Rhys Fulber - Memory Impulse Autonomy (Artoffact Records)

 

Memory Impulse Autonomy je ohromné, v pořadí snad už osmé sólové album kanadského producenta a poloviny veleslavných electro-industriálů Front Line Assembly Rhyse Fulbera (Delerium, Cyberaktif, Noise Unit, …), které  posouvá hranice klasického industriálního zvuku, pro který je Fulber známý jako průkopník ve světě EBM. Obklopen „mládeží“ reprezentující současnou „novou vlnu“ (coldwave, darkwave, Neue Deutche Welle), vytvořil drsné agresivní elektronické album s dunivými beaty v industriálním EDM obalu, lákající „nezkušené“ mladší ročníky minimálně na jména hostujících umělců. Vedle německého producenta Konstantina Unwohla a poloviny Lebanon Hanover Williama Maybellina (aka Qual) směřuji pozornost především na českou performerku, DJku a básnířku Barkosinu Hanusovou, na kterou jste mohli začátkem listopadu narazit ve Fuchsu2, kde představila aktuální suicide disco tvář dua YEARS OF DENIAL.

Memory Impulse Autonomy je silně emoční, z části vintage instrumentální album balancující mezi zřetelnými odkazy na nejtemnější minulost umělcových „zvukových krajin“ a objevováním pro Fulbera nových „impulsů“. Minimálně v oblasti premierové prezentace sólového alba u legendárních Artoffact Records. A jestli o víkendu pojedete na vánoční trhy do Berlína, tak se zastavte třeba také v URBAN SPREE. Litovat určitě nebudete!!  

 

A1. The Abyss feat. Qual (04:02)

A2. Control feat. Qual (03:53)

A3. Only Love Will Save Us feat. Barkosina (04:28)

A4. Exclavier (05:02)

A5. Nichts Dafür Getan feat. Konstantin Unwohl (04:39)

B1. New Despotism (05:06)

B2. All Of You Go To Heaven (04:19)

B3. The Elder (05:15)

B4. Baaderzeit (04:58)

B5. Further Back and Forward (04:11)

UNMARRY ME - Spanner In The Hurt / Clean Fight (Happy Soul Records)

 

UNMARRY ME je brightonské trio, které letos v květnu založili někdejší členové Huggy Bear Jon Slade (bas, Snoozers, Small Things) a Christopher Rowley (zp, Adulkt Life, The Element Of Crime) s post-punkovou riot grrrl Lise Frances (zp/kl, Daskinsey4, Help She Can't Swim). Po 7“ splitu s dalšími veterány britské punkové scény Lung Leg, realizovaném skrz glasgowský label Errol's Hot Wax (10/2025), vydali nyní svůj oficiální EP debut Spanner In The Hurt / Clean Fight. Ten se v rámci boření zavedených pravidel objevil na londýnské značce Happy Soul Records, pro kterou jde o teprve druhý titul v její dlouhé historii (Alasdair Roberts & Ivor Kallin / Jesus Christ, 10/2013).

Dvouskladbový 7“ UMM reflektuje odlišný přístup od minulosti všech tří tvůrců UNMARRY ME, který vás vtáhne a překvapené přinutí k opakovanému poslechu „poezie“, pátrající v „našeptávajících“ lo-fi beatových smyčkách a tajemných syntezátorech po přitomnosti této jiné, a přitom stále skvělé punkové sebranky, dopisující si s neonem osvětlenými temnými věky. Romantická demontáž zabijáckého soundtracku, postaveného mimo časový prostor.

100%

A1. Spanner In The Hurt (03:11)

B1. Clean Fight (02:39)

 

The Sha Sha Shanimals - Best Dressed Chicken in Town / Dumb Contortion (Agent Anonyme Recordings)

 

Siân Pattenden je spisovatelka, ilustrátorka a polovina dnes již neexistujících 100% Ponies. Svá umělecká díla vystavuje po celém světě, v Londýně provozovala obchod Grrrr! a vedle online obchodu Raw Art ji nyní můžete potkat i v noise-popové kapele The Sha Sha Shanimals, jejíž debutový 7“ Best Dressed Chicken in Town / Dumb Contortion právě vyšel na Daphnině labelu AgentAnonyme Recordings (OUIJA, Sleaze, Daphne Guinness).

Coby zpěvačku a kytaristku ji v TSSS doprovázejí ne méně známá jména britské indie scény kytarista Louis Jones (Warm Jets, The Fontaines, TV Eye), baskytarista Dan Farrow (Oslo) a argentinská divoška Camilade la Viga (bicí). Svůj první společný koncert odehráli teprve letos v květnu a třeba minulý týden doprovázeli na turné Mozart Estate (Lawrence Hayward). Včera uzavřeli své miniturné „doma“ v londýnském Betsey Trotwood a jak tvrdí někteří účastníci této sedmipalcové oslavy, tak další vystoupení The Sha Sha Shanimals si určitě nenechají ujít. Po poslechu AA singlu Best Dressed Chicken In Town / Dumb Contortion se ani nedivím.

