sobota 28. února 2009

Aaron Martin / Part Timer – Seed Collection (Mobeer)



Katalogovou řadu anglického sublabelu Mobeer (Moteer) rozšířil v polovině února svým mini albem Seed Collection kansaský multi-instrumentalista Aaron Martin. Tento, jak jej někteří hudebníci nazývají, zvukový sochař spolupracoval v období mezi řadovými deskami (Almond – 2006 a River Water – 2008) australského vydavatelství Preservation mj. také s Machinefabriek (Celo RecyclingType Records), či Sudan (HonestlyAndtheyfell Recordings). Šestici (21‘) excelentních melancholicko-abstraktních novinek propojujících praskavé, místy až vrzavě-smyčcové zvuky s kytarou, benjem, čelem a vokálem (Orchard) dotahuje k maximální spokojenosti druhé 3“ CD (22‘) s úpravami jednotlivých skladeb od klokana Johna McCaffreyho, známějšího spíše pod pseudonymem Part Timer, jinak též poloviny ambientně-experimentálních Clickits (Moteer). Po jeho eponymním debutu z roku 2006 (Mobeer), následujícím Blue (Flau) a celé řadě remixů, stojí v tvorbě Part Timer rozhodně za zmínku spolupráce s Anonymeye aka Andrew Tuttle, jejichž společné EP Silhouettes 3 se vloni objevilo na značce HellosQuare Recordings.
U příležitosti opět na pivním tácku servírovaných, a jak jinak než vyprodaných všech 275 papírových obálek Seed Collection, si mohou případní zájemci elektro-akustické tvorby pochutnat na bonusové trojici remixů Part Timer, uvolněných zcela legálně a zadarmo.

Nureyev (swan song mix)
Sand Garden (raked circle mix)
Seed Collection (dirty mix)

středa 25. února 2009

Mongrel - Better Than Heavy (Wall Of Sound)

J: Hele B, pamatuješ si na toho tlustýho a poďobanýho basáka jak hrál s AM v Atomicu?
B: Myslíš takovou tu mlaďoučkou nafoukanou prasečí hlavičku, co ráda ukazuje prostředníček?
J: No, tu. No tak si představ, že si založil novou kapelu.
B: Jako prasečí kapelu?
J: Ne pracečí. Normální. Hip-hopovou kapelu.
B: No a to je jako podle tebe normální?
J: No ….
B: No tak co je jako s tou kapelou?
J: No vona je to prej NEW INDIE SUPERGROUP!
B: Super co?
J: Jako superskupina, chápeš?

B: No to chápu, no a co jako?
J: No tak si představ, že Andyho Gunu …
B: jakou Gumu?
J: Ne Gumu, Gunu, Andyho Nicholsona jako, víš?
B: Jo, no a …
J: tak toho tam ještě doprovázejí Jon McClure z Reverend and the Makers, Drew McConnell z Babyshambles, Matt Helders z AM a Kareem Dennis alias Lowkey od Poisonous Poets.
B: No a to je jako dobrý?
J: Prej jo. Všichni říkaj že jo. No tak asi jo.
B: A už tu desku někdo seknul na net?
J: Nevim, EP The Menace tam už bylo před Vánoci, ale tohle má vyjít až koncem března u Wall Of Sound.
B: No tak to už tam bude. Jo a půjdeš v pátek na Plexis, Apple juice a E!E
J: Si normální?
B: Já jo, ty ne?

The Menace - Mongrel

úterý 24. února 2009

Bloc Party na Rock for People



Po „včerejšíchWhite Lies a Klaxons se u nás premiérově představí také londýnští Bloc Party, kteří dle neoficiálních informací mají dorazit na Rock for People.
Třetí singl One Month Off z loňského alba Intimacy vyšel před měsícem na značce Wichita.

