sobota 30. května 2009
The Puddle Parade – Origami (Morc Records)
Další příjemně elektro-akustický svit odrážející hvězdička se v těchto dnech objevila kromě řady „tradičních“ také nad hlavami belgických laptopařů. Dle své původem východoněmecké objevitelky Ellen Avers (The Puddle Parade) získala jméno Origami a v půlhodinových intervalech ji lze i (především) za oblačného počasí pozorovat optikou značky Morc Records.
Za pomoci zastaralých (dnes značně rozšířeně oblíbený výraz - analog) přístrojů proměňujících vč. ptačí řeči (Arafon?) různé zvuky v minimalisticko praskající orchestr s hořkosladkou vokální příchutí, se tak se svou fantastickou atmosférou připojila na oběžnou dráhu vedle spolupracujících Machinefabriek, či spřátelených indie-postrockerů Wixel (Two Old Songs, Blood Red Bird).
Krása podmanivá, o které se po kazetkách Waking You Up Is Hard To Do (2003) a Seven Stories (2005) přesvědčíte dvěma skladbami už na živém záznamu pořízeném před dvěma lety v Bruselu.
středa 27. května 2009
Season (pre-din) - Har Habayit BeYadeinu (Thy-Rec)
Richard Mullen alias Seasons (pre-din) je jedním z mnoha současných hudebních umělců, jejichž tvorba je velice často (a líně) označována kouzelným slovíčkem experimentální. Strukturálně ambientní nálady prostupující chladnou chrámovou stěnou minulých životů - Har Habayit BeYadeinu, je v pořadí sedmým opusem tohoto britského zvukového manipulátora, vydávajícího své striktně limitované (zde 70 ks) a nádherně ručně balené nahrávky (od r. 2008) na vlastní značce Thy-Rec.
Čtveřice skladeb pojmenovaná pouze dle stopáže (01.17 – 14.42 – 06.06 – 05.39) potěší kromě příznivců rozsáhlých aktivit Richarda Skeletona (Sustain-Release Private Press, A Broken Consort) určitě i (všechny) návštěvníky domácích (Letmo Productions) vystoupení Svarte Greinera a Johna Twellse, který jako Xela využívá právě při „živých“ vystoupeních tajemných sil Seasons (pre-din).
neděle 24. května 2009
Jamie T - Sticks 'n' Stones Ep (Virgin)
Schválně – víte kdy vyšlo Panic Prevention a po kolika měsících a kdy vychází Sticks 'n' Stones Ep?
No a víte kdo má ten den narozeniny?
No tak se nedivte, že prostě ty devětadvacítky musím.
Jamie-T - Sticks 'N' Stones
When there's no one left to fight, boys like him don't shine so bright,
Soon as I see the dust settle, he's out on the town tryin' to find trouble.
When there's no one left to fight, boys like him don't shine so bright,
Soon as I see (LIGHTWEIGHT PRICK!) the dust settle, he's out on the town tryin' to find trouble.
I take a train again away from shame and blame a city pained to see, a friend I hadn't seen since I was drinking underage.
I was a ten a day, how'd you say, little shit, white lightning, heightening all my courage, quick wit.
We wore checkered season wallabies, buttoned shirts and whiskey, mutton dressed as lamb, a fan of bands like The Jam Jam Jam Jam,
I don't know who I am, he said I dunno if I can, I said yeah man, you can-can.
When there's no one left to fight, boys like him don't shine so bright,
Soon as I see the dust settle, he's out on the town tryin' to find trouble.
When there's no one left to fight, boys like him don't shine so bright,
Soon as I see the dust settle, he's out on the town tryin' to find trouble.
Drunk and being sick, I feel like shit, I gotta quit.
I hope I haven't missed the last train gonna be stuck in Hampton Wick,
With the boys across the platform shouting "lightweight prick!"
I'm a featherweight champion, cheap to get pissed, wish Candy were here with me, she'd deffa deal with it, tell 'em all to shut their mouths and go suck their mommas dicks, coz she ain't no she ain't that low, three fingers down, or the other two up, and I'll sing this proud.
Runnin' with believers, go time for fever, and I haven't got time for you either, with your sticks n' stones, sticks n' stones, I take 'em home on my own.
