New German Cinema - Pain Will Polish Me (Felte Records)

 

New German Cinema je sólový projekt zpěvačky a skladatelky Jess Weiss, která před patnácti lety založila s Danielem Falveyem dream-popovou kapelu Fear of Men. Ač tohle brightonské duo až trio funguje s mnoholetými přestávkami dodnes, Jessica přesto vylétla z hnízda strachu a začala se prohrabovat v klaustrofobních vztazích a osamělosti, ze kterých vznikl meditativní památníček emociálních krajin. Filmově oživlé listy bolestných vzpomínek, zabarvených vrstvami syntezátorů, kytar a nezaměnitelným vokálem, prolínajícím intimitu s kontrolou.

Tichá, krásná a do sebe "sebedestrukčně" ponořená nahrávka, kterou produkoval Alex DeGroot, jehož zvuková kouzla vynesla až někam do nebes arizonskou pěnici Zolu Jesus. Především její přelomové album Stridulum (8/2010 Souterrain Transmissions). A protože Alex tuhle „německou hérečku“ vůbec nešetřil, můžeme s deskou Pain Will Polish Me očekávat podobně neodolatelné zážitky. Zvlášť když album vyšlo na kvalitu zaručující kalifornské značce Felte Records a nabídku ke spolupráci neodmítl ani frontman znovudýchajících Merchandise Carson Cox (Too Free).  

 

A1. Sub Rosa (00:45)

A2. Swirling Pain (03:11)

A3. Being Dead (03:27)

A4. I Become Heavy (03:20)

A5. Hera's Theme (00:56)

A6. Eyes (01:56)

B1. Water Drops (03:30)

B2. Hera's Theme II (01:12)

B3. My Mistake feat. Carson Cox (04:16)

B4. All That Heaven Allows (03:40)

B5. Pain Will Polish Me (02:51)

B6. Perfect Secret (02:54)

MOVEMENT + (Dead Wax Records)

 

Ve druhé polovině 80. let působilo v Západním Německu „sourozenecké“ duo MOVEMENT (Gernot Bramkamp / Gernot Bridges – zp/kyt, Stephan Brüggenthies / Matt Bridges – hudba/texty), kterému tehdejší klubová scéna přiřadila nálepku münsterští New Order. A to nejen dle názvu debutového alba manchesterských ikon, realizovaného v listopadu 1981 prostřednictvím legendární značky Factory Records.

Ve spolupráci s manažerem tamních Fun Factory! Alexem Seitzem, kde vyšla i první deska Pink Turns Blue (If Two Worlds Kiss 10/1987), vznikl bílý 12“ maxi-singl New Harbour's (6/1988, 1000 ks), produkovaný Grazianem Mallozzim (Kirlian Camera, Invisible Limits, ..). Ač z plánovaného alba nakonec sešlo, tak po více než třech dekádách se „bratři“ znovu spojili s Alexem a oživili několik doposud nezveřejněných skladeb (1987 - 1991), doplněných o 80’s klubový hit New Harbour's, uvedený hned v několika verzích.

Po mnoha a mnoha letech se tak můžeme konečně ponořit do nového alba „New Order“ a znovuobjevovat jedinečnou „vintage“ krásu osmdesátkového synthpopu. V tomto případě pod názvem +, oprášeného španělskou značkou Dead Wax Records.

9/9   

A1. New Harbour's (Radio Mix) - 04:35

A2. New Harbour's (Demo - Instrumental) - 04:52

A3. New Harbour's (Demo - Guitar Mix) - 06:52

A4. New Harbour's (Unplugged) - 03:34

B1. Goodbye Love - 05:01

B2. A Winter's Tale - 04:56

B3. Kind Of True - 04:33

B4. Not The End - 03:30

B5. Dreams (Demo - Fast Version - 2nd Mix) - 03:24

JEDEN SVĚT v Českých Budějovicích od 7. dubna (Čína a Kozlová tě sledují)

 

