neděle 29. června 2008

Autoportrét v českém umění 20. a 21. století (Alšova jihočeská galerie), XTERRA, X. Mistrovství Evropy (Ohrada)


Po letošním prvním ročníku Veletrh Svatební Hluboká, nabízející poslední modely z Paříže a šachmatové exhibici, ze které k překvapení všech zúčastněných odcházel vítězně legendární světový šachista Гарри Кимович Каспаров, nabídlo naše malé golfové městečko o uplynulém víkendu tři sice odlišné, ale oproti předchozím při zemi se pohybující akce.

Na nedalekém loveckém zámečku Ohrada se konalo v rámci Mezinárodní soutěže mysliveckých trubačů X. Mistrovství Evropy ve vábení jelenů, jehož první cenu si odnesl v konkurenci 25 borců z 9 zemí Michal Franče ze SLŠ Žlutice.

Druhou, nesrovnatelně fyzicky náročnou sportovní událostí se stal třetí závod Saucony českého poháru v terénním triatlonu, který přivedl pod novogotický zámek a nedaleké okolí XTERRU již posedmé. 1100 m plavání, 35 km jízdy na horském kole a 10 km běhu, s body započítávajícími se do světového a Evropského poháru, nejrychleji zvládl Francouz Nicolas Lebrun před svým krajanem Franky Atelierem a úřadujícím mistrem ČR a jedničkou naší reprezentace Karlem Zadákem! O doprovodný hudební program se postarala na zimním stadionu Kuki Areny (Míro, nikdy nezapomeneme!!!) českobudějovičtí He Band a kapela Kryštof, která si během svého více jak hodinového vystoupení evidentně šetřila síly ještě na večerní Postřiženské slavnosti v Dalešicích.

Včerejší vernisáží zahájila Alšova jihočeská galerie výstavu Autoportrét v českém umění 20. a 21. století a v prostorách Hlavního sálu AJG v Hluboké n. Vlt., kterou máte možnost shlédnout až do 2. listopadu. V několika rovinách se tak představí díla jak klasiků české malby, tak i současných umělců, pocházející ze soukromých sbírek autorů, muzeí i galerií.

Návštěvníci se mohou těšit na Meditativně symbolickou podobu, Dekonstrukci vlastní podoby, Životní kontury autoportrétů, Záměrnou manipulaci s vlastní podobou, Existenciální auto-portrét, Pluralitu vlastní identity, Vizualizaci osobních příběhů, Genealogii pojmu auto-portrét, Vícejazyčnost současných expresivních trendů, Modernu v autoportrétu a Skrytý autoportrét.

Ač se jedná o odvážně pojatou výstavu (Vlastimil Tetiva) plnou vynikajících osobností, musím vyzdvihnout digitální fotografie Petry Šimkové, videoprojekci tančících jarmilek a rotoped Mileny Dopisové a dále jména jako Karel Balcar, Barbora Bálková, Alena Kupčíková, Anna Neborová, Petr Malina, Vladimír Boudník, Václav Zikmund, Hugo Táborský, Míla Preslová a Dita Pepe. Pokud se chcete vyhnout vstupnému, navštivte AJG vždy poslední neděli v měsíci a za ušetřený peníz si dopřejte nádherné dvěstěstránkové publikace, obsahující i něco málo navíc, co na Hluboké nenaleznete.

čtvrtek 26. června 2008

Mr. Václav Klaus, do drugs control your life?


Dnes 26. 6. 2008, paradoxně u příležitosti Mezinárodního dne boje proti drogám a nezákonnému obchodování s nimi, zveřejnil nezávislý deník LN (čtk) zprávu o udělení prezidentské milosti Emilu Novotnému, který se stal společně s dnes již nežijícím Radkem Hanykoviczem NEJznámějším českým pašerákem drog, odpykávající (1995) si padesátiletý trest. Ač se oba dostali z „nelidského“ thajského vězení zpět do ČR (2004) a navíc jim byl tamním králem Rámou IX snížen trest o několik „málo“ let, NÁŠ pan prezident Václav Klaus tuto mladickou nerozvážnost „pochopil“ a již napraveného Emila z nápravného zařízení propustil.
Kdy je dle Václava Klause člověk velmi mladý a trestné činy by se mu mohly promíjet? V 19? 20? 25? A co ti v tomto věku již s odsezenými lety? Budou po státu požadovat náhrady? A co ti příliš staří? V době, kdy se stíhají důchodci a experimentující mládež s několika kytkami, bude prominuto pět kilogramů heroinu? Totální Kocourkouv - s patřičnou hlavou státu, za kterou se STYDÍM.

