James F Johnston (Illuminated) & Mariexxme (Backstage / Fly On The Wall) & Scott McCloud - Divadlo Oskara Nedbala Tábor (11. 1. 2025)

 

James F Johnston & Mariexxme

 

Táborská DON galerie Divadla Oskara Nedbala zahájila včera dvojici výstav, na které se sešli londýnský malíř, hudebník a v budoucnu snad i astronaut James F Johnston s francouzskou fotografkou Mariexxme a lídrem post-hardcorových Girls Against Boys Scottem McCloudem. Toho vedle punkově bohaté minulosti (Soulside, New Wet Kojak, Rain, ...) dostala do českých krajin dnes už téměř dvacetiletá kapela Paramount Styles, chystající na jaro v pořadí čtvrté studiové album Make It To Forever (God Unknown Records). V DONu jej doprovodili tuzemské součásti Paramount Styles a ochránci šumavské divočiny baskytarista Adam Nenadál (ARANANAR, Aran Epochal, Aran Satan, Prohra Praha, Ari & Indi, Gnu) a na cello Václav Orcígl (50 m znak, Cardo & Decumanus, MAVA, Or).

Výstaní DON událostí roku se tak pravděpodobně stane instalace Illuminated frontmana anglických Gallon Drunk Jamese F Johnstona (Nick Cave, PJ Harvey), jehož výtvarná tvorba se posouvá od lyričtějších fantasy témat k temnějším krajinným scénám a hledání světla v osaměle depresivním prostředí lidských a zvířecích tvarů, díky kterým autorova "jemná" díla působí sugestivně a oduševněle. Kurátorem výstavy je Johnstonův dlouholetý podporovatel a hudebník Patrik Kučera (Katastr, C, ..), za kterým jdou i barevné fotografie Backstage / Fly On The Wall od režisérky a střihačky Mariexxme, která přešla od animovaných snímků k dokumentům ze zákulisí hudebních kapel. Její zamyšlení nad nezávislostí undergroundové hudby můžete obdivovat až do 12. června, zatímco Jamese F Johnstona vám v DONu nabídnou naposledy 22. března.   

 

The Subexotic Shopping Centre Trilogy ("Because We're Worth It")

 

Carlisle City Council je nejnovější z mnoha projektů Jonathana Sharpa, rodáka z cumbrijského hrabství, jehož jméno poletuje ve vrstvách EBM, industriálu a experimentální elektroniky už dobrých 35 let. Jeho aktuální dílo The Lanes Re-Development je součástí trilogie labelu Dana Sevilleho Subexotic Records, které je inspirováno nákupním centrem The Lanes v Carlisle a prezentuje typické vize městského plánování z 80. let minulého století, které vybagrovalo spleť malých viktoriánských uliček plných kouzelných domků a obchůdků pro dělnickou třídu. Ty v roce 1984 nahradilo futuristické centrum The Lanes, pro které prostřednictvím čtyř syntezátorů vytvořil "véháeskovou" prezentaci optimistického synth-popu, zakrývajícího úmyslný pocit smutku. Lesklou krásu pohřbívající historii, kterou Sharpova paměť izoluje od dramatické modernizace, považované v 80. letech za úžasnou a progresivní. Dle dnes pohledu na poloprázdný objekt jasný důkaz o selhání vize, se kterou se setkáváme téměř ve všech "vyspělých" zemích (Architektura ČSSR 58-89 v režii Jana Zajíčka, nebo Dům umění pod taktovkou ódeesáka Martina Kuby ).

Další částí trilogie navazující či minimálně připomínající nahrávky Warrington - Runcorn New Town Development Plan, je album Music for Space Age Shopping od cornwallského hudebníka Davida A. Jaycocka, vydávajícího atmosférickou a sugestivní hudbu na respektovaných undergroundových labelech jako Blackest Rainbow, Static Caravan a řadě dalších. Jeho záznam zkoumá futuristickou vizi několika nákupních center ze 70. až 80. let v prapodivné proměně se ztrátou komunity, odkazující na jeho dřívější hudbu ovlivněnou folkem. Autobiografická synt-nostalgie věnovaná času stráveného v těchto místech a nenaplněné naději, které tyto prostory slibovaly a "logicky" ustoupily modernizaci či nekompromisní demolici.

