středa 30. ledna 2008

Port-Royal Tour 2008 - Flared Up (remixed)


Téměř na den přesně se po roce vracejí do vídeňského Rhizu opět těsně před vydáním desky, tentokrát remixové Flared Up (Resonant) v nákladu 1000 kopií, janovští Port-Royal, jejichž vystoupení, navíc bez vstupného, pro mě vyčarovalo jeden z nejsilnějších hudebních zážitků loňských měsíců. Až na jednu doposud nevydanou nahrávku najdete na „novince“ skladby pocházející z debutového alba Flares (5/2005), které bude od zítřka až do 1.4.2008 volně stažitelné na jejich oficiálních stránkách.
Port-Royal vydávají na anglickém labelu, tamní premiéru si odbydou až 8.února v rámci magického festivalu The Synergy Projectu v Londýně, kde se na Main, Blue, Deep Blue, Red a Cream pódiích prostřídá zhruba padesátka zajímavých projektů (15-17£).

A teď pozor! Milým překvapením pro všechny mořeplavce plujícím k jihu bude 12. dubna linecký Stadtwerkstatt, kde si dají zastávku (znovu) Tupolev a …….Port-Royal!!!!!!!!!
Tady teď už nikdo neváhejte!!!!
Jo, a jen tak mimochodem, 24.2. se ve stejných prostorách objeví LVMEN.


Flared Up - Port-Royal Remixed (digipack)

1. Mohn f/r port-royal (F.S. Blumm remix) (previously unreleased track)
2. Jeka (Fizzarum remix)
3. Spetsnaz (destroyed by Stafraenn Hakon)
4. Karola Bloch (Manual remix)
5. Jeka (Judith Juillerat remix)
6. Flares pt.2 (d_rradio remix)
7. Flares pt.3 (Televise remix)
8. Karola Bloch (Dialect remix)
9. Spetsnaz (Skyphone remix)
10. Flares On The Water (Minamo remix)
11. Karola Bloch (OPN remix)
12. Stimmung (Ulrich Schnauss remix)

úterý 29. ledna 2008

The Death Set, Gaffa, Po kundě ti upadne péro

Po kundě ti upadne péro, aneb ukázku radikální tendence současného českého videoartu v desetiletém kině Aero z pohledu Marka Thera (Vyndám tě a ve vzduchu tě rozsekám) a přátel, můžete navštívit 23. února a pokud patříte k rychlejším, tak do 14.2. chytnete v barových prostorách výstavu 33 plakátů domácích autorů (Vaca, Ziegler, Teissing,…) k filmům velikánů světové kinematografie, která vznikla za podpory filmové galanterie Terryho ponožky.

Po koncertě baltimorských The Death Set mi p..o upadlo málem taky. Ač trojice sestoupila s aparaturou na parket, jak je obyčejně jejich zvykem a strahovskou Sedmičku tímto tahem mazaně, i když stále mizerně zaplnili a během dvacetiminutového vystoupení si zařádili jako Katrina v New Orleansu, bylo toho (nejen) pro mě málo. Mají dvě skvělá EP čítající 29 minut, k tomu je na duben ohlášené debutové album s osmnácti skladbami na rockové odnoži Ninja Tunes Counter Records a oni se takhle vytáhnou. Umělecké vyjádření? Snad. O pět minut delší set odehrála předskakující táborská Gaffa, která sice nabyla tolik punk, ale za to více srdce. Díky za sam…..u.

Útěchou a vnitřním vyrovnáním se mi vyniveloval volný vstup a The Death Set hnusná trička, za který jsem aspoň nic neutratil. A to jsem si chtěl udělat radost.

pátek 25. ledna 2008

Planivaar - Jigsaw


Když si někdy v roce 2005 Mark Lippet začal doma tak trošku uklízet a chtěl vyhodit krabici plnou rodinných kazet, přiletěla myšlenka, což si ještě něco schovat do kompu. A tak stahoval a stahoval, přimíchával klávesy a kytaru a v květnu ’06 se na Earth Money Productions objevilo dvacetiminutové volně stažitelné album The Orang Baloon. Pozitivní ohlasy vyvolaly u Marka alias projektu Planivaar takové energie, že stihl v uplynulém roce vydat další desku nazvanou The Yellow Square (Split Remur Recordings) nedaleko vzdálenou