středa 25. června 2008

Forest Fire - Survival (Catbird Records)


Ani Kathleen Duey, ani Karen A. Bale, ale Myisha Battle, Adam Spittler, Jeremiah Stewart a Mark Tresher, kterého jste mohli potkat ve skladbě Shine On kapelky Air Wales (EP). Čtveřice hudebníků z Brooklynu, jejichž šestitrackové EP Psychic Love Star se objevilo pod hlavičkou Forest Fire už vloni v únoru, a to hned v pěti barevně odlišných obalech a nákladu 200 kusů (sorry, sold out). Tento týden, opět u Catbird Records, kde nalezneme také skvělé nahrávky Tap Tap, či The Ghosts, připravili Forest Fire debutové album Survival s deseti novinkami a malým překvapením. Kromě dvaceti limitovaných Giant-Size CD kopií s vloženým 12“ obalem (sso), cédéček s mini 7“ kartou a downloadem za cenu nula a více, pořídíte tento třicetiminutový elektro-psychedelický folk i zcela zadarmo. Koukněne, stáhněte a případně i podpořte.

Survival - ideální dárek za ideální vysvědčení a jako doprovod na letní prázdninovou cestu za vašimi sny.

Barko, nezapomeň zítra na 48 Jefferson St. Summer party!

Fortune Teller video

pondělí 23. června 2008

These Are Powers - Taro Tarot, Terrific Seasons, Silver Lung, ...


Elsie And Jack, jejichž siluetky najdete vyleptané na obalech, je miloučký a laskavý michiganský label, zastoupený též v Anglii, který vydal brooklynským These Are Powers po jejich předchozích demonahrávkách (2006), zaznamenaných na kazetách a CD-R, první (bílé) 7“ EP Silver Lung / Funeral Xylophone / Crows Of Troy vloni vlétě. Limitovaná edice navíc obsahovala plakát, CD-R připomínající malý vinyl a krásné věnování. No, nemilujte je. Kapela These Are Powers se dala dohromady v září 2006, dobyla vysokokoškolskou rozhlasovou stanici WNYU - 89.1 FM (The New Afternoon Show) a jak závorky napovídají, nelze se jejich noise-ghost-punkové smaženici ani divit. Bicí a elektroniku ovládá Bill Salas (Brenman) – dříve ilustrátor (Terrific Seasons, Silver Lung) Ted McGrath (Greenpoint record shop), baskytary se ani zde nevzdal Pat Noecker (Liars, n0 Things, Neuromancer, Urethra Fraklin, Opium Tailor) a trio doplňuje zpěvačka a kytaristka Anna Barie (Knife Skills, Fxxxing Lion), která nejen že je ve skutečnosti krásnější než na fotkách (Donaufestival 2008), ale i svou ochotou mi pomohla dostat jejich dvě následující CD od ne moc dobře zásilkově funkční dvojky Bret & Nina, nebo-li HOSS Records. Tam se ke konci roku objevilo i debutové třiačtyřicetiminutové debutové album Terrific Seasons a letošní EP Taro Tarot (už Bill Solas) se šesti novinkami a stopáží 1241 vteřin, jehož dvanáctipalec naleznete také v nabídce švédských Deleted Art.