pondělí 23. února 2009

Planet Festival 2009 - Tábor, letiště u Čápova dvora

Do konce března si můžete, pokud tedy uvažujete o táborském Planet Festivalu (5.-6.6.2009), pořídit vstupenky za 690 kč, které po tomto termínu vzrostou o celé dvě stovky a v den konání skonají na částce 1100 kč. Kromě před nedávnem již avizovaných Orbital, směřujících mj. také na „vyhlášený “ Sónar ve Španělsku, zavítají na letiště u Čápova dvora White Lies !!!!!!!!!!!!!!!!!!, Peter Bjorn & John, Humanzi, Baddies, Transglobal Underground, Sunshine, Tata Bojs, Skyline, UDG, Vypsaná fixa, Ohm Square, Southpaw, Sunflower Caravan, 100°C, Please The Trees, Vladivojna La Chia & Banana, Fake Tapes a aaaaaaaaaaaaaaaaa KLAXONS !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Na svém druhém albu se sice nevzdají producenta Jamese Forda, známého z předchozí nahrávky Myths Of The Near Future, ale hudebně asi značně obrátí, čemuž jaksi napovídají skladby Moonhead a Valley Of The Calm Trees.


Klaxons - Moonhead from Baked Not Fried on Vimeo.

Dead Heart Bloom (KEI Records)



Po rozpadu jemně rockově laděných Phaser (Washington DC) a následné spolupráci s Tone, si v roce 2005 založil zpěvák a multiinstrumentalista Boris Skalsky vlastní, víceméně folkově-experimentální (Beck?) projekt Dead Heart Bloom. Zcela „opuštěn“ (*) natočil alba Dead Heart Bloom (2006) a Chelsea Diaries (2007), po kterých znovuobnovil spolupráci s kytaristou Paulem Woodem pro chystanou EP trilogii, realizovanou vloni na jejich vlastním labelu KEI Records. Kytarové Fall In, bluesově-rockové Oh Mercy a silvestrovské In Chains, navazující na původní experimenty, pořídíte včetně obou alb za několik málo stále posilujících dolarů, či jak už to tak dneska chodí, zcela zdarma a to i s texty.
V současné době základní dvojici brooklynských Dead Heart Bloom doprovázejí navíc baskytarista Nathan Goheen s bubeníkem Johnem Hadfieldem a jako malou návnadu přijměte režisérskou práci Michaela DeChanta ke skladbě Wish It Well (Chelsea Diaries).
Díky za krásnou trpělivost.

Wish It Well


* Gregg Hudson, Simon Ley, Paul Wood, The Sunrise Quartet

pátek 20. února 2009

U2 - No Line on the Horizont (Interscope Records)



Zrají-li některá alba s každým jeho dalším poslechem jako vína, pak v případě letošního ročníku U2 půjde pravděpodobně o (další?) výjimku. Z jedenácti „novinek“ podepsaných producentskou trojicí Brian Eno, Daniel Lanois a Steve Lillywhite, které mě sice hned napoprvé dohnaly až k navlečení propašovaného trika z evropského turné The Joshua Tree s výkřikem o konečně pořádné desce tohoto irského čísburgru, mi nyní zůstala už jen výborná a na taneční parket vyzývající Magnificent a ještě tak Being Born, Cedars of Lebanon a titulní No Line on the Horizont. Typicky se opakující Edgovka s o Nobelovku usilujícím vokálem pana V(F)oxe nevnášejí do jinak slušně se jevící nahrávky (3/5) žádné výrazné změny a stejně jako v předchozích případech kapelu spíše nechávají plácat ve stojatých vodách.
Určitou atraktivitu můžete získat snad jen Box formátem obsahujícím kromě digipacku také DVD s filmem Antona Corbijna Linear a až tak trošíčku propagací zavánějícím „sporem“ o na albu použitou fotografii, jejímž autorem je japonský umělec Hiroshi Sugimoto. Originál naleznete na pětačtyřicetiminutovém jednoskladbovém CD Specification. Fifteen, které si na vlastní značce 12k vydal newyorský designér a fotograf Richard Chartier s Taylorem Deupreem, spoluzakladateli sublabelu Line. Tři roky starý a zároveň uklidňující „pohled“ do bezpečí pořídíte za jednu libru např. zde. Tohle smysl už dává …

úterý 17. února 2009

SALEM – Water EP (Merok Records)