A. Best Dressed Chicken In Town (03:41)

AA. Dumb Contortion (02:30)

Vincent Munier - Šepot lesa (Warren Ellis, Alice Baldwin, Hildur Guðnadóttir, …)

 

WHISPERS IN THE WOODS, Le Chant des forêts nebo také Šepot lesa. Po Sněžném levhartovi přichází francouzský fotograf a dokumentarista Vincent Munier s novým filmem o přírodě, který je ještě více dechberoucí a plný naděje. I když některé výroky jako „Obdivujme krásu, dokud to jde“ či „Jsme součástí zániku“ příliš povzbudivě nevypadají, tak tuhle výpravu do zimní divočiny považuji za jeho doposud nejkrásnější a určitě nejosobnějším filmové dílo.

Tentokrát Vincent zůstává mnohem blíže domovu v lesích Vosges, kam poprvé přišel už jako teenager se svým otcem přírodovědcem, který strávil celý život pozorováním divoké zvěře. Tuhle realitu v Šepotu lesa převedl na svého syna Simona a umožnil divákům poznat tři generace rodiny Munierů, přespávajících v rozlehlých lesích. Lovit beze zbraní, naslouchat Michelovým moudrům a společně prožít jedinečné okamžiky, ve kterých dovolíme přírodě, aby nás zaplavila svými jazyky, texturami, vůněmi a zvuky.

Uchvacující podívaná s neuvěřitelně silnými a působivými emocemi, ve které Vincent Munier opět vsadil na hudební vkus Warrena Ellise, kterého doplňují skladby od Sandy Denny, Zaho de Sagazan, Alice Baldwin, Hildur Guðnadóttir a Dom La Nena & Rosemary Standley.

Po tuzemské předpremiéře, která proběhla v rámci Festivalu francouzských filmů (20. - 26. 11. 2025), můžete na Šepot lesa vyrazit od 17. prosince do Francie, nebo musíte vydržet až do 9. dubna 2026, kdy snímek vstoupí do českých kin. Do té doby si můžete tuhle krásu užívat prostřednictvím nádherné publikace Le chant des forêts z Munierova nakladatelství Kobalann.

 

01. Sandy Denny / Dom La Nena et Rosemary Standley - Who Knows Where The Time Goes (2020)

02. Zaho de Sagazan - La Symphonie des Éclairs (2023)

03. Alice Baldwin - Was am Ende (2015)

04. Hildur Guðnadóttir - Folk Fær Andlit (2020)

05. Warren Ellis - Forest Fog (2021)

06. Warren Ellis - Pheasant (2021)

07. Warren Ellis - Deer (2021)

08. Warren Ellis - Lynx (2021)

09. Warren Ellis - Photo Pheasant (2021)

10. Warren Ellis - Fog Blanket (2021)

11. Warren Ellis - Birds, Lynx at Night (2021)

12. Dom La Nena & Rosemary Standley - Transit Umbra (2020)

13. Dom La Nena & Rosemary Standley - Cabane d'Oiseau (2014)

HANK – Twist Grip / Spiralic (Dalliance Recordings)

 

Když jsem poprvé zahlédl název HANK is a band, tak se mi vybavil pražskej démon z Kill The Dandies! či Thee Lazy Eyes. Dnes už vím, že tenhle další HANK patří k nejlepším DIY objevům současného Londýna a na svých nahrávkách se pohybuje podobně jako třeba My Bloody Valentine mezi noisem a melodií, intimitou a disonancí, a díky svým andělským vokálům poletuje v blízkosti Cocteau Twins.

Již od svých nedávných počátků HANK neustále střídá hudebníky, z nichž tu nejpevnější část tvoří Lauren „Pearl2“ Stephen (zp/kyt), Charlie Read-Clarke (zp/kyt), Maddy O'Keefe (bas) a Ashley Cooper (bicí). Z těch „hostujících“ bych pak připomněl aspoň část skvělých SORRY (Asha Lorenz, Marco Pini), kytaristu Pip Indigo Russona, zpěváka Warmduscher (Ben Romans Hopcraft) a především producenta Jamie Nevilleho, který stojí za dvojicí EP Twist Grip (9/2024) a Spiralic (6/2025). Obě tyto prozatím jediné nahrávky podpořené Dalliance Recordings nyní vycházejí na společném vinylu, a to díky DINKED EDITIONS a jejich sérii exkluzivních edic EARLY DOORS, zaměřených na nejlepší nové kapely.

Chcete-li být u TOHO, tak HANK určitě nepřehlédněte / nepřeslechněte, stejně jako chystanou EP kompilaci dublinských electro-punkerů YARD.

TWIST GRIP EP (9/2024)

A1. Angel Says (03:55)

A2. Pull It Off (02:32)

A3. DYLM (03:54)

A4. RanThruBlue (04:03)

SPIRALIC EP (6/2025)

B1. Stand On Yr Star (03:00)

B2. Temp Fix (04:35)

B3. Trusted (04:44)

B4. Dogstar (05:39)

B5. Spiralic (04:15)

 

EMMON – ICON (Icons Creating Evil Art)

 

Před čtvrt stoletím vznikla ve Stockholmu indie popová čtveřice Paris, ve které účinkovala zpěvačka a klávesistka Emmy Nylén, paralelně vystupující jako EMMON. Od svých sólových začátků (EP Global - 10/2001, EP CasioN - 1/2002, …) přes založení vlastního studia ProDUCKtion, LP debut The Art and the Evil (2/2007 Wonderland Records) až po současnost, se vyznačuje chytlavými melodiemi, pulzujícími beaty a nostalgickými syntezátorovými zvuky, připomínajícími v novém nádechu elektronickou hudební scénu 80. let minulého století. Záměrně uvádím „minulého století“, protože tahle hudební nadčasovost zní slále víc než aktuálně.