V současné době rozjeli These Are Powers spolupráci s vydavatelstvím Dead Ocean / Secretly Canadian (Phosphorescent), kde snad už brzy (do konce roku) v sekci „Tour dates“ nalezneme také nějaké to české město (Praha), stejně jako v případě No Age a Health!

neděle 22. června 2008

United Islands of Prague 2008 - I Am Kloot, The Whip, NoJazz















Ve čtvrtek 19.6.2008 začal v hlavním městě již popáté mezinárodní multižánrový hudební festival United Islands of Prague, jehož včerejší (třetí) závěrečné Open Air části, prodloužené o afterparty v Meet Factory (Recyclit night), se mj. zúčastnili NoJazz a I Am Kloot. Zatímco kvintet (bronz) z Francie, míchající do jazzu drum’n’bass, house, electro, funk, world-music a hip hop roztančil svými novinkami z očekávaného třetího alba a energickou show celou Kampu, vyklidněné trio I Am Kloot mou aortu neminula. Ač kapela s vokálem (John Bramwell) připomínajícím Brett Andersona (společný loňský koncert) ze Suede vznikla ve stejném prostředí jako Doves a Elbow, zcela neprávem jejich úspěchů, stejně jako Alfie, nedosáhla. V hodinovém setu představila na hlavní scéně Střeleckého ostrova našemu publiku premierově (konečně) ukázky ze všech čtyřech desek, z nichž největší podíl patřil debutové a pro mě i nejlepší Natural History (Wall of Sound). Novinku Play Moolah Rouge (Skinny Dog Records) zastupovaly One Man Braws, Ferrit Wheel, zazněla Maybe I Should vydaná před třemi lety pouze digitálně, Avenue Of Hope z filmového snímku Sunshine (Danny Boyle 2007) a s dvojicí přídavků No Fear Of Falling a I Believe se s Prahou rozloučili. Já však věřím, že díky „ostrovní“ SMS soutěži se vrátí opět za rok, ne-li dřív. I Am Kloot více než pod nebe patří do malého klubu, ale i tak ze zlomku mnou navštívených sobotních akcí se jednalo o to nejlepší (zlato), co letošní United Islands of Prague nabídli.

Po hbitém přesunu do smíchovské nádražky Meet Factory nás uvítal snad hodinový Cinemix set v podání VDJOoF z Paříže, zkracovaný sledováním hudebního dokukumentu v „místním“ kině, po kterém se se „zdařilou“ více jak půlhodinovou zvukovkou představila jedna z nejpříšernějších kapel mé současnosti - Toxique, otravující svou infantilní zpěvačkou vzor Mardoša snad i ČD potkany. Oživení nastalo až s příchodem pražského punkové trojky The Flickers, která z důvodu podivně promíchaného (že by rukou RGM?) pořadí vystupující před(do)běhla Mirka Papeže a jeho Magnetik a stali se přímým supportem hlavních hvězd afterparty The Whip. Časovým posunem lehce znavená manchesterská čtveřice ve dvě ráno zcela ožila a nabídla v hodinovém vystoupení přetlakovaný electro-dance-punk, schématicky sice kopírující bonusové DVD letošního alba X Marks Destination, ale svou dravostí a energií vyznělo zcela nesrovnatelně - samozdřejmě že lépe. Po vynikajících, vynikajících a ještě jednou vynikajících The Whip (stříbro) měli následovat Magnetik, The Fakes a Boycotlettes z Tábora (!!!), ale po tomhle nářezu jsem stejně jako Fiona sebral poslední síly a raději vykročil k domovu.

Dokonalá oslava začátku léta!

Coldplay - Viva La Vida or Death And All His Friends (recenze Právo 21.6.2008)

