úterý 30. listopadu 2010
Brandt Brauer Frick – You Make Me Real (!K7)
„Scottské“ duo Daniel Brandt (Die Spielwiese) a Jan Brauer vzniklo v létě 2006. O dva roky později začalo spolupracovat s berlínským skladatelem Paul Frickem a jejich první společnou nahrávkou se stal 12“ Iron Man pro dánské Tartelet Records. Založili labely Doppelschall / The GYM, kde vyšel 12“ Vallah / Buton, podpořili projekt holandského umělce Roba Rolefese Boze Man a po červnovém singlu Paino Shakur / Bop představili minulý týden na berlínské značce !K7 své debutové album. To dostalo název You Make Me Real a pro německé trio, míchající ve své tvorbě klasickou a jazzovou hudbu s techno-hausovými rytmy, znamená VIP vstupenku mezi u nás kladně přijímaná jména jako např. Matthew Herbert, či Francesco Tristano.
Nechci šířit fámy, ale dneska v noci se mi zdálo, že v dubnu vystoupí na Sperm Festivalu. Na stránkách se sice tímto údajem nechlubí, ale na třiadvacátého tam skutečně místo mají. Tak uvidíme a možná i uslyšíme. Brandt Brauer Frick by za to ale určitě stáli!!!
1. Corky Prelude (1.23)
2. Bop (6.41)
3. Paparazzi (7.28)
4. Caffeine (4.29)
5. Mi Corazon (8.23)
6. Heart Of Stone (4.23)
7. R.W. John (7.35)
8. You Make Me Real (7.21)
9. Teufelsleiter (6.25)
neděle 28. listopadu 2010
Siren Wire Editions (Siren Wire Recordings)
Susan Matthews je avantgardní skladatelka z Walesu, kterou kromě řady experimentálních titulů, významných spoluprací (Tony Wakeford, Clutter, ...) a filmové hudby (Prague Soundtrack), doprovází uměleckým životem také její vlastní vydavatelství Siren Wire Recordings. V polovině listopadu přiložila k pětiletým SWR sublabel Siren Wire Editions, zaměřený na striktně limitované nahrávky z celého světa. Čestné prvenství získal půlhodinový skvost The Earth Remains Unshatered, patřící jedné z nejprogresivnějších postav britského undergroundu a zakladateli Sonic Oyster Records Andrew Painemu (Space Weather, ILK). Padesátikusový záznam by u nadějných SWE měla ještě letos doplnit novinka Matthewa Shawa The Four Zoas!!!
The Earth Remains Unshattered (edit) by Andrew Paine by SirenWire
pátek 26. listopadu 2010
Sex Worker – Waving Goodbye (Not Not Fun)
Když se na jaře 2004 Daniel Martin-McCormick (Dusted Magazine) loučil s Washingtonem, opouštěl coby kytarista a zpěvák post-hardcorové Black Eyes (Dischord Records). S Jacobem Longem zakotvili v Sanfrancisské zátoce a s nově postavenou kocábkou Mi Ami (Thrill Jockey) dokázali dopádlovat až do strahovského suterénu č.7. V té době již Daniel alias Sex Worker měl na světě, resp. u Not Not Fun své první sólové 12“ EP The Labor Of Love, zachycující půlhodinovou abstraktně-experimentální trojici naprosto úchvatných elektro-vizí. Rok po „černookém“ šoku opět zamával, tentokrát Kalifornii a se svým dnes vycházejícím a příznačně pojmenovaným debutem Waving Goodbye vstoupil na břehy brooklynské. Oproti předchozímu titulu tento v Berlíně domíchaný pětisetkusový dvanáctipalec rozšiřuje fantazie o chladně melodické až utýraně vyřvané balady, potkávající tanečně bloumajícími trosečníky budoucnosti. Vynikající a mnou vřele doporučovaná nahrávka, kterou lze kromě známých cest pořídit také na právě probíhajícím společném turné s Psychic Reality, jejichž společný 7“ split Foxey / Telephone vyšel už v říjnu. Samozdřejmě že opět na magické známce NOT NOT FUN, kde voní i další dnešní novinka So Unreal LA Vampires, nahraná ve spolupráci s Matrix Metals (Sam Meringue z 90210).