Runnin' with believers, go time for fever, and I haven't got time for you either, with your sticks n' stones, sticks n' stones, I take 'em home on my own.
As I travel down the track all my memories flood back.
We were runnin' at ease from enemies, and rushed back to your momma's flat, it's the only place but home I feel relaxed enough to crap, I know it sounds crude, but there's something in that.
How's danny doin'? Hear he's high flyin' and that, stockbroker in the city with a lady and a baby.
And Fee, is she free from the demons she had? Was it two months clean, routine to relapse.
Runnin' with believers, go time for fever, and I haven't got time for you either, with your sticks n' stones, sticks n' stones, I take 'em home on my own.
Runnin' with believers, go time for fever, and I haven't got time for you either, with your sticks n' stones, sticks n' stones, I take 'em home on my own.
She smoked all of your weed that's why the loved ones out to leave,
Why when you take the lead they stab you in the back 'till you can't breathe,
When you're bleeding on the floor, and no one hears your call at all, she screamed out to the party 'you are sheeps and cattle!'
I was hanging out with Louie in the shooting gallery, when the news got through to me about you and Jeremy.
Pat on my back, and a swig on my brew, you're still my friend, it's impossible to hate you.
Cradle to the grave, I know we always misbehave, people latch down and then they rain on our parade.
Girls we love leave when we want them to stay, like today, remember, what shall we say?
When there's no one left to fight, boys like us don't shine so bright,
Soon as I see the dust settle, let's go out and find some trouble!
Runnin' with believers, go time for fever, and I haven't got time for you either, with your sticks n' stones, sticks n' stones, I take 'em home on my own.
Runnin' with believers, go time for fever, and I haven't got time for you either, with your sticks n' stones, sticks n' stones, I take 'em home on my own.
Runnin' with believers, go time for fever, and I haven't got time for you either, with your sticks n' stones, sticks n' stones, I take 'em home on my own.
Runnin' with believers, go time for fever, and I haven't got time for you either, with your sticks n' stones, sticks n' stones, I take 'em home on my own.
Free Dim Fest 2009 (Tábor / Sezimovo Ústí)
Free Dim 09, kráčející v loňských stopách, slibuje na příští týden
Aran Epochal a Unkilled Worker & OTK v Orionu (29.5. pátek)
plus
Human Steak, Gaffa, CN Roundhouse Kick, Gnu, Antlers a Brainworms do Sezimáku - v případě dešte hostel Cesta Tábor (30.5. sobota)
Aran Epochal a Unkilled Worker & OTK v Orionu (29.5. pátek)
plus
Human Steak, Gaffa, CN Roundhouse Kick, Gnu, Antlers a Brainworms do Sezimáku - v případě dešte hostel Cesta Tábor (30.5. sobota)
sobota 23. května 2009
KASMs - Spayed (Trouble Records)
Na hudební scéně strašící padesátileté hudební kapely začíná poslední dobou „ohrožovat“ nový a zákeřný virus, vyznačující se naopak svou extrémně krátkou životností. V praxi a především u nás to znamená, že než se posluchač dobere nějakého jména, ansámbl to v “nejlepším“ zabalí, případně přijme jinou (obchodní) značku. Jednou takovou, dnes záměrně vybranou je londýnské trio Test Icicles, které svou třiletou kariéru ukončilo jediným a nikterak fantastickým albem For Screening Purposes Only. Patronátní firma Domino Recording si prozatím ponechala zpěváka Devonte Hynese známějšího spíše jako Lightspeed Champion (Falling Off the Lavender Bridge, 01/2008) a Rory Attwell (Brattwell, Raary Rambert) stačil s Rat:Att:Agg natočit snad jen výborný 7“ Can We Fix It? / Lift The Hex (Moshi Moshi Records), aby koncem roku 2007 mohl jen tak ze srandy založit novinku KASMs.
