Doublespeak je britská synth-popová (super)skupina, jejíž
debutové, eponymní album právě vyšlo pod hlavičkou vydavatelství London Records. Projekt tvoří tři zásadní osobnosti elektronické scény: Vince Clarke
(Depeche Mode, Yazoo, Erasure), frontman Blancmange Neil Arthur (ředitel
společnosti Blanc Check LTD) a hudební producent i zvukový/analogový alchymista
Ben Edwards, známý jako Benge, přičemž poslední dva jmenovaní jsou zároveň
spolutvůrci elektronického dua Fader.
Myšlenka na vznik formace Doublespeak, resp. 11
coververzí mapujících čtyři desetiletí hudební historie, se zrodila v roce
2017. Tehdy Arthur oslovil Clarkea s nápadem na předělávky jejich oblíbených
skladeb. Později duo přizvalo Bengeho. Album vznikalo "na dálku" a Clarke se s
Bengem údajně nikdy osobně nepotkal.
Deska balancuje mezi důvěrnou známostí a
inovací a představuje promyšlený elektronický pohled na koncept sdíleného
hudebního fondu. Pro milovníky klasického analogového zvuku jde o naprostý ráj,
na druhou stranu ale nepřináší žádné šokující experimenty. Pro někoho může
splývat s aktuální vlnou retro-synth revivalu, ale pro nás „depešáky“ jde o
zásadní nahrávku redefinující různé hudební světy v autobiografickém programu DOUBLE-SPEAK.
A2. Brand New Life (Young Marble Giants, 1980)
A3. The Visitors (ABBA, 1981)
A4. I Can't Escape Myself (The Sound, 1980)
A5. Goodbye to Love (The Carpenters, 1972)
B1. Rock On (David Essex, 1973)
B2. Smoke and Mirrors (The Magnetic Fields, 1995)
B3. Day Breaks, Night Heals (Thomas Leer & Robert
Rental, 1979)
B4. Gentle on My Mind (Glen Campbell, 1967)
B5. Richard! (Ed Dowie, 2017)
B6. End Credits (Laptop, 1997)

Žádné komentáře:
Okomentovat