A1. Tough Love (5.45)
A2. Rhythm Of The Night (3.21)
A3. Cool Boy (7.11)
B1. Next To You (8.37)
B2. Sleeping Trough It (4.13)
B3. Honeymoon Babylon (9.50)
Sex Worker - Tough Love from Not Not Fun on Vimeo.
úterý 23. listopadu 2010
Raven Beats Crow – Zola Budd EP (Birdhide Records)
£2.49 za EP včera načatého týdne? Neváhejte! Nejen že londýnské Raven beats Crow (Sam, John, Robin, Liam) tímto nepatrným žoldem podpoříte, ale navíc získáte pět naprostých hitovek. Nahrávka vznikla za spolupráce Chrise Shawa (Animal Collective, Super Furry Animals) a Justina Premena (Klaxons, Bloc Party) v domácím Birdhide studiu a během dvaceti minut vámi stačí protančit ta nejlepší indie elektro-kytarová směs posledních let. Na INDY Music Awards 2008 nominovaní schizofrenici (Club Raven, Chalk Farm) fungují s dvojicí kláves, basou a kytarou už téměř čtyři roky a ač v jejich diskografii naleznete EP tituly Pantheon of Stars a Rough Specials, za (ne)SKUTEČNÝ debut považují až opět v digitální verzi a na vlastní značce Birthide Records nabízený sprint Zola Budd.
Dávám pět veverek z pěti!
Raven Beats Crow - Zola Budd EP by Underdogs
neděle 21. listopadu 2010
Glass Vaults - Glass EP (Sonorous Circle / JUKBOXR)
Skvělá zpráva přišla od novozélandského spolku Sonorous Circle. Sotva co minulý týden představil další ze svých volně dostupných čísel (SCR008 Minnelli), ve spolupráci s hollywoodským nováčkem JUKBOXR se jeho červnový klenot Glass EP dočkal také vinylové podoby. Remasterovaná verze znamenitého debutu wellingtonských Glass Vaults (Richard Larsen, Rowan Pierce) vychází v nákladu pětiset ručně označených dvoubarevných 12" s vloženým listem, po kterém unesené "animal" snílky (Sigur Rós, Tom Yorke) zanedlouho značka Dale Nibbeho osvěží šestiskladbovou novinkou z Londýna od Michaela Wrighta alias Bon Accord. Jako malá nápověda nechť poslouží jeho srpnová EP Honeydew (Bandcamp) premiéra, či pro už teď významné JUKBOXR sestavený 18 Guest Mix (Com Truise / Games / Strategy / Marumari / Onra).
A1 – They Will Grow (3.57)
A2 – Set Sail (7.39)
B1 – New Space (3.30)
B2 – Worrier (4.41)
B3 – Forget Me Not (4.36)
středa 17. listopadu 2010
Bo Ningen – Bo Ningen (Stolen Recordings)
Bo Ningen je čtveřice téměř průsvitných Japončíků
žijících v Londýně, vedená textařem, zpěvákem a baskytaristou Taigen Kawabem.
Hudební začátky těchto tyček (Kohhei Matsuda – kyt, echa; Yuki Tsujii – kyt,
echa; Akihide "Mon-chan" Monna - bicí) přibližuje cirka období, kdy
jejich vlasy začaly poprvé dosahovat ramen, což odhaduji tak na (-) čtyři léta. Na sklonku minulého roku představili u Stolen Recordigs okamžitě rozebrané EP Kiroshitai Kimochi / Psychedelic Misemono Goya / Atami / Maguro (10“/200 ks , cd-r/100 ks), následované fantastickým eponymním debutem z minulého týdne. Téměř hodinový prostor vyplněný kaleidoskopickými vrstvami psychedelického noise-rocku, který posluchače opakovanými poslechy přivede až do nebe kytarového, popř. Guitar Hero (World Tour). Přesně takového, jako na Offset Festivalu 2009, kdy v závěru destruktivní extáze visel bubeník hlavou dolů. A právě touto největší Bo Ningen devizou - přenesením divokého koncertního orient-vakua do nahrávek, staví nadpozemsky čistou čtveřici na jeden z mnoha pomyslných vrcholů posledních měsíců. Tvrdé, syrové, místy až melancholicky vyklidněné nás (vás) obklopující neznámo, doplněné na jemném papíře (38x40cm) anglickým překladem a plakátem o stejných rozměrech se zlatým symbolem.