V současné době EMMON produkuje veškerou hudbu společně se svým manželem Jimmym Monellem (Shooting Star, The April Tears), o čemž svědčí „návratové“ a dost možná až přelomové páté studiové album RECON (10/2022), prodloužené o vydařenou remixovou verzi RECONMIXED (10/2023), které vyšlo stejně jako aktuální hit ICON u ikonických Icons Creating Evil Art. Za mě ještě o level lepší a „tvrdší“ než tři roky staré „album roku“, působící velmi vzdušně a sebevědomě. Jeho temnota promítnutá do taneční radosti mě opět vrací do víkendových vzpomínek, kdy jsem zde připomínal Stellu Rose a nezapomenutelnou událost českých osmdesátek - Depeche Mode v Praze. Úchvatná nahrávka, na které se kromě třeba zpěváka Agent Side Grinder Emanuela Åströma autorsky spolupodílel i Conny Fornbäck alias Majestoluxe (B2).  

 

A1. Neon Brown (04:30)

A2. Decisions (04:47)

A3. Shades Of Blue feat. Annika Thorell (03:59)

A4. Cold Within (04:10)

A5. No Mans Land (04:48)

B1. Speak To Me feat. Jonas Thorell & Annika Thorell (3:52)

B2. Blood On The Ceiling (03:33)

B3. Relics feat. Emanuel Åström (03:44)

B4. DARK (04:16)

B5. Slow Running (03:22)

Stella Rose Gahanová v Bike Jesus (3. února 2026)

 

Když už jsem u těch depešáckých vzpomínek (PRAHA 1988), tak proč se trošku nepodívat do budoucna. Třeba na úterý 3. února, kdy do pražského klubu Bike Jesus přijede v rámci evropského headline turné dcerka Davida Gahana Stella Rose. V New Yorku usazená zpěvačka, básnířka a hudebnice, která ve spolupráci se spolumajitelem KRO Records Yvesem Rothmanem (Courtney Love, Warpaint, ..) natočila debutové album Eyes Of Glass (5/2023) a s následujícím EP Hollybaby (12/2024) vystoupila v doprovodu post-punkových A Place To Bury Strangers loni v Brně. Její temně podmanivý pop s neogotickými prvky a momentkami legendárních hvězd (PJ Harvey, Patti Smith), řadí „malou“ Stellu mezi nejzajímavější soušasná jména newyorské undergroundové scény, kterou dobarvuje intenzivní kreativitou, posouvající každou novou nahrávku do dalších směrů.

V Bike Jesus můžete Stellu Rose chytit v 1. vlně už za krásné TŘI stovky.

Filip Macháček - Depeche Mode Praha 1988 (Slovart)

 

Jedním slovem NÁDHERNÁ, a to nejen vzpomínka na nejzásadnější koncert před Listopadem 1989. Toť novinka z nakladatelství Slovart DEPECHE MODE PRAHA 1988, která s podtitulem 21 hodin za železnou oponou "setlistově" mapuje jeden jediný výjimečný den – 11. březen 1988. Autorem této třísetstránkové publikace je táborský rodák Filip Macháček, který během tří let nashromáždil stovky dodnes nepublikovaných fotografií, desítky rozhovorů a kompletní tiskový archiv z přelomového koncertu uprostřed železné opony, konaného v rámci The Music For The Masses Tour.

Pro mě osobně tohle bravurně zmapované nostalgické dílo začalo už před 37 lety v brzkých ranních hodinách jednoho mrazivého dne, kdy jsme si s „depešákama“ vystáli „nekonečnou“ frontu v pasáži na Václavském náměstí, ze které každý z nás s dvojicí šťastně ulovených lístků (max. počet pro jednoho) spěchal pro další dva do předprodeje Sparty.

Na tu dobu naprosto neuvěřitelná událost, kterou nemohla minout ani policejní buzerace přímo před holešovickou Sportovní halou. Tehdejší tisk šířil „zábavné“ rozhovory s organizátory koncertu, např. se zástupkyní ředitele Sportovní haly Danou Hálovou, která mluvila o extrémně mimořádných bezpečnostních opatřeních. Přímo od pořádkových sil Veřejné bezpečnosti (VB) vycházely katastrofické scénáře (dnes se tomu říká dezinformace), ve kterých fanoušky Depeche Mode označovaly za alkoholiky a drogově závislé idioty s divnými účesy, které připomínaly nepracující kapitalistické pankáče ze Západu. I tohle byla historie naší země, jejíž děravá paměť národa dokáže ještě dnes uctívat převlečené bolševiky, shlížející na prostý lid z Hradu či Poslanecké sněmovny.

