Carlisle City Council je nejnovější z mnoha projektů Jonathana Sharpa, rodáka z cumbrijského hrabství, jehož jméno poletuje ve vrstvách EMB, industriálu a experimentální elektroniky už dobrých 35 let. Jeho aktuální dílo The Lanes Re-Development je součástí trilogie labelu Dana Sevilleho Subexotic Records, které je inspirováno nákupním centrem The Lanes v Carlisle a prezentuje typické vize městského plánování z 80. let minulého století, které vybagrovalo spleť malých viktoriánských uliček plných kouzelných domků a obchůdků pro dělnickou třídu. Ty v roce 1984 nahradilo futuristické centrum The Lanes, pro které prostřednictvím čtyř syntezátorů vytvořil "véháeskovou" prezentaci optimistického synth-popu, zakrývajícího úmyslný pocit smutku. Lesklou krásu pohřbívající historii, kterou Sharpova paměť izoluje od dramatické modernizace, považované v 80. letech za úžasnou a progresivní. Dle dnes pohledu na poloprázdný objekt jasný důkaz o selhání vize, se kterou se setkáváme téměř ve všech "vyspělých" zemích (Architektura ČSSR 58-89 v režii Jana Zajíčka, nebo Dům umění pod taktovkou ódeesáka Martina Kuby ).
Další částí trilogie navazující či minimálně připomínající nahrávky Warrington - Runcorn New Town Development Plan, je album Music for Space Age Shopping od cornwallského hudebníka Davida A. Jaycocka, vydávajícího atmosférickou a sugestivní hudbu na respektovaných undergroundových labelech jako Blackest Rainbow, Static Caravan a řadě dalších. Jeho záznam zkoumá futuristickou vizi několika nákupních center ze 70. až 80. let v prapodivné proměně se ztrátou komunity, odkazující na jeho dřívější hudbu ovlivněnou folkem. Autobiografická synt-nostalgie věnovaná času stráveného v těchto místech a nenaplněné naději, které tyto prostory slibovaly a "logicky" ustoupily modernizaci či nekompromisní demolici.
Závěrečná část této unikátní studie nabízí přemítání o seismických společenských změnách, které se udály během proměny či smrti nákupního konceptu. Výsledkem tohoto rozkladu je deska Dwell Time, spojující anonymního producenta z Lancashire Xqui (polovina Wonderful Beasts) a Lee Pylona alias Dogs Versus Shadows. Jejich techno-abstraktní komentář doby, kterou zákazník stráví v nákupním centru od vstupu do okamžiku kdy jej opustí, hledá hranice mezi hudbou a hlukem iluzorního objektu. Opět jako u předchozích dílů trilogie jde o využití archivu osobních zkušeností a vzpomínek. Oživení duchů z opuštěných podlaží transformované intenzivním zkreslením, které vytváří emočně zneklidňující prostředí. Drsné, nostalgické a přitom nádherné, jako celý projekt The Subexotic Shopping Centre Trilogy.
Žádné komentáře:
Okomentovat