ΔΔΔΔ 1) 4 Seconds to Ascension
2) Yura Yura Kaeru
3) Koroshitai Kimochi (reprise)
4) Gasmask Rabbit
5) Kage
6) Post Yohkai
7) Maguro (rewind)
8) Yuruyakana Ao
9) ▲
Bo Ningen- Koroshitai Kimochi from Stolen Recordings on Vimeo.
pondělí 15. listopadu 2010
Baby Birds Don’t Drink Milk / Prince Rama / Katrina Stonehart – Praha, Košice, Brno (19.-21.11.2010)
O nadcházejícím víkendu by se dle termínů uvedených na stránkách níže uvedených kapel měla Česko-Slovenskými kraji prohnat eolická vlna, která do našeho prostředí přitáhne tři neznámá jména chaluh amerických.
Nejolezlejší druh Baby Birds Don’t Drink Milk pochází z Kansasu, během čtyř let stačil nashromáždit řadu cd-r, mp3 a kazet (CHOMP WOMP, Bridgetown Records, EDITION 59) a svou stále umírněnější noise-ambientní tvorbu dokonce prezentovat prostřednictvím Fire Talk na aktuálním 12“ Skeletor & Me (500ks). Znamenitou pětiskladbovou nahrávku lze pořítit kaké v CD (Workerbee Records) a MC (Solid Melts) verzích.
Naprosto opačným dojmem působí komunitou Hare Krishna vychované sestry Taraka a Nimai Larsonovy s Michaelem Collinsem. Jejich hex-psychedeličtí Prince Rama letos po několika titulech získali obdiv významných Paw Tracks, kde v polovině září vyšlo jejich doposud nejtemnější a taky nejpřitažlivější album Shadow Temple.
Posledním budoucím parazitem vašich duší bude „začátečnice“ Katrina Stonehart (Drew Gibson) odkojený lo-fi noisem, který po Felt Cat Records (split s House Paint) našel podporu u tuzemských AMDISCS (am180). Zde se v květnu dočkal volně dostupného singlu japaneseloveshow / sundaysunday, na který má v těchto dnech navázat další kazetový split, tentokrát s Vehicle Blue.
Nepotvrzené termíny:
19.11. Praha (Final Club)
20.11. Košice (Tabačka)
21.11. Brno (Skleněná louka)
Nejolezlejší druh Baby Birds Don’t Drink Milk pochází z Kansasu, během čtyř let stačil nashromáždit řadu cd-r, mp3 a kazet (CHOMP WOMP, Bridgetown Records, EDITION 59) a svou stále umírněnější noise-ambientní tvorbu dokonce prezentovat prostřednictvím Fire Talk na aktuálním 12“ Skeletor & Me (500ks). Znamenitou pětiskladbovou nahrávku lze pořítit kaké v CD (Workerbee Records) a MC (Solid Melts) verzích.
Naprosto opačným dojmem působí komunitou Hare Krishna vychované sestry Taraka a Nimai Larsonovy s Michaelem Collinsem. Jejich hex-psychedeličtí Prince Rama letos po několika titulech získali obdiv významných Paw Tracks, kde v polovině září vyšlo jejich doposud nejtemnější a taky nejpřitažlivější album Shadow Temple.
Posledním budoucím parazitem vašich duší bude „začátečnice“ Katrina Stonehart (Drew Gibson) odkojený lo-fi noisem, který po Felt Cat Records (split s House Paint) našel podporu u tuzemských AMDISCS (am180). Zde se v květnu dočkal volně dostupného singlu japaneseloveshow / sundaysunday, na který má v těchto dnech navázat další kazetový split, tentokrát s Vehicle Blue.
