S.C.U.M. - Visions Arise / Second Sea (Loog)

Znám jednoho, co považuje kapely s věkem svých členů pohybujících se pod dvacet za naprosté nesmysly a sám vyrostl na U2, založených tehdy šestnáctiletým Bonem. Prý jiná doba. Hmm. Teprve od března fungující S.C.U.M. z Londýna přesně zapadají do „jeho“ kategorie zatracenců, navíc oprašují The Birthday Party, Throbbing Gristle, Joy Division a od pondělka mají na svém kontě debutový 7“ Vision Arise / Second Sea na značce Loog. Takže vážení, nic pro odborníky. Já osobně beru kvintet ovlivněný Kučerovo Burleskou za velmi nadějnou mladou partičku v čele se zpěvákem Thomasem Cohenem, v jejímž pozadí stojí v roli producenta baskytarista Tomethy Furse aka Tom Copan z The Horrors, kteří v současné době začali pracovat na nástupci úspěšného alba Strange House (Loog / Polydor). Furseho mj. najdete také v novém projektu Spider And The Fines, tvořeném společně s hororovým klávesistou Rhysem Webbem (Spider Webb), jinak starším bratrem Huw Webba, hrajícím ve S.C.U.M. na baskytaru. Další zajímavou postavičkou Šlem manifestu je Samuel Kilcoyne, spojovaný s teenagerským UnderAge Festivalem.
3. října se mají S.C.U.M. objevit v Berlíně na Insane Festivalu, kde vystoupí vedle takových jmen, jako jsou The Prostitutes, Kill The Dandies a pro toho, kdo ještě nevycítil jejich surrealismus, nechť přijme alespoň částečnou „S.C.U.M. charakteristiku“, zapůjčenou z manifestu militantního feminismu Valerie Solanas:

(str. 7)
„Muž je biologická chyba, mužský chromozom (xy) není nic než nekompletní ženský chromozom (xx), má totiž neúplnou řadu genů. Jinými slovy, muž je jen nedokonalou ženou, kráčejícím potratem, potraceným už na genetické úrovni. Být mužem je tělesná vada a muži jsou citoví mrzáci."

Tu Fawning - Secession EP (Polyvinyl Record Co.)

Tak nevím, zda je to tou dnes propršeně podzimní melancholií, či blížícím se koncertem 31Knots, ale tak nějak mě celým tím dnem provázejí Tu Fawning se svým debutovým šestiskladbovým Secession EP, jehož datum vydání navrací vzpomínky do o mnoho kroků příjemnějšího července. Na začátku Tu Fawning stáli pouze „uzlař“ Joe Haege se zpěvačkou a skladatelkou Corrinou Repp, jejíž páté album The Absint And The Distanc vyšlo na značce Marka Kozeleka (Sun Kil Moon, Red House Painters) Caldo Verde Records, s nímž prožili část jeho turné. Vzájemné sympatie zúročili dále na EP Polemics a loňské desce The Days And Nights Of Everyrhing Anywhere, se kterou se 31Knots představili také našemu publiku. Letos Tu Fawning doplnili Liza Rietz a Toussaint Perrault, s jejichž příchodem a jemným vokálem Corriny Repp směřují do něžných až melodramatických poloh, o kterých se oproti 31Knots (5.10. Kapu Linz, 10.10. Klub 007 Praha) nejspíš nebudeme moci naživo přesvědčit. Buďme ale rádi za zmiňované dva nejbližší termíny a zbrusu novou, šestou portlandskou studiovku Worried Well (Polyvinyl Record Co.)

Kontraste Festival 2008 (Seltsame Musik) - Klangrum, Krems

Letošní podzimní pozvánka do rakouského Kremsu je adresována všem, kteří se pohybují, či pohybovat se chtějí ještě více na okraji „společnosti“, než jak je tomu v případě oblíbeného DonauFestivalu. Na šestý Kontraste (Klangraum Krems Minorite Church) se dostanete na festivalpass za 48 €, nebo využitím jednodenních vstupenek po devatenácti eurech. Zkrátka nepřijdou ani automobiloví nadšenci (Pendulum & Machines).
Kdo se však nechce tahat "tak" daleko, nechť navštíví 3.10. v pražském kostele sv. Šimona a Judy vystoupení neméně zajímavého islandského skladatele Jóhanna Jóhannssona.

