Santa Cecilia & Semionauta - Trascendenze Artificiali: Act I (Strange Therapy)

 

Santa Cecilia & Semionauta je společný projekt "zážitkové" dvojice italských umělců, kteří před pěti lety založili platformu zaměřenou na prolínání umění a technologií Ecosistemi Artificiali, propagující spolupráci s kulturními institucemi, festivaly a univerzitami.

Po strhující EP kolekci introspektivních a zároveň niterných skladeb Tell Me To Sin (8/2024, 100 MC), vyšel nyní jejich oficiální LP debut Trascendenze Artificiali: Act I, odkazující na stejnojmenný site-specific projekt, který duo poprvé představilo na 30. ročníku festivalu ve Florencii Fabbrica Europa 2023. Postupem času a počtem odehraných představení došlo k přepracování a rozšíření původního zvukového materiálu, který nyní fascinuje čerstvě nabitým napětím mezi organickou a syntetickou realitou. Novou snovou dimenzí, napěchovanou noise-doom experimentální elektronikou badatele v oblasti multimediálního umění Giordana Fiacchiniho (aka Semionauta) a vokální katarzí vycházející z hlubin těla performerky a režisérky Cecilie Lentini (aka Santa Cecilia). 

Jejich společná díla pod názvem Santa Cecilia & Semionauta nejdete na amsterdamské značce Strange Therapy, zaměřené na ponurou citlivost moderního industriálu a podobných žánrů (noise, dark ambient, ..), sporadicky pak i na některých festivalech současné hudby a umění, kde "dotčené" prostory proměňují v centra výzkumu a experimentování. Za tuzemskou premiéru Trascendenze Artificiali: Act I se tak musíme aspoň pomodlit. BOŽÍ!!

 

A1. Violini Stonati Atto I (04:53)

A2. Impro (02:12)

A3. Banjo Noise (04:56)

A4. Banjo Ballad (03:12)

A5. Violini Stonati Atto II (02:59)

 

B1. Madre for Voice and Harmonium (Live) (05:50)

B2. Muro di Noise (03:10)

B3. Kyrie (05:14)

B4. Cello Funebre (04:13)

Tim Didymus & Foster Neville - Ulla (Subexotic Records)

 

Debutové album Ulla je výsledek vzájemně se doplňující hudebních stylů dvojice anglických mistrů, inspirované oceněným (Guardian Children's Fiction) románem spisovatele Alana Garnera The Owl Service (1967) a velšskými prozaickými příběhy z 12. a 13. století z Mabinogionu. 

Příběh o objeveném servisu starých jídelních talířů s podivným květinovým vzorem, který se při obkreslení na papír proměnil v sovy, je na nahrávce převeden do ambientně elektronického zážitku, využívajícího smyčců, klavírních improvizací a koláže terénních nahrávek s upravenými lidskými hlasy a především zástupci ptačí říše. Už keltské tradice vnímaly sovy jako bytosti rozumící věcem, které byly pro většinu lidí neviditelné, těžko pochopitelné a jejich přítomnost byla často vnímána jako znamení něčeho důležitého či neobvyklého. A právě subexotická Ulla je toho zdárným příkladem.

Za jejím vyklidňujícím a duši uzdravujícím "vytín" najdete brightonského hudebníka objevujícího neočekávané vztahy mezi zvukovými objekty a náhodnými procesy Timothy Didymuse, jehož podílníkem na Ulla je Foster Neville z Durhamu. Všestranný umělec inspirovaný okolní krajinou, známý např. svým nápaditým soundtrackem/poctou k novelizaci seriálu Doctor Who (The Edge of Destruction - 1/2022), který vyšel na labelu Stuarta McLeana Bibliotapes.

 

ochr un

1. Latent (02:04)

2. Goddess (02:59) 

3. Crafangau (03:47)

4. Hooks (06:27)

5. Portent (00:40)

6. Hidden (03:44)

 

ochr dau

1. Away (03:03)

2. Cambric (03:03)

3. Darkfall (03:18)

4. Glamour (01:56)

5. Sky (09:55)

 

bonus download

12. Sky - longform version (14:51)

Panic Shack LP (Brace Yourself Records)

 

Cardiffské "kvarteto" Panic Shack vzniklo před sedmi lety coby "vzpoura" proti indie-punkovým konkurentům s penisy, i když pátého do dlaně holky schovaly za bicí (nebo za bar). Jejich chaotický humor podávaný s chytlavými melodiemi a vzpomínkami na The Slits či The Clash, šel původně skrz tamní klub Clwb Ifor Bach, tedy než kapela oslnila tangáčema Brace Yourself Records. Zde najdete jak debutové EP Baby Shack (4/2022), tak i aktuální eponymí album, které produkoval Ali Chant (mclusky, King Hannah, Yard Act, ..). Vedle explozivních živých vystoupení s nakažlivou hravostí a zařazení Panic Shack mezi další "alkoholičky" (Lambrini Girls, Amyl And The Sniffers) nelze nepřipomenout ani spolupráci na sedmé a prozatím poslední studiové desce u nás dobře známých Metronomy (LP Small World - 11/2022 Because Music).

