"Nepít je jako umění. To si Suš! Kdo to nezkusil, neví, o co přichází. Najdi v sobě umělce. Tvoř. Objev svoje Suchý umění a poděl se o něj se světem. Podpoříš tak přes 1 000 000 těch, kteří jsou v Česku na hraně rizikové konzumace. Protože #NEPITJEUMENI"
Společně s výzvou kampaně Suchej únor proběhla včera v Alšově jihočeské galerii trojvernisáž, která tak zahájila v prostorách Zámecké jízdárny výstavní sezónu 2023. Slavnostního zahájení se zúčastnili autoři a kurátoři všech tří výstav, tedy až na omluvenou manželskou dvojici a zároveň umělecké vedení skupiny Spitfire Company Petra Boháče a Miřenku Čechovou, stojícími za výstavou Karímy Al-Mukhtarové Sometimes You Need To Lie Yourself. Její "hlubo(c)ké" velkoformátové fotografie vlastních prošitých dlaní, do nichž jsou vepsány krátké vzkazy, čekající na rozpárání, stejně jako Laertův rubáš, se zde potkávají s neuvěřitelnou křehkostí skleněných tabulí se stovkami dírek, protkaných barevnými nitěmi. Výpravná studie o identitě, tradici a nepoznaných kořenech. "Tělo je pro mě odraz, jméno je pro mě tradicí, objekt je pro mě forma, rána je pro mě uvědomění, sklo je pro mě upřímnost, nit je pro mě spojením, maska je pro mě vrstvou. A co je dlaň? To záleží na víře."
Dalším z autorů, který na Hluboké prezentuje svou tvorbu, je původní člen enfant terrible českého graffiti CAP Crew Jakub Matuška aka Masker s projektem Až křídla vlaštovek vyhladí žulový kvádr z povrchu zemského. Jeho zázemí ve street artu ho už před lety přivedlo k použití spreje a airbrushe, základního média, pomocí něhož se současná post-analogová malba vyrovnává s otázkami plochosti a hloubky, pevného a tekutého, zaručeného a nejistého. Námětově se Matuška naopak přehoupnul přes vlnu surreálného zkoumání nespolehlivosti vlastního vnímání, spirituálních krizí a rozkolísaného stavu civilizace k zdánlivě zklidněným výjevům z každodenního života současného městského člověka, připomínajícím jeho ranou tvorbu poeticky vtipného glosátora světů, kterých se nikdy necítil úplně součástí. Coby kurátor zde vystupuje Michal Nanoru, kultovní postava tuzemské žurnalistiky, jeden z nejtalentovanějších publicistů protomoderního věku a autor připravované monografie Jakub Matuška aka Masker: Muž podivuhodných tvarů. K jejímu křtu by mělo dojít během chystané komentované prohlídky.
Tu plánuje i poslední z abecedně řazených Monika Žáková s výstavou Více světla. Autorka od počátku své tvorby klade důraz na precizní přístup ke zkoumanému tématu, pracuje koncentrovaně s nebývalým důrazem na cizelaci technického zpracování svých obrazů a v posledních třech letech se její dílo dostalo syntézou předchozí koncentrované tvorby do pozice autentické analytické abstrakce. Citlivě pracuje s energií materiálu, jeho fyzickou podstatou a jemnou dynamikou proporce obrazového plánu. Zásadním elementem její práce je však světlo, které je jistým spolutvůrcem celku - "Více světla znamenalo zvolání po konci tmářství, možnost úniku z časů a prostorů, jež neprospívají naději, otevřenosti a poznání," vysvětluje koncept výstavy kurátor a histotik umění Jan Kudrna, který v současnosti působí jako expert v oblasti českého současného umění pro Fond Artefin.
 |
|
K výstavě vzniklo i deset kusů ručně dodělávaných katalogů (artefaktů) |
Žádné komentáře:
Okomentovat