břicho obepínacím obleku už chyběla jen mokrá skvrna na nohavicích. Přestože kapela hnaná baskytaristou Alexanderem Hackem odvedla během 45 minut vynikající výkon, do průměrného vystoupení je srazila - doufejme že nešťastná Bargeldova indispozice.
O to větší napětí stoupalo během půlhodinové přestávky na ohlášenou lídrovu one man performaci Rede/Speech. Tu odpočatý vypravěč polotrapných historek o náhodilé hudbě z cest propojil smyčkovou proměnou slov (Negativ Night) a slabik skrz mixážní pult, čímž vznikla zvláštní, až strach nahánějící zvuková stěna, která stejně pocit vyčpělého kabaretního umělce zcela neukryla.
Závěrečná část patřila dalšímu ze společných audio-vizuálních projektů (The Ship of Fools) manželské dvojice Alexander Hacke a Danielle de Picciotto, prezentujících skladby z jejich na 19.února chystaného debutového alba Hitman’s Heel. Směs balad, magických ozvěn, autoharfy, kytar a western-cikánských melodií doprovázel navíc bubeních Chris Hughes z The Fatal Shore, jejichž Phil Shöenfelt už téměř patnáct let patří k rezidentům našeho hlavního města. A snad právě on inspiroval nadějnou newyorskou umělkyni, spoluzakladatelku Love Parade a autorku páteční videoprojekce k plánované výměně Berlína za prostor v MeetFactory. Ač Hitman’s Heel mnozí "industriálové" v Arše asi nepřijali s nadšením a raději vyhlíželi 7. prosinec (Strategies Against Architecture IV), hodinové vystoupení příležitostného tria si na rozdíl od „třicátníků“ pamatuji ještě dnes.
Einstürzende Neubauten
Sonnenbarke, Seele Brent, Grundstück / November, Sand
Alexander Hacke & Danielle de Picciotto
Bikers Lullaby, Hickory Dickory Dock, Hitman’s Heel, Even further, Flowers, War, Ballad of the Lonely Fish, Rise and Converge, Time is passing
konečně někdo kdo tam skutečně byl!
OdpovědětVymazat