Na konci října vstoupí do českých kin nové sociální drama
Město otců. Snímek premiérovaný na probíhajím MFF KV vznikl v produkci manželské punk-společnosti Bratři pod
režijní taktovkou renomovaného tvůrce Zdeňka Tyce, který má na kontě skvělá
díla jako Žiletky, Smradi, Jako nikdy či Vojtěch, řečený sirotek.
Město otců se zaměřuje na netradiční spolužití otce a
syna – jemného učitele (Vladimír Javorský) v penzi a jeho pětatřicetiletého syna
(Tomáš Vravník), svářeče a abstinujícího alkoholika. Jejich poklidný život v
jednom bytě fatálně naruší náhlá smrt matky bezdomovkyně (Lucie Trmíková) a
následné zjištění, že muž, který syna vychoval, není jeho biologickým rodičem.
To mladšího z mužů, který ujíždí na kapelách The Exploited, Našrot a
„fiktivním“ komiksu Odvážná Alexandra (Alexandra Tycová), donutí vyrazit do
divoké Ostravy a pátrat po své minulosti mezi bývalými členy staré punkové
kapely Šulíni, respektive Kokoti.
Právě linka vnitřního boje hlavního hrdiny s alkoholem
tvoří absolutní emocionální jádro celého filmu. Sledujeme muže, který stojí na
tenkém ledě čistoty, zatímco se mu pod nohama hroutí celý dosavadní svět a
identita. Režisér a ve filmu "komparzista" Zdeněk Tyc geniálně zachycuje ten
paralyzující moment, kdy bolest ze ztráty matky a zrada v podobě rodinného
tajemství otevřou staré rány. Touha utopit ten nesnesitelný zmatek v chlastu je
téměř hmatatelná. Hrdina neustále balancuje na hraně recidivy, přičemž jeho
putování drsným prostředím není jen hledáním biologického otce, ale především
zoufalým zápasem o udržení vlastní příčetnosti a střízlivosti. Je to syrový,
nepříjemný, ale neskutečně pravdivý pohled do duše závislého člověka, který ví,
že stačí jeden lok a padne zpátky na úplné dno.
Zvláštní kapitolu si zaslouží hudební dobrovod, který
vnitřní démony hrdiny dokonale dokresluje. Na spalující touhu se napít a
definitivně to vzdát přímo odkazuje geniálně zařazená skladba Dnes naposled
(feat. Amrit Sen) od elektronických breakdown-mágů The Tchendos (LP debut Kill Death, 2008 Mr. Cucumber Records), fungující jako
dokonalá hymna pro vnitřní boj s lahví.
Vedle této temné jízdy, vás však snímek pohltí i naprosto
kontrastní krásou. Titulková píseň Krehkou krajinou z eponymního alba (2022, Slnko Records) v podání sesterského projektu Hvozd přináší do filmu hlubokou melancholii a
křehkost. A aby toho nebylo málo, soundtrack doplňuje čistokrevný pravěk
havlíčkobrodského undergroundu – kapela Našrot a „výběr“ z jejich první kazety z roku 1989 Totálně našrot (Fuck Records), která dodává hrdinově pouti
tu správnou špinavou, autentickou energii.
Snímek se natáčel v Ostravě a především v Adamově u
Brna, který režiséra okouzlil svým specifickým charakterem a krajinou. Právě
tyto autentické kulisy panelákového Adamova a industriální Ostravy dávají
příběhu neopakovatelný vizuální ráz.
Z pohledu filmového zákulisí je však s tímto snímkem
spojená i jedna hořká tečka. Jedná se totiž o jeden z posledních projektů,
který získal podporu od Jihomoravského filmového nadačního fondu. Ten kvůli rok
starému stanovisku ministerstva financí (Zbyněk Stanjura, ODS) již nemůže
přispívat na nové projekty a pouze dokončuje dříve nasmlouvané závazky.
Regionální filmaři tak přišli o klíčového partnera. Dotační portál Krajského
úřadu Jihomoravského kraje naleznete TADY.
Město otců je film o mužské zranitelnosti, který vřele doporučuji. Nečekaně něžný a očistný
zážitek, který je drsně punkový zvenčí, ale nesmírně citlivý uvnitř. Přesně
jako my, co občas padáme na dno.
90%
NAŠROT - Totálně našrot (1989 Fuck Records)
Nemám už naději
Našrot
Hodnej kluk
Spravedlnost
Král je mrtev, ať žije král
Modlitba pro pana Vepře (Destructive Tour, 1991 Monitor)
The Prisoner (Cornered Animal, 1995 Popron Music)
Anarchy In The CZ
Policejní stát
Hnijící královna
<
Žádné komentáře:
Okomentovat