Nepotvrzené termíny:
19.11. Praha (Final Club)
20.11. Košice (Tabačka)
21.11. Brno (Skleněná louka)
Baby Bird Don't Drink Milk ---- Fort Porkchop from TOTAL REALITY on Vimeo.
Rough Trade Shops – Albums Of The Year 2010
001. Caribou - Swim
002. Gil Scott-Heron - I'm New Here
003. These New Puritans - Hidden
004. Caitlin Rose - Own Side Now
005. Phosphorescent - Here's To Taking It Easy
006. Darkstar - North
007. Charlotte Gainsbourg - IRM
008. Gold Panda - Lucky Shiner
009. Wild Nothing - Gemini
010. Tame Impala - Innerspeaker
011. Broken Bells - Broken Bells
012. Avi Buffalo - Avi Buffalo
013. The National - High Violet
014. Emeralds - Does It Look Like I’m Here?
015. Beach House - Teen Dream
016. Voice Of The Seven Thunders - Voice Of The Seven Thunders
017. Perfume Genius - Learning
018. Crocodiles - Sleep Forever
019. The Black Keys - Brothers
020. The Morning Benders - Big Echo
021. Arcade Fire - The Suburbs
022. Salem - King Night
023. Brian Eno - Small Craft On A Milk Sea
024. Dylan Leblanc - Paupers Field
025. Joanna Newson - Have One On Me
026. Matthew Dear - Black City
027. Warpaint - The Fool
028. Liars - Sisterworld
029. LCD Soundsystem - This Is Happening
030. John Grant - Queen Of Denmark
031. Konono No 1 - Assume Crash Position
032. Smoke Fairies - Through Low Light And Trees
033. Surfer Blood - Astro Coast
034. Villagers - Becoming A Jackal
035. Crystal Castles - Crystal Castles
036. Mount Kimbie - Crooks And Lovers
037. Flying Lotus - Cosmogramma
038. Best Coast - Crazy For You
039. PVT - Church With No Magic
040. Laura Marling - I Speak Because I Can
041. Vampire Weekend - Contra
042. Edwyn Collins - Losing Sleep
043. Yeasayer - Odd Blood
044. Midlake - The Courage Of Others
045. The Soft Pack - The Soft Pack
046. Sleigh Bells - Treats
047. O Children - O Children
048. Glasser - Ring
049. Zola Jesus - Stridulum II
050. Holly Miranda - The Magician’s Private Library
051. Sea Of Bees - Songs For The Ravens
052. JJ - No3
053. Pantha Du Prince - Black Noise
054. Twin Shadow - Forget
055. Gonjasufi - A Sufi And A Killer
056. Bear In Heaven - Beast Rest Forth Mouth
057. Ariel Pink’s Haunted Graffiti - Before Today
058. Cours Lapin - Cours Lapin
059. Darwin Deez - Darwin Deez
060. School Of Seven Bells - Disconnect From Desire
061. Beach Fossils - Beach Fossils
062. Shit Robot - From The Cradle To The Rave
063. Jonsi - Go
064. Dum Dum Girls - I Will Be
065. Belle And Sebastian - Belle And Sebastian Write About Love
066. Chilly Gonzales - Ivory Tower
067. Connan Mokasin - Please Turn Me Into The Snat
068. Holy Fuck - Latin
069. The School - Loveless Unbeliever
070. Tobacco - Maniac Meat
071. Dios - We Are Dios
072. Allo Darlin’ - Allo Darlin’
073. Swans - My Father Will Guide Me Up A Rope To The Sky
074. Male Bonding - Nothing Hurts
075. El Guincho - Pop Negro
076. Oneohtrix Point Never - Returnal
077. Kort (Kurt Wagner And Cortney Tidwell) - Invariable Heartache
078. Solar Bears - She Was Coloured In
079. Free Energy - Stuck On Nothing
080. Sufjan Stevens - The Age Of Adz
081. Kings Go Forth - The Outsiders Are Back
082. Grinderman - Grinderman 2
083. Dan Michaelson And The Coastguards - Shakes
084. Stornoway - Beachcomber’s Windowsill
