Fieldhead (15.04.2010 NoD Praha)

Kromě neuvěřitelných jihočeských termínů DEATH IN PLAINs (6.5. ČB, 7.5. Habeš Club Strakonice) čeká na tuzemského posluchače další zajímavé překvapení. To proběhne 15. dubna v NoDu a jeho předmětem je autor úvodního EP Introductions, loňského debutu They Shook Hands for Hours (Home Assembly Music) a aktuálního remixového splitu s Iris to Hypnos nazvaného Crest (Static Caravan). Jmenuje se Paul Elam a pod pseudonymem Fieldhead jej naleznete také na znamenitých kompilacích začínajících labelů Nothings66 (Duskscape Not Seen ) a Second Language (Music and Migration), podporujícího BirdLife International!!!

CREST CD (100 ks)
01. Fieldhead - Introductions (Iris to Hypnos' White Alloy remix)
02. Iris to Hypnos - Hypodermic (Fieldhead remix)
03. Fieldhead - Document One (Iris to Hypnos' Until Ripples Fade remix)
04. Iris to Hypnos - Stele 31 (Fieldhead remix)

Table Manners – A Whole Year In Bed (Write Record Release #1)

Krátce před zítra již osmým večerem pořádaným londýnskou společností Write Record Release, připravili její tváře Stuart Fenton (kyt, bas.) a Arno Selvini (zp, bicí) malé a milé překvapení, netýkající se pouze návštěvníků prostor The George Tavern (Mounthly Club Night). Pod názvem Table Manners upekli znamenité devítibarevné chilli placičky A Whole Year In Bed, namáčené ve známých omáčkách experimentálního post-punku minulého století. Jak však dopadly osdvědčené a kvalitu zaručující ingredience The Cure, The Velvet Undergrand, či Joy Division v konkurenci mladších a jako prvních DAF Records zastupujících Britů Prinzhorn Dance School (2007), posuďte, resp. ochutnejte sami. Stejně jako zítra v osm, tak i lo-fi A Whole Year In Bed je totiž vážení gurmáni zcela gratis!
Oslavte první narozeniny Write Record Release přímo s jejich kuchaři Table Manners! Michelinskou hvězdu sice asi nezískají, protože usilovat o ní ani nehodlají!

AKATOMBO – Unconfirmed Reports (Hand-Held Recordings)

Podobně jako nejvážnější vážkař tuzemské provenience, tak i japonský ostrov má na světové scéně okřídleného hmyzu svého zástupce. Zatímco počátky slibné kariéry našeho reprezentanta procházely Alicí a muzikálovým odpadem hl. města Prahy, skotský rodák Paul Thomsen Kirk účinkoval od počátku 80. let v několika punk-experimentálně noisových souborech, pořádal koncerty, festivaly a prostřednictvím Human Condition Records přibližoval podzemí sanfranciských klubů. Před jedenácti lety vyměnil Edinburgh za Hirošimu, založil audio-vizuální projekt AKATOMBO a po dvou letech „hledání“ představil na značce hlavního protagonisty Wire Collina Newmanna Swim ~ album Trace Elements (2003).
Následné zdravotní problémy odklonily PTK tvorbu částečně k fotografii a natáčení krátkometrážních snímků. Dva ze tří klipů, dopňujících s grafickými listy (Nippon @ Night) a novinovými výstřižky obsah sedmipalcového formátu ručně číslované obálky (500 ks) loňské novinky, zavedly AKATOMBO také na plátna řady světových festivalů nezávislého filmu.
Oproti debutu sedí Unconfirmed Reports na pevnějších a asi i na ne příliš příjemných základech (Hirošimy, Hand-Held Recordings). Výsledkem je ale krásná, temně-industriální elektronika, deformující v zdraví neškodném ozónu hip-hopu a breakbeatu siluety posledních zbytků městského soužití. Neslyšíte nějaké hlasy? To bude jistě Tomio Okamura.

