neděle 5. října 2008

Jóhann Jóhannsson (live) - 3.10.2008 Praha (kostel sv. Šimona a Judy)



Po více jak dvou letech, kdy islandský skladatel a instrumentalista Jóhann Jóhannsson (Apparat Organ Quartet) doprovázel na mezinárodním divadelním festivalu Čtyři (+čtyři) dny v pohybu tanečnici Ernu Omarsdottir, představil v pátek večer ve staroměstském kostele sv. Šimona a Judy premiérově svou aktuální novinku Fordlândia (4AD), jejíž studiové podoby se dočkáme až začátkem listopadu. Oproti loňskému zastavení na rakouském DonauFestivalu se jednalo díky skvěle vybranému prostoru v místech bývalé modlitebny špitální gotické kaple ze 17. století o intenzivnější a neopakovatelně silný hudebně vizuální (Magnus Helgason) zážitek, působící jako naprosto dokonalý detox lidských duší.



V průběhu devadesátiminutového vystoupení včetně dvou přídavkových kompozic dostaly prostor také „nejdravější“ skladby z debutového alba Englabörn (2002 Touch – reedice 4AD 2007) a The Sun's Gone Dim And The Sky's Turned Black připomínající IBM 1401 A User’s Manual z roku 2006, na jehož vzniku se stejně jako v případě očekávaného čtvrtého studiového alba Fordlândia podíleli čeští symfonici. Experimentálnímu spojení smyčcového kvarteta (*) s ambientní elektronikou a směsicí různých šumů a ruchů (Matthias Hemstock - perkuse, elektronika)dotahovaly k dokonalosti na plátno promítané víceméně černobílé obrazové koláže, částečně zahalující hlavní oltář malovaný Josefem Hagerem s obrazem sv. Šimona a Judy od Václava Vavřince Reinera.
Závěr bych rád poděkoval pořadatelům Music Infinity za další hluboký a u nás nepříliš často vídaný hudební zážitek, hraničící s něčím „tím“ dalším …

(*) Ivo Stankov (housle), James Daniel Underwood (housle), Emma Clare Owens (viola), Charlotte Maguirita Rook (čelo)

středa 1. října 2008

RESONANT LABEL



Dnes v pozdních odpoledních hodinách podlehl své těžké a dlouhotrvající nemoci ve věku nedožitých devátých narozenin znamenitý a námi všemi velmi milovaný Resonant Label z Velké Británie. Kdo jste jej znali, připijte prosím se Small Sails k uctění jejich památky (Andy Smith & Andy Slocombe).




Níže uvedenou diskografii lze stále objednávat na oficiálních stránkách, či MySpace

DO MAKE SAY THINK 'Besides' (RES001) Ltd 12"
TARENTEL 'Looking For Things, Searching For Things' (RES002) Ltd 12"
JESSICA BAILIFF WITH THE DITHERING EFFECT 'Untitled EP' (RES004) Ltd 10"
KEPLER 'F*ck Fight Fail' (RESLP001) LP
BORKO 'Trees And Limbo' (RES005) Ltd 12"
KEPLER 'Waterfall / The Dog Watcher' (RES006) Ltd 7"
KEPLER 'Missionless Days' (RESCD002) CD
SZAM FINDLAY 'Die Hautfabrik' (RESCD003) Ltd Deluxe Packaged CD
SK/UM 'I Pagu Fallsins' (RESCD004/RESLP004) CD / MLP
ESMERINE 'If Only A Sweet Surrender To The Nights To Come Be True' (RESCD007/RESLP007) CD / 2x10"
STAFRÆNN HÄKON 'Skvettir Edik á Ref' (RESCD005) CD
DIALECT ‘Buildings.with.towns.in’ (RES007) Ltd 12"
STAFRÆNN HÄKON 'í ástandi rjúpunnar' (RESCD006) CD
ÖLVIS ‘Ölvis’ (RESCD008) CD
STAFRÆNN HÄKON 'Ventill/Poki' (RESCD009/RESLP009) CD / Ltd 2LP
STAFRÆNN HÄKON / DIALECT 'Tour EP' (RESTOUR1) Ltd Tour CD
EMERY REEL 'For And Acted Upon Through Diversions' (RESCD011) CD
STAFRÆNN HÄKON 'Glussi Christmas' (RESTREE1) Ltd 7"
PORT-ROYAL 'Flares' (RESCD012) CD
ÖLVIS 'The Blue Sound' (RESCD014) CD
BLINDFOLD 'Blindfold' (RESCD013) CD
LIBRARY TAPES ‘Alone In The Bright Lights Of A Shattered Life’ (RESCD016) CD
WHIP 'Atheist Lovesongs To God' (RESCD015) CD
KEPLER 'Attic Salt' (RESCD017) CD
THIS IS YOUR CAPTAIN SPEAKING 'Storyboard' (RESCD018) CD
PRINCE VALIUM 'Andlaus' (RESCD019) CD
LIBRARY TAPES ‘Feelings For Something Lost’ (RESCD020) CD
ÖLVIS 'Bravado' (RESCD021) CD
YELLOW6 'Painted Sky' (RESCD022) CD
STAFRÆNN HÄKON 'Gummi' (RESCD023) CD
PORT-ROYAL 'Afraid To Dance' (RESCD024) CD
SMALL SAILS 'Similar Anniversaries' (RESCD025) CD
CARTA 'The Glass Bottom Boat' (RESCD026) CD
PORT-ROYAL 'Flared Up - Port-Royal Remixed' (RESCD027) CD
OUR SLEEPLESS FOREST 'Our Sleepless Forest' (RESCD028) CD