Během překvapivě slušného úvodního dílu o drogově závislé dvojici kriminalistů, pátrajících po pachateli série rituálních vražd (Ďáblova lest – ČT1), se mi vybavilo romantické setkání dvojice Heather Marlatt (NYC) a John Holland (Michigan) v jedné středoškolské knihovně, jejichž černé myšlenky odráželo společně zapadající slunce do hladiny okolních jezer. Nepříliš odlišně „náhodné“ setkání v Chicagu s Jackem Donoghuem, odstartovalo první hudební pokusy nového projektu Heather Marlatt (ex-Golden Carriage) Salem, inspirovaného místem "soudní" likvidace čarodějnic na konci 17. století (Massachusetts).
V uplynulém roce jim vyšly dva dnes již nesehnatelné (?)(!) CD-R (Salem, FuCKT) po pěti $ na texaské značce DISARO, kanadská postavička spojovaná se Summer Lovers Unlimited Patrik North si je vypůjčil na vlastní label Acephale (7“ EP Yes, I Smoke Crack) a zároveň doporučil Merok Records (Klaxons, Crystal Castles, Telepathe, The Teenagers). Odtud vzešla v prosinci i jejich doposud nejsilnější nahrávka Water EP s orgasmovou Whenusleep, uzavírající tento čtyřskladbový 7“ v barvě červené.
Přestože Salem nikterak (zde nejspíš záměrně) nestojí o publicitu, živá vystoupení a kvalitní nahrávky, jejich styl připomínající Cocteau Twins hrající na 80’s syntíky My Bloody Valentine v zajetí okultismu se šíří jako Klausova chřipka. Doufám, že v tomto případě Vašek opět nezklame a Salem nezačnou třeba vraždit. To by se pak taky zase mohly začít pomalinku upalovat "čarodějnice".

pondělí 16. února 2009

Railcars, Islands, Trouble Vs Glue – Praha, Klub 007 (14.2.2009 live)



Díky více jak hodinovému vystoupení montrealských Island, odstartovali sobotní večer na Sedmičce Trouble Vs Glue hlouběji před osmou, čímž mému pozdně-obvyklému příchodu předvedla tato lo-fi-electro dvojice z Říma pouze odchod z pódia. Nepříjemný (?) úvod mi však záhy bohatě nahradil svým „kytarovým“ setem Aria C Jalali alias Railcars, kterého v Praze doprovázela dvojice Navid Nakhaee (elektronika) a Fez Adel (VJ). Sympaticky zanedbaný performer ze San Franciska, transformující vokální vyjádření přes megafon, představil v půlhodinově našláplém setu novinky z chystaného EP Cathedral With No Eyes a téměř kompletní loňské 7“ EP Cities vs. Submarines (Gold Robot Records), na němž najdeme též Bohemia Is Without A Sea, inspirovanou předchozí návštěvou naší metropole. Přestože asi většina návštěvníků na Strahov vyrazila kvůli headlinerům z Kanady, sklidili Railcars vřelého přijetí, za nímž nevidím jen zdarma nabízený a rukou ACJ pomalovaný CD-R, obsahující všechny skladby ze zmiňovaného sedmipalce plus demoverze z očekávané novinky.
Následující image-indie-pop Islands byli pro mě už jen skvělým dojezdem valentýnských Railcars, i když třeba takové Pieces Of You, J'aime Vous Voire Quitter a především poslední před trojicí přídavků Swans (Life After Death) jsou chytlavky vychytaně vychytaný.

-The Life Of Saint Edmund (Ponds)
-There Is Ice, It Is Blue
-Castles
-Bohemia Is Without A Sea
-The Cathedral With No Eyes
-Kids In The Street
-Smokestack City Arises
-Saint Are Waiting For Me
-Concrete Buildings

No a takhle zněli Railcars o týden později v Paříži

pátek 13. února 2009

Solid Gold – Bodies Of Water (Solid Gold Music)



