Selfish Cunt - English Chamber Music (Sparrow's Tear Records)

V úplných začátcích, tedy v době nástupu (elecro)post-punkových revivalů, je opěvovali v The Guardian, Time Out, hudební měsíčník Q otiskl jejich „žhavý“ profil, mluvilo se o kontraktu s vydavatelstvím Mute Records (VA - Counter Culture) a najednou přišel na úkor hodně přísných vystoupení a především kontroverzních textů ponor až na samé dno protékající Temže. To však divadelní kulisák Mr. Cunt (Martin Tomlinson) a Patrick Constable, bývalý kytarista Dirty Snow hrajících často před The Libertines, přešli s naprostým nadhledem a na schizoidním newyorském labelu Horseglue Records vydali koncem roku 2003 v papírovém svačinovém pytlíku debutový 7“ Britain Is Shit / Fuck The Poor (jo, to je to moje žlutý tričko). V policií používaném evidenčním PVC sáčku následoval singl Authority Confrontation / Full Swing a v září 2004 se konečně objevilo pětatřicetiminutové album No Wicked Heart Shall Prosper, na které zařadili i předělávku Bobbyho Browna My Prerogative.

Další „bulvární“ potyčky (asi nejznámější „shit“ před Buckinghamským palácem) a mediální nepoužitelnost kapely (nepomohlo ani Selfish C**t, ani Rough Trade), posunuly dvojici téměř do zapomění, ze kterého se vloni vynořili už jako kvartet s virtuálními singly Avocado a The Mechanic u LoveHowlMuse. Automatického bubeníka nahradil Joao Pires, baskytary se ujal Mattew Saw a přesně po čtyřech letech od debutového alba vydali pod titulem English Chamber Music (Sparrow's Tear Records) dvanáct novinek, na kterých se podíleli Beatrice Brown (Whip Goes The Crack), Jimmy Crossfire (intro), John Parlom (outro) a o obal, zahrnující poslední tři roky Selfish Cunt, se postaral Martinův přítel a filmový režisér Daniel Figarito. Nejedná se sice už o tolik „originální“ nahrávku jako No Wicked Heart Stall Prosper, ale svým „živějším“ provedením mi připadá jejich destrukční propojení The Stooges, Primal Scream a Sex Pistols mnohem pevnější, zajímavější a chytlavější.

Kolik návštěvníků by si případně Selfish Cunt nenechalo na chystaném evropském turné ujít v některém z našich klubů nedokáži vůbec odhadnout, ale když už se tady někteří nechali lapit na jejich dnes už „týmové“ kolegy Dead Kids, jejichž aktuální singl Into The Fire / Arm (vocals recorded in Homerton Hospital) právě soupeří s kundím England Made Me II / Mr. Brown, mohlo by se jednat o jeden z největších (hudebních) bordelů roku 2009, do kterého tímto přiji všem jen to nejlepší(!!!).



Into The Fire - DEAD KIDS from Daniel Nicholson on Vimeo.

Pocahaunted - Chains (Teardrops)

Na časově nepříliš dlouhou, ovšem na tituly neobvykle bohatou řadu titulů losangelského duchařsky-podivínského dua Pocahaunted mě upozornila někdy v polovině minulého roku kazeta Beast That You Are (Night People), natočená dnes díky Health a No Age ve vyhlášeném klubu The Smell. Po tomto Amanda Brown & Beathany Cosentino šoku připluly kromě několika splitů (Charalambides - Christina Carter, Robedoor, Orphan Fairytale) ještě alba Petite Road (Woodsist), Mirror Mics (Weird Forest) a Island Diamonds (Argot / Not Not Fun) a aktuální, do dnešní doby u mě nejvíce bodující Chains.
Tato démonická čtyřicetiminutová nahrávka bez konkrétních textů, připomínající spíše hlasově trpící a vykřikující dvojici pomatených divoženek na jejich poslední cestě, doprovází halucigenní soundtrack šamanské hudby, který otevírá bránu do psychedelického ráje opuštěných duší a "melodií" (Sonic Youth, Raccoo-oo-oon).
Do zlatova zabarvený průhledný čtyřskladbový (The Weight, No More Women, Oh Woe, Chains) 12“ v počtu 550 kusů, částečně inspirovaný třináctým albem Fleetwood Mac Rumours (The Chain), podpořili producent Bobb Bruno (The For Carnation) a spoluhráč Johna Fruscianteho (RHCP) z kapely Ataxia Josh Klinghoffer. Obal si poslepovali sami Pocahaunted a pokud čekáte na dolisování 450 zelených vinylů, pak v nejbližších dnech sledujte jejich premiérový label Teardrops a třeba se i dočkáte.

