neděle 30. dubna 2017

Donaufestival #13 (28.04.2017 Krems an der Donau, AT)




V pátek byl v dolnorakouském Kremsu zahájen 13. ročník Donaufestivalu, který letos pod vedením nového uměleckého ředitele Thomase Edlingera provází slogan „Du steckst mich an“ (You infect me / You enthuse me / You make me sick).
Přestože po úvodním, víceméně oficiálním nezahájení a nově zavedených registracích na kapacitně omezená představení docházelo ke zbytečně zmatečným situacím, nelze k jeho pestrému programu, oproti předchozím létům, nic vytknout. Naopak, časově našlápnuté koncerty a performace nevytvářejí "hluchá" místa mezi jednotlivými akcemi a nově můžete navštívit Theory & Talks a utajené Stockholm Syndrome.
O první nezapomenutelný zážitek se ve Forum Frohner postarala původem z Dominikánské republiky v Berlíně žijící choreografka a tanečnice Ligia Lewis, odkrývající za doprovodu dvojice performerů (Jonathan Gonzalez, Thami Hector Manekehla) prostřední část triptychu Blue-Red-White "Minor Matter", zaměřenou na menšiny a emoce mezi láskou a vztekem. Pro mě bezpochyb nejsilnějších magnetem úvodního dne bylo vystoupení v sousedním Minoritenkirche, kam z Kolína nad Rýnem dorazil představit své aktuální album Narkopop spolumajitel minimal-techno labelu Kompakt Wolfgang Voigt alias GAS. Nacpaný kostel ze 13. století, doplněný z poloviny o židle, hovoří naprosto jasně.
Jednou z letošních novinek je projekt Stockholm Syndrome, o jehož místě a vystupujících se dozvíte až po úspěšné on-line rezervaci a příchodu na utajené místo. Tím pátečním byla jídelna Parkhotelu a brooklynský bubeník Greg Fox (Guardian Alien, Zs), experimentální pecka s nechtěným "workshopovým" prvkem.
Hlavní část večera se pak už situovala pouze do Messegeände, střídající (kromě instalací) prostory Stadsaalu a Halle2. Queer komunitu a do elektronických koláží zakomponované zkoumání latinskoamerických kultur naservíroval (a) Elysia Crampton (E+E), berlínskou klubovou scénu zase reprezentovali producent a jeden z tvůrců Janus Clubu James Whipple aka M.A.S.H a japonské gothic noise duo group A, nepřekvapující jen svým vizuálním maskováním. Před tímto nepřéhlednutelným zjevením se ještě zavzpomínalo na "zlaté" novovlnné časy, kdy v anglických hitparádách bodovaly "art-schoolové" hity Scritti Pollitti, které před čtyřiceti lety založil velšský songwriter Green Gartside.
Takže v krátkosti - skvělý úvod do "nového" Donaufestivalu, jehož sobotní, tedy den druhý, doprovázel už "bohužel"nadpis SOLD OUT. A vy se divíte?!

Ligia Lewis

Greg Fox


Elysia Crampton


Scritti Pollitti


M.E.S.H.


Tommi Tokyo (group A)

Sayka Botanic (group A)



čtvrtek 27. dubna 2017

GAS - Narkopop (Kompakt)




Pokud zítra vyrazíte do rakouského Kremsu, kde začne již třináctý ročník DonauFestivalu, tak rozhodně nepromarněte večerní návštěvu tamního Minoritenkirche. Tam totiž vystoupí kolínský experimentátor a jeden z nejvýznamnějších světových techno umělců, navíc nositel více jak osmdesáti přezdívek, Wolfgang Voigt (Mike Ink, Love Inc, Wassermann, Panthel, ...). Tentokrát coby GAS představí 3LP Narkopop, které v luxusní knižní úpravě (27x27 cm) s vloženou CD verzí, vydal v pondělí na spoluvlastněném labelu KOMPAKT. Přestože pod tímto pseudonymem jde teprve o jeho páté album (GAS - 1996, Zauberberg - 1997, Königsforst - 1998, Pop - 2000), tak ani tentokrát temně abstraktní nálady tamních lesů neopustil. Naopak. Cesta lesem č. 5, to je jedenáct meditativních kompozic, které s prorůstajícími techno beaty rýsují do těchto přírodních scenérií zvukové obrazce, viditelné pouze z hypnotických fotopastí NARKOPOPu. Zachytí a nepustí. FANTASTICKÉ, a to nejen po zdravém, ne-li zralém, časovém odstupu!!!  