DMP1988 vychází oficiálně 24. listopadu. Tak neváhejte!!

Behind the Wheel, Strangelove, Sacred, Something to Do, Blasphemous Rumours, Stripped, Pipeline, The Things You Said, Black Celebration, Shake the Disease, Nothing, Pleasure, Little Treasure, People Are People, A Question of Time, Never Let Me Down Again

A Question of Lust

Master and Servant

Everything Counts  

Moje dva nejlepší koncerty před Listopadem 1989

Negative Image – Confusion (Dead Wax Records)

 

Jubilejní 50. titul madrických Dead Wax Records patří nahrávce z roku 1989, kdy nás před podobnou západní kulturou bránili Pávek s Burešem. Vzorní to soudruzi, kteří v pondělí 17. listopadu půjdou opět pokrytecky slavit pád komunismu.

Dnes už nesehnatelná kazeta obsahovala šest skladeb a pod názvem Confusion si ji na vlastní značce Contorsic Dog Records vydala kalifornská kapela Negative Image, ovlivněná post-punkem, gothic rockem a darkwave. Aktuální verzi tohoto jediného alba, které tihle temně punkovější Duran Duran (Aaron Hope - zp, Terry Lundwall - bas, Julian Riskus - kyt, Glenn Thayer - kl, Jason „Shhadows“ Timothy - kyt) vydali, rozšiřují dvě stejně staré skladby, uzavírající jednotlivé strany vinylu. Hranice mezi temnotou a nadějí, kterou ti šťastnější překonali a zbabělci statečně převlékli. Pro mě soundtrack k TV událostem před 36 lety, kdy jsem se pořádně nadechl a bolševik vydechl. Zmatek v tom mám ale dodnes, kam se Česko ubírá a kdo stojí v jeho čele (Pávek, Bureš, Pitomio). 

Otevři dveře, manipulace je jejich povolání, demonstruj vlastní cestu. CONFUSION miluju!!  

 

A1. The Life We Lead (03:28)

A2. All I Was (SEX) (05:30)

A3. Take Another Drink (07:15)

A4. Melt The Ice (04:12)

B1. Not This Way (05:23)

B2. Swallow (05:09)

B3. She Flies Away (05:52)

B4. Something Pure (04:34)

FUNERAL FOLK / Jules Reidy (Festival Alternativa, 14. 11. 2025 Praha )

 

Pokud chcete zažít v hudbě něco naprosto výjimečného, vyražte v pátek na pražské Staré Město do kostela U Salvátora, kde se stanete svědky meditujícího rituálu o zármutku a umírající civilizaci FUNERAL FOLK. Vzácného a všepohlcujícího spojení spektrální skladatelky Mary W. Horn a folkové hudebnice Sary Parkman, jejichž téměř sesterské pouto je používáno jako základ pro zkoumání smrti, okultních a nadpřirozených hymnů. Dílo původně napsané pro taneční vystoupení FUNERAL (2020) Mattiase Lecha a Lisen Ellard je neseno krásnou úctou ke karelské tradici, švédské lidové hudbě a spektrálnímu minimalismu. Tenhle drone-folkový žalozpěv na housle s prvky black metalu, který si Mary vydala na vlastním stockholmském labelu XKatedral už v létě 2022, si naživo určitě nenechte ujít. Dle nemalých očekávání by měl obě dámy doplnit na kytaru a citeru Mats Erlandsson, dodávající jejich hluboce rezonančnímu zvuku další vrstvu. 

Kdo ale v rámci 33. ročníku festivalu ALTERNATIVA v pátek před FUNERAL FOLK vystoupí, tak to bude v Berlíně usazený/á Australan/ka Jules Reidy (S P O I L E R, Splitter Orchester) a vy kdo dorazíte včas (19:00), tak ambientnímu znovuzrození Ghost/Spirit (2/2025 Thrill Jockey) podlehnete určitě také.  

Summer Darling Tapes (PUBLIC CIRCUIT & TORTURETWINN)

 

Summer Darling Tapes je stuttgartský label někdejšího zpěváka ZERBIRST a The Hand of Glory Johna Mortona, který po provozování metalové značky Black Omega Recordings zaměřené na evropskou scénu, „dováží“ na starý kontinent i nová americká jména. Prostřednictvím svých kazet nám tak už tři roky umožňuje lovit v oblastech nezávislého post-punku, shoegaze a dream popu. Během nedávného zátahu mě v jeho SDT sítích zaujaly dvě čerstvé rybky od à La Carte Records a Wax Moon Records.

Tu první reprezentuje elektronické post-punkové trio PUBLIC CIRCUIT Ethana Biamonta, ke kterému se během nahrávání loňského debutu Lamb (3/2024) připojili bubeník Sean Holloway a programátor Nelson Fisher. Jejich ledově církevní projev zkoumá témata ztracené víry a identity v současném chaosu světa a proměňuje Ethanův brooklynský život ve stravitelnější a především emotivnější zážitek. Tak snad Modern Church potkáme naživo i my v příštím roce, a to nejen v rámci festivalového léta.