The Declining Winter - rmxs (DIY)

Mimokatalogovým a vánočně baleným přírůstkem projektu The Declining Winter (Richard Adams - Hood) s odlišnou polaroidovou dokumentací je limitovaná rmxs edice (75) dvanácti remixů skladby York City Three, zařazené na letošním debutovém albu Goodbye Minnesota (Rusted Rail). Přestože většina skladeb se již objevila na 3“CD The Future Sound Of Hip Hop Parts 1 And 2 a Moteer::Remixes, najdete zde dvě (od Bracken a The Declining Winter) z mp3 downloadingu dopňujícího Five Declining Winter Remixes (Mobeer) a dvě doposud nezveřejněné úpravy.
O první se postaral Fieldhead (Paul Elam) z Leedsu, disponující zatím jen svým DIY Introductions EP, kterého však můžete zastihnou ve společnosti „Ágætis Byrjun“ dvojice Glissando (Elly May Irving, Richard Knox), využívané coby předkapely nám dobře známými Stars Of The Lid.
No a druhou neznámou je portlandský DJ a bývalý bubeník Emergency a The Cold War Paul Dickow aka Strategy, mj. zapsaný u labelu Kranky LP Drumsolo’s Delight (2004) a Future Rock (2007), jehož prozatím poslední album Music For Lamping vyšlo letos v dubnu na značce Audio Dregs.
Orazítkovaný a ručně popsaný papírový digipack s přilepeným vánočním přáním, navíc obsahující kouzelný downtempový CD-R (Chris Adams – Ears Hoping) je jedním z těch dárečků, na které se ani po letech nezapomíná.
Moc a moc díky!!!

Loner Deluxe - Must Not Slep, Must Warn Others / Lost & Found (Rusted Rail)

Nové mini album Must Not Slep, Must Warn Others jednočlenného irského faketronic-laptopového projektu Loner Deluxe, doplněné v PVC obalu stejně formátovým 3“CD Lost & Found s doposud nevydanými nahrávkami, představil pod #14 začátkem tohoto měsíce micro independent record label Rusted Rail. Přestože nahrávka vyšla původně v rámci The Sound of a Gentle Word series tree na tokijském labelu Duotone, nezní ani s roční prodlevou nikterak „opotřebovaně“, ba naopak, dokládá svým nadpozemským propojením elektroniky s akustickými nástroji svou nadčasovost a naprosto skvělé Weihnachtsüberraschung. Na jedné ze sedmi křehkých zimních pohlednic objevíte ambientní razítko Port-Royal (Listen To The Machines), navštívíte bretaňské pobřeží (The Beatch At St. Malo) a stejně jako v úvodní zvonivé Frozen Grass vás Loner Deluxe a hosté z Phantom Dog Beneath the Moon (Aaron Hurley – piano, Scott McLaughlin – klávesy) a Agitated Radio Pilot (Dave Colohan – piano) dostanou po dvaceti minutách tam, kam pomáhaj snad jen návykový chemie.
Z osmiskladbového časovou stopu kopírujícího bonusového disku bych rád upozornil na upravenou Summer Turns To God v podání The Declining Winter a Dorset Sound od Michaela Tannera, který pod pseudonymem Plinth stál u zrodu předchozí nádherné nahrávky Loner Deluxe The Plinth Tapes, vydané Rusted Rail začátkem roku 2007.
Jinak s tímto snad už třicátým nejlepším albem právě finišujícího roku přeji příjemné prožití vánočních svátků, pevné zdraví atd. a zítra pod stromečkem třeba něco od magického labelu Rusted Rail.