Nezávislé noviny Právo uveřejnily včera 21.6.2008 recenzi čtvrtého studiového alba londýnských Coldplay - Viva La Vida or Death And All His Friends. Zda broumovský (Nový čas) autor Jaroslav Špulák (Rock&Pop, Bang!, Big Beng!) měl zrovna své dny, či omylem poslouchal jinou nahrávku, posuďte sami. Jeho dílko se jmenuje:
Coldplay je dobře prodaná nuda
Britští Coldplay jsou zvláštní kapela. Kolem vydání svých alb dokážou spustit obrovský humbuk.
Z prvních tří desek vytěžili pár singlů (17), prodali milióny (30) kusů, vyprodali stadióny při koncertech, nicméně z hudby, kterou od první chvíle tvoří, neprýští nic, co by tu s námi mělo být.
Do producentského týmu pro novinku Viva La Vida or Death And All His Friends přibyl i velezkušený Brian Eno. To on se zasloužil o to, že nové skladby Britů jsou netuctově vystavené, chytře zaranžované a v dobrém smyslu slova rozpínavé.
Kytarový základ posilují zvuky akustické, množství různorodých smyček i znělé vokální party. Po producentské stránce lze v podstatě těžko něco vytknout.
Problémy se začnou valit se zjištěním, že deska je totálně zbavená vitality a jakékoli stopy radosti či jen pozitivního úsměvu. Coldplay se tak moc snažili zvukově i významově, dotáhnout na U2 (což je kapela, s níž je lze co do hudební filozofie srovnávat), že při té honbě vytvořili jen uměle emociální a potažmo sterilní desku. Jinými slovy je to opět mimořádná nuda. Vytrpět ji od začátku do konce dá obrovskou námahu a ještě aby při tom člověk odháněl chmury.
Nebývale ospalý vnitřní svět kapely byl nabídnut jako velké umění. Čtvrtý takto nastavený albový pokus ale odhaluje, že ten svět je vyprahlý, stereotypní a prázdný. Jakkoli má album povedený zvuk.
P.S.

čtvrtek 19. června 2008

Well Hung (Finders Keepers Records)


Na ČT2 právě skončily dokumenty o Jazzové sekci a Nové vlně se starým obsahem a chce se mi řvát …..

Totáč byl sice kentáč, ale i tak se rád obracím za dnes již komickými časy s pašovanou východní měnou do demokratického Berlína, či lidové Budapešti, kde se daly v tamních obchodech „normálně“ koupit desky The Smiths, Joy Division, The Cure, Ramones, a mnoha dalších pro Československo „závadných“ kapel. V současné době, kdy už máte album týdny před jeho oficiálním vydáním stažené doma, v ulicích potkáváte ženský svlečenější než profesionálky v bordelech, zní předchozí věta jako z pravěku. Ano, z pravěku. Z doby, kdy pro nás hodně znamenala i hudba pocházející z Maďarska, jejíž ohlédnutí a připomenutí toho nejzajímavějšího ze 60. a 70. let, zmapovalo na albu Well Hung (vol.1) vynikající londýnské vydavatelství Finders Keepers Records, v jehož katalogu našly své místo i Sedmikrásky Věry Chytilové a snímek Valerie a týden divů Jaromila Jireše.

Vzpomínáme!

1. Anna Adamis & Gabor Presser - Ringasd el magad No.2.
2. Omega Redstar - Egy lany nem ment haza
3. Metro - A penz
4. Hungaria - Vegallomas
5. Kati Kovacs - Add mar Uram az esot!
6. Corvina - A Tuz
7. Neoton - Nora
8. Tamas Somlo & Omega - Azt mondta az anyukam
9. Meteor & Demjen Ferenc - Kivanj te is nekem szep, jo ejszakat
10. Illes - A bolond lany
11. Omega - Kergeskezu favagok
12. Sarolta Zalatnay - Hadd mondjam el
13. Locomotiv GT - Megvarlak ma delben
14. Nemenyi Bela & Atlantis - Kinai fal
15. Katie Kovacs & Gemini - Nem biztos semmi
16. Piramis - Mondj egy meset
17. Skorpio - Szevasz haver
18. Omega - Felbeszakadt koncert
19. Illes - Nekem oly mindegy
20. Bergendy - Hetkoznapi Balladak


P.S. Pamatuje si ještě někdo Die Toten Hosen v Lochotině a Rockfesty?

úterý 17. června 2008

Recyclit (21.6.2008 Meet Factory, Praha) - The Whip, The Flickers, Magnetic, Toxique, Boycotlettes, The Fakes, ...

Takže až budete v sobotu večer opouštět po I Am Kloot Střelecký ostrov, nezapomeňte nasměřovat své kroky k Meet Factory, kde po desáté začíná afterparty letošních United Islands of Prague. Za dvě stovky naprostá bomba!!!!!