Na slavnostním zahájení festivalu vystoupila primátorka města Dagmar Škodová Parmová z Kubova populistického hnutí NAŠE Česko (dříve ODS), které se prášilo od huby víc než legendárnímu Prášilovi.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů o porušování lidských práv a aktuálním světovém dění JEDEN SVĚT míří po pražské přehlídce do regionů. V Českých Budějovicích proběhne od 7. dubna na čtyřech festivalových místech a hostem zahajovacího večera bude i ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, který společně se sinologem Ondřejem Klimešem uvedou snímek o důmyslném systému čínských represí Čína tě sleduje. One-women dokument nizozemské multimediální umělkyně Dayy Cahen, která ve své tvorbě přibližuje formy politického vlivu a systematickou manipulaci s lidskou bytostí. Jejím hlavním zájmem je síla masmédií a jejich využití při konstrukci a prezentaci propagandy a zkoumání toho, jak se projevy indoktrinace, radikalizace a strachu z „jinakosti“ (např. názoru) mohou objevit ve společnosti. Po snaze českobudějovické Rady města (ODS/Naše Česko) seškrtat rozpočet pro festival JEDEN SVĚT na polovinu a veřejně šířit lživé/manipulativní informace, dost velký důvod, proč vyrazit do Biografu Kotva na zahajovací Čínu, rozšířenou o debatu s Ondřejem Klimešem.

Z dalších 22 titulů bych rád vyzdvihl hrané drama tuniské režisérky a scenáristky Kaouther Ben Hania Hlas Hind Radžab, propojené s dokumentem. Hlavní roli totiž sehrál autentický hlas šestileté dívenky, který se objevil mezi telefonáty na tísňovou linku palestinského Červeného kříže, kde dobrovolníci pomáhají Palestincům v nouzi s nasměrováním účinné pomoci. Mrazivé a zdrcující svědectví nevinné oběti, která uvízla v autě pod palbou v Gaze a prosí o záchranu.

Pochopitelně nesmím zapomenout ani na čerstvého držitele Oscara v kategorii Nejlepší dokumentární film Pan nikdo proti Putinovi, který vznikl v dánsko-české koprodukci a zahajoval loňský ročník festivalu. Režisérská dvojice David Borenstein a Pavel Talankin (hlavní hrdina snímku) v něm ukazují už téměř ničím nepřekvapující režim současného Ruska, který systematicky, tedy i ve školách šíří propagandu a prosazuje zavedení militaristických praktik do výuky. Další důvod k zamyšlení, proč také u nás podobně jako před Listopadem 1989 dochází k „plazivé“ militarizaci společnosti (vč. studující mládeže), za kterou stojí okolí prezidenta Petra Pavla (ex-KSČ, agent Petr Pávek) a i jeden ze vzácných hostů festivalu Martin Ondráček z pro mě nedůvěryhodné iniciativy Dárek pro Putina.

Pokud prezident Petr Pavel a celý Parlament ČR oficiálně neodsoudí Trumpovo vyvražďování světa, povážuji všechny tyto „instituce“ za spojence novodobého Hitlera!!

(autorem plakátu je Mark Blamire z projektu Grow Up Art)

    

                                               

                                                                        

Včera byla pokořena první meta – 10 tisíc podpisů pod PETICÍ za demisi či odvolání ministra kultury ČR Oto Klempíře (Motoristé sobě) 

Více k akci naleznete na FPR

Lili Refrain – Nagalite (Subsound Records)

 

„Zarývám se do své pozemské rány.

Sleduju vzdálená nebeská tělesa,

souhvězdí kamenů, která nejsou ničím jiným.

Domy bohů, jak je nazývají.

Zrcadlo vzájemné křehkosti.

Jsem Bohyně, ano, ve věčnosti svého hledání.“

(Brahadma Patachuli, Píseň poutníka, Ed. Paulaner)

Z kamene do svlékajícího se hada coby duch minulosti, reagující na temné časy současnosti. Ceremoniálně a hluboce lidské „znovuzrození“ italské multi-instrumentalistky a performerky Lili Refrain, poletující od léta 2007 v atmosférických žánrech kolem dark ambientního ritual folku a lidových kultur. To a mnohem více bez předem nahraných skladeb a počítačových programů znovu promítla i do nového alba/suity Nagalite (artwork Nicola Alessandrini - The Seeker), otevírajícího další archetypální rozměr její umělecké vize.

Ve společnosti imaginárního „kamenného hada“, propojujícího starý indický jazyk (NAGA/had) s řečtinou (lithos/kámen), vytváří mytologickou představu o polobožské bytosti s tváří člověka a hadím ocasem, která by uzdravovala náš svět svými posvátnými tajemstvími. Konkrétně čtveřicí „alchymistických“ skladeb, jejichž hypnotická experimentálně zvuková a operně omračující krajina nevybízí k návratu do reálného marastu kolem nás.

