úterý 9. února 2021

James Yorkston & The Seconhand Orchestra - The Wide, Wide River (Domino Recording)

 


James Yokston je skotský folkový písničkář z přímořské "palírny" Kingsbarns, který se už od svého debutového alba Moving Up Country (6/2002) obklopoval řadou známých, ale i neznámých, hudebníků. Jména jako King Creosote, Simon Raymonde (Cocteau Twins), KT Tunstall, Norma Waterson, Appendix Out, Kathryn Williams, Four Tet či Alexis Taylor (Hot Chip), nemusím tuzemským fajnšmekrům snad ani představovat. V pořadí desáté studiové album The Wide Wide River, věrné opět společnosti Domino Recording Co., vzniklo tentokrát ve Švédsku, kde mu "sekundovalo" tamní DIY těleso The Secon Hand Orchestra. To před šesti lety založil spoluproducent nahrávky Karl-Jonas Winqvist (ex- First Floor Power), majitel labelu Sing A Song Fighter. S připraveným materiálem tak James Yorkston vyrazil do Stockholmu, kde během tří dnů dokázal společně s The Secon Hand Orchestra (Emma Nordenstam, polovina dua Siri Karlsson Cecilia Österholm, Peter Morén z Peter Bjorn and John a další) zaznamenat tento spontánní okamžik. Ten v podobě osmi úžasných skladeb, vytvářejících Yorkstonův další tvůrčí vrchol, najdete u svých oblíbených prodejců pod názvem The Wide,Wide River.

1. Ella Mary Leather (03:05)
2. To Soothe Her Wee Bit Sorrows (07:34)
3. Choices, Like Wide Rivers (02:45)
4. Struggle (06:35)
5. There Is No Upside (06:42)
6. A Droplet Forms (03:47)
7. A Very Old-Fashioned Blues (05:07)
8. We Test The Beams (04:12)
 

neděle 7. února 2021

The Smashing Pumpkins - CYR (Sumerian Records /Martha's Music)


 

To že The Smashing Pumpkins, resp. jejich lídr Billy Corgan (zp, kyt, bas, synt), už asi nikdy nepřekonají čtyřikrát multiplatinové album Siamese Dream (7/1993) a 10x multiplatinový zázrak Mellon Collie and the Infinite Sadness (10/1995), je víceméně jasné. Stejně jako všechny následující tituly (Adore 6/1998, Machina - The Machines of God 2/2000, Machina II / The Friends & Enemies of Modern Music 9/2000, Zeitgeist 7/2007, Oceania 6/2012, Monuments to an Elegy 12/2014, Shiny and Oh So Bright Vol. 1 - LP: No Past No Future No Sun 11/2018), vč. debutu Gish (5/1991) a "béčkové" kompilace Pisces Iscariot (10/1994), tak i předvánoční novinka CYR tuhle vysoko nastavenou laťku "jenom" podlezla.    
Realizaci dvojalba CYR předcházela spolupráce s animačním studiem Deep Sky, kde vznikl Corganův epizodní projekt IN ASHES (EP01-EP05), prezentující pět na albu zařazených skladeb.Ty stejně jako celé album vznikly ve shodné sestavě jako předchozí první část Shiny And Oh So Bright (James Iha - kyt/bas/zp, Jeff Schroeder - kyt/kl, Jimmy Chamberlin - bicí), kterou vokálně podpořily Katie Cole a Sierra Marie Swan. Přestože je Billy Corgan výjimečný autor, skladatel a zde též producent (Martha's Music), považuje řada "expertů" jeho CYR (Sumerian Records) za otravnou a dutou hudební hmotu bez názoru, jejíž sedmdesátiminutová stopáž prý naprosto unudí. Ale, ale .... Ruku na srdce. Kdo měl před dvaceti lety podobné výhrady k více jak dvouhodinové Mellon Collie and the Infinite Sadness?! No tak vidíte. Corganův charakteristický vokální projev a nezaměnitelný rukopis zde vytvořily vzdušnou a hitovou atmosféru, stavějící na pro The Smashing Pumpkins netypické elektronice, odkazující v "jemnějších" pasážích až k synth-popovým 80's kapelám. Corgen se nebojí a dělá dobře. Oproti svým alternativním "vrstevníkům" (Radiohead, Pixies, R.E.M., Ugly Kid Joe, Faith No More, Soundgarden, ..), se kterými vedli v devadesátkách kdejakou INDIE CHART, přišel na sklonku roku 2020 s deskou, na kterou jeho "90's konkurence" prozatím (nebo už?) nemá. Já sobně jedenáctou studiovku CYR řadím na třetí příčku TSP, tedy hned za fantastické LP Siamese Dream.   
 