A1. Narkopop 01 (04:26)
A2. Narkopop 02 (09:44)
B1. Narkopop 03 (03:50)
B2. Narkopop 04 (03:34)
B3. Narkopop 05 (06:03)

C1. Narkopop 06 (04:43)
C2. Narkopop 07 (08:40)
D1. Narkopop 08 (06:07)
D2. Narkopop 09 (07:02)

E1. Narkopop 10 (17:09)
F1. Narkopop 11 (16:17)

úterý 25. dubna 2017

The Caretaker ‎– Everywhere At The End Of Time (History Always Favours The Winners)




V průběhu, teď už vlastně necelých tří let, vydá nyní v Krakově usazený anglický experimentátor (a to nejen v oblasti hudební) Leyland Kirby šestdílnou kolekci, nazvanou Everywhere At The End Of Time. Pod jedním z jeho nejznámějších pseudonymů The Caretaker, tak jde o závěrečnou část zkoumání počátečních fází demence, které svým posluchačům vysvětluje prostřednictvím retrospektivních zvuků. První dvě etapy, resp. Stage 1 a Stage 2, můžete studovat už nyní. Záleží jen na vás, zda-li z modrých, nebo černých vinylů, popř. cestou virtuálních souborů. Každopádně vždy skrz Kirbyho značku History Always Favours The Winners.  

STAGE 1 (9/2016)
A1. It's Just A Burning Memory (03:32)
A2. We Don't Have Many Days (03:3)5
A3. Late Afternoon Drifting (03:30)
A4. Childishly Fresh Eyes (02:58)
A5. Slightly Bewildered                (02:01)
A6. Things That Are Beautiful And Transient (04:34)
B1. All That Follows Is True (03:31)
B2. An Autumnal Equinox (02:46)
B3. Quiet Internal Rebellions (03:30)
B4. The Loves Of My Entire Life (04:04)
B5. Into Each Others Eyes (04:36)
B6. My Heart Will Stop In Joy (02:41)


STAGE2 (4/2017)
A1. A Losing Battle Is Raging (04:37)
A2. Misplaced In Time (04:42)
A3. What Does It Matter How My Heart Breaks (02:37)
A4. Glimpses Of Hope In Trying Times (04:43)
A5. Surrendering To Despair (05:03)
B1. I Still Feel As Though I Am Me (04:07)
B2. Quiet Dusk Coming Early (03:36)
B3. Last Moments Of Pure Recall (03:52)
B4. Denial Unravelling (04:16)
B5. The Way Ahead Feels Lonely (04:15)

neděle 23. dubna 2017

ZAHRADNICTVÍ (Ferenčík): Rodinný přítel (režie Jan Hřebejk)


Zleva: Samuel Dudiman (aka Karlík, syn Ely a Otty), Johana Suchá (aka Jiřinka, dcera Emilky a Miloše) a režisér Jan Hřebejk (předpremiéra v českobudějovickém CineStaru 22.04.2017)



Píše se rok 1939 a gestapo zatýká trojici protifašistických odbojářů – majitele kadeřnického salonu Ottu (Jiří Macháček) a bratry Jindřicha (Martin Finger) a Karla (Karel Dobrý) Rohnových, sourozence sester Mařči (Sabina Remundová) a Emilky (Lenka Krobotová), jejíž manžel Miloš Pecka (David Novotný) provozuje ZAHRADNICTVÍ. Titulní název chystané trilogie, kterou na základě z 90% reálných postav stromu života scénáristy Petra Jarchovského, natočil režisér Jan Hřebejk.
První film, resp. úvodní díl s motivem motýla (ze živých květin českobudějovického Ferenčíka, obsazeného do role zahradníka, plus spolupracujících firem Dvořák & syn a Líbeznice) „Rodinný přítel“, přibližuje šest let života tří sester Brünnerových - Bedřišku (Klára Melíšková), Ottovu ženu Elu (Gabriela Míčová) a Vilmu (Aňa Geislerová), kterou v době zatýkání jejího manžela Jindřicha, odrodil jejich RODINNÝ PŘÍTEL a lékař Jiří (Ondřej Sokol). A aby těch trojek nebylo málo, vrcholí tohle naprosto zbytečně trapno-komickými prvky prokládané melodrama (ne)očekávaným tykáním, doražené návratem mrtvého Jindřicha. A protože podobně „pohřbení“ se dožívají věků nejvyšších, tak před následující tragikomedií DEZERTÉR (září 2017) a komedií NÁPADNÍK (prosinec 2017), uzavírající tento pro tuzemskou kinematografii mimořádný projekt (za cca 120 mega), si můžete dát "volné pokračování"v podobě legendárních PELÍŠKŮ, kde postavu „hlavního“ hrdiny Jindřicha ztvárnil nezapomenutelný Jiří Kodet.
Mnou doporučeníhodnou premiéru, osvěženou autentickým filmovým archivem, můžete ve vašich kinech zhlédnout již od 27. dubna 2017.