The Meaning of Flowers je v pořadí pátým studiovým albem
dánské umělkyně Agnes Obel, která se na hudební scéně zapsala jako jedna z
nejvýraznějších představitelek moderní neoklasiky a melancholického indie popu.
Její umělecké začátky přitom formovalo rodinné zázemí v Kodani, kde od dětství
hrála na klavír a objevovala svět klasické hudby a jazzu skrze sbírky své
matky. Později se v Berlíně vypracovala v naprosto suverénní autorku, jejíž
debutové album Philharmonics (10/2010 PIAS) sklidilo obrovský úspěch u kritiky
i posluchačů a přineslo jí pět dánských hudebních cen. Následná alba Aventine
(9/2013) a experimentálnější Citizen of Glass (10/2016) upevnila její rukopis
postavený na jemných klavírních linkách, étericky vrstvených vokálech a hře s
tichem a prostorem. Zatímco dosavadní vrchol její introspektivní tvorby
představovalo doma nahrané album Myopia (2/2020) doprovázené odchodem k
Deutsche Grammophon, novinka The Meaning of Flowers přináší zásadní zvukový i
tematický posun. Právě toto proslulé vydavatelství, známé propojováním klasické
tradice s avantgardní moderní hudbou, poskytuje Agnes Obel ideální zázemí pro
její žánrově rozkročené nahrávky.
Oproti předchozí tvorbě, jejíž podstatu dánská
písničkářka loni nastínila během svého koncertu v pražském prostoru ARCHA+, se
nové album otevírá mnohem světlejším, expanzivnějším a organičtějším tématům. V
Praze se totiž Agnes Obel představila v komorním duchu, kdy skryta v intimní
hře světel a stínů předvedla hypnotický, introvertní průřez svou kariérou
doprovázený abstraktními vizualizacemi a snovými aranžemi. Její starší skladby
se nesly v duchu paranoie, izolace a hluboké vnitřní melancholie. Aktuální dílo
však tuto uzavřenost opouští a nahrazuje ji tématem mateřství, metamorfózy a
absolutního propojení se vším živým. Zatímco v minulosti se spoléhala především
na vlastní vrstvený hlas a strohé nástroje, v novince se obklopila širokým
ansámblem hostujících hudebníků a do svého zvuku vetkala nečekané vlivy
dánského popu 80. a 90. let, které kontrastují s hlubokou starověkou poezií a
filozofií.
Na zmiňovaném pražském koncertě navíc divákům exkluzivně
odhalila dvě zbrusu nové skladby. První z nich byla samotná titulní píseň The
Meaning of Flowers, jež do sálu vnesla hřejivou atmosféru mateřské lásky a
hlubokého propojení s přírodou. Druhou novinkou byla téměř sedmiminutová
mystická kompozice Laymelli, inspirovaná životními cykly hmyzu. Ta na koncertě
vynikla svými netradičními snovými aranžemi, hrou s posunem tóniny hlasu a
ukázala divákům odklon od dřívějšího minimalismu směrem k vrstveným strukturám
plným zvukových samplů a tajuplné energie. Obě písně tehdy organicky zapadly do
koncertního setlistu vedle jejích největších historických hitů jako Riverside
nebo The Curse.
Samotný název alba v sobě spojuje několik hlubokých
myšlenkových rovin a metafor, které autorka objevila během těhotenství a četby
filozofických děl. Klíčovým motivem je fascinující kontrast malého a obrovského
inspirovaný dílem současného italského filozofa Emanuele Coccii, kde květiny představují sice křehké
bytosti, ale s neuvěřitelně složitou vnitřní biologií existující uvnitř
monumentální planety. Květina zde zároveň slouží jako jasná metafora mateřství,
zrození a přírodní metamorfózy. Odráží autorčin intenzivní pocit absolutní
propojenosti všech živých organismů skrze kořeny, půdu a krevní linie. Původní
pracovní název titulní skladby navíc zněl „Zázrak, který zachrání svět“, což
přímo odkazuje na filozofický koncept nového začátku od Hannah Arendt. Význam
celého názvu tak ve své podstatě symbolizuje naději a víru v to, že schopnost
přivádět na svět nový život je silou, která udržuje lidstvo v chodu.
The Meaning of Flowers považuji za autorčino
nejvyzrálejší dílo, které mě pohltilo svou melodickou bohatostí, snovou
elegancí a všudypřítomným podmanivým napětím. Agnes Obel se tak podařilo
geniálně propojit hlubokou lidskost s nadpozemským, až starověkým hudebním
duchem, přičemž zapojení „nových“ hostujících nástrojů dodává celému albu
nádherný trojrozměrný charakter. Celkově na mě deska působí jako vřelé objetí,
ve kterém se intelektuální a filozofické myšlenky nikdy nestávají přítěží pro
samotnou čistou krásu hudby. Naživo ji lze obejmout třeba už 13. listopadu
příštího roku v berlínské Uber Eats Music Hall.
A1. The Meaning Of Flowers (03:54)
A2. Laymelli (06:46)
A3. Gemini (05:06)
A4. Never Been (04:36)
A5. Blood So Red (05:53)
B1. No Such Thing As Silence (04:48)
B2. Deem Me Now (04:57)
B3. Jenn's On The Way (03:03)
B4. Beyond The Sun (02:04)
B5. Tangerine (02:36)
B6. Don't Look Down (03:41)
B7. Faustian Deal (04:24)
 |
Včera Agnes Obel vyprodala Sydney Opera House, kterou v
roce 1956 navrhl dánský architekt Jørn Utzon. |
Žádné komentáře:
Okomentovat