MÚM, či The Animal Collective a krátce před Vánoci minialbum The Green Boat (Make Mine Music) se základem natočeným na jeho loňském a zároveň prvním živém vystoupení.
Utekl zhruba měsíc a Planivaar přichází s opět doma vyčarovaně učarovanou dvanáckou novinek (jinak #6 na Split Femur Recordings) Jigsaw, jejíž elektronicky unášející oblaka vrhají na posluchače (jako na mě) chladné a temné stíny, střídající teplé sluneční paprsky, připomínající dnešní jarně-lednové odpoledne.

Někdo dává Beltine, jiný Morenu, já upřednostňuji Jigsaw.

úterý 22. ledna 2008

Coldplay - Viva la Vida or Death And All His Friends (Parlophone) - Acoustic - 10 years


Přesně před týdnem a deseti lety se poprvé představila čtyřčlenná kapelka Starfish, dnes všem dobře známá jako Coldplay, která na svých stránkách dnes poskytla raritní dáreček v podobě skladby Careful Where You Stand. Ta vyšla společně s Yellow (acoustic version from Jo Whiley’s Luchtime Social), Sparks a See You Soon jako šestnáctiminutová příloha nedělního The Independent 29. října 2000 v nákladu 2 tisíc na CD Coldplay – Acoustic. Originální verzi najdete na čtvrtém (u Parlophone druhém) singlu Shiver (Ken Nelson), doplněném o For You a také na japonském debutu Parachutes.

V současné době Coldplay dokončují pod producentským dohledem Briana Ena práce na čtvrtém jedenáctiskladbovém albu Viva la Vida or Death And All His Friends (Parlophone), jehož název (Ať žije život) je inspirován mexickou malířkou Frida Kahlo a které se má v délce 43 minut objevit v Británii 12. června. Předcházet mu bude singl Violet Hill, který společně se skladbou A Spell A Rebel Yell vyjde také jako příloha NME 7.5.2008 na 7".

A pokud budeme všichni moc hodní, tak se tu, i když s maličkým zpožděním, možná zastaví v rámci plánovaného turné. Prozatím je známý jen termín kanadského Pemberton Festivalu (25. - 27.7.2008).

Life in Technicolor
Cemeteries of London
Lost!
42
Lovers in Japan/Reign of Love
Yes
Viva La Vida
Violet Hill
Strawberry Swing
Death and All His Friends


pondělí 21. ledna 2008

Current 93 - Black Ships Heat The Dancefloor

David Tibet chtěl modrým 12“ Black Ships Heat The Dancefloor (Durto / Jnana) (1000 ks) překvapit už pod vánočním stromečkem, ale technika se asi ubírala opačným směrem než všechna ta přáníčka, a tak až dnes se na svět prodralo remixové EP skladeb, pocházejících ze dva roky starého alba Current 93 – Black Ships Ate the Sky (Durto).

O první sranu se postaral australský producent, zpěvák a skladatel James Georgie Thirlwell, který od osmnácti funguje v Berlíně také jako Foebus, Clint Ruin, či Frank Want a jehož schopností využili např. The The, Front 242, Nick Cave a Marc Almond. Zde zremixoval skladbu Black Ships Ate The Sky v krátké (3.56) a delší (5.38) verzi.

Na B straně najdete opět Black Ships Ate The Sky, ovšem ve společnosti s The Beautiful Dancing Dust s hostujícím Anthonym ( & The Johnsons), které si dle vlastního vkusu upravili sanfranciští elekro-experimentální Matmos (M.C. Schmidt, Drew Daniel). Povšiml si vůbec někdo jejich jmen na deskách Vespertine a Medúlla islandské divoženky Björk?

22ti minutová nahrávka se má v brzké době objevit také na CD, doplněné o DVD v režii Cam Archera (Wild Tigers I Have Known).