22:00-22:30 TOXIQUE
22:30-22:45
22:45-23:15 VDJ OoF
23:15-23:30
23:30-00:00 THE FLICKERS
00:00-00:15
00:15-00:45 MAGNETIK
00:45-01:00
01:00-02:15 THE WHIP (X Marks Destination je vyhlášeno nejlepším albem pro tento týden na FM4 – náhoda? Ne, to jsou skvělí THE WHIP ve správnou chvíli na správném místě - v Praze!!!)
02:15-02:30
02:30-03:30 THE FAKES
03:30-04:30 DJ ROBOT
04:30-05:30 BOYCOTLETTES (nejen liška běží z Tábora, nebo obráceně?)
05:30-10:00 REC*


neděle 15. června 2008

Felicia Atkinson & Sylvain Chauveau (18.6. Palác Akropolis), The Whip 21.6. Meet Factory)


Ať všichni prominou, ale nemohu jinak než nepřipomenout dvě silně očekávané hudební události nadcházejícího 25. týdne roku 2008, které proběhnou v katastrálním území našeho hlavního města (zatím).

Tím prvním tipem je Type Records (S, Nuage) chovanec Sylvain Chauveau, jehož předchozí zastávku, doprovázenou Ensemble Nokturne, zmapoval dnes již legendární Paskvil naší veřejnoprávní televize (nechť mu je země -česká- lehká). Na svou druhou pražskou návštěvu (Music Infimity – Palác Akropolis 18.6.) s ním dorazí z Paříže zpěvačka a multiinstrumentalistka Felicia Atkinson, se kterou v březnu vydal čtyřskladbové album Roman Anglais na značce O Rosa Records, kde najdete také Whip. Ale úplně jiné, než za kterými jde tip č. 2.

Ti nejsou z Oregonu, ale z Manchesteru, jako The Whip natočili debut X Marks Destination (Southern Friend Records) a ze soboty na neděli by se měli objevit díky Recyclit ve smíchovské Meet Factory na afterparty letošních free ostrovů (United Islands Of Prague 2008), které týž večer nabídnou našemu publiku od 21 hodin poprvé I Am Kloot (Střelecký ostrov 21 hod.)!!! Neplést s I Am X!!!

sobota 14. června 2008

Machinefabriek / Matt Davies - Onkruid / Sanctuary (A Room Forever)


Dvanáctipalcovou trilogii z dílny A Room Forever (Joshua Zucker, Kurt Mangum), lisovanou v Berlíně u Bubplates & Mastering, uzavírá katalogově první (EVP-001) a jedinný split-box rotterdamského elektro-akustického projektu Machinefabriek a hudebního terapeuta Matt Daviese z Anglie.

Rutger Zuderveldt jako Machinefabriek vystupuje od roku 2004 a do dnešní doby vydal přes čtyřicet titulů z nichž sice některé najdeta na Tape Records, či Lampse, ale to nejlepší – dvanáctiminutovou temně ambientní skladbu Onkruid, původně určenou pro výstavu Polderlight (2007) v Amsterdamu, objevíte právě u A Room Forever. Koncem června chystá Machinefabriek další album Box Music (12K), kam přispěje stejně jako Stehen Vitiello dvěma novinkami a společnou Chocolate Sprinkles …

B-strana 45 rpm představuje aktuální tvář výtvarníka, trumpetisty a hudebního filozofa Matt Daviesa, jehož původní tvorba je spojena s pobytem ve Španělsku (IBA, Mute Correspondence, I Treni Inerti, La Sospechosa). Po návratu do Londýna v roce 2003 založil CD-R spolek Field, kde se otiskl i jeho elektro-akustický projekt Ladders (Seen), dopněný ještě o Ben Lancastera. Pro zmiňovanou Sanctuary si vloni zaběhl během letní bouřky do nedalekého Lee Valey Parku, jehož atmosféru si tak můžete prostřednictvím tohoto 12“ vychutnat v klidu (a suchu) domova.