Svarte Greiner (NOR), Elegi (NOR), Metrom (SVK) - 24.1.2009 Roxy NOD, Praha

Tuto(vou) pro všechny naprosto povinnou akci pořádají Letmo Production!
Druhé album Kappe vyjde 16.2.2009 opět na značce Type Recordings a bude obsahovat následující skladby:
Tunnel Of Love (07:10)
Where Am I (12:30)
Candle Light Dinner Actress (16:22)
Last Light (08:22)

Donaufestival 2009

Další (5.) ročník rakouského Donaufestivalu proběhne ve dnech od 22.4. – 2.5.2009 a již dnes, ač vstupenky půjdou do předprodeje až 6. března (resp. 15.1.) prozradím první hvězdu, která vystoupí na hlavním pódiu v předposlední den tohoto vyjímečného festivalu a přiveze s sebou lednovou novinku The Crying Light (Her Eyes Are Underneath the Ground, Epilepsy Is Dancing, One Dove, Kiss My Name, The Crying Light, Another World, Daylight and the Sun, Aeon, Dust and Water, Everglade), produkovanou Bernardem Butlerem (ex-Suede).

Takže..........

Antony Hegarty aka ANTONY AND THE JOHNSONS, jehož letošní pětiskladbové EP Another World se třemi novinkami (Another World, Sing For Me, Hope Mountain) vyšlo začátkem října na značkách Secretly Canadian a Rough Trade!

Zombie Zombie - A Land For Renegades (Versatile Records)

Ač se v Londýně právě objevilo zajímavé eponymní EP projektu Zomby (Hyperdub Records) a na únor přislíbili pittsburghští Zombi novinku Spirit Animal (Relapse Records), já se vrátím do první poloviny právě končícího roku, kdy u Versatile Records vyšlo debutové album electro-krautrockových Zombie Zombie. Bubeník Néman Herman Düne (zde Neman Cosmic), známý strahovské Sedmičce z FRANCOUZSKÉ kapely Herman Düne, společně s elekro-intelektuálem Etiennem Jaumetem (Flóp, The Married Monk) nahráli A Land For Renegades během léta 2006 v Saint-Ouen (Mains d’Œuvres), na které z předchozího jediného 12“ EP (Boomboomtchak Records) zařadili pouze skladbu Psychic Harmonia. První singl Driving This Road Until Death Sets You Free (12“) ze září ’07 dopnil svým remixem Joakim Bouaziz a pro následující Dog Walker, s Drums & vocals verzí a upravenou Texan Rangers (Danton Eeprom remix), se mohli fanošci natáhnout až letos v říjnu. Padesát odsýpacích minut sice může vyvolat na tvářích příznivců Neu!, Air a Propellerheads škodolibé úsměvy, ale po tak dlouhém odstupu se jedná o docela svěží příjemné album, jehož „nejlepší“ kousek Nightclubbing pochází z prvního sólového alba Jamese Newella Osterberga alias Iggyho Popa The Idiot (RCA), které natočil před třemi dekádami s Davidem Bowiem.
Pokud vás folkovější ulítlost Herman Düne kdysi v Praze oslovila (páté studiové album Next Year In Zion (10/2008 - Everloving Records / City Slang),

pak budete mít určitě pochopení i pro Zombie Zombie, i když typickou aktuální francouzskou kuchyni (vč. Kitsune) zrovna nemusíte.

No a pokud někoho Zombie Zombie oslovili, může je mj. doprovodit na lednovém Transmediale (09) festivalu v Berlíně. Toť vše.

Nejlepší česká punk-folková skupina ČEZ

Dejme najevo nespokojenost!!

Lidé, nenechávejme s sebou neustále vláčet! Nepřidávejme bez řečí ze svých
kapes peníze na nestydaté platy několika manažérů, kteří se na tak vysoké
výdělky nikterak nenadřou. Mají jen více štěstí, než my, protože sedí v čele
obrovského monopolu, který si s námi, prostými občany, dělá naprosto, co chce.
Mluvím o ČEZ a nyní už i o jeho "konkurentovi" E.ON. Je nehorázné s jakou
arogancí, hraničící až s drzostí a výsměchem, si z nás tyto společnosti dělají
blázny a dojné krávy. Ze sdělovacích prostředků na nás každou chvíli křičí
titulky o tom, jak je třeba šetřit energiemi, jak naše planeta trpí lidskou
činností a jak si lidstvo podřezává větev na které sedí. Citelně to poznáváme na
klimatických změnách a ti, kteří nejsou úplnými zabedněnci, jistě chápou, že je
skutečně nutné něco začít dělat, aby naše děti mohly vůbec žít. Zateplujeme
domy, měníme okna, kupujeme úspornější spotřebiče, zkrátka snažíme se energiemi
šetřit, jak se dá. Jak je už ale u nás zvykem, dobrá vůle se dá zneužít - podlým
a sobeckým způsobem, stylem, že dobrý skutek má být po zásluze potrestán. Za to
že šetříme, budeme mít elektřinu ještě dražší. Páni manažeři si totiž zvykli na
nějaký standard, který se rok od roku zvyšuje. Nehodlají se svého rostoucího
blahobytu vzdát jen proto, že lidé nejsou úplní magoři a šetří proudem.
Potřebují další a další milionové platy a stamilionové odměny a nikdy nebudou
mít dost. Pojďme, dejme jim vědět, že nejsme ovce, které jen zabečí, skloní
hlavu a dál dělají, jak páni kážou. Dejme jim najevo, že máme rozum a vůli.