Několik překvapivě úspěšných koncertů (NY, Paříž, Miláno,..) však dotlačilo čtveřici k natočení EP (Elevator, K.R.I.H., Mackerel Sky, Monster Crunch, Taxidermy, Toil & Troble), po němž následovalo několik podpisů s Trouble Records, kde v srpnu vyšel 7“ Taxidermy / Elevator / Siren Sister. Naživo se představili mj. na Underage Festivalu, Offset Festivalu, předskakovali Liars, Televised Crimewave (producent - Rory) a letos v únoru se objevila další 7“ novinka Bone You / Ode To Miller.
(střih)
Za tři dni natočené a na kotoučák zaznamenané týden staré album Spayed, kterému předcházel zdarma dostupný dáreček Male Bonding (+ video) s (b-side) předělávkou KIDS (Televised Crimewave) a společnou otcovskou fotografií krátce po lovu, je postavené na pradávných jistotách Siouxsie, The Cure, Sonic Youth, Gaffa či Subtonix. Veselé disco-pop-punkové vypalovačky se sklonem k temně chladným barokním náladám, navíc s čistě upřímným nadhledem a charismaticky chaotickým vokálem vřískající Rachel Mary Callaghan, zní stejně znamenitě, jako samotný název KASMs. No řekněte sami, dovedli byste si v jepičí řeči představit CHASM, nebo třeba VOM?
01. Male Bonding
02. Insects
03. Taxidermy
04. Spayed
05. Krih
06. Don't Hit The Bottom
07. Bone You
08. Trenchfoot
09. Siren Sister
10. Mackerel Sky
11. Toil And Trouble
12. Murmer
středa 20. května 2009
Televised Crimewave – Listen And Repeat EP (Magnetic Records)
Ten kdo odolal oficiálně prvnímu singlu Listen And Repeat (Pure Groove Records, 300 ks) londýnských Televised Crimewave, může si nyní včetně sedmipalcové Objects Of Desire užívat několika dalších novinek. Devatenáctiminutová CD verze vyšla u japonských Magnetic Records a kromě závěrečné Convenient Fiction (Rory Brattwell) produkoval pop-post-punkové minialbum s vynikající Jealous Stop Paul Noble.
Zajímavé, svůdné, stejně jako sama autorka domodra rozlité ženské touhy (Femme Shestory), prezentující svá díla pod pseudonymem The Female Zoo.
01. Listen And Repeat
02. Objects Of Desire
03. Jealous Stop
04. Dumb
05. Kids
06. Convenient Fiction (demo)
úterý 19. května 2009
Sunshine - MGKK Telepathy (X Production)
Za několik málo okamžiků se poprvé před veřejností a navíc v domácím prostředí pražského Roxy, představí určitě i za nezbytné (spolu)účasti SST! občas ještě s Táborem spojovaní Sunshine s aktuální novinkou MGKK Telepathy, které se tentokrát zhostilo brněnské vydavatelství X Production. Před případným nákupem však doporučuji navštívit stránky kapely, kde se v krátkých ukázkách seznámíte s jejich magickými čísly.
Jinak 5. června na PF 2009, kam se prostřednictvím Rock&Popu můžete dostat za necelých pět stovek.
01. K.I.D.S.
02. New Manifesto
03. Don't Walk Away
04. Moon Rats
05. Venom
06. Dance Fast Die Young
07. Mr. Catastrophe
08. Blood Is The New Black
09. We Don't Believe In Hype, What About You?
10. Tokyo Bassline
pondělí 18. května 2009
Hannu – Hintergarten (Keshhhhhh)
Čerstvým držitelem národního ocenění Young Artist of the Year (25), udělovaného mladým talentovaným umělcům, věnujících pozornost novým jevům finského umění, se v letošním roce stal jednatřicetiletý Hannu Karjalainen. Kromě grantu ve výši 20 tis. € a možnosti představit svá díla, zachycující změny vnímání a vedlejší významy např. ve vztahu mezi malovaným a vyfotografovaným portrétem, proběhnuvší v patronátním Tampere Art Muzeu (28.2.-5.4.), se pouze jako Hannu těší také vřelé pozornosti coby hudebník.
Po předloňské jemně elektronické porci Worms In My Piano opustil irský label Osaka a v únoru zakotvil downloadovým minialbem Harhailua u cambridských Keshhhhhh, založených bývalým bubeníkem Slowdive Simonem Scottem, který kromě na červen chystané sólovky Navigace (Miasmah Recordings) působí v jednočlenném projektu Televise a společně s Antony Ryanem nahrává jako Seavault pro berlínské Morr Music.