EVP-002
EVP-003

středa 11. června 2008

Goodnight And I Wish - Dreams...Wishes & Fairy Tales (Modern Pop Records)

Zatímco se většina dospěláků během prohry s Portugalskem (Euro 2008) převtělovala ve sport barech do Siona a Brücknera, já dával s dvojkou KokoRosí pexeso a výuku tance na dnes konečně došlé EP Dreams…Wishes & Fairy Tales. V šesti krátkých akustických ukolébavkách, politých krémem od firmy The Cure & Syd Barret, si najdou ti nejmenší ještě nenaplněné (většinou nereálné) sny a my starší nádherné a nevinné vzpomínky na bezstarostné a okouzlující dětství, plné očekávaných tajemství a přání. Takový vnitřní „dětský“ Jakobsland, ve kterém se bubeník Brandon post-punkových Neils Children pohybuje jako Lailah Lullaby. Po kazetě s dvojicí skladeb British Summertine a Haly Horror se jedná o první oficiální nahrávku Godnight And I Wish, a to v podobě šestnáctiminutového CD-R na značce Modern Pop Records, kterému prozatím předcházeli jen Neils Children (Lucifer Sam), Strange Idols (She’s Gonna Let You Down Again / Berlin) a Electricity In Our Homes (The Shareholdres Meeting EP).

V dubnu GAIW předskakoval The Long Blondes, na 23. června má připraven free-download dalšího singlu So Much For The British Summertime a ve své dětské rozčepýřené pětadvacetileté hlavičce už má i debutové album. S domácím triem (až se zase seženou peníze – měsíční opoždění EP GAIW) má v těchto dnech na Aprl 77 Records představit aktuální 7“ Reflective Surface / Exposure.

Jo, a pokud vlastníte jeden ze 100 ručně malovaných obalů (Strange Little Stories), můžete si stránkách Goodnight And I Wish (MySpace) připsat vlastní komentář dle svého evidenčního čísla (#016). Krásná hra, dětství a bezelstnost.

pondělí 9. června 2008

People Like Us & Ergo Phizmiz - Rhapsody In Glue (Bleep)

No a aby nebylo tý zajímavý muziky málo, pak tu máte další ochutnávku, tentokrát pouze on-line (Bleep) desku People Like Us & Ergo Phizmiz s názvem Rhapsody In Glue. AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA

neděle 8. června 2008

Bodies Of Water - A Certain Feeling (Secretly Canadian)

Bodies …The Exhibition – "nauka" o těle, Bodies Of Water o duši (bez"). Čistá krása barevných melodií. Americký folk, psychedelie, gospel, punk rock, sborové zpěvy. Polyphonic Spree, Velvet Underground a hlavně Arcade Fire, rozpoznatelní hned v úvodní skladbě Gold, Tan, Peach And Grey druhého alba A Certain Feeling, debutujícího u Secretly Canadian v Indianě. Vydavatelství, distribuující jejich rok starou nahrávku Ears Will Pop & Eyes Will Blink (Thousand Tongues Bodies Of Water‘s Label) a pyšnící se jmény jako Antony & The Johnsons a The Earlies, vypustí devítiskladbovou novinku sice až 22. července, ale už teď chci všechny LA krajany upozornit na 17.7., kdy v tamním Echu proběhne křest alba tohoto léta a možná i celého roku. Přehnané emoce? Ne, dokonalá domácí práce manželů Metcalfových.

David (kyt.), Meredith (varhany), Kyle Gladden (baskytara) a Jessie Conklin (bicí) založili Bodies Of Water (dříve Unicorn of Death) před pěti lety, 80% debutu předcházelo Bodies of Water EP (2005) a bonusově přispěli skladbou Everybody Hurts na A Tribute To Automatic For The People (Stereogum – R.E.M). Mezi hostujícími spoluhráči (trubka, viola, zvonkohra, trombón) najdete i bývalého člena The Eels, Infectious Grooves (Mike Muir – Suicidal Tendencies) a Excel, příležitostného herce a producenta Adama Siegela. Bodies Of Water koncertně doprovodili už mj. The Go! Team a Holy Fuck a věřím, že s tak dokonalým dílem, jakým bezpochyby A Certain Feeling je, se brzy postaví i na pódia evropská. Kapela, za kterou jsem ochoten vyrazit hodně daleko. Nebo třeba do Prahy? Tak se hoši snažte.

