Finský nezávislý label Fonal Records, figurující dnes třeba i na Sonar Festivalu, si založil v devadesátých letech Sami Sänpäkkilä, aby měl kde po pseudonymem Es vydávat vlastní hudbu. Po zhruba šedesáti titulech vydali Fonal Records minulý týden dlouho očekávanou druhou řadovku asketického ansámblu Paavoharju ze Savonlinnas, jehož základ tvoří bratři Lauri a Olli Ainalla, Jenni Koivistoinen a dalších šest hudebníků.
První nahrávku Onni s nimi vydal u Helmi Levyt (2005) na společném 7“ Joose Keskitalo (Minä ja Kapteeni) a ve stejném roce, ale už u Samiho, hned debutové CD Yhä Hämäzää, z jehož vinylové podoby se můžeme radovat takřka měsíc. Následovalo volně stažitelné březnové EP Tvote-akatemia / Unien Savonlinna (Miasmah), obsahující jak nové, tak i stařší věci, mezi kterými najdete i koncertní verzi Kuljin Kavas z YH a o tři měsíce později jako druhá položka série 7“ Uskallan / Yllään On Aamu, Korennot Ja Kesa u anglických Type Records. Na začátku tohoto roku zabodovala skladba Mitä Sinä Et Ole na kompilačním CD-R (80 ks) Ono Norway (Ono) dvojice Erik K. Skodvin (Svanete Greiner), Michael Holland (Keswick Lemon) a v den oslav Květnového povstání českého lidu vyslali Fonar Records na internet EP Laulu Laakson Kubista, obsahující dále dvanáctiminutovou Kasetti Moskovasta (live) a albovou Kirkonväki. Ač se to zdá podivné, titulní skladbu na albu nenajdete, za to na šesté pozici uletíte na vynikající Uskallan z předchozího singlu.
To co pro mě předloni ve „svém oboru“ znamenalo Gulag Orkestar od Beirut, to je dnes pětatřicetiminutové Laulu Laakson Kubista od Paavoharju s dvanácti novinkami. Strhující magická síla čehosi „nepoznaného“, ztrácející se ambientně-romantická nálada v hudební koláži s elktro-psychedelií, filmovou, indickou i tradiční finskou hudbou, diskem (Kevatrumpu) i tajuplným folkem, pronásledovaným lesním rádio-démonem a úžasným (divo)ženským vokálkem. Tahle deska je fakt síla, sežeňte a žasněte!
Žádné komentáře:
Okomentovat