Máme-li v čase vánočně rekapitulujícím vzpomenout některá z letos nejvíce posilujících jmen, pak by se určitě nemělo zapomenout na osvětimskou rodačku, která koncem devadesátých let stála u zrodu glasgowské kapely Hassle Hound. Přestože soubor dá o sobě občas i slyšet, a to prostřednictvím berlínského labelu Staubgold, zpěvačku Elu Orleans potkáte v současné době především jako sólistku. Debutovala v roce 2008 s neprávem opomíjenou deskou High Moon Low Sun (Setola di Maiale), po které si však tato lo-fi multiinstrumentalistka vše vynahradila u francouzské značky La Station Radar. Na následovníka chválou překypujícího Lost (2009) se čekalo až do letošního května, kdy se objevila stokusová edice kazet NEO PI-R (v současné době vycházející taktéž pod Clan Destine Records na 12“) a splitové překvapení s Dirty Beaches Double Feature (Night-People Records). Zhruba před měsícem uzavřela život free net-labelu beko (In The Night / Nocturne / Song For Beko After It’s Dead), ovšem hodláte-li proniknout ještě hlouběji, šáhněte po aktuálním titulu Mars Is Heaven (300 vinylů) do francouzského podzemí (La Station Radar / Atelier Ciseaux). Koncepční album postavené na sci-fi povídce amerického autora Raymonda Bradburyho Mars je nebe! (1948), zahrnující mj. předělanou skladbou polských punkerů Brygada Kryzys (Take My Hand, LP Cosmopolis, 1992) je pro mě zatím tím nejsilnějším momentem, které v Brooklynu usazená umělkyně doposud nahrála. Navíc na texty opatřené fotografii se seznámíte s historií její rodiny. Vynikající, vynikající, a to nejen jako dárek nejbližším!
A1. Black And White Flight
A2. Mars Is Heaven - Part One
A3. Planet Mars
A4. Take My Hand
B1. Mars Is Heaven - Part Two
B2. Into The Woods
B3. Falling
B4. Wonderful Us
Ela Orleans "Black and white flight" from la station radar on Vimeo.
Žádné komentáře:
Okomentovat