A1. The Colour Of Love - EP01 (04:24)
A2. Confessions Of A Dopamine Addict - EP02 (03:14)
A3. Cyr (04:03)
A4. Dulcet In E (03:22)
A5. Wrath (03:46)
 
B1. Ramona (03:48)
B2. Anno Satana - EP03 (03:50)
B3. Birch Grove (03:17)
B4. Wyttch - EP04 (03:44)
B5. Starrcraft (04:10)
 
C1. Purple Blood - EP05 (03:19)
C2. Save Your Tears (03:31)
C3. Telegenix (03:23)
C4. Black Forest, Black Hills (04:42)
C5. Adrennalynne (03:42)
 
D1. Haunted (03:11)
D2. The Hidden Sun (03:24)
D3. Schaudenfreud (03:02)
D4. Tyger, Tyger (02:50)
D5. Minerva (03:33)

pátek 5. února 2021

Tábor - Liebe (Stoned To Death)

 

 
 
Dnes od 20:00 se můžete připojit na live stream z klubu Punctum, kde proběhne "release party" debutového desetipalce We Are Family, které vydali tak trošku zrychlení pankáči Kurvy Češi, a to na značce Stoned To Death (Jakub Ďuraško). Tedy na stejném labelu s vůní pardubického perníčku, jehož katalog se v září rozrostl o titul LIEBE, nominovaný v hudebních cenách Vinyla na desku roku. Navíc tento jubilejní desátý ročník nominoval na objev roku také jeho autory. Tak až 24. února uslyšíte z Lucerny pražské jméno TÁBOR, určitě zpozorněte. Jedná se totiž o "kapelu nekapelu", jejíž počátky odstarovaly potulné zápisky, zaznamenané během vandrů po Francii a severozápadním pohraničí  naší krásné země. Ty někdy před pěti lety podnikli kytarista David Vála (Bahratal, Hlinomaz, VOLE) s Magdalenou Hrdličkovou (harmonium), které asi o dva roky později doplnili baskytarista Adam Šťasta (Or, Dimitar, Unna) a Kateřina Malá (bicí) z česko-italského dua Oswaldovi.
Osmiskladbová nahrávka LIEBE, která dle mnohých hlasů nemá v českém písničkářství obdoby, vznikala od dubna 2018 ve studiu Davida Zemana (Kalle, Veena, NOD NOD) v Hamru u TÁBORA (resp. nedaleko Valu u Veselí n. L.) a následně dostala finální podobu u Františka Šece (Or) v "Ďáblickém studiu" (7/2019). Její strhující psychedelic dark-folk nedá nevzpomenout na Tibetovu (Current 93) spiritualitu, tuzemský underground (Půlnoc, Oldřich Janota) a "minulost" všech DIY zúčastněných (punk, noise, metal, hardcore). Zkrátka, magicky tíživá láska, je tahle LIEBE.
 
a-strana
I. Mantra (05:28)
II. Z přístavů (05:39)
III. Úkryty (02:08)
IV. Já nebo já (04:11)
 
b-strana
V. Oči strážců (05:54)
VI. Runa slunce (03:24)
VII. Koma (06:53)
VII. Znaky (04:54)


 

úterý 2. února 2021

bdrmm - BEDROOM (Sonic Cathedral)

 


V polovině loňského roku vydal velmi respektovaný britský nezávislý label Sonic Cathedral první dlouhohrající výsledek hull-leedské kytarovky bedroom alias bdrmm, kterou ještě coby sólový "ložnicový" projekt založil zpěvák a kytarista Ryan Smith. U tamních Love Our Records debutoval s na telefon nahraným EP CRIKE (9/2016) a Yucky EP (8/2017), na kterém mu již vypomáhali jeho bratr Jordan Smith (bas), Joe Vickers (kyt), Danny Hull (synt/zp) a Aaron Moreton (bicí). K věhlasným Sonic Cathedral už ale nastoupili s novým bubeníkem Luke Irvinem, kde kromě fakt výborného "eponymního" debutu BEDROOM vydali též 7" c:u / question mark (7/2019), EP If Not, When? (10/2019), 7" Gush / Happy-live (12/2020) a stále fyzicky dostupné audiokazety The Bedroom Tapes (10/2020), obsahující remixy od GLOK (aka Andy Bell z Ride), DITZ a International Teachers Of Pop.
BEDROOM obsahuje deset "koncepčních" skladeb, vč. asi vůbec nejstarší Ryanem složené Happy a nejmladší A Reason to Celebrate, nahraných za asistence Alexe Greavese (Forever Cult) v říjnu 2019 v leedském studio-komplexu The Nave (Eagulls, Sounds of Swami, ...). Pokud rádi vzpomínáte na úžasné hitovky od The Cure a shoegaze indie-kytarovky ze sklonku 80's, pak tenhle zasněně melodický post-punk od bdrmm/BEDROOM vás starší bezpochyby omladí a i těm mladším zvýší covid-imunitu. Tak si tenhle nový lék poctivě nadávkujte!!  
 
A1. Momo (03:35)
A2. Push/Pull (04:50)
A3. A Reason To Celebrate (03:44)
A4. Gush (03:46)
A5. Happy (03:46)
A6. (The Silence) (02:43)
 
B1. (Un)happy (03:23)
B2. If.... (04:51)
B3. Is That What You Wanted To Hear? (05:17)
B4. Forget The Credits (05:44)