Karjalainenovo druhé album Hintergarten se objevilo na konci dubna a oproti předchozím nahrávkám zde základní prostor všech jedenácti skladeb tvoří praskající vinylové desky, rozladěné strunné nástroje a všemožně nemožné staré zvuky. Kouzlo a působivost mrazivé přírody z pohledu helsinského umělce, virtuálně využívajícího sobě vlastní prostředí fotografie, videa a performace, tak dostává za (ne)malé asistence Simona Scotta rozměry nádherně zvonivé ambientní retrospektivy, hodné nejednoho ocenění.
sobota 16. května 2009
The Horrors – Primary Colours (XL Recordings)
Angličtí The Horrors, v současné době koncertně dobívající americký kontinent, se po dvou letech, pětisinglovém debutu Strange House (Loog Records), bokovce Spider And The Flies a nenápadném splitu (Suicide, Nic Void) Shadazz (Blast First Petite), přihlásili minulý týden s překvapivě silnou novinkou Primary Colours. Jak již koncem března předznamenal download singl Sea Within A Sea, kvinteto opustilo podivný a především nejistý, i když kritikou kladně přijatý, garážový skelet původních nahrávek a s naprostou suverenitou natočilo během léta ’08 doma ve sklepě hluboce hypnotickou kolekci skladeb, z nichž deset nejintrospektivnějších vybrali na Primary Colours rebarborový Graig Silver (The Nancy Sikes!), Geoff Barrow z Portishead a Chris Cunningham (Three Decades, Primary Colours). Odkazy ke kytarově rozmazané psychedelii na špičky bot hledících noise-popových My Bloody Valentine a Jesus And Mary Chain, jejichž bývalý baskytarista Douglas Hart režíroval klip Sea Within A Sea, umocňuje v hustě vrstevnatém spektru místy až strašidelně klaustrofobních zvuků – a teď vážení prosím pozor – ZPĚV Farise Badwana (Rottera), před kterým tam dnes někde (se) sm(ý)eká možná i sám Syd Barrett.
The Horrors se podařilo natočit naprosto skvělé emociální (45‘) album (roku), navíc doplněné u Rough Trade o bonusový CD (48‘) remix, které díky intru (Mirror’s Image) a outru (Sea Within A Sea) lze s (u) vytržením poslouchat v nekonečně dlouhé smyčce bez (pro ehmmm někoho) nudně trapného pocitu ze setkání s (ne)dospělými (22-26) southendskými autory v uzoučkých nohavicích. Druhý singl Who Can Say / You Could Never Tell vyšel tento týden jako sedmipalec též na značce XL Recordings a naživo lze kapelku mj. (kromě nás) potkat vedle The Raveonettes a Sons and Doughters na varšavském Co Jest Grane (31.7.), nebo třeba až začátkem září na Offset Festivalu u Londýna.