Po téměř osmileté plavbě míjející vraky Air, Kraftwerk, The Knife (debutové album Fever Ray už 18.3.2009 - Rabid Records), Zoot Woman a mnoha dalších, se minnesotské kocábce Solid Gold konečně podařilo zdárně zakotvit u pevných břehů, a to s vynikajícím opusem Bodies Of Water. Počáteční až temně rockové představy zmizeli už s odchodem původního bubeníka v roce 2002, nastoupila analogová elektronika, samply a trošku naivní nahrávka Out of Your Mind EP (Pills and Lights, Wait 'em out, Enemy, Heroin and cinnamon, Snake charmer 6.Out of your mind), vydaná v Británii na značce Moseley Sounds Recordings (2004). Melancholicko-popově myslící záplata rozšířila kapelu opět na trio, první „velký“ úspěch zaznamenali na islandském festivalu Airwaves, resp. na jeho londýnské části a začátkem loňského roku představili „zázračné“ Solid Gold EP (Bible Thumper, Who You Gonna Run To?, Get Away, Who You Gonna Run To? - MGATP remix, Bible Thumper - WOTLIE remix, Who You Gonna Run To? - MGATP remix), následované v létě skutečně excelentním Bodies Of Waters. Produkce se ujal kytarista a zpěvák dnes již neexistujících indie-rockerů 12 Rods (V2) Ryan Olcott, kterého na čtyřicetiminutové nahrávce doplňuje řada dalších spoluhráčů, z nichž Shon Troth (kyt.) společně s Adamem Petersonem (bicí) vypomáhají základní "multiinstrumentální" trojici Zachary Coulter (zp.), Matthew Locher a Adam Hurlburt na koncertních pódiích.
Pomalinku přiškrcované úchylné tempo Bodies Of Waters a „zavádějící“ singl Get Over It / Who You Gonna Run To? (MGATP remix) naleznete od ledna také v distribuci Rough Trade, čímž desetiskladbový digipack automaticky zařazuji do LP 2009, kde v mém osobním žebříčku přeskočil doposud favorizované novinky AC, AATJ a FF.

1.New Kanada
2.Armoured Cars
3.Get Over It
4.Bible Thumper
5.Calm Down
6.Neon Rose
7.Those Who Go
8.Synchronize
9.Just Like Everyone Else
10.Who You Gonna Run To?




středa 11. února 2009

Pete Doherty - Grace/Wastelands (Parlophone)



Nuda, nebo jenom zdání z dema? Šestnáctého března dvanáct (v Japonsku plus Don't Look Back) novinek, bonusově dokonce i s DVD doprovodem, o týden dříve pilotní a celkem povedený singl Last of the English Roses s béčkovými Don't Look Back (7“) a Through The Looking Glass (CD). Ač se jedná o Dohertyho oficiálně první sólové album, na jeho (Olympic Studios v Londýně) nahrávání se kromě Grahama Coxona (Blur), Dot Allison, Carl Barâta (The Libertines, Dirty Pretty Things), Wolfmana (Peter William Wolfe, společný singl For LoversRough Trade 2004) a producenta S. B. Streeta (BabyshamblesShotter‘s Nation, The Smiths, Kaiser Chiefs) podílel i zbytek Babyshambles. O obal alba se opět postarala Francouzka Alizé Meurisse.
Jo jo, Jonesovo (The Clash) The Libertines (Rough Trade) už Péťa (není P jako P) asi (určitě) nikdy nepřekoná.

1. Arcadie (dříve Arcady)
2. Last of the English Roses
3. 1939 Returning
4. A Little Death Around The Eyes (spoluautor Carl Barat)
5. Salome
6. Through The Looking Glass
7. Sweet By And By
8. Palace Of Bone
9. Sheepskin Tearaway (zp., spoluautorka Dot Allison)
10. Broken Love Song (zp., spoluautor Peter Wolfe)
11. New Love Grows On Trees
12. Lady, Don't Fall Backwards

Last of the English Roses


Arcadie


1939 Returning


Salome


Through The Looking Glass


Palace Of Bone


Sheepskin Tearaway


New Love Grows On Trees

pondělí 9. února 2009

Modicum of Silence (NETlabel)



Předem upozorňuji potenciálního čtenáře, resp. posluchače, držícího se pravěkého hesla „Stahování zabíjí“ (dodnes některé kultury upřednostňují zabíjení před stahováním), že následující odkaz může vést ke značnému poškození jeho morální a duševní existence.
Případné následky vyřizují zakladatelé NETlabelu Modicum of Silence Nic Ross (gotikplage, Grumblecake, Telemetrics) a Kevin McCraney (RADIODOOM, Telemetrics) z Ohia.
Děkuji za pochopení.