Druhým a dalším skvělým úlovkem je pak Andrew Devin Georgieff alias TORTURETWINN z Richmondu, jehož debutové album Blood Love inspirované 80‘s pop-rockovými a new wave hvězdami podpořil účastí producent Will Beasley, spolupracující např. s Goalkeeper či The Dangerous Summer. Po digitálním EP The Coldening (12/2023) se zde o krvavou romantiku uvězněnou v závislosti podělil Chaz Costello z dallaského tria Sculpture Club, kterého najdete v úplném závěru této nádherné nahrávky.

PUBLIC CIRCUIT – MODERN CHURCH

A1. Modern Church (02:33)

A2. Samson (03:28)

A3. Take The Blame (03:39)

A4. No Faith (02:40)

B1. Hymn 01 (01:45)

B2. To The Grave (03:36)

B3. Damager (01:34)

B4. Cost Of My Life (03:48)

 

TORTURETWINN – BLOOD LOVE

A1. RED LIGHT (03:22)

A2. DEATHLY IN LOVE (02:57)

A3. SEX TAPE (03:47)

A4. KNIFE PLAY (04:54)

B1. MY MORNING BLUES (02:45)

B2. PRETTY WHEN YOU CRY (04:13)

B3. EMILY FT. SCULPTURE CLUB (03:15)

Just Mustard - We Were Just Here (Partisan Records)

Dundalkský kvintet Just Mustard přichází po nádherné změti industriálních zvuků zkoumajících smutek a ztrátu Heart Under (5/2022) s dalším albem, otevírajícím kapele nepoznaný rozměr, který v jejich případě přichází s každým novým titulem. Ten v pořadí již třetí a druhý pro Partisan Records je o něco vřelejší a posouvá zvuk Just Mustard do jasnějšího a bezprostřednějšího teritoria. Možná až do optimistického vnímání světa/světla kolem, propleteného širokým spektrem emocí. Zatímco jejich předchozí nahrávky často vycházely z elektronicky inspirovaných instrumentálních smyček, tentokrát postup obrátili, čímž se přiblížili k éterické kráse My Bloody Valentine, i když svůj strašidelně abstraktní projev stále neopustili.

We Were Just Here s artworkem od vizuálního umělce Antona Revae vzniklo ve studiu Black Mountain nedaleko Dundalku a stejně jako u Heart Under se o mix postaral producent David Wrench (polovina Audiobooks), který kromě Blur, The XX, Young Fathers a mnoha a mnoha dalších spolupracoval i na čerstvém albu HAAi. 

Po roční koncertní pauze vyplněné nahráváním tohoto katarzního průlomu k opravdové euforii, Just Mustard vyrazí na světové turné, které se nám ale v dubnu zdaleka vyhne. Opáčko v Café V lese, navíc s takovouhle deskou, by určitě patřilo k nejnezapomenutelnějším okamžikům příštího roku.   

 

A1. Pollyanna (04:24)

A2. Endless Deathless (04:11)

A3. Silver (03:37)

A4. Dreamer (04:10)

A5. We Were Just Here (03:40)

B1. Somewhere (04:37)

B2. Dandelion (04:02)

B3. That I Might Not See (03:03)

B4. The Steps (02:43)

B5. Out Of Heaven (04:53) 

Warrington-Runcorn New Town Development Plan - Public Works and Utilities (Castles In Space)

 

Nejenom Česko se potýká s „privatizací“ (rozkradením) státní infrastruktury, jako je voda, nerostné suroviny či elekřina. Protiprávní jednání politiků, nevymahatelnost práva, nefunkční justice a miliardové škody, trápí téměř celý svět. O jedné takové „veřejné službě“ vypráví prostřednictvím Castles In Space nové album lancasterského producenta a vědecko-technologického pracovníka tamní university Gordona Chapman-Foxe, ukrytého pod přezdívkou Warrington-Runcorn New Town Development Plan. 

V pořadí již šesté studiové album Public Works and Utilities vypráví o vysávání našich peněz do kapes oligarchů a odklánění „veřejných“ prostředků na konta akcionářů z klientelistického prostředí. Oproti předchozím nahrávkám novou „studii“ značně ovlivnilo urbanistovo téměř roční koncertování, díky kterému jeho zvukové krajiny získaly dynamické a doposud nejživější (taneční) obrysy. Pro posluchače mírně otrávené „tradiční linkou“ WRNTDP půjde hned s prvním poslechem o nemalý posun jak politický, tak i kompoziční, připomínající soundtracková díla Johna Carpentera či některá katalogová čísla Burning Witches Records. A kdo by si chtěl doplnit sbírku, pak jen připomínám dubnové EP Overspill Estates, prodlužující páté album Your Community Hub (4/2024 Castles In Space).

 

A1. Swift, Safe and Comfortable (03:12)

A2. Sunset Over Stanlow (04:24)

A3. 800 Yards Down At Ince Six Feet (03:17)

A4. Water Treatment Works (04:25)

A5. Renewal and Regeneration (04:29)

B1. The People Matter (18:40)

Hilary Woods - Night CRIÚ (Sacred Bones Records)

 

Po dvou letech dnes vyplulo nové album irská hudebnice, skladatelky a analogové filmařky Hilary Woods (ex-JJ72), které začalo vznikat na různých místech světa (Irsko, Lotyšsko, Virginie, ..) již v době vydání předchozí desky Acts of Light (11/2023 Sacred Bones Records). Čtvrté sólové album najdete pod názvem Night CRIÚ (Night Crew) a od poslední dvojice instrumentálních „experimentů“ se liší návratem k „vokálnímu písničkářství“, ač jinému, než jaké známe v podání její původní kapely.