Fascinující dílo s transformačním příběhem (násilí, smutek a bezmoc proměněny v akt lásky a radosti) se kterým dnes Lili Refrain vyraží na britsko-evropské turné, zahrnující i holešovické multikulturní centrum CROSS CLUB. Pro tuhle "antickou divoženku" se srdcem tepajícím především pro živá vystoupení, půjde již o třetí návštěvu Prahy, kterou poprvé absolvovala s předchozím pátým a do té doby světově nejviditelnějším albem Mana (4/2022) před čtyřmi lety v Modrý vopici, kde ji doprovodili The Devil's trade a Forndom. Ve stejném roce ještě uvedla ve Foru Karlín Heilung a předloni v Underdogs’ norské cinematic folkaře Kalandra.

Nejnovější a pro mě absolutně nejmagičtější desku Nagalite, vycházející za asistence producenta Stefana Morabita (16th Cellar Studio) opět na římském labelu Subsound Records, představí (jistě nejen) českému publiku 16. dubna a uvaděčské role do „hadí temnoty“ se ujme dark ambientní projekt Hibernant, což je sólový vedlejšák Loqa z brněnského ansámblu Jeden kmen.

 

A1. Exuvia (03:30)

A2. Nagal (07:27)

A3. Coil (06:48)

B1. Lithos (12:33)

Zapomělsem – docela normální lidé (DIY)

 

Zapomělsem je nefolkový písničkář s indie-folktronickými syntíky, samplery a třeba i kytarami, který se dnes připomněl všem co nezapomněli na jeho zímní EP ze září minulého roku Byla tehdy zima, vokálně podpořené jesenickým démonem Jaromírem Švejdíkem (ex-Priessnitz). 

V pořadí třetí až čtvrté album dostalo docela normální název docela normální lidé a oproti předchozí dvojici LP (Jesnou 2/2023, Měsíc ve váze 3/2021) postrádá známku Indies MG. Na druhé straně coby spoluproducent zde vystupuje baskytarista brněnského projektu Prazdniny Michael Schnaubert a mladý umělec z Kremnice Adam Žňava (aka Adam the World), jehož záliba v nostalgii, hněvu a únavě přidává docela normálním lidem pochopení pro sebe sama a svět kolem. Melancholický prostor, který Aleš Macenauer (aka Zapomělsem) připisuje vztahům, ztrátám a opuštění. I zde platí, že v jednoduchosti je krása, překračující na novince DNL autorovy oceňované tituly z let minulých.   

 

01. Levantské moře (02:31)

02. Myslím na tebe ve Scale (02:47)

03. Měla dvě kočky (02:56)

04. HALO0o (01:46)

05. Už to nechme bejt (02:04)

06. na levým spánku jsme měli totožnou díru po kulce (02:38)

07. (shy n horny) (01:59)

08. 28 (02:21)

09. Dopisy feat. Adam the World (02:56)

10. Limetky (meet me in tegueste) (03:13)

Radio_Head Awards 2025 – MEOWLAU

 

Včerejší galavečer Radio_Head Awards 2025 proběhl opět ve Velkém koncertním studiu Slovenského rozhlasu a přinesl překvapení v kategorii Album roku, kde byly oceněny hned dva projekty. Kapela hudebníka Jureše Líšky Fallgrapp (LP Anthropos 3/2025), spojující elektroniku, živé nástroje a výrazný ženský vokál, a Denis Bango aka Fvck_Kvlt s „manifestem“ Mŕtva Revolúcia, který uspěl také v kategorii Novinářské ocenění, čímž navázal na svůj předchozí úspěch.

V hlavních kategoriích dále uspěli producent, zpěvák a audiovizuální kouzelník Pišta Královič alias FVLCRVM s albem EEST (Debut roku) a jedna z nejvýraznějších osobností nejen 18. ročníku Rádiohlav Meowlau, což je sólový projekt Laury Jaškové z dua Meowlau x Val a kapely Billy Barman, která získala ocenění Objev roku a vyhrála i v kategorii Skladba roku s nahrávkou Ruksak (10/2025). Tu najdete na hodně moc dobrém albu Kvety (2/2026), které tenhle mimořádně autentický projekt pokřtí už 11. dubna v Petržalke (DK Zrkadlový háj).

Celý záznam z páteční akce mohou diváci zhlédnout ještě zítra 29. března od 20:40 na Dvojce a těšit se mohou na výtečná vystoupení Puding paní Elvisové, FVLCRVM, Meowlau, Besna, Fallgrapp a Nina Rosa. Tedy pokud záznam nazakážou odvysílat, jak už se šeptá v zákulisí/níže. 