Panic Shack je překvapivě hodně, ale opravdu hodně moc dobrá nahrávka, která se snaží vyhýbat "očekávaným tématům" současných dvacítek. Zároveň dokáže s humorem sdělovat nelehká společenská i životní témata, vlastní sebekritiku, a tím prezentovat pevné pouto mezi čtyřmi slečnami, co se neberou příliš vážně. Tenhle punkový nadhled “komprimovaný” do třiatřiceti minut je ale třeba vidět především naživo (Sarah Harvey - zp, Meg Fretwell - kyt/zp, Romi Lawrence - kyt/zp, Emily Smith - bas, Nick Doherty-Williams - bicí). U nás snad někdy příště.

 

A1. Girl Band Starter Pack (03:03)

A2. Gok Wan (02:37)

A3. Lazy (03:52)

A4. Tit School (02:36)

A5. We Need To Talk About Dennis (03:26)

 

B1. Do Something (03:07)

B2. Personal Best (03:01)

B3. Pockets (03:07)

B4. Unhinged (03:01)

B5. SMELLARAT (02:59)

B6. Thelma & Louise (03:21)

 

 

 

Jessica Winter - My First Album (Lucky Number)

 

Kdo by to řekl, ale My First Album je skutečně debutové album v Londýně usazené alt-popové performerky Jessicy Winter, kterou umělecky odkojila punk-divadelní "rodinka" z Portsmouthu. Krátce poté, co se seznámila s německým anantgardním umělcem Alexem Sebleym a založili duo Pregoblin, začala rozvíjet svůj sólový projekt, postavený na multižánrové svobodě a zkoumání témat lásky, identity a chaosu.

Svá první dvě EP vydala na značce ROYA Records (Sad Music - 5/2020, More Sad Music - 10/2021), po kterých přišla smlouva s londýnskou značkou Lucky Number a v pořadí třetí EP Limerence (2/2023). Zde minulý týden vyšlo i zmiňované My First Album zahalené do osmdesátkového synt-popu, prošitého šansonem, indie-rockem a industriální hudbou. Tedy nejen odraz spolupráce s řadou rozmanitých umělců (Gorillaz, The Horrors, The Moonlandingz, ..), čímž "divákům" nabízí experimentální a zároveň tanečně přitažlivou kolekci podmanivých energií, transformujících hudbu v teatrální zážitek. Už jen proto dejte My First Album aspoň dvakrát. Pak tuhle "obsedantní lásku" jen tak neopustíte.  

 

A1. Nirvana (04:03)

A2. L.O.V.E. (03:56)

A3. Feels Good (For Tonight) (03:07)

A4. Aftersun (03:00)

A5. Big Star (03:34)

A6. Worst Person In The World (03:02)

 

B1. I See The Robin (03:33)

B2. All I Ever Really Wanted (03:08)

B3. Wannabe (02:59)

B4. Just Like That (03:23)

B5. Got Something Good (03:28)

B6. Only Lonely (03:50)

B7. To Know Her (03:13)

GRÓA - Drop P (One Little Indian Records)

 

Post-dreifing je umělecký kolektiv složený převážně z mladých umělců z různých koutů reykjavícké scény, který si na Islandu získal velkou pozornost díky svým energickým akcím, experimentování a DIY přístupům. V dubnu 2018 se zde objevilo eponymní debutové album tamních post-punkerek GRÓA, na které holčiny po vzoru "experimentální" Björk navázaly dvojicí elpíček Í glimmerheimi (4/2019) a What I like to do (10/2021), které ale už vyšlo u Found Recordings.

V roce 2023 základní trio (Karó Einars Maríudóttir - zp/kl/kyt, Fríða Björg Pétursdóttir - bas/zp, Hrabba Einars Maríudóttir -bicí/zp) rozšířila tanečnice Marta Ákadóttir (sax/perkuse/flétna), se kterou syrově chaotický mix art-noise-punku, islandštiny a avantgardních melodií přenesly na svůj doposud nejpevnější titul Drop P, krytý britskou nezávislou značkou One Little Indian Records.

Pokud tyhle "GRÓA-věštkyně" vycházejí skutečně ze severské mytologie, pak na čtvrté studiovce dorostly do magického prostoru, kde se daří zvukovým podivnostem a odlišnému způsobu myšlení. Místy značně experimentálnímu, ale zároveň nadějně kormidlujícímu světem současného chaosu.    

 

A1. birdshit (03:34)

A2. ugh (02:58)

A3. screwdriver (05:01)

A4. beauty tips! feat. Blanco teta (04:08)

A5. cranberry (03:45)

 

B1. eldingar í prag (04:14)

B2. allt sem er gott er gott (04:04)

B3. drekk ekki kekki (02:48)

B4. kim (06:21)