CD
01. Friend For Hire
02. Pragmatism
03. Tondo (kyt. Hamish Low)
04. Cypher
05. SSRI (bas, kyt. William Ravenell)
06. Blood Orange
07. Portable Pariah
08. The Sand Collector
09. A Prior Disengagement (housle Audrey Boggs)
DVD
01. Cypher
02. SSRI
03. Hikiko Mori

Liars – Sisterworld (Mute Records)

Bez pochyb jedno z nepřeslechnutelných alb tohoto roku připravili k MDŽ newyorští Liars. Ač od jejich tuzemské premiéry letos uběhne „neuvěřitelných“ šest let, doufejme, že si tato podivínská trojice v rámci vydání jejich páté studiovky Sisterworld, nahrané v Los Angeles s Tomem Billerem (Beck, Sean Lennon), k nám opět (třeba s A.M. 180 Collective) cestu najde. Navíc pokud zapátráte po limitované edici, pak na bonusovém CD objevíte jednotlivé skladby v ne nezajímavý úpravách.

01. Scissor (Pink Dollaz, Lance Whitaker & Transformation Surprise Remix)
02. No Barrier Fun (Duetonal Remix)
03. Here Comes All The People (Atlas Sound Remix)
04. Drip (Kazu Makino Remix)
05. Scarecrows On A Killer Slant (Tunde Adebimpe Remix)
06. I Still Can See An Outside World (Boyd Rice Remix)
07. Proud Evolution (Thom Yorke 500qd Remix)
08. Drop Dead (Fol Chen Remix)
09. The Overachievers (Devendra Banhart & The Grogs Remix)
10. Goodnight Everything (Melvins Remix)
11. Too Much, Too Much (Carter Tutti Remix)

Maria & The Mirrors – Omar / From Egypt with Love (Parlour Records)

První temně klaustrofobní zvuky Maria & The Mirrors vznikly zhruba před dvěma lety, kdy bubnující a nářky oplývající dvojici Crystabel / Keira koncertně ještě doprovázela hostující Vickie. S příchodem baskytaristy Charlieho prošla kapela plastickou operací, která nejen do její hudební tváře vyryla industriální a electro-noisové rysy „současnosti“. O tom jak silně a impozantně se prostoru 2+1 podařilo odrazit od londýnského dna, prozrazuje debutový 7“ Omar / From Egypt with Love, vydaný minulý týden v nákladu 250 ks vč. mp3 kódu u tamních Parlour Records.
Žhavá, chaotická, neklid vyvolávající destrukce, podepsaná Christianem Wrightem (Hot Chip, Radiohead), producentem Rory Brattwellem (KASMs, ROMANCE) a velmi podmanivým make-upem Maria & The Mirrors!!!!!!!!!!

A. Omar (03:46)
B. From Egypt with Love (03:03)

JL Seagull - HOT FLOBS #1 (Cass/Flick)

Negativní vztak k pořizování vlastních, v naprosté většině improvizovaným záznamů, prolomil severoirským Jonathan Lesbian Seagull až fialový singl Jitterbug / Just Whistle, vydaný v loňském září na kazetě u Cass/Flick. Vánoční kompilaci A Cass/Flick Xmas 09 vyzdobili Damn Girl! (Band Aid 89 Mix) a od včerejška mají JOHNNY ELLE s MISSY SEA IDST i pětadvacet exemplářů dvacetiminutového mini-alba HOT FLOBS #1 (obal Roxy Topia, Paddy Gould), "zahrnujícího" b-stranu debutu Younger Colours (You Don’t Knot / The Way), aneb sólového projektu prvního z jmenovaných, v říjnu zrozeném jako NO TMRWWS.
A kdo nezaváhá, ten může mít téměř dvouleté a výborné JLS (ne však ten zrůdný objev Brit Awards) v MPEG 4 úpně zadarmo!