V poslední adventní neděli, 21. prosince, si v 18:00 hodin rozsviťme všechny čtyři
svíčky na adventních věncích a zhasněme a vypněme na 30 minut všechna světla a
elektrické spotřebiče ve svých domovech.

Nechme běžet jen to skutečně nejnutnější zařízení. Poseďme s rodinou při svíčkách. Tato chvíle může být velice krásná s těmi, které máme rádi, ale velice nepříjemná těm, kteří na elektrickém proudu
vydělávají. Vyjádřeme tím svůj protest a dejme výstrahu. Ukažme, že pro nás
nebude těžké si tyto milé chvíle zopakovat, třeba i každou další neděli.
Zhasněme světla, aby se několika lidem rozsvítilo v hlavách!!! Prosím, rozešlete
tento text všem svým známým, aby se naše řady co nejvíce rozšířily. Udělejte to
co nejrychleji, nejlépe hned.

Poznačte si datum 21.12 a hodinu 18:00 v kalendáři nebo se nechte upozornit svým
mobilem, aby nikdo z nás na tuto důležitou chvíli nezapomněl.

(převzato)

The Smiths – The Smiths Singles box set 12x7“ (Rhino Records)

Zabodovali jste vloni pod stromečkem s discboxem In Rainbows (40£)? Pak tu mám pro vás, kromě fanoušky (3700, z toho 16 z ČR!) podpořené limitované edice (72€) Með suð í eyrum við spilum endalaust od Sigur Rós, remasterovaný box set dvanácti sedmipalců manchesterských The Smiths. Kapely, která sice tento svět opustila (1982 – 1987) po pouhých (a skvělých) čtyřech albech (02/1984 - The Smiths, 02/1985 - Meat Is Murder, 06/1986 - The Queen Is Dead, 09/1987 - Strangeways, Here We Come, vše Rough Trade), ale svým indie-pop-rockem a nezaměnitelným hlasem narcisního S. P. Morrisseyho ovlivňuje dodnes řadu „nejlepších kapel …“.
Jedná se o prvních (1/2) deset 7“ v původních obalech z časového období 13.5.1983 – 19.5.1986, doplněných o promo Still Ill / You’ve Got Everything Now tehdy kolující s debutovým albem The Smiths a amsterodamský pozdrav Megadisc The Headmaster Ritual / Oscillate Wildly (06/1985). Všech 10000 kopií The Smiths Singles box set (Rhino Records) je opatřeno kódem pro v ceně (38£) zahrnuté a tedy volně stažitelné mp3, plakát s jednotlivými obaly, placky a titulku Joela Fabianiho, ztvárňujícího na konci 60. let minulého století postavu Stewarta Sullivaniho v televizní science-fiction Department S. Navíc první stovku čtyřiadvacetiskladbové kompilace vylepšovalo CD promo druhého singlu This Charming Man.
Komu ovšem ceny v závorkách připadají v tomto čase předvánočním značně nekřesťanské, nechť vezme alespoň nabídkou Silber Records a zdarma si stáhne Various Friends of Silber – Winterizing, ochráňující duše před vtíravými pouličními koledami.

Český slavík Mattoni 2008 (13.12.2008 Státní opera Praha)

Vážená Rado pro rozhlasové a televizní vysílání.

