O tom jak návrh zákona potvrzuje lobby starostů, těžařů, developerů
a jak si umí získávat spojence napříč stranami, se dočtěte níže, či v
oficiálním textu týdeníku RESPEKT.
"Na první pohled vypadá nový zákon vstřícně...Když přišla
na cestě Miloše Zemana po západních Čechách řeč na Šumavu, prohlásil prezident
s brutální upřímností: Kdybych byl diktátorem, tak bych Národní park Šumava
zrušil. Členové horní komory parlamentu zřejmě uvažují podobně, leč postupují
uhlazenějšími metodami. V minulých dnech přijali výraznou většinou návrh
skupiny senátorů na speciální zákon o Šumavě, který by umožnil takový stavební
a těžební boom, jenž by národní park v podstatě zlikvidoval.
Zákon, který připravili senátoři za ODS Pavel Eybert a Tomáš Jirsa se Svazem šumavských obcí, se na první pohled zdá k nejcennější
šumavské přírodě vstřícný. Vždyť rozšiřuje nejpřísněji chráněnou zónu z
třinácti na šestadvacet procent území parku. Zároveň v ní však umožňuje „časově
a prostorově omezené přímé zásahy“. Což není nic jiného než otevření
bezzásahové části těžařům, kteří by rádi vtrhli do oblastí, kde se z pohledu
dřevařských firem ukrývá skutečný poklad.
Navíc zákon ve dvou třetinách parku připouští stavební
činnost. Dovoluje přenést značnou část pozemků ze státu do majetku obcí. Pak už
stačí změna územního plánu, kterou schvaluje zastupitelstvo, a může se začít
spekulovat s pozemky a stavět ve velkém. Tím by ovšem byla popřena základní
filosofie národního parku, podle níž ochrana přírody musí být přednější než
stavební rozvoj obcí.
S normou nesouhlasí ekologové, vědci, ale ani
ministerstvo životního prostředí a nové vedení Národního parku Šumava. Senátoři
se ovšem uzavřeli do sebe, dělali, že nevidí a neslyší - a to ani na petici
odpůrců zákona s více než pětadvaceti tisíci podpisy. Arogantní přehlížení
veřejnosti pak korunovali, když zákon odhlasovali pár dní před tím, než se
mohlo konat plánované veřejné slyšení organizátorů petice v Senátu.
To všechno jen potvrzuje sílu a sebevědomí lobby
starostů, těžařů dřeva a stavebních developerů, která si umí pro své záměry na
Šumavě získávat spojence napříč politickými stranami.
A to nejen mezi občanskými a sociálními demokraty, ale
zřejmě už například také mezi některými lidovci. Vždyť jedním z předkladatelů
zákona byl jejich senátor Stanislav Juránek. Je potom vyloučeno, že Lex Šumava
může projít Poslaneckou sněmovnou?
Ministr životního prostředí Richard Brabec zatím normu
ostře kritizuje. Tím příjemně překvapil ochránce přírody, kteří zděšeně
sledovali příchod bývalého ředitele agrofertské chemičky do čela zeleného
rezortu. Naopak rozlítil odpůrce šumavského parku, když jeho ředitelem jmenoval
dlouholetého šéfa Chráněné krajinné oblasti Šumava a vyznavače nedotčené
divočiny Pavla Hubeného.
Teď jde o to, jak nejen Brabec, ale celá koalice odolá
tlaku zájmových skupin včetně hejtmanů dotčených krajů, které již dávno získaly
pro své „zlatokopecké“ plány v srdci Šumavy bývalou i současnou hlavu státu.
Pravda, Zeman zatím tvrdí, že by zákon vetoval. Nikoliv však z lásky k
nedotčeným hvozdům, ale naopak proto, že se mu rozšíření bezzásahových zón zdá
příliš velkorysé.
Jenže, co až mu jeho přátelé - včetně předlistopadového generála a šumavského podnikatele Zdeňka Zbytka - vysvětlí, že právě tenhle
zákon by mohl vést k naplnění prezidentova diktátorského snu?"
ukázka z dnešního vydání kulturního čtrnáctideníku A2 (2.7.2014) |
Žádné komentáře:
Okomentovat