PS: Útěchou budiž "free" album Mercury Rev Strange Attractor, které kapela umístila v pondělí na své stránky u příležitosti vydání jejich sedmé studiovky Snow Flake Midnight (V2).

úterý 30. září 2008

Epic45 - You Are An Anual / The Stars In Autumn (Wayside & Woodland Recordings)



Během dnešních toulek po lipenských kopcích mě téměř na každém kroku potkávala nádherně zbarvená atmosféra loňského skvostu May Your Heart Be The Map autorské dvojice Ben Molton a Rob Glover ze Stafordshire, vystupující na scéně ambientního electro-folku jako Epic45. Na zmiňovaném a do současné doby zatím i posledním dlouhohrajícím titulu značky Make Mine Music, inspirovaném televizním seriálem ze 70. let Survivors, nalezneme kromě Antona Hardinga (July Skies) mezi dvanácti skladbami také You Are An Annual (č.8) a The Stars In Autumn (č.2). Tyto dvě věcičky (ve čtyřech rozdílných obalech) si našly své remixové úpravy pod hlavičkou Epic45 na zbrusu novém labelu Wayside & Woodland Recordings v podání Bracken (Chris Adams) a Stephena Wilkinsona (TSIA), užívajícího dle otcovy rybářské návnady pseudonym Bibio. Pod ochranými křídly mladšího z bratrů (Marcus Eoin Sandison) Boards Of Canada (Warp) natočil v LA u Mush Records alba Fi (2004) a Hand Cranked (2006) a do konce tohoto roku má v plánu rozšířit svou diskografie o další dva tituly – Vignetting The Compost a Ovals And Emeralds.
Bonusem tohoto skvělého 12“ (300 ks) je padesát 3“CD-R, zahrnujících také „řadovkovou“ trojku Summers First Breath v ISAN remixu (Antony Ryan + Robin Seville) a výše zmiňované The Stars In Spring (Televise remix – Simon Scott) a You Are An Annual (Quiet Men Festival – Tomer Jamchi).

neděle 28. září 2008

Leonard Cohen (live) - Praha, Tesla Arena (27.9.2008)




Včera večer se poprvé (nejen) českému publiku představil v pražské sportovní hale (tentokrát přejmenováné na Tesla Arenu) na Výstavišti v rámci svého World Tour kanadský zpěvák a písničkářská legenda Leonard Cohen, kterému u nás v těchto dnech oproti koncertní zastávce výchází s téměř nepatrným zpožděním básnická sbírka Kniha toužení (Argo). V obou případech k nám pan Cohen přivezl své celoživotní umělecké ohlednutí za svou tvorbou a životem, kterou odstartoval před více jak čtyřiceti lety prostřednictvím hledače talentů Johna Hammonda, s jehož pomocí natočil také debutové album Songs Of Leonard Cohen (Columbia Records 1967). Po pětileté „léčebné“ kůře v zen buddhistickém centru u Los Angeles se na konci devadesátých let opět vrátil k neveřejné hudbě, odkud mu „pomohla“ k živým vystoupením po dlouhých patnácti letech manažerka Kelley Lynchová poté, co „vyčistila“ jeho bankovní účet pro vlastní potřeby. Zda je to ten pravý důvod nevím, ale každopádně díky jeho návratu na pódia se včera návčevníci kapacitně zmenšené a sedící sportovky zúčastnili dle mého názoru koncertní události tohoto roku v ČR, odstartovanou krátce po osmé Dance Me To The End Of Love. Ne žluto-červeno-modré scéně umělce doprovázelo šest hudebníků(*), spoluautorka písní a vokalistka Sharon Robinson a sopránové okouzlující duo The Webb (Charlie & Hattie) Sisters z anglického Kentu, v jejichž režii (kytara, harfa, vokály) se nádherně třpytila I Fit Be Your will. Páteří fascinujícího večera se staly dvě vyklidněná hodinová vystoupení rozdělená dvacetiminutovou pauzou, následovaná hodinovým setem trojice přídavků, po nichž naprosto vyprodaná hala tleskala ještě hodně dlouho a beznadějně do noci. Stoprocentně odvedenou práci suše vtipkujícího (Bird On The Wire) čtyřiasedmdesátníka doporučuji jako lék pro všechny osobnosti narušené vlastní hypochondrií a globálizací tohoto aktuálně podivného světa.