A1. Untitled
A2. Untitled
A3. Untitled
A4. Untitled
A5. Untitled
B1. Don’t Dance
B.2 Shake Slony
B.3 The Way

"THE WAY" by YOUNGER COLOURS from CASS/FLICK on Vimeo.

Myelin Sheaths (Bachelor / HoZac Records)

I přes whistlerskou tragédii Nodara Kumaritašviliho odstartovaly v sobotu (SEČ) s, či bez odbornice na dovoz sněhu Kateřiny Neumanové XXI. zimní OH ve Vancouveru. Pro našince doufejme, že prozatím pouze nepříznivé výsledky uzavřené odpolední jízdou „boulařky“ Nikol Sudové se brzy v dobré obrátí (večer Martina Sáblíková). Možná kdyby NS poslouchala trochu více na východ v Lethbridge (Alberta) usazené vědce Myelin Shearts, byla by od i tak „bolestivého“ zážitku ušetřena.
Kapelu, jejíž spojení hluku s melodií mělo naživo premiéru teprve vloni na jaře, založily Cassandra Ward (kyt, zp.) s Martine Ménard (zp, bas.), podporovány zavedenou hudební dvojicí Joel Butler (kyt, zp., Boys From Nowhere, The Void, Tractor Sex Fatality) a Paul Lawton (bicí, Endangered Ape, Square Wales). Osmiskladbový eponymní CD-R vznikl pod značkou Mammoth Cave Recording Co. a až na chybějící What's Your Diagnosis? (Psychosis) a Your Acid is Too Basic!, navíc s titulní Stacktion, jej v reedici zaznamenala na přelomu roku vydavatelství v Chicagu (200 zlatých, 500 černých, HoZac Records) a rakouském Adnetu (500 ks, Bachelor Records), za přispění stejně jako v případě Deep Sht CMR. Skladbu Drugstore/Pharmacy najdete také na přiloženém CD „aktuálního“ osmého čísla portlandského dvousetstránkového magazínu Yeti.
Krátké, rychlé, výborné!

HoZac Records
A1. Do The Mental Twist
A2. I Don’t Wanna Have An Operation
B1. Drugstore/Pharmacy

Bachelor Records
A1. Stacktion
A2. SPF70
B1. Laboratory Disaster
B2. Fun With Science

Hessien – Skurjn (Handstitched* )

Stejně jako v případě předchozích dvou během několika hodin vyprodaných nahrávek Handstitched* Recordings Foel a Koom, čeká na majitele dalšího 3“CD stručná informace Tima Martina o šetrném využití korku, použitém i pro obal stokusové edice Skurjn. Tentokrát však nothinghamský rodák nešáhl po vlastním projektu Maps And Diagrams, jehož prosincové album The Giant Woods volně nabízí německý net-label Yuki Yaki, ale s australským hudebníkem Charlesem Sagem založil značku Hessien. Dvacetiminutové elektro-akustické vrstvení snivých krajin, navazující na již dříve zdarma uvolněné skladby, nahrála dvojice na sklonku minulého roku v Cambridgeshire a Queanbeyan a je vůbec prvním společným záznamem této pozoruhodné formace.
Komu korek nevoní, může další singl To The Finland Station / The Book Of Lost Tales zanedlouho stáhnout od každý týden aktualizovaných Francouzů BEKO, či se poohlédnout po dalších neméně zajímavých Timovo aktivitách, ukrytých v projektech Somme (plus Rob Lyon), Sovacusa (plus Steve Davis aka Broca), či už téměř klasických Cactus Island Recordings (plus Broca). Ale na korkové Hessien, zaručujících dvěstěpadesátiletou životnost, to prostě nemá.