DIY LP KVETY

A1. Spánok (02:40)

A2. Duša v koši (02:59)

A3. Ruksak (03:11)

A4. Malér feat. Edúv Syn (02:30)

A5. Nemám výťah a nemám ani teba (02:36)

B1. Kvety (02:20)

B2. Objímam ťa (03:28)

B3. Bol to trash (03:00)

B4. Ostnatý drôt (02:56)

B5. Šťastie (02:52)

Prostitute - Attemped Martyr (Mute Records)

 

Prostitute je americká noise rocková kapela z Dearbornu, kterou před pěti lety spoluzaložili Moe Kazra (zp/kyt/kl) a Andrew Kaster (bicí/sampling). Autoři víceméně všech textů, které postupem času doplnili Dylan Zaranski (bas), Ross Babinski (kyt) a Bret Wall (kyt/bas). V říjnu 2024 vydali prostřednictvím Deadair Records debutové album Attemped Martyr, napsané v období globálního a osobního napětí, pramenícího v xenofobních stereotypech namířených proti Arabům.

Kazrovy osobní zkušenosti s antiarabským rasismem a životem ve městě s největší muslimskou populací v Americe, ovlivnily tvorbu Prostitute zásadním způsobem, který dále formovaly motivy Blízkého východu, Afriky a východní Asie. Ve spolupráci s producentem a majitelem High Bias Recordings Chrisem Koltayem vytvořili naléhavé a velmi kladně přijímané „groteskně“ koncepční dílo, reflektující rozklad současného světa. Ač deska vznikla ještě před „Gazou“ a podobnými zvěrstvy, tak se silně vyznačuje náboženskými a politickými vlivy, a to nejen ve válce proti terorismu a izraelským útokům na Libanon. Snad i proto drsný a zároveň hypnotický Attemped Martyr najdete na libanonských vinylech „nasvícených“ sluneční září, které coby arabská edice vyšly v reedici u „světových“ Mute Records. S těmi kapela podepsala smlouvu loni v prosinci a jejich vzájemná spolupráce prozatím funguje i na připravovaném druhém albu, které se má hlouběji ponořit do elektronických a arabských tanečních vlivů, inspirovaných probíhajícími konflikty v Gaze a Libanonu.

Termíny plánovaného EU/UK turné sice vidíte níže, ale údajně se přihlašují další a další místa, kde by tohle fantastické album chtěli vidět a především slyšet naživo. Tak třeba ......   

 

A1. Attempted Martyr (02:16)

A2. All Hail (04:31)

A3. Judge (03:53)

A4. M. Dada (07:00)

A5. Body Meat (03:47)

B1. Senegal (06:30)

B2. In the Corner Dunce (06:05)

B3. Joumana Kayrouz (03:51)

B4. Harem Induction Hour (07:00)

                                                                               

Podrobnosti k akci naleznete TADY

DARKWAYS – RUST (Young & Cold Records)

 

I když barcelonští DARKWAYS začínali jako sólový projekt Marca Péreze, tak do debutového alba Resonance (11/2024), obsahujícího první EP Neon Lights (2/2023), fungovali ve stejné sestavě, jak je znali nejdrsnější z drsných ještě coby Suicidal Nation. Nyní s vydáním druhého alba RUST David Sanchez „zmizel“, a tak za DARKWAYS považujme už jen dvojici Marc Pérez & Lluís Sanz. Možná trochu zmatek v personálním, ale každopádně tady máme hodně dobrou kapelu, která našla zalíbení v osmdesátkovém darkwave, gothic rocku a post-punku, a jejíž hudba zachycuje melancholii, bolest a smutek. Jde o směs hudebních směrů, jejichž cílem je vychutnat si hudební trend, který se šíří generacemi a přitom zní stále aktuálně.

V případě RUST kapela přeskočila velmi oceňovaný debut a s mnohem slušivější temnotou mísí introspektivní texty o rozpadu všeho kolem s atmosférickými zvukovými krajinami, ve kterých se dramaticky dotýkáme jistého konce. Nemálo filmová nálada, kterou stejně jako předhozí titul najdeme na značce Young & Cold Records a koncem letních prázdnin na pražské Štvanici. Tak už teď se pořádně promažte – RUST!