A kdo bude letos místo Tibeta a Matmos na DonauFestivalu?

neděle 20. ledna 2008

Please The Trees s Lion Prayer v Solnici (ČB)


Britský hudební měsíčník Q uděluje 5 červených velice střídmě a vloni se mohli z tohoto maximálního ohodnocení radovat snad jen Arctic Monkeys, Sigur Rós (dvd) a Arcade Fire. A právě poslední jmenovaní společně s dalšími, ale o nějaký ten rok staršími najdete pod lavinou (Lada) zimního 3D Lion Prayer (Absent Hour Records), které v pátek přivezli do českobudějovické Solnice představit táborsko-pražští Please The Trees. Oproti středečnímu křtu v Paláci Akropolis sice chybělo smyčcové kvarteto a albové KGL trio vokalistek, ale i tak nabídli zhruba stovce příchozích svou nádherně syrovou podobu, která by určitě dostala i dav čekající In Rainbows. Až na pár „odborníků“ uznávajících nic víc než originál si myslím, že útulná Solnice byla svědky dokonalého vystoupení kapely, které pět hvězdiček za předvánoční Lion Prayer určitě náleží a věřím, že z domácích už je letos těžko někdo trumfne (toť výzva!).

V úvodu večera si 45 minut vybrali post-rocková C (hádej odkud), v čele s Patrikem Kučerou, stojícím také u zrodu Lion Prayer. Tohle album prostě musíte mít!!! Ale chvátejte, údajně se jich vylisovalo pouze 300 kusů.

úterý 15. ledna 2008

The Declining Winter - Moteer Remixes (Mobeer)

Mojim prvním dárečkem LP 2008 je pozdrav na „použitém“ pivním tácku s přilepeným 3“ CD sublabelu Moteer, zde zastoupeného svými interprety, remixující skladbu Yorkcitythree pocházející z výtečného 7“ The Future Sound of Hip Hop part 1 and 2 projektu The Declining Winter. V úvodu Five Declining Winter Remixes (Mobeer Records) vás přivítá japonský tvůrce filmové hudby, klipů (Iris Piers) a spolumajitel značky Flau Yasuhiko Fukuzono alias Aus, jehož páté album Curveland nesmí chybět nikomu, kdo miluje ambientní elektrofolk Moteer Records.

Ze stejných zeměpisných končin jako Aus přišel do Berlína i lehce najazzlý El Fog (Masayoshi Fujita), s v březnu vyčarovanou deskou Reverberate Slowly, kterého na třetím mixu střídají The Boats (Andrew R. Hargreaves = Beppu, Graig Tattersall = The Remote Viewer), vystupující za pomoci Esker také pod názvem The Sea. Jako The Boats včera vydali na vlastní značce Our Small Ideas v nákladu 200 ks dvanáctiskladvový CD-R, pojmenovaný jednoduše Our Small Ideas, obsahující video Raidrops Remain.

Poslední dvě jména přiskákala z Austrálie a jsou jimi polovina The Clickits (Jonny) Thendof otevírající Moteer se svým 12“ a Part Timer remix (John McCaffrey), uložený už na 3“CD limitce (50ks), která byla součástí 7“ The Future Sound of Hip Hop part 1 and 2. V současné době Part Timer spolupracuje s američanem Aaron Martinem, připravujícím druhé album River Water (Preservation).

Avšak ani Five Declining Winter Remixes není připraveno o překvapení. Tím je v tomto případě možnost stažení pěti remixů (48 MB), z nichž Epic 45, The Remote Viewer a Northstation najdete na předešlé „padesátce“ a dále doposud nevydaný Bracken remix a osobní předělávku The Declining Winter.

Borec na konec? Ne,ne. Tohle jsou borci na začátku roku 2008!

pondělí 14. ledna 2008

Control DVD (Anton Corbijn)


Německou premiéru si Corbijnův filmový debut Control odbyl 4. ledna v Berlíně, šestnáctého ve středu pronikne stejná atmosféra prostřednictvím Die FM4 Kinopremiere do vídeňského Filmcasina, no a pokud všechno dobře dopadne, tak se nějaká ta kopie roztočí i 13. března díky Aerofilms v našich kinosálech. Kdo však nechce čekat a zároveň míní se ubírat legální cestou, nechť vyhlíží datum 11.2.2008, kdy Momentum Pictures tento dvouhodinový snímek nabídnou na DVD i s bonusy, které v kině těžko uvidíte.

