the Cure - Songs Of A Live World: Troxy London MMXXIV (Fiction Records)

 

Jak ukončit rok velkého a naprosto nečekáného návratu The Cure, než "novými" the Cure. Zkráceným záznamem jejich úvodní části živého vystoupení v londýnském TROXY, chronologicky prezentujícího o den starší 14. studiovou desku Songs Of A Live World, které v mém skromném žebříčku za rok 2024 uděluji příčku nejvyšší. Ještě jednou klobouk dolů a všem mně podobným bláznům doporučuji i tuto nádhernou vzpomínku na první večer letošního listopadu, ze kterého vznikla tahle osmiskladbová nahrávka. 

Veškerý autorský honorář Songs Of A Live World: Troxy London MMXXIV je věnován nevládní charitativní organizaci War Child, podporující děti postižené válečnými konflikty. Pokud můžete, pomozte TAKÉ!!

S přáním světa bez válek vše NEJlepší, a to nejen v roce 2025!!

 

A1. Alone (07:00)

A2. And Nothing Is Forever (07:01)

A3. A Fragile Thing  (04:48)

A4. Warsong (04:37)

 

B1. Drone: Nodrone (04:42)

B2. I Can Never Say Goodbye (06:00)

B3. All I Ever Am (05:28)

B4. Endsong (10:54)

 

 

Ain't - Oar / Teething (Fear Of Missing Out Records)

 

Oar je vůbec první zveřejněná skladba londýnských náplav Ain't, která ač vznikla již v dobách pandemických, vyšla na sedmipalci až koncem léta společně s druhým a vlastně ještě starším singlem Teething u Fear Of Missing Out Records. Jejich inspirace lze číst v alternativních kytarovkách, které začaly prosakovat do širšího povědomí počátkem 90. letech minulého století (vč .amerických pankáčů Ain't), a to především skrz satelitní pořad MTV 120 Minutes. Kdo v té době nevynechal jediné vysílání, mohl se dost možná potkat na koncertech i s některým z rodičů téhle skvělé partičky, vedené potemněle zasněnou zpěvačkou a textařkou Hannou Baker Darch. 

Jejich "současný" shoegaze post-punk vznikl vlastně díky náhodnému setkání textaře a kytaristy Eda Randalla s Georgem Ellerbym (kyt/zp), které postupně doplnili jejich kamarádi Joe Lockstone (bicí), HBD a přes inzerát nalezený baskytarista Chapman Ho. Za počátek Ain't lze považovat léto 2022, kdy se víceméně "usadila" oživená legenda o velké citadele Llys Helig a tamní vražedné lásce, přenášející frustrace prostého občana ze zlého království do současnosti - Oar. 

Aktuálně Ain't pracují opět s producentem Oliverem Barton-Woodem (Porridge Radio, Shame, ..), a to na nové skladbě Pirouette. V prvních jarních dnech hodlají doprovodit americkou queer post-punkovou kapelu Thus Love na jejich UK/EU turné, která sice 13. března dorazí do pražského Café V lese, ale bez asistence Ain't. Jejich londýnské náhradnice Dream Nails vás ale určitě nezklamou.

 

A. Oar (03:44)

AA. Teething (03:40)

 

 

 

Jihočeská ODS je ostuda pro českou kulturní scénu (EHMK 2028)

 

 

 

To co vytvářejí jihočeští ódeesáci pod vedením hejtmana Martina Kuby (ODS) najdete už v příspěvku ze dne 15. prosince 2024. 

Více o této ostudě evropských rozměrů vypovídá i dnešní rozhovor v pořadu Události v kultuře na ČT art od 20:00.

Disgusting Sisters - Killing It / Dubbing It (Speedy Wunderground)

 

V rámci loňského ročníku Festivalu francouzského filmu jste mohli potkat v pražském kině Světozor francouzskou režisérku a scénáristku Joséphine Darcy Hopkins, která zde představila drama s hororovými prvky Les Dents du bonheur (2023), zabývající se vztahy mezi dětmi a pojmem sociální reprodukce. Zhruba před měsícem vypustila svou další práci nazvanou Killing It, což je klip doprovázející debutový singl londýnské dvojice Disgusting Sisters, kterou už rok tvoří se svou sestrou Juliannou, bubenicí dream-popové kytarovky Pynch. Ač naživo tahle "nechutná děvčata" vystupují převážně v "chlapeckém" doprovodu (kyt, bas, bicí), a tím nemyslím jen předskakování Two Door Cinema Club, jejich provokativně vtipné texty s chytlavě dance-punkovými beaty jdou jen za setřičkami Hopkinsonovými.