 

A1. Fading Time (04:20)

A2. Ash Maker (04:19)

A3. My Penitence (05:10)

A4. Eternidad (04:58)

A5. Requiem (03:41)

B1. Rust (03:04)

B2. Sino (02:12)

B3. Legado (03:42)

B4. Hollow (05:25)

B5. Leaves No Trace Behind (04:21)

Marathon – Fading Image (V2 Records)

 

SPRINTS je post-punková kapela z irského Dublinu, která včera v rámci probíhajícího turné k druhému albu All That Is Over (9/2025 City Slang) vystoupila v pražském Paláci Akropolis, kde její první headlinový koncert v České republice doprovodili stejně vynikající MARATHON. Amsterdamská kapela spojující náboj post-punku, atmosféru shoegaze a indie introspekci, kterou co do názvu inspirovala asi nejvýznamnější běžecká událost v Evropě TCS Amsterdam Marathon.

Její první fázi tvořili středoškoláci Kay Koopmans (zp/kyt), Nina Lijzenga (bas/zp) a Lennart van Hulst (bicí), ke kterým se během živých vystoupení připojovali dnes už stálí „maratonci“ klávesistka Sofie Ooteman a kytarista Victor Dijkstra. Díky vítězství v soutěži Amsterdam Pop Prize, kde si vysloužili přirovnání k post-punkovým CROWS či IDLES, získali v září 2022 smlouvu s V2 Records, kde vyšel první singl Age (1/2023), zařazený na eponymní minialbum Marathon (5/2023). Stejně „dopadlo“ i debutové album Fading Image (4/2025), zkoumající témata pomíjivosti a odolnosti, zachycující chaotickou krásu moderní existence. Umělecké spojení temné přítomnosti a naděje, dávající příležitosti k novým začátků, světlé budoucnosti.

Tak pokud jste si oblíbili MARATHONů krajany TRAMHOUS, kteří se dnes vracejí do Bike Jesus, tak s poslechem výtečné desky Fading Image budete litovat, jestli vás včerejší koncert na Žižkově minul. Ve společnosti stále lepších SPRINTS šlo totiž o jeden z nejdivočejších večerů, jaký jsem kdy v Akropoli zažil. Vzpomene si ještě někdo na březen 2002, kdy se pod vysílačem zastavili téměř neznámí The Strokes?

 

A1. Out Of Depth (04:32) 

A2. Gold (03:31)

A3. For The Better (03:25)

A4. Shot Away (02:04)

A5. Fall  (02:13)

B1. Shadow Raised A Star (05:38)

B2. Dh22 (03:56)

B3. Idiocy (03:52)

B4. Disorder (04:01)

B5. Away From Home (04:08)

GRAIL GUARD - STILL NO FUTURE (TNS Records)

 

Padesát let po pistolnickém NO FUTURE přichází „volné“ pokračování STILL NO FUTURE, reagující na stále přetrvávající systém, nahrávající zkorumpovaným politikům, krajní pravici a v neposlední řadě stále rostoucím sociálním rozdílům. Autory této aktualizované minulosti je levicová hardcore-punková čtveřice z Coventry GRAIL GUARD, zkoumající témata neschopnosti vlády, rasismu, britsko-indiánského kulturního dědictví a prohnilé elity, která až příliš jednoduše ovládá celou společnost. „Moje rodina je v této zemi od roku 1952 - můj táta se narodil v této zemi v roce 1963 - narodil jsem se v této zemi v roce 1985,“ vyřvává v nelítostné skladbě Our Streets frontman a textař Riaz Rawat, čelící od dětství rasistickým útokům, které přetavil do aktivit v DIY punkových, antifašistických a antirasistických hnutí. Jeho agresivní a politicky trefné vyprávění o rasové nenávisti a osobní biografii pohánějí další tři vetérání tamní HC scény (Adam Yarnall – bicí/kyt, Phil Wilson - kyt, James Rodger – bas), vyzývající stejně jako sex-pradědové před půl stoletím ke společenským změnám. Jak dlouho budeme stále tiše přihlížet finančnímu a politického chaosu, který aktuálně drží v otěžích psychopati a nenažraní Trumpové, Putinové či Netanjahuové? Je ten náš současný svět tak příšerný, jak jej popisují GRAIL GUARD na svém debutovém albu STILL NO FUTURE, které právě vyšlo pod manchesterskou záštitou TNS Records? Odpověď je mnohem děsivější, protože na tuhle VYNIKAJÍCÍ desku se dostal jen zlomek zrůdností, které si lidé destruktivně vytvářejí pro „LEPŠÍ BUDOUCNOST“.

 

Fuck you, you fascist scum!

Fuck you, you fascist scum!

You fucking fascist scum!

