EMMON – ICON (Icons Creating Evil Art)

 

Před čtvrt stoletím vznikla ve Stockholmu indie popová čtveřice Paris, ve které účinkovala zpěvačka a klávesistka Emmy Nylén, paralelně vystupující jako EMMON. Od svých sólových začátků (EP Global - 10/2001, EP CasioN - 1/2002, …) přes založení vlastního studia ProDUCKtion, LP debut The Art and the Evil (2/2007 Wonderland Records) až po současnost, se vyznačuje chytlavými melodiemi, pulzujícími beaty a nostalgickými syntezátorovými zvuky, připomínajícími v novém nádechu elektronickou hudební scénu 80. let minulého století. Záměrně uvádím „minulého století“, protože tahle hudební nadčasovost zní slále víc než aktuálně.

V současné době EMMON produkuje veškerou hudbu společně se svým manželem Jimmym Monellem (Shooting Star, The April Tears), o čemž svědčí „návratové“ a dost možná až přelomové páté studiové album RECON (10/2022), prodloužené o vydařenou remixovou verzi RECONMIXED (10/2023), které vyšlo stejně jako aktuální hit ICON u ikonických Icons Creating Evil Art. Za mě ještě o level lepší a „tvrdší“ než tři roky staré „album roku“, působící velmi vzdušně a sebevědomě. Jeho temnota promítnutá do taneční radosti mě opět vrací do víkendových vzpomínek, kdy jsem zde připomínal Stellu Rose a nezapomenutelnou událost českých osmdesátek - Depeche Mode v Praze. Úchvatná nahrávka, na které se kromě třeba zpěváka Agent Side Grinder Emanuela Åströma autorsky spolupodílel i Conny Fornbäck alias Majestoluxe (B2).  

 

A1. Neon Brown (04:30)

A2. Decisions (04:47)

A3. Shades Of Blue feat. Annika Thorell (03:59)

A4. Cold Within (04:10)

A5. No Mans Land (04:48)

B1. Speak To Me feat. Jonas Thorell & Annika Thorell (3:52)

B2. Blood On The Ceiling (03:33)

B3. Relics feat. Emanuel Åström (03:44)

B4. DARK (04:16)

B5. Slow Running (03:22)