Prkna, která přinášejí svět i do naší největší české metropole – Akropole, se mohou po časově aktuálních koncertech Sigur Rós, či The Strokes pochlubit dalším žhavým večerem, konaným tentokrát v rámci projektu EuroConnection (Art Frame Palác Akropolis), kde vystoupili domácí sestry Sestry Steinovy a šestce Tunng z Anglie.
Jako první se poloprázdnému sálu představila 11 minut po půl osmé dvojice Karolína & Lucie, jejichž maminkovský folk o kytičkách, zvířátkách a dětičkách byl pod pohrůžkou střelby ukončen nekompromisní slečnou pořadatelkou po čtyřiceti minutách, což je dvojnásobek nezapomenutelného setu The Death Set na Sedmičce před měsícem. A to jsou mámy od rodin s ironickými ksichty, pro které ten největší punk je předplatné Cosmopolitanu a slabost pro Johnnyho Deppa (Ach jak jsi krásný).
Zábavné a vtipné vystoupení, po zásluze oceněné již zaplněným sálem.
(Sklidim své ovoce, Jen děcko se bojí, Štěstí, Ach jak jsi krásný, Magnólie, Můj tanec, Paměť ztracená, Krajina šera, Vlci, K peřejím, Svatební).
Po zhruba patnáctimunutové přestávce zaujala pozice moje srdcovka z Londýna Tunng. Ve složení kytary a zpěv Mike Lindsay (Megadeth J), Sam Genders (The Accidental), Ashley Bates, samplerista Phil Winter, půvabná vokalistka, tanečnice a hráčka na ptáčka a další dětské radovánky Becky Jacobs a Martin Smith, ovládající snad vše od klarinetu, piana, činelů až po žraločí zuby, připomínající spíše trhovce než multiinstrumentalistu (promiň Karolíno). Od úvodní People Folk z debutového alba Mother’s Daughter And Other Songs se prostory Akropole nesla neobyčejně šťastná, uvolněná a svobodná nálada, nepostrádající humor, energii a zaklínací formuli, jak z každé ze sedmnácti ten večer odehraných skladeb vytvořit totální hit, na nosiči téměř nepostřihnutelný. Většina repertoáru pocházela z loňské třetí desky Good Arrows, kterou také končil hlavní set (Bricks, Bullets) a o zbytek se stejnou měrou podělily obě alba předchozí. Jako přídavek zařadili Spoons a po likvidaci slečny pořadatelky přidali navíc It’s Because…We’ve Got Hair.
Až skoro zbytečné (v dobrém) mi připadalo v závěru konceru si ještě omotávat publikum klubkem bavlněné ruční příze, protože takhle (p)omotané a spokojené publikum jsem už dlouho neviděl. A nestály zatím žádné osmi-bitky, in-kytarovky, či barevní nu-rave, ale klasický anglický 70’s psychedelický folk s magickou elektronikou. BOŽÍ!
(People Folk, Bodies, Woodcat, Také, Beautiful And Light, Out The Windows With The Windows, Jenny Again, Atring, Tale From Black, King, Soup, The Wind Up Bird, Arms, Bricks, Bullets, Spoons, It’s Because…We’ve Got Hair).
Kdo by si chtěl aspoň částečně čtvrteční pražský koncer připomenout, může tady na jihu zajet 5. března do Trhových Svinů, kde v tamním Kulturmím domě vystoupí Sestry Steinovy.