středa 13. května 2009
Depeche Mode vs. Morrissey
Poté co v pondělí Morrissey zrušil ze zdravotních důvodů koncert v londýnské Royal Albert Hall a pro hospitalizaci Davida Gahana odpadlo včerejší vystoupení Depeche Mode v Aténách (Terra Vibe Park), se začínají vznášet otázky také kolem našich termínů:
25.06. Depeche Mode, Praha - Eden
09.07. Morrissey, Praha – Archa
Přejme oběma protagonistům brzkého uzdravení a jako uklidnění vezměme alespoň ukázkou luxeburgského vystoupení DM 6.5.2009
01. In Chains
02. Wrong
03. Hole To Feed
04. Walking In My Shoes
05. It's No Good
06. A Question Of Time
07. Precious Play
08. Fly On The Windscreen
09. Jezebel
10. A Question Of Lust
11. Come Back
12. Peace
13. In Your Room
14. I Feel You
15. In Sympathy
16. Enjoy The Silence
17. Never Let Me Down Again
Encore:
18. Stripped
19. Master And Servant
20. Strangelove
21. Personal Jesus
Encore 2:
22. Waiting For The Night
25.06. Depeche Mode, Praha - Eden
09.07. Morrissey, Praha – Archa
Přejme oběma protagonistům brzkého uzdravení a jako uklidnění vezměme alespoň ukázkou luxeburgského vystoupení DM 6.5.2009
01. In Chains
02. Wrong
03. Hole To Feed
04. Walking In My Shoes
05. It's No Good
06. A Question Of Time
07. Precious Play
08. Fly On The Windscreen
09. Jezebel
10. A Question Of Lust
11. Come Back
12. Peace
13. In Your Room
14. I Feel You
15. In Sympathy
16. Enjoy The Silence
17. Never Let Me Down Again
Encore:
18. Stripped
19. Master And Servant
20. Strangelove
21. Personal Jesus
Encore 2:
22. Waiting For The Night
úterý 12. května 2009
Bastila – Bastila (Sunday Best)
Když se před pěti lety Adam Clark (kyt.), Codie Entwhistle (bask.) a Pat Dignan (bicí) vrátili po prázdninách znovu do školy, vyprávěli o jedné zemi zaslíbené, inspirující jejich původní kapelku The Unknown k přejmenování. Předlohou stála brněnská Bastila, na lep skočili zpěvák Christopher Turvey s trumpetistou Kevinem Letgerem a po prvním DIY EP se objevili co by předkapela Mystery Jets. A protože pocházejí stejně jako Ergo Phizmiz z ostrova Wight pod Jižní Anglií, nikoho asi nepřekvapí, že se téměř okamžitě stali tvářemi Isle of Wight Festivalu a Bestivalu, zaštiťovaného DJ Radia 1 (BBC) a majitelem labelu Sunday Best Robertem Gorhamem (Rob da Bank).
Zde také včera vyšel jejich první (download) singl The Slacker / We All Died / The Slacker - Sunday Best Nu-Polka remix, produkovaný zpěvákem a kytaristou Ride Markem Gardenerem, kteří na přelomu 80. a 90. let patřili k významným představitelů britské alternativní scény - mimochodem baskytaristu Andyho Bella (Hurricane#1) dnes potkáte v „nesmrtelných“ Oasis. Na 1. června je ohlášeno debutové eponymní CD album zahrnující skladby z výše uvedeného EP, mojí nejoblíbenější Jackie Boy, obal Toby Whitebreada a možnost k porovnání ¾ hodiny se ZATÍM slavnějšími indie-(ska)reggae-rockovými zástupci vydavatelství Deltasonic The Coral, The Zutons, či The Dead 60’s.
01. You Can't Catch Me
02. The Slacker
03. Jackie Boy
04. Takin' Over
05. Heart(don't)Beat
06. Ghosts
07. Come Out and Fight
08. What The Jester Saw
09. Nothing To Tell
10. Dead End Town
11. Bring Me The Head
The Slacker
neděle 10. května 2009
Real Life – Send Me An Angel ’80s Synth Essentials (Cleopatra Records)
Na začátku 80. let (na)skočili poblíž Melbourne na tehdy velice úspěšnou novou vlnu (vč. naší socialistické mládeže) zpěvák a kytarista David Sterry, Richard Zatorski (klávesy, housle), Alan Johnson (bask.) a Danny Simcic (bicí) a pod vlajkou lodí Real Life (původně The Wires, A Private Life) brázdili oceány (kromě nás) v nezměněné sestavě až do roku ’85. U Wheatley Records zanechali skvělá alba Heartland (vítěz Australian Countdown Music Awards 1983 ) a Flame, obsahující hitovky jako Send Me An Angel, Openhearted, Catch Me I'm Falling a Face To Face. Přestože se o oficiálním rozpadu kapely nikdy nemluvilo a v její diskografii nalezneme několik dalších titulů (Down Cones The Hammer ’86, Let’s Fall In Love ’89, Lifetime ’90, Happy ’97, Imperfection ’04), jejich působení na synthpopové scéně však již nikdy nedosáhlo takového rozruchu, jako v případě debutového singlu Send Me An Angel, mnohými odborníky pokládaného za skladbu Pet Shop Boys.