Závěrečná část této unikátní studie nabízí přemítání o seismických společenských změnách, které se udály během proměny či smrti nákupního konceptu. Výsledkem tohoto rozkladu je deska Dwell Time, spojující anonymního producenta z Lancashire Xqui (polovina Wonderful Beasts) a Lee Pylona alias Dogs Versus Shadows. Jejich techno-abstraktní komentář doby, kterou zákazník stráví v nákupním centru od vstupu do okamžiku kdy jej opustí, hledá hranice mezi hudbou a hlukem iluzorního objektu. Opět jako u předchozích dílů trilogie jde o využití archivu osobních zkušeností a vzpomínek. Oživení duchů z opuštěných podlaží transformované intenzivním zkreslením, které vytváří emočně zneklidňující prostředí. Drsné, nostalgické a přitom nádherné, jako celý projekt The Subexotic Shopping Centre Trilogy. 

Lambrini Girls - Who Let The Dogs Out (City Slang)

 

 

Začátkem března dorazí do pražského klubu Bike Jesus nejpogovější anglická "dvojka" Lambrini Girls, jejíž punkový vztek a humor dělá z těchto ženských jednu nejzábavnějších a "nejnebezpečnějších" britských kapel současnosti. Jejich hudebně politický "aktivismus" nekopromisně šije do nejpalčivějších témat současné společnosti, a to vč. sexuálního a policejního zneužívání, patriarchátu, homofofie či posilování krajní pravice. Navíc patří mezi nejhlasitější podporovatele palestinského lidu, LGBTQ+, ženy a další komunity.

Tento týden Lambrini Girls vydávají debutové album nazvané Who Let The Dogs Out, které stejně jako loňský 7" God's Country / Body Of Mine podpořila berlínská značka City Slang Records (King Hannah, ..) a producent Daniel Fox, baskytarista Gilla Band. Nahrávka obsahuje jedenáct skladeb vč. kratičkého samplu (B2), na kterém je zachycen americký aktivista Kwame Ture (1941-1998), vyprávějící o socialismu jako metodě k osvobození černochů. 

Až na átrojkovou Big Dick Energy, na které se ještě podílela Catt Jack, jdou všechny skladby za autorskou trojicí Phoebe Lunny (zp/kyt), Lilly Macieira-Boşgelmez (bas) a Jack Looker (bicí), který si opět odskočil od brightonských DITZ, chystajících na 24. ledna druhé LP Never Exhale a návrat do Prahy (18. 2. Café V lese). Zda na Štvanici usedne za bící znovu, či dámy dají přednost jejich nedávné společnosti po státech amerických Sid Nichols nebo někomu dalšímu netuším, ale coby "předkapela" má vystoupit agresivně punkový rapper Kent Osborne, ztělesňující syrového DIY ducha nashvillského undergroundu. 

Za 350 kč více než skvělý tip jak naživo poznat už dnes jedno z nejlepších alb roku 2025, které zní klubově i doma. Pokud jste v červenci dorazili včas na Kim Gordon do MeetFactory, tak první dvě skladby z Who Let The Dogs Out zazněly v osmiskladbovém setu už tam. První headlinové vystoupení Labrini Girls v Česku tak proběhne 3. března 2025!! 