Mimo prostor a čas vložených sedm skladeb promlouvá starými filmovými scénáři, odkazujícími na anotaci „příběhu“, ovlivněného aspekty československé nové vlny a rané italské kinematografie. Místy trochu strašidelné pocity vyrovnávají ostrůvky bezpečí a klidu, ve kterých naleznete fascinující zážitek, prezentující jednu z nejkrásnějších „nočních“ (Night CRIÚ) nahrávek tohoto roku. Potemnělý folk-pop s éterickými vokály, dětským sborem, smyčcovými a dechovými nástroji. Intimně snivá jedinečnost, podpořená producentem Deanem Hurleym a brooklynským labelem Sacred Bones Records.

NO MUSIC FOR GENOCIDE

 

A1. Voce (05:03)

A2. Faults (05:31)

A3. Endgames (06:13)

B1. Brightly (04:02)

B2. Taper (04:44)

B3. Offerings (02:31)

B4. Shelter (03:14)

 

THE NONE – MATTER and CARE (Zennor Records)

Signifikantní 13. ročník Grauzone festivalu nabídne na začátku února další porci rozmanitého programu, který v srdci nizozemského Haagu opět propojí hudbu, film a další formy umění. Vedle hvězd jako DITZ (EP Don Enzo Magic Carpet Salesman vyšlo včera), Warmduscher či Sixth June, vystoupí i poměrně mladá kapela THE NONE, složená ze starých pák.

U jejího zrodu stál zakládající člen Bloc Party a Young Legionnaire Gordon Moakes (bas), který po návratu z Ameriky potkal kytaristu punkových Cassels Jima Becka a s vidinou založit něco neúnavného a hlučného, položili základ THE NONE. Na začátku roku 2023 přibrali bubeníka Chrise Francombeho (ex-Namasté) a nejviditelnější osůbku kapely Kai Whyte (aka Blue Ruth), někdejší zpěvačku Youth Man z birminghamského kolektivu QUE.E.F.

Letos v červnu vydali na vlastní značce Zennor Records debutový 7“ At Hope / In Civic Pride, kterému předcházela dvojice digitálních EP Matter (8/2024) a Care (2/2025), odrážející post-hardcorové vzory. Její syrový a temně humorný projev nyní najdete na společném 12“ MATTER and CARE, který stejně jako zmiňovaný singl produkoval Tom Hill, známý např. ze spolupráce s ĠENN - padesátikusový 7“ Reverberations vyšel dnes a na jeho vzniku se podílel i Johnny Hostile od Jehnny Beth).

V současné době THE NONE pracují na debutovém LP, jehož část dost možná uslyšíme už na únorovém Grauzone. Tuhle punkovou naléhavost si tam rozhodně nenechte ujít!!  

 

A - MATTER

01. Plow (03:55)

02. Railing (04:19)

03. Pigs Need Feeding (05:09)

04. Cheap Cloth Soon Frays (03:31)

B - CARE

01. My People (03:29)

02. Assembly (03:55)

03. Rusty Roads (02:46)

04. On Automatic (03:45)

A Farewell To Hexes – Rendlesham Expanded (Tectona Grandis)

 

Site-specific FM rádio THE DARK OUTSIDE vydalo v srpnu 2021 soundtrack Rendlesham (80 kazet), kterým multiinstrumentalista Adam Leonard alias A Farewell To Hexes, frontman artrockových Invaderband, připomněl asi nejznámější setkání Britů s UFO, ke kterému dle očitých svědků došlo v noci 27. prosince 1980 na základně RAF Woodbridge. Tehdy se v nejtemnějším Suffolku objevil zhruba dvou až třímetrový trojúhelníkový objekt s pulzující červenou signalizací, osvětlující les bílým světlem. Ráno ve stejné lokalitě byly nalezeny tři prohlubně a zaznamenány zvýšené hodnoty beta/gama záření. Následující noc zde poletovaly tři hvězdicové objekty, které se zhruba ve stometrové výšce proměnily v plné kruhy a na obloze setrvaly kolem hodiny. Tolik z oficiální zprávy vydané 13. ledna 1981, kterou sepsal zástupce velitele základny Charlese I. Halta (USAF), jehož fotografii a vzorek jehličí z Rendleshamského lesa přináší CD reedice Rendlesham Expanded. 

Po vinylové edici Rendlesham (7/2022) realizované famózním labelem Polytechnic Youth, se limitovaná (50 ks) nahrávka s douskladbovým bonusem pohybuje v kruhovém objektu na vlnách Tectona Grandis. Strašidelná radiofonika evokující undergroundovou britskou elektroniku, do které A Farewell To Hexes připojil záznam podplukovníka Halta (Halt Tape) v čase pozorování neznámého objektu a projev právníka Patricka Frascogny z líčení tohoto případu v roce 2011 (Aftermath).