Předem mého dalšího upozornění Vám chci velice moc poděkovat za správné(í) kroky učiněné v případě předchozích tipů týkajících se Radia Wave (Primal Scream – Svastika Eyes), Krásky v nesnázích (14.9. ČT1) a nechutného sci-fi seriálu Soukromé pasti (TV Nova).
Ale k věci. Včerejším neobyčejným nováckým přenosem z vyhlášení výsledků ankety Český slavík Mattoni 2008 netrpěly jen prostory Státní opery v Praze, ale celá splendidní podívaná se nepříznivě podepsala i na mých dvou dospívajících dcerách, čímž se domnívám, že byl opět porušen zákon č. 231/2001 Sb. (část pátá, hlava 1, §32 odst.1 – c, d, e, g, h). Chápu, že o pořadí interpretů rozhodovaly většinou silné fanouškovské základny, ale na druhé straně soutěž neobjektivně vypovídá o hudební (ne)vzdělanosti (atd.) tohoto národa.
Celý večer moderovala těžkopádná dvojice sběratelů zásadních projevů, která společně s někdy až dementním projevem jednotlivých interpretů (All X, Jiří Zonyga, Targeo Iši, Jarek Figas, Iveta B., Dalibor Janda) putovala po historicky magických osmičkách, které k překvapení nás všech má doma díky své těhotné choti také Leoš Mareš. Gratulujeme!
Přestože neobyčejnému večeru předcházely tvrdé dva dny zkoušek, nepřinesl ex-Zlatý slavík kromě dvou nových kategorií (Nejoblíbenější písnička Rádia Impuls a Slavíci bez hranic) žádná výrazná překvapení. Karel má od včerejška doma 34. (stále skvěle fungujícího) ptáka, Jirka si někde půjčil Ivetě na Skokana roku, Lucka B. se svěřila, že jako zpěvačka má nádherné zaměstnání, druhá Lucka V. v horečkácha blouznila jen nepatrně, a dvojice skutečným mistrů slova dokázala, že skutečně patří maximálně mezi regály některého ze supermarketů.
Prostě hrůza, děs a věřím, že osudová osmička ve složení dvou čtyřek (+1) se v příštím roce na televizních obrazovkách již neobjeví - čímž Ti chci Rado předem poděkovat.

S pozdravem Váš věrný informátor z lidu českého

P.S.
Jediným rozumným okamžikem více jak dvouhodinové estrády patřící spíše na Silvestra, se vtipně stala mezi cikorky se zařazující skupina Gipsy.cz, která společně s „nominační“ romskou cimbálovkou byla možná tím pravým důvodem pro omluvenou absenci antifašisty a dobrodince Daniela Landy, odpočívajícího v těchto dnech kdesi ve Španělsku.

Zpěvačka
1. Lucie Bílá
2. Lucie Vondráčková
3. Ewa Farna

Zpěvák
1. Karel Gott
2. Petr Kolář
3. Daniel Landa

Skupina
1. Kabát
2. Chinaski
3. Divokej Bill

Objev
Marek Ztracený

Skokan
-zpěvák- Jarek Filgas (Argema)
-zpěvačka- Iveta Bartošová
-skupina- Gipsy.cz

Slavíci bez hranic (nejlepší slovenská skupina)
1. No Name
2. Elán
3. Horkýže Slýže

Nejoblíbenější písnička Rádia Impuls
Petr Kolář – Jednou nebe zavolá

Absolutní Slavík (nejvíce získaných bodů bez ohledu na kategorii)
Lucie Bílá aka Hana Zaňáková

Nelson – Revolving Doors (Diamond Traxx / Ctrl Alt Del)

Zatímco se před dvěma lety prali hudební kritici na internetu s uniklou dvojkou A Weekend in the City londýnských Bloc Party, v naprosté tichosti a bez „zbytečné“ pozornosti médií vydal label Benjamina Diamonda (aka Benjamin Cohen, Stardust) Diamond Traxx album mladých „spasitelů“ francouzského (indie)rocku Revolving Doors . Snad dle Rickyho Nelsona propůjpůjčené příjmení se zprvu objevovalo pouze po klubech v Paříži a její těsné blízkosti (středeční Bar Three), odkud John-Baptiste Devay, Gregory Kowalski, David Nichols a Thomas Pirot dorazili po Bangkok Riot EP a 12“ I say you can't stop až k jihoanglickému Chichesteru na kótu Ctrl Alt Del, podporující z La France dále Brooklyn a Souria. Tam se letos v červnu objevil i první UK singl I say you can't stop / Dämmerung, následovaný The (Over) Song, o jehož remixové verze se podělili Chicken Lips, Black Mike (aka Mark Rankin), The Shoes a zakladatel Skint Records Midfield General (aka Damian Hartus).
„Čerstvou“ a zatím poslední nahrávkou Nelson je jedenáctiskladbový debut Revolving Doors (Ctrl Alt Del) s bonusovým videem I say you can't stop, jehož stopy začínající u Joy Division nás dovedou až k současnějším Radio 4, či Interpol a nestojíte-li na straně Roling Stones (Verve), Josepha Satrianiho (Coldplay), či Jeníka Kalousků (Support Lesbians), pak téměř padesát minut temnějšího a velice chytlavého post-punku je směřováno právě k vám. Po poslechu nabydete správného dojmu, že o třídu nižší kvality dosahují mnohem známější a úspěšnější kapelky, které naopak čerpají od Nelson. Směšné, ale taková už je doba. Tak zanechte těch trapných soudních sporů a pokuste se raději tvořit dál, vy smutné a vyprahlé studničky.