01. When I Look Down
02. The Blundering Pilot
03. Small Earthquakes
04. Neroli Orange Blossom
05. Skurjn

The Sticks – The Sticks (Upset! The Rhythm)

Preferujete spíše indie-rock (The Sticks, Manchester), či novou vlnu z konce 70. let střihlou garážovým rockem a psychedelií (The Sticks, Brighton)? Přikláníte-li se ke druhé variantě, pak o dva roky „starší“ James Tranmer (bicí, zp.) a Stuart Cartland (kyt.) připomenou rok 2005, kdy jejich první koncerty doprovázela skladba Slammer, zařazená na kompilaci Whatever tamních Wrong Music. Podobný osud čekal i následující Santa’s Fucked z vánoční kolekce australských Mistletone (2007) a Aerobick Fuck (Mash Mansum) kalifornských DNT Records, podporujících první kazety předpokládám všem dobře známých Health. Londýnské Upseth! The Rhythm (11.02.2010 U.S. Girls – Klub 007) The Sticks poprvé poctili společně s dnes již neaktivními Hands on Heads červeno-zeleným 10“ splitem a s jedenáctiskladbovým CD-R On The Roof (2009) "prosili" u Savoury Days Records, zaštiťujících Jamesovo další projekt Pheromoans. Kromě tohoto zajímavého uskupení, jehož letošní album vyjde pravděpodobně u brooklynských Convulsive Records, stojí za zmínku také Tranmerův electro-folk Bogen Erase a The Mark, založený současným baskytaristou The Sticks Iainem Paxonem (aka Prince Volume), paralelně zatíženým Hamilton Yarns a s Cartlandem v King Alfred (Man Of Leisure).
Emonymní debut The Sticks vyšel koncem ledna v plné 39‘ délce na CD a v poloviční „best-of“ (2x7“) verzi zabalené do papírového plakátu i s vizitkou. Jak říká Bohouš Kleplů v jedné trapce před kamerou: „To je moc dobrý!!!“ V případě The Sticks mu věřit můžete.

01. On The Run (A1)
02. Don't Sit on The Porch
03. Radio Song (B2)
04. On The Sea
05. Bored
06. Pongs (B1)
07. One And The Same (A2)
08. Interim
09. Earshot (A3)
10. Nothing Song
11. I'm Wrong (D1)
12. Messing Around (C3)
13. Slam Party (C2)
14. Honkey Time (C1)
15. Got Me
16. Regal Like
17. Live In A Town
18. Night Of Pleasure
19. Morning-King
20. Giant Strides (D2)

Machinefabriek – Slovensko (Eat, Sleep, Repeat)

Autorom nahrávok na Slovensku v septembri 2009 je Rutger Zuydervelt. Editácia a spracovanie v Rotterdame v septembri a októbri 2009. Mastroval Christopher Leary. Ďakujem Adamovi, Petrovi, Jane a Harryovi. Vydáva Eat, Sleep, Repeat.
Tolik informace ze štítku 7“ novinky holandského mistra jménem Machinefabriek, jejíž základ zaznamenaný digitální kamerou vznikl ve stejném časovém období, jako v Anglii založený label (Eric Chenaux, Expo 70, Black To Comm) podporující tuto jednu z autorovo nejexperimentálnějších laptopových koláží. První část čtrnáctiminutové navrávky dokumentuje exkurze do rekonstruovaných prostor starého domu, ve kterých by se Kinterova výstavka A Bigger Problem Than Yours vyjímala lépe, než v jakých právě probíhá (Galerie Jiří Švestka). Oproti druhé straně (Časť 2), kde až na štěkající psi posluchače obklopují téměř neidentifikovatelné industriálně temné zvuky, jednička (Časť 1) zachycuje „běžný“ městský život (kroky, auta, vrata, slovenština, …) „narušovaný“ pouze stavebními úpravami (klepání, bouchání, vrtání, vrzavý výtah, …) historického objektu.
Znamenitý, znovu a znovu svou pozornost (zvědavost) nejen kvůli chybějícímu obrazu přitahující výsledek (200 ks) o 33 otáčkách za minutu, ukrývá 100% recyklovatelný obal, opatřený fotografií z jedné takové nut(d)né dovolené. Nevíte proč nás ti (pičus)ové (canus) rozdělili? Pro zklidnění emocí přidávám čerstvě dostupnou kompilaci sestavenou ze sedmi CD-R (2001-2004) Machinefabriek - De Jonge Jares.