 

A1. People Just Like You (01:41)

A2. Our Streets (03:19)

A3. Insomnia (01:42)

A4. Cruel Britannia (02:12)

A5. Still Fucked Up (02:43)

B1. Anxieties (02:02)

B2. Safe Space (01:43)

B3. Alan (02:07)

B4. The Rotten (03:00)

B5. Rats (02:40)

Sunwell – I‘m looking at the light (Arsenic Solaris / Araki / Stellar Frequencies)

 

Část probíhajícího turné Sophie Djebel Rose, kterým tahla francouzsko-marocká multiinstrumentalistka a básnířka pokrývá i země východní Evropy, doplňuje witch-projekt Sunwell z Lille. Pod černým závojem ukrytá Elya Bernard, kterou tamní kulturní scéna, ovlivněná údajně tím nejlepším z francouzského a vlámského umění, zná z několika temných čtvrtí hudebního života (Death By Fog, Brutal Beatnik, DEÛLE, ..). V polovině listopadu Sunwell vydala debutové album o lásce I‘m looking at the light (Arsenic Solaris / Araki / Stellar Frequencies), kde tento pozitivní vztah prochází její doposud nejmystičtější inkarnací, poháněnou soumrakem zvukových vrstev, promíchaných kytarovými smyčkami s proměnlivými texturami a éterickým vokálem, připomínajícím Dead Can Dance, Slowdive či majestátní melancholii Sigur Rós. 

Ideální prah mezi peklem a nebem, který včera v Punctum obýváku otevřel vesmír geniální desce Sécheresse (2/2025 WV Sorcerer Productions / Oracle / Ramble Records), ve které se Sophia Djebel Rose zabývá smrtí, samotným životem a spojováním temně "příbuzných" duší.

 

01. The beginning of what's to come (02:38)

02. Sleep forever (05:55)

03. Carry us (09:35)

04. Little heart's lament part.1 (03:08)

05. Little heart's lament part.2 (07:02)

06. Segment (02:29)

07. Nothing bothers me (06:20)

08. I give you (04:22)

09. Pure (04:03)

10. In the afterlife (05:14)

Úvod večera patřil pražskému triu KAILAS

Kobereček pro Sophii Djebel Rose

Marie Ann Hedonia – Lunar Eclipse EP (Paul and Marie’s Country Kitchen)

 

Marie Ann Hedonia alias modulární Marie je baltimorská videografička, zvuková designerka a spolumajitelka labelu Paul and Marie’s Country Kitchen, který provozuje stejně jako Operation Bingo s manželem Paulem M’Olivem. Kromě sólové tvorby ji najdete i v dark ambientní projektu Void Stasis, spojeného s tamní subkulturou Cryo Chamber.

S hardwarovými syntezátory a bicími automaty pracuje zhruba sedm let, v roce 2021 vydala debutové album The Inevitable Collapse a známá je též spolupráce s elektronickým audiovizuálním umělcem, skladatelem a spoluzakladatelem Luminous Abstract Grantem Bouvierem na ambientním synthwave albu Kenopsia (8/2021). Krátce po druhé desce Marie Ann Hedonia Presents Marie Ann Hedonia (11/2022) posunula svou tvorbu přes EP Temporal Dysmorphia (1/2023) k do té doby nejpropracovanější a nejrozmanitější nahrávce Solar Eclipse (9/2025), kterou svou účastí podpořili The Galaxy Electric, Black Kite či Delia Liederschuh.

V pátek 13. března Marie Ann Hedonia vydala „autobiografickou“ novinku s pěti emočně syrovými skladbami Lunar Eclipse, ponořenou do pocitů hrůzy, osamělosti a osobních zranění, ze kterých povstává hněv a zároveň naděje. Industriálně ambientní transformace při „zatmění měsíce“, reflektující destrukci reálného světa/života.

 

01. Aneska’s Song (03:19)

02. Family Trauma (04:00)

03. Husband Stitch (04:23)

04. Free Delivery (02:33)

05. Malleus Maleficarum (04:10)

HIHIHAHAHOLKY – SSSCREAM (Stojíme za kulturou / Umění trvá)

 

Po holko-rapových titulech Pinky Winky Life (12/2023) a Dobrodružství Jessicy a Angie (2/2025), HIHIHAHAHOLKY přilétají s koncepčním albem SSSCREAM, které tématicky transformuje čarodějnické procesy do současného vnímání spravedlnosti a lidských práv. Coby základ zde posloužil historický román o zneužívání moci a fanatismu Kladivo na čarodějnice (1963) od Václava Kaplického, popisujícího hon na domnělé čarodějnice v 17. století, který si jenom u nás vyžádal zhruba 200 obětí.