 

A1. Bad Apple (02:33)

A2. Company Culture (03:03)

A3. Big Dick Energy (04:17)

A4. No Homo (02:28)

A5. Nothing Tastes As Good As It Feels (02:57)

 

B1. You’re Not From Around Here  (02:24)

B2. Scarcity Is Fake (communist propaganda) (00:18)

B3. Filthy Rich Nepo Baby (02:35)

B4. Special Different (02:56)

B5. Love  (03:41)

B6. Cuntology 101 (02:19)

 

aus - Fluctor (FLAU)

 

Pod uměleckým jménem aus se už dobrých dvacet let pohybuje japonská hvězda elektronicko-akustické scény Yasuhiko Fukuzono, který na sklonku roku 2006 založil respektovanou tokijskou značku FLAU, specializovanou pod názvem RAUM též na limitované edice 12". Své objevování zvuků krajin vkládaných do nových souvislostí "přerušil" s realizací pátého alba Curveland, které mu v březnu 2007 vydal The Remote Viewer na své značce moteer. Po několika vzpomínkových titulech přišel s novou deskou Everis až po šestnásti letech prostřednictvím londýnského nezávislého Lo Recordings (třeba Ocean Moon Group podporující Heal Palestine), kde vznikla i jeho remixová verze Revise (10/2023).

Pro aktuální "animaci" Fluctor Yasuhiko Fukuzono alias aus šáhl po skladbách původně určených pro filmový projekt Takafumi Tsuchiya, které přepracoval do komorních kompozic, soustředěných kolem svého klavíru a "vídeňské" houslistky Kumi Takahary, debutující právě u FLAU (See​-​through 2/2021). Výsledkem je krásný ambientní prostor s futuristickými instalacemi post-klasické hudby, který kromě vokalní podpory (viz. níže) vyzdvihli k intimní dokonalosti i violoncelista Danny Norbury a skladatel Henning Schmiedt.

 

A1. Another feat. Eunice Chung (02:33)

A2. Dear Companion feat. Meg Baird (04:14)

A3. Stipple Realm (01:45)

A4. Silm (04:44)

A5. Aida (02:09)

A6. Circles feat. Julianna Barwick (04:14)

 

B1. Celestial (04:20)

B2. Yousou feat. Arisa Yokote & Minasu Kai & mi-far (05:02)

B3. Fading (02:21)

B4. Lutt (04:43)

B5. Nocturnal (04:01)

B6. Ancestor feat. Eunice Chung (04:08)

 

 

 

She's Hearing Voices – I Carry A Wounded Deer (aufnahme + wiedergabe)

 

I Carry A Wounded Deer je debutové album v Berlíně usazeného projektu s polskými kořeny She's Hearing Voices, jehož autorka Anna Sadocha proměňuje vesmírné vytí sirén v melancholický a duchovně potemnělý drone ambient. Ač nahrávka vznikla již před několika lety (2019-2022), během kterých She's Hearing Voices prezentovala svou industriální křehkost také na táborském festivalu Transforma (2021), finálního zvuku se jí dostalo u Friedemanna Kootze (Black Flag Mastering) a vyšlo před Vánocemi na berlínské značce aufnahme + wiedergabe. Tedy krátce po společném koncertu s nejvýznamnějšími průkopníky nekompromisní experimentální hudby osmdesátých let Clock DVA, kteří v rámci evropského turné ke své vůbec nejznámější nahrávce Buried Dreams (čvrté studiové LP, Interfisch Records 1989) rozčtvrtili berlínská Jatka (Kulturfabrik Moabit). 

Nevím na kolik tihle industriální techno pionýři posunuli She's Hearing Voices do širšího povědomí (mě aspoň ano), ale její skvělý report z nekonečna I Carry A Wounded Deer rozhodně patří mezi mistrovká díla uplynulého roku, která si zaslouží nemalou pozornost.

 

A1. The Moment You Have Asked For (03:49)

A2. A Room With A View To The Burning World (06:24)

A3. Fingertips Of The Other (06:14)

A4. Silver Sap Oozing Out Of The Trees (06:26)

 

B1. Craft Your Night Sky (05:27)

B2. Tendrils (06:35)

B3. Unwavering Faith In Darkness (05:55)

B4. The Black Eyed Dog (04:15)