Archive – 05.02.2010 Lucerna Music Bar Praha (live)

Ve stínu aktuální hitparádu Radia 1 vedených Portishead (Chase The Tear) a Massive Attack (Saturday Come Slow), se včera konečně po dlouhých patnácti letech od svého založení „dostalo“ také u nás na neprávem opomíjenou formaci Archive. Původně londýnské duo Darius Keeler (kl.) - Danny Griffiths (kl.), rozšířené o dalších sedm významných hudebníků, dorazilo do ne snad lépe vybraného a téměř vyprodaného sálu Lucerna Music Baru podpořit loňský čtyřdílný opus Controlling Crowds (I.-IV.)
Avizovaná předkapela BirdPen sice nakonec nevystoupila, ale David Pen (kyt, zp, buben, kl.) patřil ve čtvrt na devět mezi první příchozí aktéry, zapojující se do Keelerovo fascinujících melodií úvodní Pills, doplněné orgasmickým vokálem Marie Q, kterou v následujících skladbách „střídali“ kytarista Pollard Berrier a raper Rosko John. Během včetně přídavku dvouhodinové vizuálně působivé exploze bezprostředně proplouvající mezi hudebními žánry a časovým prostorem odvedli Archive naprosto profesionální práci, překonávající mnohé mnohými přeceňované kolegy. Nevím nevím, zda tuto partičku dopněnou ještě o kytaristu (Steve Hartus), bubeníka (Smiley) a baskytaristu (Jonathan Noyce) na tuzemských pódiích ještě letos někdo troufne. To by snad musel …

01. Pills (I.)
02. Sane (Lights 2006)
03. Finding It So Hard (You All Look the Same to Me 2002)
04. Razed to the Ground (III.)
05. Collapse/Collide (II.)
06. Bastardised Ink (II.)
07. Kings Of Speed (II.)
08. Fuck U (Noise 2004)
09. Lines (IV.)
10. Blood In Numbers (IV.)
11. You Make Me Feel (Take My Head 1999)
12. Dangervisit (I.)
13. Lights (Lights 2006)
---
15. Controlling Crowds (I.)
16. Bullets (I.)
17. Quiet Time (I.)

Table – Songs You Can Sing / Most (Static Caravan / Humle Soul)

Rok před zrozením tuzemských Table, založil v Manchesteru irský písničkář David O’Dowda se svým barovým kolegou a kytaristou Keiran Flynnem stejnojmenný projekt, dosahující v současné době rozpětí až šesti hudebníků (Rob Fowler, Danny Jones, Aron Robinson, John Cowham). Za podpory Static Caravan a Humle Soul, jejichž dvanáctiskladbový CD Sampler 2009 (Denis Jones, Homelife, The Miserable Rich, Liz Green, Aidam Smith, Table) je společně s orazítkovaným 7“ a CD-R verzí součástí interiéru pytlovinové kapsy, se minulý týden v nákladu 500 kusů objevil debutový singl Songs You Can Sing / Most. Něžný, křehký, přitažlivý. Luxusní folk prolínající chlad s hřejivou melancholií, evokující Elbow i Tunng. Tolik Table dle Davida O’Dowda, kterého jako doprovod Sizer Barker (nyní Wave Machines) mohli v rámci Still Growing Up Tour 2004 zastihnout také návštěvníci pražského koncertu Petera Gabriela.
A což takhle Table v Praze s předskakujícími Table?