Ať žijou Joy Division!!!

neděle 13. ledna 2008

The Rascals - Out of Dreams EP


Pokus č.1

Indie-rocková pětice The Little Flames , ač měla za sebou teprve necelé tři měsíce fungování, vydala v únoru 2005 u Deltasonic Records singl Goodbye Little Rose / Things That Make The Morning Call, následovaný v červnu Put Your Dukes Up John. Na další nahrávku Isobella se dostalo až v březnu loňského roku, tedy krátce před rozpadem The Little Flames, kdy se už zhruba půl roku mluvilo o odtržení jádra Kane, Edward, Mighall a sólové dráze zpěvačky Evy Petersen.

Pokus č.2

První náznaky přátelství The Little Flames s Arctic Monkeys mohla mnohým napovědět již CD verze singlu Leave Before The Lights Come On (8/2006) z debutového alba Whatever People Say I Am, That’s Chat I’m Not, zařazením předělávky Put Your Dukes Up John a Milesovou účastí na nahrávání závěrečné 505 z dvojky Favorite Worst Nightmare.

Miles Kane (kyt., zp.), Joe Edwards (bas. kyt.) a Oreg Mighall (bicí) se jako The Rascals publiku představili vloni v červnu v Cardiffu a v domovském Liverpoolu (Wirral) svým druhým vystoupením o dva týdny později společně se stájovými The Suzukis (klub Korova). Červenec patřil natáčení čtyřskladbového EP v Londýně (Out of Dreams, Lying Under the Second Seal, Ratcatcher) a Liverpoolu (Is it too Late?), kde asistoval producent Ben Hillier (Blur, Clinic, Depeche Mode, Doves, Elbow, The Horrors). Na přelomu srpna a září vyrazil Miles do Francie na údajné společné natáčení alba s Alexem z Arctic Monkeys, a zda půjde o pokus č.3, teprve uvidíme.
Jisté však je, že EP Out of Dreams se prostřednictvím Deltasonic Records objevilo krátce před vánoci ve třiceti podepsaných 12“ kopiích, 470 nepodepsaných a s tisícovkou na CD. Vynikající debut, připomínající Arctic Monkeys hrající The Coral.

P.S. Se stejným názvem působila v Americe už v šedesátých letech minulého století čtyřčlenná soul-rocková kapela (Atlantic Records).

čtvrtek 10. ledna 2008

Across the Universe (film) - Julie Taymor

Ač naprostá většina příspěvků k filmové novince broadwayské režisérky Julie Taymor (Frida, Titus) Across the Universe oplývá na stránkách ČFSD negativismem, můj cit k více jak dvouhodinovému muzikálu za 40 mil. $ tíhne na stranu slabšího. A myslím, že právem. Snímek situovaný do počátku šedesátých let minulého století zachycuje černou cestu zadaného mladíka z Liverpoolu do Ameriky, kde chce překvapit svého netušícího biologického otce, který si během války v Anglii trošku „ulevil“. Malinko okatě náhodná setkání jej zavedou do společnosti vrstevníků, s nimiž se rozjíždí vizuální a především hudební (hit)paráda, postavená na „nových“ The Beatles.

Kapelu, která je zde zastoupena 31 + 3 (insrumentálky), připomíná sedmnáct názvů skladeb, ukrytých ve jménech postav, použité části textů, video Free as a Bird, liverpoolský Cavern Club, Apple Records (kreslené jablko), pokoj č.9 (Revolution 9) a mnoho dalších detailů, dokonce i v hlavní postavě (Jude) poznáte božského Johna, doprovázeného z té doby typickými hvězdami (Yoko, Jimi, Janis). Jen ten Bono ....