085. Tamaryn - The Waves
086. The Tallest Man On Earth - The Wild Hunt
087. Four Tet - There Is Love In You
088. Magic Kids - Memphis
089. Marina And The Diamonds - Family Jewels
090. Mystery Jets - Serotonin
091. Black Angels - Phosphene Dream
092. Danger Mouse And Sparklehorse - Dark Night Of The Soul
093. Fool’s Gold - Fool’s Gold
094. Frankie Rose And The Outs - Frankie Rose And The Outs
095. Aloe Blacc - Good Things
096. Drums Of Death - Generation Hexed
097. Am - Future Sons And Daughters
098. Field Music - Field Music (Measure)
099. Hot Chip - One Life Stand
100. Time And Spacemachine - Set Phazer To Stun
neděle 14. listopadu 2010
Einstürzende Neubauten & Danielle de Picciotto – 12.11.2010 Divadlo Archa, Praha (naživo)
V průběhu uplynulých dvou dnů mohli návštěvníci pražského divadla Archa sledovat část z oslav po Puhdys nejslavnější německé kapely, která se právě až nyní se třemi křížky na fasádách pravděpodobně nejvíce přiblížila svému doslovnému překladu. Alespoň z mého pohledu na druhý, kapacitně omezený páteční večer, slibující „nestandardní“ podívanou, rozdělenou do tří bloků.
Jako první se představil industriální oslavenec, vzpomínající s klasickým vybavením (rotující řídele, kovové tyče, barely, bicí, ...) na čtveřici skladeb spojených s alby Silence Is Sexy (2000), Halber Mensch (1985) a Grundstück (2005), jehož filmovou podobu zachytila níže uvedená Danielle de Picciotto. No vzpomínající, resp. nevzpomínající si na texty hlavní protagonista Christian Emmerich alias Blixa Bargeld s ovladačem ke čtecímu zařízení byl snad tím jediným, co pro Einstürzende Neubauten bylo skutečně nestandardní. Zkrátka, smutnému pohledu na vrávorajícího principála v pěkně pivní břicho obepínacím obleku už chyběla jen mokrá skvrna na nohavicích. Přestože kapela hnaná baskytaristou Alexanderem Hackem odvedla během 45 minut vynikající výkon, do průměrného vystoupení je srazila - doufejme že nešťastná Bargeldova indispozice.
O to větší napětí stoupalo během půlhodinové přestávky na ohlášenou lídrovu one man performaci Rede/Speech. Tu odpočatý vypravěč polotrapných historek o náhodilé hudbě z cest propojil smyčkovou proměnou slov (Negativ Night) a slabik skrz mixážní pult, čímž vznikla zvláštní, až strach nahánějící zvuková stěna, která stejně pocit vyčpělého kabaretního umělce zcela neukryla.
Závěrečná část patřila dalšímu ze společných audio-vizuálních projektů (The Ship of Fools) manželské dvojice Alexander Hacke a Danielle de Picciotto, prezentujících skladby z jejich na 19.února chystaného debutového alba Hitman’s Heel. Směs balad, magických ozvěn, autoharfy, kytar a western-cikánských melodií doprovázel navíc bubeních Chris Hughes z The Fatal Shore, jejichž Phil Shöenfelt už téměř patnáct let patří k rezidentům našeho hlavního města. A snad právě on inspiroval nadějnou newyorskou umělkyni, spoluzakladatelku Love Parade a autorku páteční videoprojekce k plánované výměně Berlína za prostor v MeetFactory. Ač Hitman’s Heel mnozí "industriálové" v Arše asi nepřijali s nadšením a raději vyhlíželi 7. prosinec (Strategies Against Architecture IV), hodinové vystoupení příležitostného tria si na rozdíl od „třicátníků“ pamatuji ještě dnes.