3.10. BEAUTIFUL VOICES
Nicolas Baginsky The Three Sirens
Subshrubs
Maja Solveig Ratkje & Jaap Blonk Majaap
David Moss solo
Agra Dharma

4.10. FRAGILE SONGS
Nicolas Baginsky The Three Sirens
Soap&Skin solo
Pere Ubu

10.10. THE MOVING SONGS
Arnaud Paquotte nocturnes électriques
Akemi Takeya & guests: Metalycee / Keiko Higuchi Red Point
Marina Rosenfeld Teenage Lontano
KarlHeinz Stockhausen Cosmic Pulses

11.10. ELECTRO STARS
Arnaud Paquotte nocturnes électriques
Cluster
Felix Kubin
Causy

Fulton Lights - The Way We Ride (Catbird / Android Eats Records)

To, že ty nejkrásnější věci jsou zadarmo, potvrzuje na svém právě vycházejícím druhém albu The Way We Ride Andrew Spencer Goldman, známější spíše jako Fulton Lights. Hudební začátky prožil s brooklynským projektem Maestro Echoplex, ze kterého po nerealizovaném albu Songs About Planes zůstalo alespoň na tamním labelu Android Eats Records EP Last Night I Saw God On The Dance Flor, jehož znovuvydání se po pěti letech dočkali s bonusovými remixy u Catbird Records. Tam také po půl roce vzniklo za spolupráce Dälek (Alap „Oktopus“ Momin) eponymní debutové album Fulton Lights, které má od včerejšká svého dospělejšího nástupce, řadícího se k vlně „zaplať kolik chceš, pokud vůbec něco“. I zde se tedy můžete rozhodnout, zda autora podpoříte deseti US $ (Catbird Records) včetně poštovného (do ČR), či si album z jeho oficiálních stránek volně stáhnete. Pokud zvolíte první cestu, nenakrknete některé naše hudební nuly a zároveň získáte zajímavý obal edinburghského designéra Jeze Burrowse, ukrývající 10 experimentálně folk-noise-rockových novinek, včetně spoluhráčů, zastupujících např. The Hold Steady, Mercury Rev, Super Furry Animals, Wilco či Dälek, kteří nás svou návštěvou opět poctí 11. prosince v Rock Café a o den později na brněnské Flédě.

Václav Johanus, Vincent van Gogh, Xiu Xiu +These Are Powers

Včera proběhla v galerii Knížecí dvůr v Hluboké n. Vlt. vernisáž výstavy Václava Johanuse, zahrnující volné kresby, kresby pro noviny, volnou i užitou grafiku a ilustrace. Člen Asociace jihočeských výtvarníků a Sdružení Bienále Brno, odstartoval svou uměleckou kariéru v druhé polovině 60. let přísně geometrickou kresbou v oblasti kresleného humoru, kam „beze slov“ vkládal hravost a groteskní prvky. V tomto období se s jeho tvorbou mohli seznámit již čtenáři novin a časopisů (Květy, Stadión, Dikobraz, Mladý svět, Sluníčko, Jihočeská pravda), které postupem času doplnila řada dalších titulů, včetně ilustrací několika knih.
Na sklonku 70. let začal tisknout vícebarevné serigrafie, postavené na přesném barevném soutisku, jejichž sytá barevná plocha podporovala pro autora tolik charakteristickou geometričnost, dávající nahlédnout do romantické a nádherné krajiny jižních Čech.
Výstavu Václava Johanuse lze u nás navštívit do 3.října 2008.