Julie Taymor ukryla do tempa neubírajícího Across the Universe, natočeného podle skutečné události a citu svého dospívání se scénaristickou dvojicí Dick Clement a Ian La Frenais spoustu hádanek, otázek, ale i pohled na svobodu člověka, jeho práva a zoufalost z násilí, zachyceného nejen válkou ve Vietnamu, ale i v Detroitu a The Village v NY. Premiéra filmu proběhla v září na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu, soundtrack najdete na šestnáctiskladbovém CD, dvou deluxe CD verzích (29, 31) a prostřednictvím Sony Pictures by se mělo už 5. února objevit 2DVD. WWWWWWWWWWWW

P.S. Vlasy nejsou nesmrtelný a Moulin Rouge je jako Vodovka, či pražská Hraběnka.

pondělí 7. ledna 2008

Champagne Diamond / The Brilliant Light

Abych předešel případným zmatkům, předem upozorňuji, že níže uvedené aktivity a jejich bombastická dílka pocházejí jen a pouze (plus samozřejmě nějaký ten kamarád-ka) od dvojice Robin WatkinsNina Canell.

Prvním společným hudebním počinem se staly v červnu 2005 naráz dva projekty, sloučené vydavatelstvím Oscilatone na 12“ jako The New Heat / Obscured by Light. Šest pomalých folkově znějících skladeb o rok později nahradila elektro-experimentální nálada dua Luftkluster / Luftfluks (Oscilatone), jejichž úvodní We Pulled The Roots se krátce před tím objevila na kompilaci Caff / Flick. Během těchto dvou let oživila Nina Canell svými performancemi nejednu galérii v Německu, Holandsku a především v Dublinu, kde se usadila po odchodu ze Švédska. Zde je spojována s Mother’s Tankstation, novátorským projektem současného vizuálního umění, které najdete na okraji města v rekonstruovaných prostorách původní továrny a s The Model Arts & Niland Gallery, díky níž a berlínské galerii Barbara Wien se zrodila nádherná Arpeggio Book, profilující tvorbu slečny NC.

Ve stejném nákladu (250) jako předchozí vinyly se u cAFF/FLICK na konci loňského roku objevuje prozatím poslední a opět nové-další dva projekty Champagne Diamond / The Briliant Light s devíti novinkami, vyhlazující to nejlepší z doposud natočených materiálů dvojice Cannel-Watkins. Pokud nevlastníte gramec, nezoufejte, protože jako CD-R se nahrávka brzo rozletí do světa na značce Kaleidoskope.

neděle 6. ledna 2008

The Death Set, Gaffa


Ještě dříve než pražští radní nechají zbourat Strahov a na lukrativních pozemcích vyroste luxusní vilková čtvrť, zastaví se na velice ošklivé Sedmičce v rámci svého evropského turné australští The Death Set, v současné době usazení v Baltimoru, kde se stali nejlepší live kapelou roku 2006. Tehdy natočili 7“ Intermission / Negative pro Modular Records, třináctiminutové EP To (Morphius) a 7“ split (The Arm / VLXO) s Best Twend (Gleamy Cube, Tigers In Bedrooms, Intermission, A Round The World ) upsanými Moshi Moshi Records a nedávno trapně okradenými při návratu z anglicko-islandského klubování. Vynikající sedmiskladbové To dostalo digipackovou podobu na značce Rabbit Foot, se kterou se zajeli pochlubit do Austrálie a po návratu začaly přípravy druhého EP Rad Warehouses Bad Neighborhoods (Morphius), které se objevilo vloni v červnu. O tři munuty delší EP ukrývalo10 skladeb, 2 remixy (Dan Deacon, Bonde De Role) a festivalové video z Chicaga.

Na sklonku roku se obě zmiňovaná EP dostala na společný 12“ Slimitations Can Make You Creative, který vyšel v Japonsku (Every Conversation) s obalem od Ben Frosta a v Kanadě (We Are Busy Bodies), kde svou výtvarnou stránku předvedl Beau Velasco. Aktuálně mají The Death Set (Beau Velasco, Johnny Siera, Peter O’Connell) podepsánu smlouvu na debutové album s Ninja Tunes (Counter Records), plánované na duben 2008.