Zdeněk Jecelín - Dr. Jekyll a Mr. Hyde (10.12.2008 - Studiová scéna Malé divadlo, Č. Budějovice)

Příběh úspěšného a váženého plastického chirurga, kterému na sobě testující experimenty pomáhají na úkor dramatických situací odkrýt vlastní netušené touhy a vášně, představila včera večer třetí reprízou vyprodaná scéna Malého divadla v Č. Budějovicích.

Původní novelu Roberta Luise Stevensona Dr. Henry Jekyll a Mr. Edward Hyde zasadili Pavel a Zdeněk Jecelínovi do současného velkoměsta, kde parta přátel z lepších kruhů zažívá za fuckující hudby, ambientních videosekvencí, prvků béčkových „evropských“ filmů a loutek masakrující sexy-horor. Ve dvouhodinovém pohledu na aktuálně směšný a prohnilý systém plný nechutností, podvodů a řady dalších neřestí, předvedl vynikající výkon v psychicky a fyzicky odlišné dvojroli Lukáš Langmajer a s komickou jedničkou pódium opouštěl Jiří Šponar (mafián Lennon).
Další dvě reprízy prověhnou sice až v lednu, ale tady vůbec neváhejte.

Listopad 2008

Listopad 2008

Anglické jahody (First Film) - režie Vladimír Drha
Ekca Liena - Slow Music For Rapid Eye Movement (Dead Pilot Records)
Grace Jones - Hurricane (Wall Of Sound)
Hush Arbors - Hush Arbors (Ecstatic Peace!)
Kill The Dandies!, Drain, 100% - 22.11.2008, Č. Budějovice, Velbloud (live)
Lvmen - Heron (Day After)
Mogwai, The Twilight Sad, Four Tet - Praha, Divadlo Archa 15.11.2008 (Stimul + Charm Music)
Mogwai, Twilight Sad, Four Tet / Steve Reid - 15.11.2008 Praha, Divadlo Archa (live)
Psí vojáci - 20.11.2008 Č. Budějovice, Velbloud (live)
Sestra - Jáchym Topol, Psí vojáci, Vít Pancíř
Snow White + ddd EP (Hansard Records)
What's Up? - Seasoning's Greeting (CAFF/FLICK)
Why?, Anathallo - 13.11.2008 Praha, Klub 007 (live)

Říjen 2008

Říjen 2008

Animal Collective, Alog, Axolotl - 14.10.2008 Praha, Archa
Bromheads Jacket - On The Brain (Marquis Cha Cha)
Iris to Hypnos - Hypodermic / Stele 31 (Static Caravan)
Jóhann Jóhannsson (live) - 3.10.2008 Praha, kostel sv. Simona a Judy
Koen Holtkamp - Field Rituals (Type Recordings)
Melodie du Kronk (The Great Pop Supplement)
Our Brother The Native - Parting Marrows EP (Fat Cat Records)
Port-Royal / Absent Without Leave - Magnitogorsk (Sound In Silence)
Resonant Label (1999 - 2008)
SPORTO - My jsme budoucnost, oni minulost
The Big Pink - Too Young To Love / Crystal Visions (House Anxiety)
The Muslims (1928 Recordings)
Xiu Xiu, These Are Powers, Mavilon M2, Jonáš - 23.10.2008 Meet Factory, Praha (live)

Vincent van Gogh - Albertina Wien (5.9. - 8.12.2008)