Násilí na ženách, sexismus či genderová nerovnost ve spojení např. s čarodějnickými sabaty na Petrových kamenech (Hrubý Jeseník), si HIHIHAHAHOLKY (Alena Novotná - zp, Štěpánka Todorová - zp, Matěj Šíma - beaty) upravili pro současný a místy až hodně vulgární jazyk, ale úměrně reagující na odporné citáty z původního "kladivářského zákoníku". Podobně se přizpůsobila i hudební současnost k témné "nové vlně" chorálů ze 17. století. Výtečná byla i volba hlasu inkvizičního soudce (Hynek Chmelař), čímž tenhle „obraz“ o nespravedlnosti a pokrytectví získal i divadelní rozměr, posouvající SSSCREAM už nyní na titul Nejlepší domácí album roku 2026.

Tak pokud si budete chtít užít křest této „čarodějnické mše“, můžete vyrazit 26. a 27. dubna do pražského Divadla X10, kde vám HIHIHAHAHOLKY odehrají scénický rapový koncert SSSCREAM: blažené budeme až po smrti.

 

01. Prolog (04:16)

02. Boblig (04:35)

03. Výslech (04:44)

04. Pálení (03:38)

05. Hon (03:51)

06. Lautner (04:00)

07. Zuzana (04:57)

08. Hranice (05:20)

09. Outro (05:30)

P.S.

V souvislosti s přibližováním Babišovy vlády ke kulturní negramotnosti na Slovensku, vyjadřuji plnou podporu středeční iniciativě studentů uměleckých vysokých škol STOJÍME ZA KULTUROU, na kterou dnes od 16:00 naváže dlouhodobá performance před ministerstvem kultury UMĚNÍ TRVÁ. Tu organizuje iniciativa umělectva více oborů a má upozornit na dlouhodobé podfinancování kultury v České republice a na rostoucí obavy z politických zásahů do svobody umělecké tvorby.

Alarm: Přejet se nenecháme

PVA - No More Like This (It's All For Fun)

 

Když už jsem v souvislosti s londýnskými Shelf Lives zmínil Joshe Baxtera (kl/zp), tak si připomeňme i zbytek PVA (Ella Harris – zp/kl, Louis Satchell - bicí) a především jejich druhé studiové album No More Like This, jehož otisk v kůži (foto: Jak Payne) drží hvězdy na obloze a zároveň zpochybňuje původ jejich záře.

Tímto způsobem trio opouští jistoty mezinárodně uznávaného debutu BLUSH (10/2022 (Ninja Tune) a natahuje ruku do euforického prostoru, ve kterém mísí trip hop s alternativou a ambientní elektroniku s indie. Neklidně bohatá fúze odrážející témata transformace, vnímání těla a genderové identity. Intimně experimentální album s důrazem na texturu a smyslnost, které považuji za mnohem odvážnější a naléhavější, než tomu bylo u předchozí nahrávky. Navíc jeho zvuk posouvá PVA do nových světů, ve kterých se touha překresluje do nezapomenutelné krajiny jistot, oddělujících všudypřítomnou lež od pravdy.

No More Like This vychází na PVA vlastní značce It's All For Fun a coby spoluproducent zde vystupuje elektronický improvizátor Kwake Bass (Mica Levi, Sampha, ..). Společně s deskou přichází s některými edicemi i dvanáctistránková básnická sbírka Elly Harrisové, naživo uvedena s violoncellistou Ruby Kyriakidesem.

 

A1. Rain (05:47)

A2. Enough (03:13)

A3. Mate (03:22)

A4. Send (03:45)

A5. Anger Song (04:57)

B1. Peel (03:13)

B2. Boyface (03:16)

B3. Flood (03:39)

B4. Okay (07:05)

B5. Moon (03:29)

Shelf Lives - HypernormaL (Not Sorry Mom Records)

 

S nepředvídatelností SHELF ⅃IVƎƧ  počítá asi každý, kdo tuhle londýnskou dvojici kdy potkal. Od groove post-punkových a electro-bassových kousků přes čistě chytlavé melodie a zařaditelné tabulky/škatulky až k současnému techno-industriálnímu stylu. Tolik k „profilu“  Shelf Lives, které uprostřed covidové pandemie vytvořili původem kanadská zpěvačka Sabrina di Giulio a kytarista/producent Jonny Hillyard (aka imdead) z Northamptonu.