Pokud vás v prosincové Recyclit Night dostal Dan Deacon, dejte si 28. ledna v Klubu 007 tenhle retardovaný antipop, zařezávající noise, punk a dnes hodně frčící new rave. Úvodem večera vás provedou sympatické dámičky Gaffa z Tábora.

pátek 4. ledna 2008

EX - Reflex


To že jsem během téměř osmnáctileté EXistence stále cenově stoupajícího ReflEXu utratil za jeho čísla sotva tři stovky, neznamená, že si toto týdenní periodikum téměř s pravidelností a především zvědavostí alespoň neprolistuji. Naopak velikého zájmu se mi dostavilo v lednu 2005, kdy se poprvé jako příloha objevil kulturní průvodce EX, jehož ranné tipy sice nestály za moc, ale postupem času se jeho kvalita vylepšila na silně nadprůměrnou úroveň a EX se stal prvním (a někdy ovšem i posledním), po čem klouzal můj zrak.

Celkem nemilým faktem se stalo moje dnešní zjištění, že papírová podoba EXu z ReflEXu asi navždy zmizela a k „dostání“ bude jen na webovkách, kde ovšem ztrácí jak vůni, tak i krok za vyspělejšími a pružnějšími doménami.

Chápu redakci, že se musí „umět“ hospodařit, vyškrtnout „malou sledovanost“ a sehnat tučnou reklamu. Doporučil bych např. kloubní preparát Chondroitin, který je třikrát levnější než Glukosamin a podle výsledků pozorování lékařů je pro klouby a chrupavky stejně prospěšný. Možná pomůže i pomalu, ale jistě stárnoucímu ReflEXu, kde bude pro frigidní Červenou a Modrou nově vařit p. Macek (asi předvolební gulášek) a kde všichni EX-političtí vězni budou netrpělivě vyhlížet občasný sloupek pana Ondřeje Hejmy, všem EX-stb kámošům známý jako Rony, který asi odjel na čas do Čínské lidové republiky.

čtvrtek 3. ledna 2008

AIRFARE - Hotel Moscow (RGM Music)

Slyšeli jste už o nové a především nadějné kapele Airfare? Pokud ne, začněte odstavcem A, pokud ano, přeskočte áčko a dejte si rovnou oddíl B.


A) Sotva rok fungující trojúhelník Thomas J. Lightag (kyt., zp.), Tomáš Vitásek (bas. kyt.) a Lukáš Chromek (el. kyt.) si vystřihl své první živé vystoupení v květnu na svitavském Majálesu a hned při šestém koncertu v Litomyšli (MC Kotelna) se už natáčel profi klip k pilotnímu singlu Sorry Baby, Rock‘n’Roll. Studio V ve Zlíně jim poskytlo nahrávací studio, kde za pomoci bubeníka Richarda Scheuflera vzniklo na křest (23.1.2008 Rock Café) se třesoucí album Hotel Moscow (RGM Music), předskakovali Wanastowkám v Sazce Aréně, podívali se do Itálie na Indies (uvozovky záměrně chybí) sraz a poslední den roku oslavili se stále klesajícím Andělem na ČT2. Tam se představil nový, ale asi opět jen zaskakující bubeník Štěpán Smetáček, prolejzající od šestnácti metalárnami typu Řetěz, Vitacit, Arakain, až po WV, King Size, Die El. Elefant a Kashmir 9:41. Jo a ještě mají nominaci na Objev roku na RGM Hudebních cenách TV Óčka.

Tak co říkáte? Na české (pardon, česko-americké) The Libertines, či The Strokes s novým Julianem docela dobrý, ne? Uvidíme (viz. B) ….


B) RGM Music je základní divizí zlínské agentury RGM Entertainment (obchodní značka RealGail Music, s.r.o.), která dále spravuje i RGM Film Music a RGM Production, kde najdeme např. Hudební ceny TV Óčka, Tanečník roku, nebo RGM Space. RGM Music kromě Airfare dohlížejí na báječný život Markéty Poulíčkové alias L.B.P. (královna R&B), na Moloko a Morcheebu si hrající Toxique a předdůchodové hudebníky, ukrývající se navíc ještě pod příšerným názvem Odpolední směna.
Inkubační doba našich hudebních obchodníků je cca pět let, což přesně zapadá do příběhu o The Strokes a jejich obyčejném americkém životě. Airfare (nebo ti co je vymysleli?) sice přicházejí s několikaletým zpožděním, kterému se v našich poměrech říká IN, ale dokazují (stejně jako třeba v Británii), jak se dá vydělat dokonce i na „nezávislé“ tvorbě.
Nevím, zda tahle cena letenky bude přiměřená k CD letu, věřím že se aspoň naoko opiji, ale tenhle punk už smrdí víc než originál. Jako důkaz připojuji foto z hlubockého luxusního hotelu Štekl, kam jsem jako malý chodil do školy a kde se naše nové „odrbané“ hvězdy docela dobře bavili a určitě ne za svoje. Tak mladí a už si takhle užívaj. A to maj venku teprve jeden klip. Nemělo se vážení z RGM Music náhodou to album jmenovat Hotel Štekl?