Einstürzende Neubauten
Sonnenbarke, Seele Brent, Grundstück / November, Sand
Alexander Hacke & Danielle de Picciotto
Bikers Lullaby, Hickory Dickory Dock, Hitman’s Heel, Even further, Flowers, War, Ballad of the Lonely Fish, Rise and Converge, Time is passing
pátek 12. listopadu 2010
A.M.180 COLLECTIVE'S 7TH ANNIVERSARY P A R T Y #2 (MC Matrix, Praha – 10.11.2010 naživo)
Když před více jak šesti lety na strahovské 007 probíhal koncert dnes už "veleslavných" Liars, název A.M. 180 mě tehdy tak maximálně odkazoval k titulu jedné ze skladeb zařazených na albu Under the Western Freeway (1997, V2 / Lakeshore Records) kalifornských Grandaddy. Ačkoli členové této formace si navzájem zamávali někdy kolem roku 2006, tuzemským posluchačům se naopak prostředí AKTUÁLNÍ světové indie scény začalo díky výtvarníkům z A.M.180 Collective pomalinku, ale jistě přibližovat. Od roku 2003 dokázali např. do převážně pražských klubů nalákat přes dvě stovky za hranicemi uznávaných interpretů a skupin, založit DIY label Arty Maniac Discs, či objasnit termín Creepy Teepee.
Na středu večer nachystali do pražkého Matrixu malou oslavu svých sedmých narozenin, obsazenou právě po Evropě koncertující pětici zvučných jmen. Jako první se představila newyorská čtveřice Gary War (Greg Dalton), připomínající ranné k(j)ůrovce z budoucnosti, následovaná vzpomínkovou zápalkou pro nedávno zemřelého bubeníka dnes již „zkrácených“ Kanaďanů You Say Party. Tanečně punkových pětačtyřicet minut vystřídala trojice amerických hudebníků, stojících pravděpodobně vůbec za celkem slušnou návštěvností žižkovského klubu. Former Ghosts alias Freddyho Rupperta doprovázeli stejně jako na několika studiových nahrávkách na kytaru Jamie Stewart a vokál blonďaté čarodějnice jménem Zola Jesus. Té zase s vyhrazeným časovým prostorem ve dvou případech vypomohla multinstrumentalistka Angela Seo, která právě se Stewartem ozdobila jejich vlastním sloganem Xiu Xiu vrchol letošního narozeninového dortu A.M.180.
Po dramaturgické stránce uděluji akci podtrženou jedničku, cigaretovým kouřem otravujícím divákům patří čtyřka a pro opilou týnejdžerku, co mě navíc tím sajrajtem ještě popálila, plný počet – taky podtržený. A jak to bude s Freddym u nás dál? Skrz rostoucí fanynkovskou základnu není vyloučen osud šifry IAMX. Uvidíme. Ale doufám že ne.
Gary War - Police Water EP (11/2010, Sacred Bones Records)
You Say Party - REMIXXXX (9/2010, Paper Bag Records)
Former Ghosts - New Love (11/2010, Upset! The Rhythm)
Zola Jesus – Stridulum II (8/2010 Souterrain Transmissions)
Xiu Xiu - Dear God, I Hate Myself (2/2010, Kill Rock Stars)
Na středu večer nachystali do pražkého Matrixu malou oslavu svých sedmých narozenin, obsazenou právě po Evropě koncertující pětici zvučných jmen. Jako první se představila newyorská čtveřice Gary War (Greg Dalton), připomínající ranné k(j)ůrovce z budoucnosti, následovaná vzpomínkovou zápalkou pro nedávno zemřelého bubeníka dnes již „zkrácených“ Kanaďanů You Say Party. Tanečně punkových pětačtyřicet minut vystřídala trojice amerických hudebníků, stojících pravděpodobně vůbec za celkem slušnou návštěvností žižkovského klubu. Former Ghosts alias Freddyho Rupperta doprovázeli stejně jako na několika studiových nahrávkách na kytaru Jamie Stewart a vokál blonďaté čarodějnice jménem Zola Jesus. Té zase s vyhrazeným časovým prostorem ve dvou případech vypomohla multinstrumentalistka Angela Seo, která právě se Stewartem ozdobila jejich vlastním sloganem Xiu Xiu vrchol letošního narozeninového dortu A.M.180.