Jejich nekompromisní texty jsou vykreslovány s punkově pokřiveným úsměvem a nastolují témata společenského kolapsu a hyperkonzumerismu. To jak zku**enost vypadá „zábavně“, prezentovali už na několika singlech, EP (Yes, offence - 4/2022, You Okay? - 10/2023, No Idea - 10/2024) a na debutovém albu HypernormaL to dotáhli do nejnekompromisnější (po)doby.

Desku najdete opět na Jonnyho značce Not Sorry Mom Records, kde až na EP You Okay? (Modern Sky UK) vyšly snad všechny doposud realizované nahrávky Shelf Lives. Produkce se tak nepřekvapivě ujal Jonny „imdead“ Hillyard a coby spoluproducenti se zde zapsali Josh Baxter (aka TechnoDaddy666) z výtečných PVA (A8 – FrissoN) a za Husky Loops jejich frontman Pier Danio Forni (A3 - 60K). Několik dalších hostů vidíte níže, a to vč. bonusového sedmipalce. 

Znepokojivě taneční a sebeuvědomělé dílo, které široká veřejnost pochopí stejně jako řadu dalších věcí až postupem času. Proto buďte u HypernormaL první!

 

A1. 2 phoneS (02:21)

A2. PLEASE HOLD (0:36)

A3. 60K (02:30)

A4. baby sonG (02:13)

A5. don’t laugH (01:59)

A6. sycophanT feat. NIXER (02:57)

A7. Gr33bo interludE feat. GREEBO (00:51)

A8. frissioN (02:53)

B1. i’m a producer (00:14)

B2. try harD feat. TATYANA (02:14)

B3. like heR (03:10)

B4. psychO (02:37)

B5. tone deF (02:43)

bonus 7“ POVERTY PORN

A1. MondaY 2 SundaY NFG (02:18)

A2. don’t laugH (Party Mix) (02:43)

B sidE – wrong sidE

Jim Jarmusch And Anika - Father Mother Sister Brother (Sacred Bones Records)

                                                                       

 

Ve středu 4. března vystoupila v pražském prostoru MeetFactory v Berlíně žijící bristolská umělkyně a aktivistka ANIKA, kterou kromě jejího skvělého alba ABYSS (4/2025 Sacred Bones Records) zviditelňuje i spoluautorství na soundtracku k Jarmuschově třípovídkové novince o rodinných vztazích Otec Matka Dcera Syn. Naprosto skvělý a doporučeníhodný filmový triptych pojednávající o vztazích mezi dospělými dětmi a jejich poněkud „vzdálenými“ rodiči, který získal Zlatého lva za nejlepší film na 82. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách.

Spolupráce Jima a Anniky započala během oslav 15. výročí Sacred Bones Records (2022), kde oba hudebníci vystupovali. Hendersonová coby ANIKA a Jarmusch se svojí kapeleu SQÜRL. Jejich první spolupráci, navíc k filmu „bez hudby“, uvedla coververze skladby These Days od německé hvězdy Christy Päffgen alias NICO (LP Chelsea Girl - 10/1967 Polydor), jejíž autorem byl ve své době teprve šestnáctiletý Jackson Brown. Každopádně NICO byla první, kdo skladbu These Days zveřejnila (původní název I've Been Out Walkin). Smutný a světem unavený text si od té doby propůjčila řada hudebních hvězd, ale tu úplně poslední verzi si ve středu vyslechli návštěvníci MeetFactory v úplném závěru večera, které předcházela ještě jedna předělávka Yang Yang od Yoko Ono. 

Kompletní FMSB sadu „improvizačních zvukomaleb“, formovaných spíše instinktem a atmosférou než narativním zaměřením, najdete opět u brooklynských Sacred Bones Records, resp. přímo TADY.

A01. Spooky (02:11)

A02. Disorder (01:01)

A03. Skaters (Short Version) (00:45)

A04. The Lake 1 (00:55)

A05. The Lake 2 (00:32)

A06. The World In Reverse (01:08)

A07. Afterwards (01:08)

A08. Order (01:09)

A09. Twins (01:14)

A10. Skaters (03:38)

A11. Return (01:34)

B01. Emptiness (00:47)

B02. These Days (03:35)

B03. Jetlag (03:42)

B04. Paris Bleu (04:21)

B05. These Days (Berlin Version) (03:31)

ANIKA a polovina předkapely PLATTENBAU (Sally & Lewis)