zde Modicum of Silence

Planet Blue

neděle 8. února 2009

Hlídač č. 47 (Guard No. 47) – Filip Renč (ČT, Falcon 2008 – film)


Mírné odklonění od románové předlohy Josefa Kopty a první filmové adaptace Josefa Rovenského, dokončené v roce 1937 Janem Svitákem, přineslo minulý týden na výročních cenách Českého lva novému snímku Filipa Renče Hlídač č. 47 celkem pět nominací. Na vyhlášení výsledků si sice budeme muset počkat až do soboty 7. března, ale již dnes mohu mnohé diváky ujistit, že se jedná o jeho doposud nejlepší (7.) celovečerní práci.

Dramatický příběh vojenského invalidy, poznamenaného sebevraždou snoubenky a hrůzami 1. světové války, se odehrává ve dvacátých letech minulého století v Krušných horách, kam přichází se svou ženou (sestrou …) na místo hlídače do strážního železničního domku, tzv. vechtrovny (der Wächter, dnes der Wärter – hlídač).

Představitel hlavní role Karel Roden (hlídač Douša) s Vladimírem Dlouhým (kostelník Bártík) svým excelentním výkonem dali vzpomenout na dnes snad již nenahraditelnou starou hereckou gardu a objevem roku se v roli hrobníka Ferdy u mě zapsal Václav Jiráček, jehož scény s bratislavskou herečku Lucii Siposovou (Anička Doušová, Františka) mu budu závidět ještě hodně dlouho.

Nevěru, nenávist, násilý a řadu dalších filmen protkaných negativních elementů podporuje vynikající autorská hudba Zdeňka Škorpíka, nahraná se členy České filharmonie a orchestru Českého rozhlasu, doplněná o vokál Nadji Wepperové.

Renčův Hlídač č. 47 je nad očekávání velice silným zážitkem držícím napětí až do samého závěru, který vedle Karamazovců, Venkovského učitele a Kdopak by se vlka bál považuji za nejlepší domácí snímky uplynulého roku.

Nominace:
Kamera - Karel Fairaisl
Střih - Jan Mattlach
Zvuk - Zdeněk Taubler
Hlavní mužský herecký výkon - Karel Roden
Vedlejší mužský herecký výkon - Vladimír Dlouhý

pátek 6. února 2009

Railcars, Trouble vs Glue, Islands – 14.2.2009, Praha (Klub 007)



Kromě mnoha naší zemi obcházejících samozřejmostí (a naopak), naleznete v třicetitisícovém městečku Nelson na severozápadě Anglie malé a roztomilé indie vydavatelství Filthy Little Angels, kde mezi řadou pestrobarevných vinylů a prý končícího CD formátu (tak je nabízejte za desetinu a uvidíte ten prodej!) pořídíte také hromadu hudby zcela zadarmo. No zadarmo, musíte si kliknou myší, takže nějaké úsilý to přeci jen stojí. Jinak americkou část vydavatelství, pojmenovaného dle části textu skladby The Sweetness Lies Within (Breaking God's HeartToo Pure 1998) kdysi výtečné londýnské kapelky Hefner, lze navštívit v Los Angeles.
Ale zpět k „oprašovaným“ drážkám. Pod označením Angel 016 tu přesně před rokem vyšlo v nákladu 200 kusů debutové čtyřskladbové do modra zabarvené 7“ EP Postmodernism! mladého a dle mého i velice nadějného performera ze San Franciska, prezentujícího se jako car-ee-uh see ja-lawl-ee, pardon Aria C Jalali. Během dubnového turné s Handsome Furs (20.4.2009 Žilina) přijal pseudonym Railcars, pod kterým opět s řadou kamarádů sestavil následující EP Cities vs. Submarines s pěti novinkami, tentokrát v pětistech výliscích na značce Gold Robot Records (Bonnie Prince Billy, Panther = 27.3.2009 Praha, 007). Oproti „vyklidněnému“ The Strokes / The Cure předchůdci Postmodernism!, se na výsledku nahrávky značně odrazila spolupráce s Jamie Stewartem z Xiu Xiu, nasměrovaná projekt více do electro-(alternativního)popu.