pátek 6. června 2008

Ólafur Arnalds, Table - Klub 007, Praha (live 5.6.2008)















Čtvrtou studiovkou londýnských Coldplay, vycházející už za 10 dní se nechci příliš zabývat, protože to udělaj mraky jiných a určitě od(p)(b)orněni než já, ale stejně si neodpustím, už jen kvůli deset let staré vzpomínce na z mé strany protěžované Safety EP, maličké štípnutí. Novinka Viva La Vida Or Death And All His Friends, se střípky The Dandy Warhols, Oasis, Oceán, Ride, U2 a hlavně jejich velkých vzorů Radiohead je tak dobrá, že přijít o jejich pražské vystoupení, v našem (J&J) případě o třetí podívanou, by byla stejná chybka, jako letos nevidět poslední zmiňované (třeba v Berlíně).

Ale zpět („jdeme na jedno“) do klubu. V tom strahovském s příponkou 007, se včera ani na jedno nezastavil Ólafur Arnalds, vyslanec země kouzelných skřítků, ze které k nám dorazí v srpnu i Sigur Rós, za to naděloval pro prostory nevšedně antirockovou atmosféru. Poskládal všechny přítomné diváky na zem, smyčcové karteto usadil vpravo do čtvrtkruhu a sám se ujal místa za klavírem a nakousnutým notebookem. Od úvodní novinky, po které se představilo skladbou Fok aktuální EP Variations Of Static, obklopily suterén magické melodie, dávající místy svým vyklidněním šanci sice příjemně osvěžujícímu, ale na druhou stranu lehce rušivému ventilátoru. Základní třičtvrtěhodinku ukončenou Við vorum smá... a zaslouženým potleskem, doplnila pětice výborných instrumentalistů o přídavkovou 3055 z loňského debutového alba Eulogy For Evolution, též včera večer několika čísly zastoupeného. Stejnou skladbu naleznete i na kompilačním albu #1 jejich domovského vydavatelství Erased Tapes Records, jehož download kód (DDC) naleznete uvnitř bílého 10“ Variations Of Static.

Předkapelou byla výborná elektro-lo-fi dvojka Table z Plzně, stále více mi připomínající současné Radiohead.

Mnoho díků a pozdravů zasílám do A.M. 180 Collective a Very First, pořádajícím tento příjemně melancholický dýchánek.

P.S. Škoda že se Ólafur Arnalds nedostane znovu do Prahy v rámci evropského turné se Sigur Rós

středa 4. června 2008

Koen Holtkamp - Make Haste / Free Birds (A Room Forever)


Koen Holtkamp, vášnivý chovatel měkkozobých letců z čeledi Columbidae? No, to asi ne, ale na jeho debutovém 12“ Make Haste z „box-akce“ A Room Forever, se opeřenců jen tak nezbavíte. Zvláště v klecové Free Birds se dostanete až na jednu z brooklynských zadělaných půd.

Koen Holtkamp, majitel původně chicagského labelu Apestaartje, působícího dnes v Brooklynu, zastupuje mj. jména jako Sebastien Roux, Fourcolor, ale i další vlastní one-man projekt Aero (Pretend – 2001, Rises And Falls – 2003) a s Brendonem Andereggem tvořící duo Mountains (Mountains – 2005, Tour cdr – 2005, Sewn – 2006).