Praha 27.9.2008
Dance me to the end of love, The Future, Ain't no cure for love, Bird on the wire, Everybody knows, In my secret life, Who by fire, Hey, that's no way to say good bye, Anthem

Tower of song, Suzanne, Gypsy wife, The partisan, Boogie Street, Hallelujah, Democracy, I'm your man, Heart With No Companion, Take this waltz

So long Marianne, First we take Manhattan, Famous blue raincoat

If it be your will, Closing time

I tried to leave you

(*) Roscoe Beck (basa), Neil Larsen (klávesy), Javier Mas (loutna, kyt.), Bob Metzger (kyt.), Rafael Gayol (bicí), Dino Soldo (dechové nástroje)

čtvrtek 25. září 2008

The French Quarter - We're Not Quarter (TFQ)




První čtyři nahrávky skotských The Fench Quarter, zaznamenané na Mascom 4, vznikly někdy v listopadu 2004 poté, co hlavu kapely, kytaristu a později i zpěváka Franka Murraye navštívil doma v Tillicoultry se svým Rhodes piánem Dan Murray. Krátce nato se kapela ovlivněná Sigur Rós rozrostla o baskytaristu Ryana Andrewse a bubeníka Stuarta Jamiesona, se kterými natočili první, třískladbové bezejmenné demo, označené Johnem Earlsem na Teletextu Channel 4 (Planet Sound) jako nejlepší Demo roku 2005. Před publikum se poprvé postavili v listopadu 2006 v glasgowském Nice n Sleazy a o rok později přibrali hráče na zvonkohru Grahama Moffata, s nímž dostali nabídku od studia Chem 19 v Hamiltonu, kde mj. vznikla letošní novinka The Hawk Is Bowling za dva měsíce u nás vystupující Mogwai, či LCD Soundsystem Remix All My Friends od Franz Ferdinand.
Produkce debutového (mini)alba We’re Not French, natočeného letos v březnu se zhostil Andy Miller, podepsaný např. pod skvosty Arab Strap a Mogwai, o jehož výsledku se můžeme přesvědčit již od minulého týdne. Sedm skladeb na ploše 24 minut nabízí posluchači propojení toho neklepšího z melancholických kytarovek s osvěžující atmosférou křehkých post-rockových krajin, doplněných „posledním“ slovem Franka Muraye.
Věřím, že po této magické antumn-winter We’re No French nahrávce s obalem od Jasona Brockerta se začnou labely o The French Quarter právem rvát.

úterý 23. září 2008

Coldplay - Praha,O2 Arena 22.9.2008 (live)



