neděle 16. srpna 2026

Mohamed Bourouissa – LILA (PAN)

 



Mohamed Bourouissa je významný francouzsko-alžírský multidisciplinární vizuální umělec, fotograf a režisér, který aktuálně žije a tvoří v Paříži. Proslavil se coby kronikář moderní městské periferie a lidí na okraji společnosti. Ve své tvorbě kombinuje dokumentární syrovost s kompozicí klasické malby (Horse Day, Temps mort, Périphérique, …). Je držitelem ceny Nadace pro fotografii Deutsche Börse a jeho díla jsou součástí sbírek předních světových galerií, jako jsou pařížské Centre Pompidou a Maison européenne de la photographie. Z filmové tvorby bych pak rád vyzdvihl multimediální projekt Généalogie de la Violence (2024), oceněný Grand Prix na festivalu v Clermont-Ferrand, který sestává z krátkého filmu a navazující série hliníkových soch zkoumajících téma neviditelného, institucionalizovaného násilí, rasového profilování a policejní kontroly nad lidským tělem.
Bylo proto jen otázkou času, kdy Mohamed Bourouissa svou dosavadní tvorbu přenese i do hudební roviny, ve které místo fotoaparátu zachytí společnost pomocí zvuku, syntetických textur a abstraktních beatů. Jeho debutové album LILA vyšlo před pár dny pod hlavičkou prestižní experimentální značky PAN Records a funguje jako intimní hudební objekt a osobní zvukový deník vztahů. Každá skladba na albu je dedikována konkrétní osobě a pojmenována po ní, protože zanechala stopu v umělcově životě a stala se tak jejím hudebním portrétem. Ústředním bodem a zároveň nejněžnějším momentem celého alba je pak zamlžený milostný song plný naděje LILA, ve kterém hostuje italská avantgardní umělkyně Valentina Fanigliulo alias Mushy a který je zároveň jedinou skladbou s plným jménem.
LILA tak není jen hudebním albem, ale především mistrovským dílem překračujícím hranice mezi hudbou a vizuálním uměním. Je to hluboce lidský monument transformující autorovy vzpomínky a intimní vztahy (Lion) do nekompromisní, a přesto neobyčejně křehké zvukové architektury, která mě zcela pohltila od prvních klavírních akordů až po závěrečné mikrotonální dozvuky. Syrové spojení pouliční frustrace, hypermoderního klubového futurismu a hluboké arabské melancholie tak vytvořilo naprosto unikátní sonický svět, ze kterého cítím obrovský pocit hřejivého bezpečí a klidu.

 

A1. INTRO (01:08)
A2. HFC (04:03)
A3. MG feat. Le Diouck (03:39)
A4. FZB (03:57)
A5. NMB feat. LION (04:12)

B1. AF feat. Assounta (04:47)
B2. SEUM (03:01)
B3. MN (03:05)
B4. JQ (02:50)
B5. LILA feat. Mushy (03:29)
B6. AB (03:27)
B7. OUTRO (01:57)


Žádné komentáře: