Osm dní a tři vernisáže, během kterých Alšova jihočeská
galerie zahájila čtyři výstavy. Po Theodorovi Pištěkovi (SENZAČNÍ REALISMUS) se
v Mezinárodním muzeu keramiky v Bechyni představil malíř a sochař Richard Stipl
s projektem HLAVA MAPA (kurátorka Karolína Juřicová, do 11. září), postaveným na
prvotních myšlenkových základech jeho sochařské tvorby, využívající různé
materiály a technologie. Vedle "tradiční" keramiky tak sám sebe "zasazuje"
také do dřeva, vosku, kovu, bronzu či kamene. Tento Stiplův umělecký život,
zaměřený na neurčitou povahu a momentální paradoxy, tak pozorovatele jeho děl
nutí přehodnotit současné postoje a přístupy k tvorbě a konzumaci umění. Snad
proto jeho sousoší "Block Sabbath" nechybí ani mezi vystavovanými
díly "kontroverzního" sběratele Roberta Runtáka, jehož sbírku MEN najdete
v hlavním sále Zámecké jízdárny v Hluboké nad Vltavou.
V prostorách bechyňského muzea byla v úterý odhalena též
další část depozitárních sbírek, která pod názvem SOUČASNOST TRADICE patří mezi
stálé expozice keramiky zdejší "divize" AJG. Po úvodní výstavě s
názvem "ČERNOBÍLÉ: Nic není a přitom je" prezentuje výběr toho
nejlepšího, a to vždy se svým patřičným protipólem. Se snahou obsáhnout
monumentální sochy, drobné plastiky, užitkovou keramiku, reliéfy, figury i
portréty. Ač cílem stálé expozice je představit veřejnosti kompletní depozitář,
tak SOUČASNOST TRADICE máte možnost navštívit jen do 25. září.
A naprosto poslední "předprázdninové" kroky AJG
zvýrazňují STOPY k bilanční výstavě Michala Škody, který se během svých
uměleckých aktivit postupně věnuje sochařství, malbě, instalacím a v poslední
době především kresbě, fotografii a autorským knihám, jež sám považuje za
nejdůležitější část své tvorby. Vedle toho všeho působí od roku 1989 jako
hlavní kurátor Galerie současného umění a architektury - Domu umění města ČeskéBudějovice, která se za dobu jeho působení stala prestižní institucí s výrazným
mezinárodním přesahem. Jeho bezejmenné (max. očíslované) instalace vytvářejí
společný prostor vymezovaný milníky jednotlivých objektů, z nichž ty prostorové
působí jako meteority z "našeho" nekonečna. Trojrozměrné
"vztahy" tak nabízejí prostor pro vznik potencionálních prožitků,
které za zdmi galerie těžko pohledáte. Proto tuto výstavu, jejíž kurátorkou je
slovenská historička umění Silvia Lacková Čúzyová, spolupracující se Škodou už loni v
rámci festivalu Měsíc fotografie 2021 na Prostorové introspekci (Galéria 19), vřele
doporučuji. Šanci tak máte až do 20. listopadu a pokud si přivstanete, získáte v
hlubocké AJG navíc ještě Theodora Pištěka & jemu podobné autory (do 30.
října) a sbírku pana exekutora Runtáka (do 2. října).
|
RS -Vision (dřevo, klihokřída, 2020) |
|
Detail |
|
RS - Procesí (dřevo, klihokřída, 2020) |
|
RS - Druhá strana (mosaz, dřevo, plátkové stříbro, 2020) |
|
RS - Pár (hlína, vosk. 2011)
|
|
RS (vlevo)
|
|
Hana Exnarová - "Můj tygr" z roku 1990 ukazuje abstraktující formu divoké šelmy zachycené v pohybu a zabarvené kontrastní fialovou s ostrým pohledem černých skleněných očí.
|
|
Marek Diaz - "Žena mluvící, muž mlčící" z roku 2004 prezentuje čistou a jasně ohraničenou formu tohoto páru.
|
|
Nicou Haug - "Johaniny šaty" z roku 1996 je plastika představující inovativní přístup k "módě v keramice".
|
|
MŠ |
|
MŠ |
|
MŠ |
|
Kurátorka Silvia Lacková Čúzyová (Michal Škoda - STOPY)
|
Žádné komentáře:
Okomentovat