Po dramaturgické stránce uděluji akci podtrženou jedničku, cigaretovým kouřem otravujícím divákům patří čtyřka a pro opilou týnejdžerku, co mě navíc tím sajrajtem ještě popálila, plný počet – taky podtržený. A jak to bude s Freddym u nás dál? Skrz rostoucí fanynkovskou základnu není vyloučen osud šifry IAMX. Uvidíme. Ale doufám že ne.
Gary War - Police Water EP (11/2010, Sacred Bones Records)
You Say Party - REMIXXXX (9/2010, Paper Bag Records)
Former Ghosts - New Love (11/2010, Upset! The Rhythm)
Zola Jesus – Stridulum II (8/2010 Souterrain Transmissions)
Xiu Xiu - Dear God, I Hate Myself (2/2010, Kill Rock Stars)
Gary War - "Hollow Futures" Video (Stereogum Premiere) from stereogum on Vimeo.
úterý 9. listopadu 2010
beko▲BOX3 Witch House + OKKVLT
Včera stejně jako (od října 2009) každé jiné pondělí umístil francouzský net-label beko (Propergol y Colargol) na své stránky další volně dostupný titul, který po květnové jedničce a o měsíc mladší dvojce opět tak trochu vybočuje ze zavedeného singlového formátu. Pod názvem BOX3 zachytil aktuální letovou hladinku několika nováčků, vznášejících se výhradně na strojích vyrobených z bio-produktů.
Máte-li chuť, čas a výšky vám nikdy nedělaly problémy, pak si klidně tuto zdárně vyvedenou kompilaci rozšiřte o dalších téměř 250 uživatelů этого zvláštně-vzdušného prostoru.
1a) Mater Suspiria Vision - Immaculate Conception (Live at House of Witches)
1b) lll^◊^lll (Black Lodge Cave) - Are you Laura Palmer
2a1) d3thplaY - WYTCHHAUSNATION
2a2) d3thplaY - Above and Beyond (Cant Sleep d3thplaY RMX)
2b1) High Park - Childrag
2b2) High Park - Space Odyssey 2015
3a1) Residual Prophecy - Owlscape Tangent
3a2) Residual Prophecy - Regression Drkly
3b1) ZΘN (zOnE oF nOThiNG) - PK TK
3b2) ZΘN (zOnE oF nOThiNG) - ZONANOMALIE
\\\^◊^/// (of Mater Suspiria Vision) - Are you Laura Palmer? (Witch House Edit) from Cosmotropia de Xam presents on Vimeo.
neděle 7. listopadu 2010
Thread pulls – New thoughts (Osaka Recordings)
THREAD PULLS je dublinské experimentální duo, zařazované díky své aktuální lahůdce NEW THOUGHTS někam mezi post-punk Liars, Clinic a Factory Floor. Ač od roku 2004, kdy na značce Ninepoint Recordings vyšel první ze čtyř cd-r kapelu stále doprovázel bubeník Ed Kelly (Cap Pas Cap), debutové album už stojí pouze na jménech Gavin Duffy (zp, bas, trubka) a Peter Maybury (obal, bicí, syntet.). Zatímco služebně mladšího Duffyho (Karl Him, Electronic Sensoria Band) připomene už příští týden dlouhodobě odkládaný a tím více očekávaný MC/LP titul Haunted Light (Skinny Wolves Records) tamních Cap Pas Cap, Mayburyho hudebně-designérský život provázejí již od poloviny devadesátých let značky jako IMJ, Emigre, Fly, či pseudonym Hard Sleeper, pod kterým spolupracoval např. s labely Sub Rosa, Static Caravan a Fält.