Bohemia (with a sea)


Na nadcházejícím evropské turné, začínajícím 11. února v Římě, je doprovodí tamní electro-experimentální duo Trouble vs Glue (Toni Trouble, Maru Glue) vydávající na kazetovém labelu No=Fi recordings (Death with Fanfulla 2007) a na společném koncertě v Praze podpoří stále popovější a z trojice asi i nejznámější Islands (ANTI- Records) z Montrealu, jejichž historie šahá prostřednictvím Nicholase Thorburna (Nick Diamonds) až k vynikajícím The Unicorns (Alien8 Recordings).
Na koncert, kde by snad Railcars (Aria C Jalali, Navid Nakhaee, Fez Adel) měli nabídnout aktuální Cathedral With No Eyes EP, vás zvou (250 kč) díky svému jménu také s Kalifornií spjatí A.M. 180 Collective, které pro změnu inspirovali první studiovkou Under the Western Freewary (V2 1997) dnes stejně jako Hefner nefunkční Grandaddy, jejichž skladba A.M. 180 nahradila původní název Rocket Like a Hurricane.

úterý 3. února 2009

dné - Talking With Crayons EP / Lichens (5.2.2009 A Studio Rubín, Praha)



5. února se v pražském A Studiu Rubín zastaví podivný lišejníkovitý patvor Rob Lowe z Chicaga. Ač se nejedná o představitele slavných Outsiderů (Francis Ford Coppola) a ani Eliášova ohně (Joel Schumacher), pořádající Silver Rocket (180 kč) určitě potěší všechny příznivce Kranky Records, kde mu pod pseudonymem Lichens již vyšla alba Psychic Nature Of Being (2005) a Omns (2007).



Bývalého spolupracovníka TV on the Radio a čtvrtiny Singer (Drag City), který vloni mj. přispěl také remixem na vinylové dvojalbum Koena Holtkampa Field Rituals (Type Records), doplní ve čtvrtek večer velice příjemný ambientní venkovan dné, jehož aktuální debutové EP Talking With Crayons nabízejí volně ke stažení mine, all mine! Records a Starcastic!!!
Fantastic!!

neděle 1. února 2009

Rain Music vs. Sigur Rós - We Play Endlessly

Vždycky když někde slyším nějaké ty komické mainstreamové postavičky hovořit o nepostradatelnosti jejich velké, silné a dle jejich retardovaného přesvědčení snad i všemocné vydavatelské firmy, šáhnu pro uklidnění tam, kde takové, jako uvádím pod obrázkem, zařazují mezi … I když … trošíčku se hošánci začali snažit a včera přibalili k vydání The Independent CD Sigur Rós - We Play Endlessly, které si ovšem můžete, pokud tedy vlastníte následující tituly, vyrobit doma taky.
Ba Ba Ti Ki Di Do (EP), Takk…, Hvarf-Heim, Með suð í eyrum við spilum endalaust (Hoppípolla, Inní mér syngur vitleysingur, Saeglópur, Gobbledigook, Í Gær, Fljótavík, Hafsól, Heysátan, Ti Ki)

Dáváte-li ovšem přednost „upřímnější“ a nízkonákladové tvorbě a zároveň vyžadujete nějaké to pohlazení vyklidněným „electrofolkem“, vezměte třeba net-labelem Rain Music francouzského hudebníka a autora všech jeho obalů Gabriela Hernandeze (GoGooo, Simagrée, SOL III, MIYAGOOO), kde se letos a navíc (také) zdarma stačili již prezentovat svými novinkami Terje Paulsen - Landform, Miyachan Akichan - Lucky Star a Beddoes – Bledington.



Věřím, že výrok Vladimíra Kočandrleho, ředitele české pobočky EMI bude jednou zdobit náhrobky všech podobně nenažraných a zároveň nesoudných Maxi-Super-Extra labelů:
„Vydávání alb není sranda, obsahuje mnoho otravných kroků. Firma je servisní organizace. Je iluze, že by si umělci mohli zajišťovat distribuci sami“.