(Na základě jedinné anonymní reakce na můj článek dodávám, že autorem použité fotografie je Christian Hemmings)

středa 2. ledna 2008

My Name Is Red (Sad Gnome Records)


If I Had One Bullet – skvělé nakopnutí do prvního háčka nového roku, bez kterého bych se dneska ráno asi ani nedoplazil do koupelny. Našel jsem jej mezi šesti (+1) skladbami na vánoční EP kompilaci A Sad Grome’s Dream malinkého Sad Gnome Records, které se dá říci vzniklo až v červnu 2006 s vydáním jejich prvního 7“ We Hate The Kids / Burn All The Photographs orálních The Indelicates, kterým na jaře vyjde snad už i LP (jupíííí). Jo, a jejich říjnové koncertování po Německu s Art Brut se stalo tak úspěšným, že návštěvu museli v listopadu zopakovat a k tomu přidat ještě nějaké termíny v Rakousku. Škoda že jsme tak daleko…
Ale zpět.
If I Had One Bullet předcházel v říjnu debutový singl Alice Won’t You Lay With Me? / TheSunHasGotHisHatOn, na němž má zásluhu i Ali Gavan bubnující v Assistant a spolupracující dále např. s Prinzhorn Dance School (DFA Records – už tu máte íemajci jejich album?). A kdo že to stojí za tou mou dnešní skvělou náladou? My Name Is Red, nebo-li Chris, Tim, Marina a Stuard, kteří si ke své hudební tvorbě vybrali to nejlepší od Muse, The Killers a The Bravery. Ale kdo by si u nás po tak bohaté silvestrovské televizní nabídce (kromě Airfare) kazil vkus, že?

úterý 1. ledna 2008

RADIOHEAD - Scotch Mist (New Year's Eve, 2007)


Zmalovaná jako duha se do dnešního prvního dne roku 2008 probudila asi většina našeho pivního národa, jejíž tvrdé jádro jen tak mimochodem ukradlo začátkem prosince při znovuotevření legendární českobudějovické pivnice Masné krámy neuvěřitelných 1500 půllitrů. Hm, kdo nekrade, není Čech, nebo také, kdo nekrade, okrádá svoji rodinu. Trapné heslo z doby „boje“ proti bolševikovi spojuje s aktuálním Novým rokem i tehdejší rozhlasová stanice Hvězda (dnes ČRo1-Radiožurnál, slibující počínaje dnešním dnem prý hudební poslouchatelnost), které před dvaceti lety soudruzi v Československu povolili odvysílat koncert v těchto končinách téměř undergroundových U2. Komické. Hranice už „neexistují“, Paul David Hewson zatím jen nechutně slintá po Nobelovce a já dnes v noci (už jen) s čistou hlavou proplouval duhami, zjevujícími se v mlze díky Radiohead a Current TV.

Předtočená domácí studiová nahrávka v délce 52 minut obsahuje všech deset základních skladeb z novinkového alba In Rainbows (od Silvestra snad i v našich obchodech na značce XL Recordings), vzájemně od sebe oddělené recitací (Ric Jerrom), či prchajícími vstupy. „Neživou“ podobu si můžete vychutnat u závěrečné Nude a Causy Arp, kterou si na kopec vyběhli vystřihnout s mikrofónem Thomas Edward Yorke a Jonathan Richard Guy Greenwood s kytarou.

Děkuji Radiohead za krásnou novoročenku, o které se budete moci sami přesvědčit na jejich stránkách až do 30. ledna.

Weird Fishes / Arpeggio
Bodysnatcher
Jigsaw Falling Into Place
Causy Arp
15 Step
Videotape
Reckoner
House Of Cards
All I Need
Nude