Senzační svědectví, jehož unikátnost si můžete rozšířit o charitativní projekt (Hope & Play) podporující život dětí v G/\ZE Echoes for Palestine (Cities and Memory), na kterém Adam Leonard připomíná skladbou The Ghosts of Lifta palestinský exodus v roce 1948, resp. evakuaci jediné arabské vesnice v dnešní západní části Jeruzaléma.

 

01. Lights Over Woodbridge (02:23)

02. East Gate Expedition (03:15)

03. What Is That? (02:09)

04. Circling The Mechanical Object (03:26)

05. In Receipt Of Zeros And Ones (04:18)

06. Orford Ness At Dawn (03:39)

07. The Halt Tape In Colour (18:48)

08. Aftermath (04:21)

Bonus CD

09. Ipswich (04:15)

10. Halt Testimony (02:02)

HAAi – Humanise (Mute Records)

 

Album o kterém se nemluví, ale brzy pronikne mezi nejpřekvapivější tituly tohoto roku. Jmenuje se HUMANISE, vyšlo na legendární značce MUTE a jeho autorkou je někdejší frontman/ka shoegaze tria Dark Bells Teneil Throssell alias HAAi. V londýně usazená australská producentka a DJ, která se nové role ujala zhruba před deseti lety a svá první EP vydala na vlastní značce Coconut Beats (Bee Good / DaDaDa - 9/2017, Motorik Voodoo Bush Doof Musik 7/2018). Širšího zájmu se jí dostalo ale až s EP Systems Up, Windows Down (11/2019), po kterém přišla smlouva s Mute Records a vytlačení nahrávky do vinylu, stejně jako v případě následujícího Put Your Head Above The Parakeets (9/2020).

Debutové album Baby, We’re Ascending vyšlo v květnu 2022 a mezi hosty vynikli producent Jon Hopkins (Coldplay, Brian Eno, ..), Alexis Taylor z Hot Chip či zpěvačka a multiinstrumentalistka Obi Franky, které najdete i na aktuální „techno-popové“ poctě lidstvu HUMANISE. Na cestě z transcendentní a euforické zvukové krajiny do zkoumání napětí mezi digitálním odstupem a lidským spojením, ve kterém HAAi nachází krásu ve střetu syntetických textur a osobního vyjádření. V tom jí opět nemálo vypomohla řada hostů, a to nejen z trans a queer rodiny, ze kterých bych vyzdvihl queer básníka Kaidena Forda a zástupce London Contemporary Voices – londýnskou umělkyni pracující na průsečíku kvantové počítačové hudby, umělé inteligence a lidského hlasu ILĀ a „její“ TRANS VOICES, propojující meditativní zvukové krajiny se sborovou tradicí a experimentálními vokály. Nádherný souzvuk emotivní elektroniky a „lidského“ hlasu s jedinečnou identitou, který je zde oproti debutu posunut do popředí. Úžasně dokonalý „kancl“ zážitek, dobíjející lidskou energii nejen transformací „obsahu“ generovaného umělou inteligencí.

100% = HUMANISE

01. Satellite feat. Jon Hopkins, Obi Franky, ILĀ & TRANS VOICES (06:39)

02. All That Falls Apart / Comes Together feat. James Massiah (06:18)

03. Stitches (04:23)

04. Can't Stand To Lose (04:52)

05. Shapeshift feat. KAM-BU (04:50)

06. Voices (05:38)

07. Go feat. Kaiden Ford (04:51)

08. HUMANiSE (03:47)

09. Hey! (04:09)

10. Rushing feat. ILĀ & TRANS VOICES (04:20)

11. New Euphoria feat. Alexis Taylor, ILĀ & TRANS VOICES (05:19)

12. HQ feat. Kaiden Ford (03:13)

pôt-pot – Warshaw 480 km (felte records)

Byla nebyla irská kapela The Sunshine Factory, ve které bubnoval zakladatel Sunshine Cult Records Mark Waldron-Hyden, jedna z nejvýraznějších postav undergroundové scény v Corku. Před čtyřmi lety absolvoval uměleckou rezidenci nedaleko Lisabonu, kde na něho narazili Mykle „Ollie“ Oliver Smith (kat/zp) a Joe Armitage (bas). Po několika společných jamech vznikl název pôt-pot, debutové EP Ode To A (5/2023) a nápad pozvat Markovu irskou kamarádku Elaine Malone (zp/harmonium), se kterou nahráli EP Going Insine (4/2024 Socorro / Blowtorch Records). Kritikou velice kladně přijatý titul, po kterém následovala šňůra vyprodaných koncertů (Irsko, Británie, Portugalsko) a letos v létě podpis s brooklynským labelem usazeným v Los Angeles FELTE. Pro ten si pôt-pot připravili kolekci vycházející z Markových demonahrávek, odrážejících jeho cestování a nepříliš šťastné období. S nahrávkou pojmenovanou dle silniční směrovky z německo-polského pohraničí Warshaw 480 km, přijíždí do lisabonského studia i druhá Cork-členka souboru Sara Leslie (zp/tamburína/kyt), se kterou „tradiční“ psychedelický krautrock prochází od hluboké bolesti do nádherně zasněných krajin, kde ztráty začnete přijímat s lehkostí a pochopením vlastní (i autorovy) přirozenosti.

