Když jsem poprvé zaslechl Fashion Over Function, myslel
jsem si, že jde o nějaký remix Bronski Beat, Kim Wilde či Hazel O'Connor. Díky
chytrému Shazamu jsem dopátral autory skladby, kterými je losangeleské duo
Haute & Freddy – konkrétně zpěvačka Michelle Buzz (aka Haute) z Houstonu a
detroitský producent a bubeník Lance Shipp (aka Freddy). Po dalším ohledání
přede mnou vyplulo jejich celé album Big Disgrace, které na sklonku března
vyšlo u naprosto klasického příkladu mainstreamového komerčního labelu Atlantic
Records. I tak jsem přemohl sobě vlastní odpor k podobným korporacím a dal jsem
tuhle desku, budete se asi divit, jedním tahem. Haute & Freddy totiž
vytvořili zvuk, který působí jako originál z osmdesátek, a jeho skutečně více
než svěží energie dává zapomenout na skutečné nápady z té doby, kterou vyzobali
naprosto obdivuhodně. Až se divím, že po nich nikdo nechce náhradu za porušení
autorských práv. Ale třeba se mýlím, nebo za tím stojí minulost Michelle a
Lance, kteří mají za sebou úspěšnou kariéru studiových autorů popových hitů pro
řadu globálních ikon (Katy Perry, Kylie Minogue, Kiana Ledé, Britney Spears…).
V době covidových uzávěr ale zjistili, že je spojuje
vášeň pro divadlo, Fantoma opery, staré cirkusové plakáty a obskurní
avantgardní sborové skladby. Z toho se zrodil fiktivní koncept dvou outsiderů,
kteří se stylizují do uprchlíků z dobového cirkusu a v ukradené maringotce
provokují aristokracii. Tento příběh vtiskl duu specifickou estetiku, která
kombinuje styl 18. století, baroko a renesanci s novoromantismem a
undergroundovou klubovou kulturou odkazující na energický 80’s synth-pop. Vedle
dalších hvězd z tehdejších hitparád (Madonna, Kate Bush, New Order, Pet Shop
Boys, Cyndi Lauper…) pracují naprosto bravurně s vlastní teatrálností, s alter
egy, nekonvenční módou a neustálými uměleckými proměnami, což evokuje Davida
Bowieho, Freddieho Mercuryho nebo za mladší generace například The Dresden Dolls či Josefinu Dusk.
Hlavním posláním této třináctiskladbové kolekce je oslava
jinakosti, rebelie a vytvoření svobodného prostoru pro každého, kdo se někdy
cítil jako vyvrhel společnosti. Prostřednictvím Big Disgrace vzkazuje duo svým
posluchačům – které nazývá „Královským dvorem“ –, aby odolávali tlaku na
průměrnost, nenechali se omezovat, nesnažili se za každou cenu zapadnout a bez
ostychu projevili své pravé a klidně i podivínské já.
V případě Haute &
Freddy odhazuji předsudky o mainstreamových korporátech, protože i zde se občas
najde „nezávislé zrnko“ hodně, ale hodně dobré kvality. Právě tato nekompromisní autenticita, zabalená do
dokonale chytlavého elektro-popového hávu, dělá z alba jednu z nejzábavnějších
a nejvíce překvapujících nahrávek poslední doby. Haute & Freddy dokázali, že
i pod křídly hudebního giganta lze stvořit dílo s duší undergroundového
kabaretu, které vás donutí tančit a zároveň vám dovolí být stoprocentně sami
sebou. Pokud hledáte desku, která má styl, krásu a neskutečnou hitovost, tahle
velkolepá „ostuda“ vás rozhodně nezklame.
A1. Symphony For A Queen (03:59)
A2. Anti-Superstar (02:34)
A3. Sweet Surrender (01:55)
A4. Scantily Clad (03:17)
A5. Freaks (03:35)
A6. Shy Girl (03:08)
B1. Dance The Pain Away (03:40)
B2. Femme Hysteria (02:53)
B3. Fashion Over Function (02:11)
B4. Sophie (03:13)
B5. Showgirl At Heart (03:17)
B6. Field of Versailles (02:28)
B7. I Like My People Weird (03:16)
Žádné komentáře:
Okomentovat