Takže jenom v krátkosti – holandský expresionista Vincent van Gogh se narodil 30.3.1853 v Groot- Zundert a po „studiích“ teologie začal díky svému sociálnímu strádání, ovlivněném počátečními příznaky závažné nemoci, pomáhat nejchudším v hornickém městěčku Borinage.
Unglück ist immer zu etwas gut.
Miloval ovdovělou sestřenici, domů si nastěhoval starou prostitutkou i s dětmi, třetí láska se pokusila o sebevraždu, alkoholismus, syfilida, roztržka s Paulem Gauguinem, po které si uřízl „to svoje“ pravé ucho a stále se rozšiřující schizofrenie, dovedly van Gogha několikrát za stěny psychiatrických léčeben. Největší oporou v jeho nešťastném, ale velice tvůrčím (900 maleb, 1100 kreseb) životě mu byl jeho o čtyři roky mladší bratr Theo, který stál jak u vlastní rukou zastřeleného sedmatřicátníka (27.7.1890), tak i u zrodu tohoto fenomenálního uměleckého jména, jehož z mého pohledu silně nadhodnocená díla s nepříliš dokonalým prostorovým viděním, přiblížila v devíti procentech v cenách od 7 do 9.50 € vídeňská galerie Albertina.
V těchto okamžicích se po 96 dnech uzavírá jedna z nejimpozantnějších výstav tohoto roku, kterou kromě dvouhodinových front (včera), dokonalého technického zajištění, drobných strkanic (+ chybějící Slunečnice) a „přídavku“ Monet bis Picasso (do 21.12.2008 – Monet, Kasimir, Kokoschka, Kupka, Picasso ..), zdobí též kýčovitá prodejna se suvenýry, nabízející Vincenta van Gogha nejen na propiskách, hračkách, přívěšcích atd., ale dokonce i na ponožkách. Chyběly už jen prezervativy, které však pro násilné odstranění sluchového orgánu prý neprošly přísným kontrolním úřadem EU.

P.S.
Jediné skutečné mínus této nezapomenutelné návštěvy putuje za již vyprodaným katalogem (Zn. Koupím)


Autoportrét (1.polovina 1887 - Paříž)


The Prison Courtyard (2/1890 - St. Rémy)

Maria Procházková - Kdopak by se vlka bál (Bionaut Films, ČT)

Po úspěšném celovečerním debutu Žralok v hlavě (2005), přichází v těchto dnech takřka „uvolně-ně (-te se, prosím)“ Maria Procházková s pozvánkou pro celou rodinu, jejíž základy sice zapsal již někdy v 17. století Charles Perrault, ale do našich krajů doputovala až jako hororová pohádka o Červené karkulce s německými sbírkami Jakoba a Wilhelma Grimmů.
Nenásilný, pevný a velice přesvědčivý příběh šestileté Terezky (Dorotka Dědková), promíchávající dětskou fantazii, nevinost, víru a upřímnost s přetvářkou, lhostejností a sobectvím „neuvěřitelně“ reálného světa dospělých, zasáhne však dle mého v tomto čase (záměrně předvánoční premiéra? – NEVĚŘÍM!), resp. v této době „jen“ děcka přemýšlivá a na nic si nehrající citově dospělou populaci.
V roli „pravé“ maminky (sopranistky) se představila Jitka „Stock“ Čvančarová, milujícího nevlastního tatínka (leteckého technika) si nemohl vystřihnout snad nikdo jiný než profi prima pilot Pavel Řezníček a role biologického, lehce labilního otce (violončelisty) se zhostil Martin Hofmann (Patrik).
Až na nepatrné unáhlené střihy (lokace - Koněpruské jeskyně, ..) se devadesátiminutovému snímku Kdopak by se vlka bál (O červené Terezce) s animačním „odlehčením“ režisérky Procházkové (Piktogramy 2000, Bubáci 2002) nedá vlasně nic vytknout. Rodinných trháků s Tomášem Holým sice nedosáhla, snad (určitě) pro svou vyspělost (filmu), ale docela zdárně se jí podařila zacelit „kamenitá“ jizva, kterou v tomto žánru "nechtěně" zavinila Velvet Revolution.

P.S.
Nebojte se vlka nic!


KDOPAK BY SE VLKA BAL kino trailer from Bionaut Films on Vimeo.