Současné Real Life tvoří už jen dvaapadesátiletý David Sterry a příležitostný bývalý spoluhráč (od r. 1996) George Papas, který vloni jako Alien Skin vydal u utahské společnosti A Different Drum nádherné album Don't Open Till Doomsday, doplněné navíc volně dostupnými bunusy. Na 19. května Real Life ohlásil prostřednictvím losangelských Cleopatra Records novinku Send Me An Angel ’80s Synth Essentials (CD,12“), kde kromě třech upravených verzí Send Me An Angel půjde vesměs o coververze prověřených šlágrů časů trvalých, mrkváčů a komunistického teroru, doby (našeho) tehdejšího reálného života, doby dnes tak lapidárně nazývaného RETRO.
Send Me an Angel (2009 version)
Sweet Dreams (Are Made Of This) - Eurythmics
Cars (jen CD) – Gary Numan
Fade to Grey - Visage
Everything Counts – Depech Mode
Blue Monday – New Order
Primary – The Cure
Everybody's Got to Learn Something (jen CD) – The Korgis
Shout (jen CD) - Devo
Nowhere Girl – B Movie
I Melt With You – Modern English
Tainted Love – Soft Cell / Gloria Jones
The Model - Kraftwerk
Send Me An Angel (1983 remix)
Send Me An Angel (12“ remix)
pátek 8. května 2009
Celer – Engaged Touches (Home Normal)
Zvuková, vizuální, literární a jinak umělecká činost jihokalifornského páru Danielle Baquet-Long (aka Chubby Wolf) a Will Long, odrážející ve své tvorbě vnitřní povahy lásky, rodiny a širokého spektra jim vlastního vzdělání, na sebe poprvé upozornila CD-R White Prism koncem roku 2003. Od té doby kromě řady prozaických publikací, instalací a výstav (Evropa, Japonsko, S. Amerika) stačili pod pseudonymem Celer vydat na čtyřicet, víceméně vlastním limitovaným nákladem, nahrávek, z nichž letošní (Breese Of Roses, Capri, Compositions For Cassette, Four Pieces One / Two, Koen Park Project) úrodu prozatím uzavírá titul Engaged Touches. Po reedici Library Tapes (David Wenngren) – Sketches (Make Mine Music 2007) se tak jedná o druhý počin mladého (londýnsko)tokyjského labelu Home Normal, vystihující aktuální, neoklasicky romantická setkávání akustické hudby s digitální. Přestože více jak hodinová nahrávka na první „pohled“ nepůsobí s dvojicí skladeb Part 1 (26‘), Part 2 (40‘) příliš lákavě, emociální výpověď ambientní melancholie rozštěpena typickými železničními zvuky (nádražní exteriéry, jídelní a spící vůz, ..) do několika (5, 4) dalších příběhů, nenechá posluchače, resp. cestujícího zbytečně dlouho postávat na indickém nádraží v Mysore a nabídne neopakovatelnou fascinující cestu třídou nejvyšší. Cestu plnou nekonečných vzdáleností, snění a nostalgických ozvěn, návratů očekávajících loučení a pochybností předurčujících smysly „reálného“ života. Jen ještě mít tak jednu z těch pětiset jízdenek .......
pondělí 4. května 2009
HEALTH, Fiat Eno – 2.5.2009 Klub 007, Praha (live)
Benjamin Jared Miller, Jake Duzsik, John Famiglietti, Jupiter Keyes. Jména dodnes celkem neznámá, ale při doplnění kouzelné formulky HEALTH, začnou ve vyhledávačích vyskakovat dokonce už i české odkazy. Jakou zásluhu na tom všem nese úspěšná část Light In The Sky Tour (NIN), či loňská mediální masáž zvaná The Smell, to ví snad jen sám pan Gúgl. Důležitým pro našince však zůstává fakt, že tahle LA si „přivlastňující“ kapelka konečně zahrála i v Praze a to v sobotu u Bondů díky Bohemian Like You.