Sedím takhle včera večer zcela „náhodou“ v jedné nalévárně na Sokolovský a u vedlejšího stolu se hádá parta lehce unavených kolbeňáků o významu slova Coldplay, které by před osmi lety nenaplnilo ani strahovskou Sedmičku. Nyní se však píše rok 2008, Coldplay zdobí už i titulní stránky deníku Šíp a v zákulisí vysočanské O2 Areny se připravují na naše premiérové vystoupení, ač letos oslavili již 10. narozeniny. Jako předkapelu si vybrali kytaristu The Strokes Alberta Hammonda mladšího, který během čtyřicetiminutového vystoupení dopněného o čtyři spoluhráče představil své rock-popové písníčky ze doposud dvou vydaných alb Yours To Keep a ¿Cómo Te Llama? na značce Rough Trade.
Po více jak třičtvrtě hodině netrpělivého* vyčkávání a snad omylem zařazeném valčíku** se krátce před půl desátou zvedla opona a s ní odstartoval skladbou Life In Technicolor dle mnohých návštěvníků*** UFO korábu koncert tohoto roku. Pódium o rozměrech 23 x 18 m doplňovaly dvě osmimetrové, do publika po stranách vysunuté rampy, ze které zazněla pro mě nejzajímavější skladba večera God Put A Smile Upon Your Face v upravené taneční verzi, po níž následovala „sólovka“ The Hardest Part a novinka Postcards From Far Away. Další „neznámou“, volně z oficiálních stránek Coldplay stažitelnou byla Death Will Never Conquer, odehraná stejně jako předchozí The Scientist**** nečekaně v jihozápadním rohu hlediště. Aktuální čtvrté studiové album Viva la Vida or Death and All His Friends (Parlophone) zaznělo téměř kompletní, po pěti***** kouscích nabídly A Rush Of Blood To The Head (2002) a X&Y (2005) a z debutu Parachutes (2000) zazněla pouze Yellow.
Zhruba devadesátiminutové vystoupení se dvěma přídavky nepostrádalo zavěšený „symbol“ (Delacroixův obraz - La Liberté guidant le peuple) propagujícího alba a kouzelné koule, smyčcový kvartet v retro TV bedýnce (Viva la Vida), papírové (fosforující) motýlky snášející se na přední řady publika a prostě vše, co má správná Matějská obsahovat. Chyběla už jen ukřižovaná Madonna (LVC) a Mareš v roli moderátora. Od mého prvního klubového setkání s Coldplay a dalšího festivalové, se to včerejší sice jevilo jako nejprofesionálnější, ovšem na poli neuvěřitelně tupého kýče for the masses. Frigidní soulož už nikdy více.

* partička vysokoškoláků, která nedávno objevila Visací zámek, David Bowie je prej tak vyfetovanej, že zapomíná texty a v Praze si zlomil koleno, dále mexické vlny obíhající halu dokola
** Johann Strauss Jr. - Na krásném modrém Dunaji (zítra Coldplay ve Vídni)
*** odhadem posluchačů Evropy 2
**** zhasnutý prostor se světélkujícími mobilními telefony
***** Fix You zazněla dvakrát

Praha 22.9.2008
Life In Technicolor, Violet Hill, Clocks, In My Place, Speed Of Sound, Cemeteries Of London, Chinese Sleep Chant, 42, Fix You, Strawberry Swing, God Put A Smile Upon Your Face (dance version), The Hardest Part, Postcards From Far Away, Viva la Vida, Lost!, The Scientist, Death Will Never Conquer, Talk (remix)
Politik, Lovers In Japan, Death And All His Friends
Yellow, Fix You.

neděle 21. září 2008

Peter Green - The Darkness (Cataclyst)




Ještě předtím, než si bristolský vědec a skladatel Peter Green, pátrající po kvantových částečkách a DNA v hudbě opatřil se první jednoduché Casio klávesy s maličkým Sharp kazeťáčekem, snil o budoucnosti velkého a slavného hodináře. Ve dvanácti uhranut vícestopou Yamahou začal skládat první kompozice, které jej dovedly až k úspěšnému dokončení studií výtvarného umění a hudby na Brightonské univerzitě. V té době osloven The Kosmik Komandem (Mike Dred) začal spolupracovat s uměleckou organizací Sonic Arts Network, na značce Machine Codes vznikl první 12“ Beyond The Box (1995) a s Mikem natočil u Aphex Twina dnes snad už kultovní album Virtual Farmer (Rephlex Records 1998). Na 26. International Electroacoustic Festivalu 1999 ve francouzském Bourges zasáhla skladba Dehs příčku nejvyšší a po dlouhé řadě filmových kousků, převážně pro britskou BBC, se vloni dopracoval (DIY) k první „sólovce“ Soundfields, kterou v prvních zářijových dnech následovala The Darkness. Oproti předchozímu klasicky orchestrálnímu albu se jednak Peter Green přesunul k vydavatelství Cataclyst a tématicky se propadl spirálou kouzelné a fascinující filmové hudby do temnějších oblastí lidské duše. V celém, téměř osmdesátiminutovém strašidelném ohlédnutí vás mezi draky, upíry a nekromanty „symbolicky“ uvede schizofrenní Dehs, která je společně s dalšími třinácti opusy uložena v černé umělohmotné schránce, připomínající skořápku škeble. To vše opatřeno papírovým obalem s fotografií Anthonyho Lockeho, originální kostlivčí perokresbou Adama Barnese a před citlivým okolím je každý z padesáti čarovných CD exemplářů uložen v PVC obalu.