The Helmholtz Resonators – Crystal Submarine (Mind Chaos Records)

Divný? No tak to snad ani ne, ne? Od běžně médii vláčenými ikonami se sice jistým způsobem The Helmholtz Resonators malinko odlišují, ale jako nemoc z povolání nechť jim je úlevou. Jak již název napovídá, vášeň této londýnské pseudo-pětice (Garland Vanderbilt, Carlton Breezy, Chladni Plates, Vandamme Laudenkleer, Manrose Finasteride) výzkumníků spočívá v „objevování“ zvukové podstaty psychedelického electro-rocku. První na veřejnost proniknuvší nahrávkou byl v červnu 2008 prostřednictvím Death Records 7“ LaLa / Oompah (500 ks), následovaný o půl roku později volně dostupnou skladbou Robocop. Na pětatřicetiminutový CD-R Crystal Submarine si v experimentech lebedící výtržníci počkali až na samý závěr loňského srpna, kde na vlastní energií tlačené Mind Chaos Records tato pozoruhodná variace vyšla. Opomenutá, ale vynikající.

Manland Vanderine Remix z na březen chystaného singlu Bombs! je již nyní na kapelu podporujících stránkách Music Glue ke stažení. A nezapomeňte – pátý The Great Escape Festival se nebezpečně blíží (13.-15.5.2010 - Chase and Status, Broken Social Scene, Delphic, Marina and The Diamonds, Ellie Goulding, Crystal Fighters, Cold Cave, Slow Club, Esben and The Witch, Hurts, Japandroids, Real Estate, Timber Timbre, Darwin Deez, Best Coast, The Cheek, Wild Palms, The Ruby Sun, …)!!!

Itty Bitty Spiders 3:26
Arrgh! 2:56
Robocop 2:34
Choc Full O' Chix 3:03
Lala 2:35
Gypsy 3:04
Waltz 2:21
Moonlight Lovelytime 3:09
Carlton Breezy 3:07
Gallop 3:06
Oompah 2:09
Land of Dreams 3:48

U-Prag, 30.1.2010 Ántré Č. Krumlov (live)

44 thousand actors /in 16 flats/ je název debutového alba U-Prag, které pod zvukovým dohledem Jiřího Paška alias Ecsona Walese (100°C, Sunshine, Southpaw) a skvělým foto/grafickým (petru3ka, Zuzka Mertlíková) zpracováním vloni na jaře uvedla značka SubPop Records. O tom zda a jak se na domácí scéně opět světem vyjímečně (pr)osvícenou nahrávku podařilo zhmotnit před publikem, se o uplynulém víkendu přesvědčila zhruba čtyřicítka návštěvníků českokrumlovského divadelního klubu Ántré.
Mírné rozpaky vedoucí posluchače úvodním cajdákem Chrise Isaaka Wicked Game (David Lynch - Wild at Heart / Zběsilost v srdci 1990) až někam do suterénů nablýskaných kabaretů se naštěstí vysvětlilo jako dobře míněný vtípek, ale možná i jako jisté znamení. Zatímco studiovka, kde rockovou tvář ovládá magická síla tanečních beatů a chytlavých elektropopových melodií, sobotní vystoupení kvinteta rozšířeného o bicí soupravu Michala Pavlíčka (ml.) a navíc bez na albu nepřeslechnutelných vokalistek (Erika Fečová, Radka Sluková) dýchalo směrem opačným. Zklamání? Pro mnohé asi ano, o čemž vypovídal i odtažitý (ne)taneční prostor mezi publikem a kapelou, který k závěru osmdesátiminutového setu včetně dvou přídavků dosáhl téměř vzájemnému propojení.
U-Prag v čele se Šimonem Dvorským, strkajícím Pattona z „Fejtů“ do kapsy i s posmrkaným kapesníkem sice předvedli profesionální výkon, ale z předem vytýčené trasy 44 thousand actors /16 flats/ se se svou prezentací v NEKUŘÁCKÉM prostoru Ántré řadí zcela zbytečně mezi nejeden tuzemský ansámbl, zaseknutý v obávaném Dolním Žlebu.