Oproti loňskému vystoupení v malém sále velké vídeňské Areny se HEALTH na Sedmičce zdrželi o celou čtvrthodinku déle, místo retro Nike obuvi obuli retro Reebok a především představili novinky z na červen chystané druhé studiovky Get Color (Lovepump United), kterou prozatím zastupuje aktuální 7“ Die Slow / Die Slow (Pictureplane Rmx). Hudebně se sice lehce odlepili od „nestravitelného(?)“ noisového chaosu, přimíchali nějakou tu electro-dance melodii s identifikovatelným textem, ale svou typickou koncertní dravost a nasazení si udrželi až do konce naprosto vyčerpávajícího setu, za kterým z mé strany putuje maximální ohodnocení, spojené s netrpělivým vyhlížením prvních letních paprsků.
O úvodní půlhodinku se postarala divoká, garážový odpad vymetající brněnská čtveřice Fiat Eno, jejichž skvělému vystoupení chyběla už jen lechtivá inspirace u paní Phahlerový. Ale i tak TO stálo za to a nezapomeňte, že nějakou tu jejich věcičku lze stáhnout u labelu MamaMrdaMaso.
Komu však celý večer páchnul měkotou a „podbízivostí“, nechť si zajde v sobotu 9. května spravit chuť do pražského klubu Chapeau Rouge, kde vystoupí francouzští zvukoví teroristé Habsyll společně s domácími Or a Kaspar von Urbach. Akci pořádají Letmo Productions.
Oproti loňskému vystoupení v malém sále velké vídeňské Areny se HEALTH na Sedmičce zdrželi o celou čtvrthodinku déle, místo retro Nike obuvi obuli retro Reebok a především představili novinky z na červen chystané druhé studiovky Get Color (Lovepump United), kterou prozatím zastupuje aktuální 7“ Die Slow / Die Slow (Pictureplane Rmx). Hudebně se sice lehce odlepili od „nestravitelného(?)“ noisového chaosu, přimíchali nějakou tu electro-dance melodii s identifikovatelným textem, ale svou typickou koncertní dravost a nasazení si udrželi až do konce naprosto vyčerpávajícího setu, za kterým z mé strany putuje maximální ohodnocení, spojené s netrpělivým vyhlížením prvních letních paprsků.
O úvodní půlhodinku se postarala divoká, garážový odpad vymetající brněnská čtveřice Fiat Eno, jejichž skvělému vystoupení chyběla už jen lechtivá inspirace u paní Phahlerový. Ale i tak TO stálo za to a nezapomeňte, že nějakou tu jejich věcičku lze stáhnout u labelu MamaMrdaMaso.
Komu však celý večer páchnul měkotou a „podbízivostí“, nechť si zajde v sobotu 9. května spravit chuť do pražského klubu Chapeau Rouge, kde vystoupí francouzští zvukoví teroristé Habsyll společně s domácími Or a Kaspar von Urbach. Akci pořádají Letmo Productions.
neděle 3. května 2009
DonauFestival FAKE REALITY 1.5.2009 (live) – Antony And The Johnsons, CocoRosie, The Voluptuous Horror Of Karen Black
Na předem dlouho vyprodaný předposlední den pátého ročníku naším publikem stále více navštěvovaného DonauFestivalu, přijela v pátek do rakouského Kremsu sestava, jejíž magickou sílu nedokázal rozštěpil ani včerejší bondovský masakr HEALTH, mimochodem na stejném pódiu v Halle 1 operující již vloni.
Prvním pořádným a pochopitelně že nikterak záporným šokem pátečního včera se pro mnohé stala „předkapela“ The Voluptuous Horror Of Karen Black, kterou na filmových odkazech ze 70. let spoluzaložili herečka a režisérka Kembra Phahler a kytarista Samoa. Metalové devil-porno-fetish show tak ideálně kontrovalo něžnému a naprosto nevinnému vystoupení (ne)sv. Antoníčka a jeho Johnsons ve složení Julia Kent (čelo), Maxim Mostin (housle), Rob Moose (housle, a.kyt.), Doug Wieselman (e.kyt, sax, klarinet) a Parker Kindred (bicí). V mimo časový prostor pohybujícím se setu tak Hegarty „ukrytý“ za pianem prezentoval svou tvorbu od eponymního (reedice 2004) alba (Cripple And The Starfish, Hitler In My Heart) a prvního singlu I Feel In Love With A Dead Boy (reedice 2006) původně vydaných na Tibetově (2) labelu Durtro, až po aktuální a dle (nejen) mého do současné doby nejdokonalejšího počinu The Crying Light, včetně z něho pocházejícího 7“ Epilepsy Is Dancing / Where Is My Power (Rough Trade).