 

A1. 132 Spring St. (00:31)

A2. 22° Halo (04:45)

A3. Sextape (04:32)

A4. WRSW (06:27)

A5. Fake Eyes (02:47)

B1. I AM! (06:00)

B2. Can't Handle It (03:30)

B3. The Lights Are On (03:58)

B4. Hot Scene (05:35)

B5. Change Your Life (01:50)

Good Health Good Wealth - This Time Next Year We’ll Be Millionaires

 

Po včerejší performanci pražských RAFANŮ (Gril Flame - Signal Festival) proběhl kousek vedle v Café V lese koncert vynikajících BIG SPECIAL z Birminghamu, který považuji za jeden z vůbec nejlepších, které jsem letos navštívil. Coby jejich support vystoupila londýnská dvojice producentů Good Health Good Wealth, která už dávno není vzorem jen tamních dvacátníků, protože letos ohromila uznávané festivaly, jako Glastonbury, Reading, Leeds či oxfordshirský Truck.

Kapelu tvoří zpěvák Bruce Breakey a kytarista s litevskými kořeny Simon Kuzmickas, jehož nejranější hudební vzpomínky pocházejí z poznávání postsovětského undregroundu. Původní punkové základy Good Health Good Wealth zásadně proměnil lockdown, což se odrazilo jak v hledání nových inspirací (Duft Punk, The Streets, ..), tak i v názvu odrážejícího ztrátu blízkého přítele kvůli zdravotním problémům z nezdravého životního stylu. 

Po digitálním LP HappyValley (1/2022) a EP Everyone Feels Like This (6/2023) přišla řada singlů, které 17. listopadu posbírá 12“ kompilace This Time Next Year We’ll Be Millionaires, zahrnující i včerejší hřeb večera – nejnovější singl Beautiful Boy, napsaný již v době Brucovo lockdownového pochlastávání a odkazující na Groeningenův stejnojmenný snímek Krásný kluk (2018). Oficiálně tak půjde o debutové album doplněné hlasovými poznámkami GHGW a jejich přátel, kde vedle aktuálního singlu Beautiful Boy najdete i titulní a doposud nevydanou skladbu This Time Next Year We’ll Be Millionaires. V tomto případě nesmíme zapomenout na titulu "ukrytého" londýnského skladatele a producenta Josepha Wandera, který začínal jako zvukař u Miloco Studios a pracoval např. s The 1975, Kasabian či Måneskin. Takže všechny palce nahoru, jako včera s BIG SPECIAL v Krymské 12.

 

01. Full Circle (03:17) - 10/2024

02. The Cafe (03:06) - 01/2025

03. You Don’t Know Me feat. Fredwave (03:16) - 04/2025

04. White Men (03:18) - 07/2025

05. I Forgot (04:12) - 08/2025

06. Beautiful Boy (05:42) - 09/2025

07. This Time Next Year We’ll Millionaires (03:38)

A čerstvé překvápko pro všechny BIG SPECIAL fanoušky!!!!!!!!!!

AFAR - Changing Rules (Laut & Luise Records)

 

AFAR je okouzlující berlínské duo, které před devíti lety (KB) spojilo zpěvačku Elenu Gniß (Miss Gniss) s producentem a spolumajitelem CUTOFF Productions Josephem Varschenem (Hey Joe). Už od debutového alba Music From Afar (2/2019 Drossel) mísí experimentální analogovou elektroniku s psychedelií a krautrockem, čímž vytvářejí pocit propojující přírodní prostředí s industriálním. Ambientně meditativní a expanzivní zvuk, který po první desce přešel pod kolínské Laut & Luise Records, kde okamžitě zaujala dvojice EP (Rational Ecstasy - 10/2021, Tell Me More - 12/2022) a nádherné druhé album The Refuge (10/2023), doprovázené remixovou verzí.

To prozatím poslední Changing Rules vyšlo před pár dny a dle AFAR jde o romantickou vzpouru proti každodenním zvukům, které otupují a rozptylují. Návrat do reality, nabádající k porušování „zavedených“ pravidel a vstupu do nového, doposud neprobádaného prostoru. Jemná a přitom syrová cesta, vzdalující se všudypřítomnému pohodlí. Pohlcující zážitek s introspektivní a filmovou atmosférou, který považuji za jejich doposud „nejsrozumitelnější“ dualitu temnoty a světla. Naživo určitě zažít a dopochopit ústřední koncept celého alba. Na cestě z Grazu do Berlína pojedou přes Budějce i Prahu!! Tedy zatím bez koncertní zastávky. Jistě výzva podzimu!!

 

A1. Born and Die (03:20)

A2. No More Advice (04:12)

A3. Body on Body (04:15)

A4. Forming Wind (02:56)

A5. Moon Body Eyes (03:38)

B1. Something Special (03:48)

B2. Changing Rules (08:26)

B3. Embodied (06:25)

B4. Walking Meditation (01:15)