Sedmipalec Killing It (500 ks) vyšel coby součást série Speedy Singles, a tak asi nikoho už ani nepřekvapí, že b-stranu tvoří dubový remix od majitele Speedy Wunderground Dana Careyho. Tak se v klidu usaďte a připravte si palice!!

 

A. Killing It (03:34)

B. Dubbing It (03:50)

 

 

Bert & Friends - České moře

 

Čas vánoční je pro mnohé spojen s útěkem do teplých krajin a hledáním Ježíška v exotických destinacích s mořem. Pražští Bert & Friends vám jeden z takových snů umožní, a přitom nemusíte vůbec nikam. Ač finální mastering probíhal u bubeníka Kneebody Natea Wooda v jeho brooklynském studiu Kerseboon Mastering, tak nahrávka je "čistě česká". 

Po minialbu Supr (11/2019) a EP Panna a netvor (11/2020) jde o první studiové album Bert & Friends, jejichž frontmana Alberta Romanuttiho potkáte také ve společnosti dokumentaristy a hudebníka Jana Foukala (Johannes Benz, Sami doma). Desku inspirovanou žhavým pískem orlického pobřeží pojmenovali České moře, a oproti "oscarovému" Českému snu jde o vysněnou rodinnou dovolenou, ve které každá z osmi skladeb funguje zvlášť a přitom vytváří nezapomenutelně ucelený zážitek. Projekci diapozitivních snímků, kvůli kterým se budete chtít stále navracet, aniž byste si utírali písek mezi prsty. A nebojte, dle instruktážního zinu jsem to zvládl i já a navíc si dle uvedeného receptu připravil osvěžující lemonádu. Stejně tak úžasnou, jako je tohle "naše" České moře. Nejlepší ze všech tuzemských moří a pop-nahrávek, které u nás letos vznikly. A to BEZPOCHYBY!!

 

A1. České moře (05:41)

A2. Svatý retrievere (05:26)

A3. Superhad (06:42)

A4. Souhvězdí Blíženců (05:44)

 

B1. Operátor (06:36)

B2. Night Rider (04:53)

B3. Ave Maria (05:33)

B4. Funky planeta (A už jedu dál) (04:25)

 

 

Caput Medusae - You Can't Negotiate With Zombies

 

Kromě toho, že Caput Medusae se vyskytuje u jaterní cirhózy jako důsledek portální hypertenze, potkáte tuhle medusu také v jihovýchodním Mnichově. Před pěti lety ji stvořili producent Stefan Scott (zp/kl/bicí) s Tinou Mar (bas/zp) a podobně jako jejich skoro sousedé Rue Oberkampf čerpají z temné nové vlny a post-punku. Svůj první depresivní kousek spojený právě i s dnešním slunovratem vypustili pod názvem Angerona (9/2019), na který navázali sedmipalcem Kiss Me Deadly (11/2020) a přátelstvím s berlínskými RecordJet (12" EP Deus Ex Machina / Screamdance 11/2021), kde se letos v lednu objevil i první singl I Wear Black 'Til I'm Dead / Romantic Nightmare (7"), předznamenávající debutové album You Can't Negotiate With Zombies. To vyšlo digitálně již v červenci a v průběhu dalších měsíců jej následovaly i fyzické nosiče. Artwork si Caput Meduasae "vypůjčili" z vídeňské Albertiny, která dílo v Berlíně usazené Brigitte Waldach získala na největším rakouském veletrhu současného umění zaměřeném na střední a východní Evropu Viennfair (2007). Dílo s názvem Spielräume (2006) je součástí autorčina multimediálního projektu "sichtung - rot", původně vystaveného v berlínské DNA Gallery. Pokud použiji "anotaci", pak souborem "sichtung - rot" se umělkyně věnuje prosévání materiálů z literatury, dějin umění a médií. V jejích reinterpretacích hrají zásadní roli faktory prostoru a postavy. Ve svých redukovaných kompozicích se omezuje na červenou barvu, lehkost povrchu a hloubku obsahu, což ponechává dostatek prostoru pro asociace. A přesně tímto prostorem prolétá coldwave Caput Medusae, který s Night In Athens považuji v tomto "oboru" za největší překvapení tohoto roku.

 

A1. Überfan (03:40)

A2. On My Trip (03:08)

A3. Eerie Dance (03:11)

A4. I Wear Black 'Til I'm Dead (04:23)

A5. Colder Than Ice (03:04)

 

B1. Slave To The System (02:52)

B2. You Can't Negotiate With Zombies (05:39)

B3. Endboss (05:20)