Lovvers - Think (Wichita Recordings) + Europe tour 2008

6 Dec 2008 4AD Diksmuide
7 Dec 2008 Hafenklang Hamburg
8 Dec 2008 West Germany w/ Abe Vigoda + Mika Miko Berlin
9 Dec 2008 Tsunami w/ Abe Vigoda + Mika Miko Cologne
11 Dec 2008 Primavera Club w/ Mika Miko + Boss Hog Madrid
13 Dec 2008 Primavera Club w/ Boss Hog + Mogwai DJs Barcelona
14 Dec 2008 Mogambo w/ Fucked Up San Sebastian
15 Dec 2008 Saint-Ex Bordeaux
17 Dec 2008 Le Sambre Rennes
18 Dec 2008 La Maroquinerie Paris
-
10 Jan 2009 Ekko Utrecht
11 Jan 2009 Paradiso Amsterdam
12 Jan 2009 tbc
14 Jan 2009 Debaser Malmo
15 Jan 2009 Garage Oslo
16 Jan 2009 Debaser Stockholm
17 Jan 2009 Lades Kalder Copenhagen
20 Jan 2009 Semifinal Helsinki
21 Jan 2009 Klubi Turku
24 Jan 2009 Rotown Rotterdam
25 Jan 2009 013 (Batcave) Tilburg

Ať koukám jak koukám, Prahu, či jiné naše krásné městečko Lovvers na svém prvním evropském turné nejspíš minou, a to prosím pěkně už kopou za stejný tým jako Bloc Party – no vlastně, ti tu taky ještě nehráli, co?
Kapelu založil v květnu 2006 zpěvák (megafon?) a kytarista Shaun Hencher (The Murder Of Rosa Luxemburg) během nultého koncertu, připravujícího kvartet (Michael Drake – basa, Henry Whithers – kytara, Steve Rose – bicí) na Soho vystoupení 26. téhož měsíce v The Annexe. Od března do prosince minulého roku natočili pro tamní label Jonson Family Records tři sedmipalce (Lovvers EP, Near Enough For Jazz / Special Needs, Laughing Man / Search For Gold), OIB Records z Brightonu přispěli vedle Knyfe Hyts, Best Fwends, The Death Set na třetí řadu OIB Split Series a začátkem letošního října se na značce Wichita Recordings objevilo kromě vinylu i na CD sedm novinek pod štítkem Think. Ač se celé mini album svým mixem hardcore a rave music sotva doplazí na minutu třináctou, v některých momentech dá velice mile zavzpomínat na americké staříky z The Replacements, či Flipper.
Lovvers jsou mladí, draví, snad i krásní, coby předskokani sklízejí od slavnějších (u nás?) No Age a Mika Miko zasloužené pochvaly a snad jedinou výhradou z mé strany je chybějící datum, které mohlo našemu publiku představit výborně fungující partičku „špinavých“ punkerů.

Human Hair


No Romantics

The Pistil Cosmos - For Trees (Dead Pilot Records)

Těžký první advent, děsivá noční blouznění a fleshback diskuze o nedotknutelnosti (nej)HIM a (nej)The Rasmus na předloňském Love Planet / Planet Festivalu (*) mě donutily šáhnout po jedné z téměř nekonečné řady (ne)vynikajících nahrávek, které polehoučku a bez povšimnutí proplouvají kolem hranic a sluchových orgánů našich spoluobčanů. Za jejím autorstvím stojí Vincent Caylet z podivínských folkařů Monks Of The Balhill (Akoustic Desease, RulalFaune) a svému aktuálnímu dílku o jedné skladbě v délce 35 minut dal jméno For Trees (Dead Pilot Records). Po doma natočeném splitu s Black Eagle Child, kanadském 3“CD Half Wing Bee (CloudValley) a pětiskladbovém opusu Wandering In The Dark (The Great Pop Suplement), je aktuální psycho-ambientní putování za indiánskými totemy, doprovázené řadou akustických nástrojů a strašidelných zvuků, Cayletovo zatím(!) posledním CD-R (50 kusů) pod přezdívkou The Pistil Cosmos. Výborné, na depky blahodárně působící (ne však opačně –ha ha ha) a pokud zaujme, pak doporučuji z Francie jeho dalšího schizofrenního přítele V (Peasant Magik, Blackest Rainboe, Housecraft, Palustre, …) …

(*)
od 1. 12. 2008 do 10. 1.2009 - 450 korun + poplatky
od 11. 1.2009 do 30. 3.2009 - 690 korun + poplatky
od 1. 4.2009 do 4. 6.2009 - 890 korun + poplatky
na místě 5.6. a 6.6.2009 - 1100 včetně poplatků