Zda-li jste se nechali unést prvním dílem z dílny A Room Forever (Svarte Greiner), tímto EP zklamáni určitě nebudete. Analogová a digitální elektronika, minimalistické zvuky, akustické nástroje, vliv vídeňáka Christiana Fennesze, společná vystoupení se Stars Of The Lid a přislíbené srpnové vydání alba Field Rituals u Type Records dává doufám dostatečnou záruku kvality. V současné době se KH objeví na několika evropských koncertech (13.-14.6.2008 Berlín) společně s anglickými Sigurkami Pausal, jejichž loňské třískladbové eponymní EP (Highpoint Lowlife) vymalovalo nejednu čistou duši. Moudře modře dobře.

pondělí 2. června 2008

Květen 2008 MJUZIKK

Brael / Tokyo Bloodworm - Living Language (Moteer)
Cesko - Litva (nebo Lotyssko?), EURO 2008
Coldplay - Violet Hill + Viva la Vida (Parlophone)
DonauFestival (1.5.2008 Krems - live)
F**k off management of Tom Waits
Free Dim Fest 08 -Tábor, Sezimovo Ústí (30.-31.5.2008)
Lidovky Gipsy.cz
Lord Auch - The Dig Inn / Grass Fingers (Young and Lost Club)
No Age & Health (Vienna, Arena 26.5.2008 - live)
Ólafur Arnalds - Variations Of Static (Erased Tapes Records)
Paavoharju - Laulu Laakson Kukista (Fonal Records)
Petr Zelenka - Karamazovi (film CR 2008)
Planet Festival - Tábor, letiste u Cápova dvoru
První punkový ples - U Kadlecu v Hrdejovicích 9.5.2008 (Oldschool Brothers)
Sigur Rós - Með Suð Í Eyrum Við Spilum Endalaust
Svarte Greiner - Til Seters (A Room Forever)
The Cure - The Only One / NY Trip (Suretone/Geffen/Polydor)
The Declining Winter - Goodbye Minnesota (Rusted Rail)
The Prostitutes, Drain, Soxoo, LFS (C. Budejovice, Mary's Club 23.5.2008 - live)

neděle 1. června 2008

Free Dim Fest 2008 (31.5.2008 Sezimovo Ústí)













Léta běží, paměť schází, tak si tipnu třeba osmičku. Toť snad číslo letošního, tradičně ve vší spokojenosti stráveného Free Dim Festivalu 08, konaného tento víkend částečně v táborském Orionu (pátek) a přilehlém Sizimově Ústí. Bohatší sobotní přehlídku pod (dvoj)blankytným nebem, která se odehrála na závětrné straně promítací stěny letního kina Hilton, odstartovalo přesně dle rospisu a pádu ½ KokoRozí z prolejzačky na přilehlém dětském hřišti kvarteto Weena (+ Delilah 6.6. Velbloud Č. Budějovice). Sotva půl roku fungující nadějnou indie-popovou partičku z Tábora, v čele s výbornou mlaďoučkou zpěvačkou a klávesistou Please The Trees (28.6. Travellers Hostel Č. Krumlov!!!) za bicími, připomínající skvělé začátky Roe-Deer, vystřídalo electro-noise-punkové duo Grrzzz z Francie. Nevím co tento odrostlejší pár, inspirován tvorbou Ministry a NIN má za sebou (asi úplně všechno a možná ještě trošku víc), ale jejich třetí návštěva v ČR, kde také na značce Malarie Records vychází jejich dva roky staré album Optima Xerox, se stala na FDF pro mě tím nejzajímavějším. Hned na druhou příčku řadím jejich neohlášeného „kolegu“, jehož několikaminutové vystoupení mimo pódium v plynové masce s minohledačkou, zesilovačem a reproduktorem nečekaně, skvěle a zajímavě zkrátilo čekání na rakouskou noise-rockovou dvojici Tumido o bicích a base se sádrou. Producent Ondřej Ježek (GNU, Balaclava, Jan Burian, Esgmeq, …) přivezl z Prahy nijak překvapující OTK (Silver Rocket, Minority Records), na které navazoval hardcore a emocore čtyřky Ensenada, uzavírající s poslední na kvalitě neubírající Valinou (3. místo), představující stejně jako při únorové zastávce v Orionu novinku A Tempo! A Tempo! (Trost Records), trojici kapel z Lince.


Spokojenost 08 (kapely, počasí, prostředí, platící i neplatící): ANO

Příští rok a) více laviček: ANO

b) menší fronty: ANO

c) širší hudební záběr: ANO

Závěr: Vyjímečný festival, stoupající stále vzhůru (ANO).