Po geniálně uhrančivém, ač bez jediného přídavku odvedeném vystoupení Antony And The Johnsons a úvodní výborné tanečně trpící kreaci Johanny Constantine (s Toníčkem a Psychotic Eve založili The Blacklips Performance Cult - 1992), následoval už „jen“ jakýsi „dojezd“ příšerek CocoRosie, které oproti pražské Arše před dvěma lety působily mnohem uvolněněji a přesvědčivěji.
Závěrečné dvě skladby s vokální podporou atypického Hegartyho nemohly už jinak, než za mimořádným hudebním zážitkem udělat tlustou čáru, za níž dnes již v dáli zůstává i Cohenova Arena.
Nechť žije DonauFestival 2010!!!
Prvním pořádným a pochopitelně že nikterak záporným šokem pátečního včera se pro mnohé stala „předkapela“ The Voluptuous Horror Of Karen Black, kterou na filmových odkazech ze 70. let spoluzaložili herečka a režisérka Kembra Phahler a kytarista Samoa. Metalové devil-porno-fetish show tak ideálně kontrovalo něžnému a naprosto nevinnému vystoupení (ne)sv. Antoníčka a jeho Johnsons ve složení Julia Kent (čelo), Maxim Mostin (housle), Rob Moose (housle, a.kyt.), Doug Wieselman (e.kyt, sax, klarinet) a Parker Kindred (bicí). V mimo časový prostor pohybujícím se setu tak Hegarty „ukrytý“ za pianem prezentoval svou tvorbu od eponymního (reedice 2004) alba (Cripple And The Starfish, Hitler In My Heart) a prvního singlu I Feel In Love With A Dead Boy (reedice 2006) původně vydaných na Tibetově (2) labelu Durtro, až po aktuální a dle (nejen) mého do současné doby nejdokonalejšího počinu The Crying Light, včetně z něho pocházejícího 7“ Epilepsy Is Dancing / Where Is My Power (Rough Trade).
Po geniálně uhrančivém, ač bez jediného přídavku odvedeném vystoupení Antony And The Johnsons a úvodní výborné tanečně trpící kreaci Johanny Constantine (s Toníčkem a Psychotic Eve založili The Blacklips Performance Cult - 1992), následoval už „jen“ jakýsi „dojezd“ příšerek CocoRosie, které oproti pražské Arše před dvěma lety působily mnohem uvolněněji a přesvědčivěji.
Závěrečné dvě skladby s vokální podporou atypického Hegartyho nemohly už jinak, než za mimořádným hudebním zážitkem udělat tlustou čáru, za níž dnes již v dáli zůstává i Cohenova Arena.
Nechť žije DonauFestival 2010!!!
sobota 2. května 2009
Offset Festival 2009 – Hainault Forest Country Park (London)
The Horrors, The Slits, A Certain Ratio, Future Of The Left, Architects a dalších 150 podobně smýšlejících interpretů se letos opět „sjede“ kousek od Londýna do Hainault Forest Country Parku (metro Hainault), kde ve dnech 5. a 6. září proběhne již druhý ročník Offset Festivalu. Zvýhodněné vstupenky za 35 £ (bez) a 45 £ včetně kempinku lze bez problémů zajistit prostřednictvím eTickets na oficiálních stránkách Offset Festivalu.
pátek 1. května 2009
Coldplay – LeftRightLeftRightLeft (free)
Jako poděkování všem fanouškům „podporujících“ Viva La Vida tour, připravili londýnští Coldplay na 15. květen volně (+CD) dostupné live album LeftRightLeftRightLef.
Děkujeme
1. Glass of Water
2. 42
3. Clocks
4. Strawberry Swing
5. The Hardest Part/Postcards From Far Away
6. Viva La Vida
7. Death Will Never Conquer
8. Fix You
9. Death And All His Friends