THREAD PULLS to je spleť tanečně-hypnotické atmosféry, vyvolávané elektronikou, duchařským vokálem, příležitostně i trubkou, ale především výrazně těžkou baskytarou a bicími, kterou si pro svá společná vystoupení vynutili mj. No Age, These Are Powers, pořadatelé Oscillations Festivalu a dánští Thulebasen. Ano ti, co v rámci evropského miniturné povečeřeli s Iry také 13. září v berlínském lokálu White Trash.
01. How to talk (3:26)
02. Weight (2:52)
03. These new thoughts (4:17)
04. Starts / ends (3:37)
05. HhYy (3:37)
06. Sink and swim (3:34)
07. Dead heat (3:05)
08. Wake up (3:35)
09. Joujouka reminder (3:15)
10. No sound (3:41)
pátek 5. listopadu 2010
Anika – Anika (Invada Records / Stones Throw)
Anika, přezdívaná The First Lady of Invada je v Cardiffu studující novinářka (ESNA), aktivistka (The Innocence Project), promotérka a dcera berlínské buddhistky Annika Henderson, po jejímž neosudovém setkání s Patti Smith na Haldern Pop Festivalu (2003) přišlo další jménem Geoff Paul Barrow. A právě pilíř bristolských Portishead společně s dalšími členy znamenitého tria BEAK> poskytl znovuzrozené Nico dva týdny v SOA Studios a vlastní značku Invada Records, odkud v pondělí eponymní album upravených klasických skladeb s několika novinkami vyrazilo do světa. První ukázka v podobě digitálního singlu Yang Yang / Masters Of War se objevila již v polovině září a pochvalné reakce nepřicházely jen z okruhu pamětníků newyorské nové vlny osmdesátých let. Nirvána, která možná brzy ovládne i klubová pódia!!!+++++
1. Terry (Lynn Ripley aka Twinkle, 1964)
2. Yang Yang (Yoko Ono, 1972)
3. End Of The World (Sylvia Dee / Arthur Kent, 1962)
4. Masters Of War (Bob Dylan, 1963)
5. Officer Officer (Anika / Beak, 2010)
6. Sadness Hides The Sun (Eric Wolfson, 1966)
7. No One's There (Anika / Beak, 2010)
8. I Go To Sleep (Ray Davis, 1964)
9. Masters Of War (Dub version)
úterý 2. listopadu 2010
Happenstance – Happenstance (Mobeer)
Jedná se pouze o náhodu, či smutný dušičkový fakt, že po vložení desátého titulu značky Mobeer mi můj kopjůtrovej přehrávač hlásá "last cd"? Každopádně 3" eponymní mini album v nákladu 300 kusů ještě vyjít stačilo a co se autorů těchto šesti trojrozměrných elektro-akustických obrázků s ukrytými německými slovíčky týče, patří dle mého k tomu nejlepšímu, co jejich jednotlivé minulosti doposud vytvořily.
První z dvojice Happenstance je Karl Eden, který patřil k legendární lancanshirské undergroundové kapele tRANSELEMENt, začínající jako EleMenT. Ti vznikli v roce 1994 a až do doby jejich rozpadu (2005), resp. odhodu kytaristy a zpěváka Jaye Stansfielda na sólovou a indie-popovou (SAY) dráhu, se pohybovali mimo proudy, které by jejich pozoruhodná alba alespoň částečně zviditelnily. V současné době si však tvorbu neprávem opomíjených tRANSELEMENt můžete připomenout v remasterovaných a zcela zdarma dostupných verzích na jejich mezinárodních stránkách.
Druhým z aktérů této atmosferické tržnice podávané opět typicky na pivním tácku s ručně očíslovanou hnědou obálkou je Chris Stewart. Příležitostný vokalista The Boats a především ukrytá tvář projektu Need More Sources, disponující znamenitými názvy Shed (2009 Moteer) a Seo-ri (Cotton Goods) z letošního února (100 ks).
P.S. Vzpomínáme
1. Big Do's And Little Don'ts.. (3:21)
2. Go Tell It On The Molehills.. (2:15)
3. Knackered Tabernacle (3:00)
4. Even My Goosebumps Shivered (4:09)
5. The One Eyed King (3:18)
6. All Fish And No Chips (2:49)