Maličko v jiné cenové kategorii, aspoň co se vystavených děl týče, najdete další můj tip, a to ve vídeňském muzeu Albertina, kde byla včera zahájena „scelená“ výstava sčítající na 140 chronologicky řazených děl Vincenta Willema van Gogha. Návštěvníci zde naleznou velkoformátové kresby a malby křídou nebo zředěnými olejovými barvami, akvarely, interakce mezi van Goghovými kresbami a jeho obrazy, které vznikly během posledních umělcových tvůrčích let v Paříži a Arbes. Za necelých 10 €, s ČD o něco levněji, bude tato ojedinělá podívaná zpřístupněna až do 8. prosince 2008!!!

Poslední upozornění a zároveň gratulace putuje do Prahy, resp. do bývalé tovární haly na Zlíchově Meet Factory, kde u příležitosti pátých narozenin A.M.180 Collective zahrají 23.10.2008 Pavilon M2, Xiu Xiu a především moji miláčci These Are Powers!!!

Bracken - Eno About The Need (Ears Hoping)

Dvanáctého března minulého roku vyšlo krátce po debutu We Know About The Need na značce Anticon (13.11. Why? na Sedmičce!!!) pod číslem 69B v nákladu jednoho kusu 2LP Eno About The Need, co by součást „malého“ experimentu pozoruhodného projektu Bracken. Myšlenka Chrise Adamse spočívala v tom, že nahrávku odeslal na jednu z předem registrovaných adres zájemců o tuto hru, který ji dle uvnitř uvedených instrukcí a své fantazie upravenou přeposlal dalšímu, což trvalo až do letošního června, kdy se napůl zničené vinyly dostaly zpět k majiteli. Všech třináct „nových“ skladeb převedl s labelem Ears Hoping na 500 CD nosičů, zasadil do papírové krabičky s natištěným listem a doplnil vylepšeným bookletem z cest, jejichž atmosféra dodává „aktuální“ podobě Eno About The Need kořenitější elektro-experimentální zážitek, plný ztracených anonymních duší.

A1 The Disconnect
A2 Roads (Modular)
A3 Nomap

B1 Second Guessing
B2 Velma Dyer
B3 And In Rev
B4 Hollow

C1 Martenside
C2 By Martenside
C3 Burning In

D1 Found Tape
D2 Gain Calderlike
D3 Esiov

Ten Kens - Ten Kens (Fat Cat Records)

Kromě zvolna stromy opouštějících listů se na naše těla shůry řítí téměř nekonečná řada zajímavých titulů, na jejichž přídi nepřehlédnete naježenou černou číču londýnských Fat Cat Records. Ač koncertně k nám po Sigur Rós (2001) a Múm (2004)dorazí teprve jako třetí Animal Collective (14.10.)a možná také The Twilight Sad, a to jenom jako doprovod Mogwai (15.11.), nahrávky tohoto skvělého labelu se tu občas někde vyloupnou. Tím apeluji na všechny dovozce, obchodníky a podvodníky, aby dotáhly debutovou desku Ten Kens stejnojmenné post-punkové formace z Toronta, protože jejich slabá třičtvrtěhodinka vzhlížející se v počátku devadesátých let ve mně nechala víc, než Siamese Dream od The Smashing Pumpkins. V syrově energetických skladbách, obdařených nadpozemsky nevnucujícím se vokálem rozeznáte Sonic Youth, Pixies, Clinic, Liars, Franz Ferdinand, Arcade Fire a hromadu toho nejlepšího, co nezávislá kytarová scéna doposud přinesla. Taková malá encyklopedie deseti anti-Kenů, které tvoří pouze zakládající (2003) dvojice art-spolužáků Dean Tzenos (kyt.) a Dan Workman (zpěv) s baskytaristou Lee Stringlem a Ryanem Roantreem za bicími.
A tak 15. září vyjde u Fat Cat Records naprosto dokonalé jedenáctiskladbové album, produkované Colinem Stewartem (Invitation Songs, Black Mountain), stojícím i za jejich červnovým prvním 7“ Bear Figur / Y’all Come Back Now, jehož dvoutýdenní natáčení proběhlo vloni v Montrealu, odkud jako promo verze doputovala až ke dveřím naší milované kočičky. Mňau mňam

BearFight!

Ten Kens: Bearfight! from Earz Mag on Vimeo.